|
| |
|
|
Galerie moderního umění Brno
Skořepová, Lucie ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Novostavba galerie moderního umění v Brně se nachází na rozlehlém svažitém pozemku na Kraví hoře. Pozemek leží na východní straně kopce a plynule navazuje na stávající park Kraví hora. I koncept řešení pozemku svojí ideou navazuje na sousední park. Celý pozemek galerie má sloužit jako park s venkovními výstavními prostory a sítí cest umožňující propojení mezi jednotlivými trasami pohybu. I samotný objekt galerie je koncipován tak, aby se jím při cestě z Náměstí míru dalo projít a volně pokračovat v cestě směrem na ulici Veveří. Tudíž volnost pohybu, průchod přírodou a obklopení uměním je hlavním konceptem návrhu. Hlavní budova galerie je řešena jako polyfunkční centrum moderního umění. Hlavní prostor je věnován univerzálním výstavním prostorám a ve zbylých částech budovy se nachází doplňkové funkce vzdělávacího centra, knihovna a společné zázemí. V rozlehlém parku galerie se nachází samostatně stojící ateliéry s vlastním výstavním, případně prodejním prostorem. Ateliéry budou pronajímány začínajícím umělcům. Základní formou budovy je lehce deformovaný kvádr, ze kterého vznikl odebráním středové hmoty průhled skrz budovu. Tím byl vytvořen veřejný prostor, který je sice součástí budovy, ale zároveň je otevřený a veřejně přístupný. Forma budovy pracuje se dvěma hlavními výhledy na Brno. Výhled z kopce na Severovýchod Brna je umožněn z veřejně přístupné terasy vzniklé odebráním středové hmoty budovy. Výhled na dominantu Brna – hrad Špilberk pak umožňuje střešní terasa galerie.
|
|
|
Elementární architektura / Elementy výuky architektury
Juřicová, Magdaléna ; Veselá, Markéta (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší propojení fakulty architektury a fakulty výtvarných umění v nově navrženém objektu. Obě fakulty definuje především praktická tvorba a tomu odpovídající elementární výukové prostory – ateliéry. Z těchto základních elementů doslova vyrůstá konečná podoba školy. Samotný proces návrhu je provázen neustálými změnami a hledáním přiměřeného prostorového vyjádření pro jednotlivé funkce školy. Konečné řešení je výsledkem postupné racionalizace, nacházení jistot a záchytných bodů v návrhu. Z množství variant a úvah o prostoru se tak nakonec vykrystalizuje to nejnutnější, nejelementárnější.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Dräxlerová, Laura ; Ryšavá, Hana (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Projekt kultúrneho hubu Jaroslavice vychádza z bohatej histórie tejto malej pohraničnej obce. Cieľom projektu je prispieť k zlepšeniu situácie v regióne pripojením na kultúrnu sieť a koordinovaním kreatívnych projektov v tejto oblasti. Zameriava sa na prilákanie zahraničných a českých umelcov a oboznamovanie lokálnej komunity s ich prácou. Na dennej báze tiež spolupracuje s umeleckými školami. Poskytuje množtvo workshopov a kurzov pre domácich. Zameriava sa najmä na mladšiu generáciu a snaží sa podporiť budovanie jej vzťahu ku kultúre a kreativite. Najzaujímavejšou časťou stavby je „Laboratórium svetla“. Je zostavené z 8 rôzmych svetelných situácií, na ktorých si môžu umelci trénovať svoje zručnosti alebo sa inšpirovať k tvorbe.
