|
|
Umělecká škola v Brně
Smička, Matěj ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Z dříve vypracované studie v předmětu AG32, vznikla následující bakalářská práce, která tuto studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Téma práce má název Umělecká škola v Brně. Pro toto téma bylo uděleno místo stavby Kraví Hora, Brno, Veveří. Koncept byl do jisté míry ovlivněn svažováním terénu, který se snaží napodobit kaskádovitým umístěním objektů. Nedaleko pozemku se na severní straně nachází zahrádkářská kolonie, na jižní tenisové haly, na východní Budovu Z, Fakulty stavební v Brně a na západní park Kraví hora s hvězdárnou. Hlavní ideu tohoto projektu bylo vytvořit objekt za pomocí geometrie - výsledkem jsou tedy tři hmoty - výseče, které jsem získal průnikem několika různých kruhů a elips. Uspořádání objektů i střední amfiteátr ještě umocňují kaskádovitost. Škola má funkci vzdělávací s přidanou funkcí kulturně-vzdělávací, jelikož součástí je i polyfunkční sál a galerie výtvarného umění.
|
|
|
VEŘEJNÝ MĚSTSKÝ PROSTOR - PŘEDNÁDRAŽÍ BRNO
Votroubek, Vít ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Veřejný městský prostor Brněnského přednádraží je rušnou tepnou v blízkosti centra. Tento prostor má svá specifika a svůj vlastní život. Je to jedno velké divadlo pod širým nebem se skrytým potenciálem a osobitým rázem. Koncept řešení tedy spočívá při zachování jeho hlavních dopravních tras ve vylepšení podmínek vizuálního a funkčního působení na návštěvníky.
|
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
|
Autonomie umění mimo instituce umění
Hauser, Filip ; Piaček,, Martin (oponent) ; Dub,, Petr (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Disertační práce reaguje na aktuálně probíhající proměny veřejného prostoru a na stále častější laické i odborné diskuse o jeho kvalitách a významech pro současnou demokratickou společnost. Téma disertační práce „Autonomie uměleckého díla mimo instituce umění“ se zaměřuje na hledání autonomie uměleckého díla umístěného ve veřejném prostoru v návaznosti na způsob, jakým se dílo do tohoto prostoru umístí. Práce popisuje konkrétní díla, která byla do veřejného prostoru umístěna různými metodami, ať již formou výtvarné soutěže, bez soutěže, darem, či skrze dočasné umístění. Tyto metody podléhají zkoumání, které dopomáhá hledat míru autonomie. Na základě provedených analýz práce hodnotí míru autonomie díla ve veřejném prostoru, a nakolik byla metoda umístění vzhledem k výsledku efektivní. Pomocí terénního výzkumu byl subjektivní, sochařský a umělecký pohled aplikován na současnou praxi umisťování uměleckých děl do veřejného prostoru a jako relevantní názor na tuto problematiku je dále určen zejména odpovědným orgánům, které mají na tvorbu veřejného prostoru nezanedbatelný vliv. Autor práce si klade za cíl posunout získané poznatky do praktické a reálné roviny ve formě poskytnutého odborného názoru pro nové zpracování vládního strategického dokumentu – Politiky architektury a stavební kultury České republiky, zpracovávaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Praktické výstupy disertační práce jsou tak zaměřeny především na cesty, kterými lze v současnosti veřejný prostor kultivovat a propagovat nezanedbatelnou roli umění v něm. Ať již skrze vliv na konkrétní vládní strategie, či skrze občanský aktivismus ve formě iniciativy Je to i tvoje město v Jindřichově Hradci.
|
|
| |
|
|
Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2022. II. díl, Umění - divadlo, hudební soubory, výstavní činnost a festivaly
Smetanová, Eva ; Gonzálezová, Marie ; Razáková, Jana ; Peroutková, Aglaja ; Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - Centrum informací a statistik
Předmětem zjišťování jsou činnost divadel a hudebních souborů a aktivity profesionálního výtvarného umění a architektury. Mezi nejvýznamnější šetřené ukazatele patří údaje o počtu zaměstnanců, zřizovaných souborů, provozovaných scén a sálů, odehraných představení, návštěvníků, oborů a žánrů, počtu koncertů a počtu hudebních nahrávek.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.