|
|
|
Dobudování VUT - Fakulta výtvarných umění
Ivanova, Nadezda ; Navrátil,, Aleš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Objekt je tvořen třemi částmi: dvěma šesti podlažními školními budovami, které jsou propojené dvoupodlažním společeným prostorem. Jednoduchá geometrie komplexu zapadá do stávající městské zástavby. Opakování směrování ulic poskytuje možnost vizuálního kontaktu s Právnickou fakultou, objekt je tvořen tvarem písmena V s uzavřenými nádvořími. Ve spodní části budovy Fakulty výtvarných umění jsou situovány dílny, archiv a depozitář uměleckých děl, do kterých se vchází ze severní strany. První tři podlaží jsou propojena chodbou s odpočinkovým společenským prostorem, který byl vytvořen pro pohodlnou komunikaci a oddych studentů a zaměstnanců. Na zbývajících podlažích jsou ateliéry, keramické a sochařské dílny, fotografie, tisk a 3D tisk, místnosti děkanátu, pedagogů a učebny. V horním patře, 6 m od paty budovy, jsou situovány velké ateliéry, osvětlení je zde zajištěno pomoci světlíků ve střeše. Také je zde navrženo otevřené vzdušné atrium, které spolu s poloprůhlednými fasádami zajišťuje přirozené světlo ve většině interiérů. Fasádní konstrukce je zdůrazněna pomoci pláště z vertikálních a horizontálních hliníkových lamel a desek, což dodává komplexu zajímavý, lehký a vzdušný nádech. Jednotnou kompozici podtrhují rovněž odstíny teplých a studených barev. Čtyři podzemní podlaží jsou využívána jako podzemní parkoviště, první patro je vyhrazeno univerzitě VUT. V budoucnu projekt také počítá s terénními úpravami okolí za účelem oživení a zpříjemnění, především z hlediska zeleně.
|
|
|
Obnova Pohořelce na Ateliér scénografie JAMU
Čech, Daniel ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce byla obnova a přestavba budovy bývalého Nejvyššího státního zastupitelství na prostory pro Ateliér scénografie Janáčkovy akademie múzických umění a pro Rektorát Janáčkovy akademie. Budova se nachází na nároží frekventovaných ulic Jánská, Kobližná a Pohořelec, kde vytváří poněkud nevýrazný ukončující bod těchto ulic. Objekt byl postaven v období po druhé světové válce a nese znaky pozdního funkcionalismu. Budova je od devadesátých let nepoužívaná a v současné době chátrá. Parter objektu sloužil komerci, podzemní podlaží technickým zařízením objektu a ostatní podlaží čistě administrativě. Budova má jedno podzemní podlaží a sedm nadzemních podlaží. V parteru budovy byla navržena veřejná kavárna a výstavní prostory. V druhém až čtvrtém nadzemním podlaží jsou administrativní prostory pro Rektorát Janáčkovy akademie. V pátém až sedmém nadzemním podlaží a v podzemním podlaží jsou prostory pro studenty Ateliéru scénografie. Prostory čítají místa pro ateliéry, učebny, posluchárny a dílny. V nástavbě osmého podlaží se nachází zázemí pro světelný design. Náplní práce bylo objektu vrátit život a vytvořit funkční a esteticky přívětivé prostředí pro studenty, zaměstnance a návštěvníky. To bylo docíleno obměnou vnitřní dispozice, kde byly odebrány některé dělící konstrukce, včetně vertikálního propojení podlaží a použitím prosklených příček. Dispozice je nyní otevřenější, prosvětlenější a vzdušnější. Výrazným prvkem přestavby je nástavba dalšího podlaží, díky čemuž se zvětšil prostor pro studenty a zaměstnance, a potvrdila se nejasná vertikalita objektu. Celá nástavba působí dominantnějším dojmem, ale s přirozeným respektem vůči okolním budovám. Fasáda nástavby je tvořena předsazenými elektroluminescenčními panely s holografickou fólií. Tato fólie vytváří duhové efekty na fasádě a působí odrazivě, čímž se hmota odlehčuje. V noci díky elektroluminescenčním drátům v souvrství panelu nástavba svítí a upozorňuje na dění uvnitř budovy.
|
|
|
Horečky
Potůčková, Kristýna ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Projekt Horečky se zabývá komplexem Umění na Horečkách, což je celistvě pojatá strategie, jak zpřístupnit tuto oblast turistům zajímajícím se o umění. Projekt navrhuje nadační řešení, vytvoření ateliéru, domu pro pobyt umělce, galerie a stezky s uměleckými díly v krajině.
|
|
|
Rodinný dům s provozovnou
Gilbert, David ; Janda, Lukáš (oponent) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby rodinného domu s provozovnou architektonického ateliéru. Objekt se nachází na pozemku v obci Jihlava. Jedná se o dvoupodlažní částečně podsklepený rodinný dům sloužící pro bydlení čtyřčlenné rodiny, ve kterém je navržena provozovna za účelem podnikání. Funkce provozovny je architektonický ateliér, přičemž pro přístup klientů a návštěvníků provozovny slouží pouze zasedací místnost s hygienickým zázemím v prvním nadzemním podlaží, ve druhém nadzemním podlaží se nachází soukromá pracovna architekta žijícího v domě, která je přístupná pouze z bytové jednotky. Výrazným prvkem objektu je ve druhém nadzemním podlaží předsíň určena k relaxaci a odpočinku, prosvětlena velkým oknem pod pultovou střechou a soukromá pracovna architekta, vybavená velkou prosklenou plochou ve východní stěně, včetně okna pod pultovou střechou sloužícímu pro přísun jižního svitu, obě tyto místnosti mají odkrytý pohled na střešní nosnou konstrukci, kterou tvoří pohledové krokve. Obvodové stěny jsou navrženy z keramických bloků typu Therm tloušťky 440 mm s integrovanou minerální izolací. Stropní konstrukce je tvořena z předpjatých dutinových stropních panelů. K objektu je navržena jednotlivá garáž se stáním pro jeden osobní automobil směřující k uliční komunikaci. Projektová dokumentace je zpracována dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
|
|
|
Umělecká škola v Brně
Králík, Ondřej ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Novostavba umělecké školy v Brně se nachází na severovýchodním svahu Kraví hory v blízkosti centra Brna. Koncept formování i umístění budovy vycházel z předpokladu, že zadaný pozemek bude přetvořen v park a samotná škola se stane jeho součástí. Hlavní ideou návrhu je ponechání co největšího prostoru okolní zeleni, která plynule navazuje na původní park na Kraví hoře. Tato myšlenka určila topografii objektu, jehož částečné zasazení pod zem umožnilo zpřístupnit střechu jak pro žáky, tak pro ostatní návštěvníky parku. Umístění objektu na pozemku je řešeno tak, aby objekt školy tvořil společně s planetáriem vzdělávací komplex zasazený do centra postupně vznikajícího parku na Kraví hoře. Hlavní komunikační prostory jsou umístěny v jednopodlažním kvádru s velkorysou konstrukční výškou. V jihozápadní části je skrytý pod zemí a směrem na severovýchod pozvolna vybíhá ze svahu. Z této hmoty vystupují tři organicky tvarované objekty. Střecha hlavní části je díky zapuštění do terénu zpřístupněna ze všech stran a stává se tak součástí parku. Světlíky osvětlující prostory spodní haly člení prostor střechy a tím vytvářejí místa k sezení. Třípodlažní část budovy je zastíněna pomocí předsazené fasády tvořené z potištěných skleněných panelů. Díky tomu je zajištěno příjemné vnitřní klima a zároveň toto potištění abstrahovanými uměleckými díly podtrhuje funkci budovy.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Grísová, Petra ; Foretník, Jan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Navrhovaný objekt se snaží parterem jasně definovat uliční i nábřežní frontu. Parter vytváří jasnou hranici a svou výškou i umístěním komerce snaží udržet městský ráz. Hmota určení k bydlení naopak ustupuje k severní hraně pozemku a uvolňuje místo pro výhodněji orientovanou terasu. Terasa je umístěna v 2.np a je orientována k řece, městu a slunci. Vytváří tak vhodný poloprivátní prostor pro odpočinek i setkávání rezidentů. Nároží je akcentováno hmotou odlišných tvarů i materiálu.
|
host ::
RSS.