|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
|
|
Péče o ženu při porodu mrtvého plodu.
Hlaviznová, Klára ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Čiháková, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem péče o ženu při porodu mrtvého plodu. Práce má část teoretickou a praktickou. Teoretická část definuje uvedenou terminologii. Popisuje problematiku vedení porodu mrtvého plodu, a to hlavně z ošetřovatelského hlediska. Velký důraz je kladen na následnou péči o ženu po porodu mrtvého plodu a jaký význam mohou mít upomínkové předměty na následné prožívání ztráty. Dále se teoretická část práce věnuje i péči o ženu v raném šestinedělí. Posledním tématem je problematika truchlení a následné sociální péče. Praktická část bakalářské práce je vedena kvantitativně. Zkoumaný vzorek tvoří ženy, které prošly porodem mrtvého plodu a byly ochotné se o svou zkušenost podělit. Otázky dotazníku se zaměřují na čas strávený s dítětem po porodu a na význam upomínkových předmětů. Důraz je kladen na otázky vlivu těchto události na následné prožívání ztráty. Součástí výzkumu je i zhodnocení spokojenosti žen s personálem porodnice a případná identifikace kroků, které by ženám pomohly lépe se situací vyrovnat. Klíčová slova: mrtvý plod, perinatální ztráta, porod, truchlení, rituály, porodní asistentka, komunikace
|
|
|
Sociální ochrana rodin při úmrtí dítěte před porodem a po něm
Zajíčková, Adéla ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
91 Abstrakt: Sociální ochrana rodin při úmrtí dítěte před porodem a po něm Diplomová práce rozebírá problematiku sociální ochrany rodin, které se potýkají se ztrátou potomka. Pod tuto sociální událost spadají děti mrtvě narozené, děti, které zemřely bezprostředně či krátce po porodu, plody po potratu a po umělém ukončení těhotenství. Práce je dělena do tří hlavních částí. První kapitola zasazuje celou problematiku do kontextu současné doby. Je zde rozebírána terminologie, které se na téma úzce váže, a to včetně jejího vývoje v čase. Tato část se současně zmiňuje i o směrech, kterými se ubírala zahraniční právní úprava a v neposlední řadě je zde na základě dříve rozebraného pojmosloví vymezena zkoumaná sociální událost, tím je i vymezen okruh analyzovaných případů. Část druhá jakožto jádro textu obsahuje podrobný rozbor použitelných institutů, které se mohou v rámci práva sociálního zabezpečení v definovaných případech uplatnit. S inspirací u samotného sociálního systému České republiky je i tato kapitola dělena podle prvního a druhého pilíře na dávky sociálního pojištění a dále pak dávky státní sociální podpory. Vzhledem k provázanosti institutů je zmíněna i pracovněprávní ochrana a její rozsah. Pro získání uceleného přehledu o možné podpoře kapitola obsahuje současně i péči poskytovanou ze sociálních...
|
|
|
Výskyt hlavních porodnických komplikací u žen s primární trombofilií ve srovnání s kontrolní skupinou žen
Pechrová, Viktorie ; Koucký, Michal (vedoucí práce) ; Čábela, Radek (oponent)
Leidenská mutace a mutace protrombinu se řadí mezi primární trombofilní onemocnění postihující faktory hemokoagulační vnitřní kaskády krve. Vyšší incidenci zaznamenáváme spíše u europoidní rasy. Tato onemocnění označujeme nejen jako rizikové faktory tromboembolických onemocnění, ale též jako rizikové faktory některých porodnických komplikací. Tato bakalářská práce shrnuje teoretické znalosti o Leidenské mutaci a mutaci protrombinu. Následně se věnuje porodnickým komplikacím, které se v souvislosti s těmito trombofilními mutacemi objevují. Výzkumná část práce se zabývá souvislostí zmíněných mutací a vyššího výskytu habituálních potratů. Tedy, zda ženy, které některou z těchto vrozených trombofilií mají, mají častější historii dvou a více spontánních potratů, oproti ženám, kterým tato mutace diagnostikována nebyl. Na počátku jsem určila hypotézu, že u žen s vrozenou trombofilií je oproti v kontrolní skupině žen bez trombofilie, vyšší výskyt habituálních potratů. Ověření hypotézy probíhalo přes retrospektivní procházení databáze Ústavu lékařské diagnostiky a biochemie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde byla sestavena výzkumná skupina z žen, kterým byla primární trombofilie potvrzena. Kontrolní skupina pak byla sestavena z žen rodících v březnu 2023 v...
|
|
|
Prenatální a perinatální ztráta v síti českých institucí
Hintnausová, Marie ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ ZTRÁTA V SÍTI ČESKÝCH INSTITUCÍ Bc. Marie Hintnausová ABSTRAKT Etnografický výzkum mezi ženami, které zažily ztrátu dítěte v průběhu těhotenství nebo v období kolem porodu, odkrývá kontexty a pozadí, na kterých se odehrává prenatální a perinatálního úmrtí v České republice. Tato životní situace je ohraničována nejen biografickými trajektoriemi žen, které tato událost postihla, ale také společenským chápáním nenarozeného života a institucionálními definicemi lidské reprodukce. Práce ukazuje, jaké pojmy a významy se zaplétají do situace prenatálního a perinatálního úmrtí, a jakými trajektoriemi vedou společenská očekávání a státní a biomedicínské instituce ženy, které ztratily příslib nového potomka.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u ženy s diagnózou fetus mortuus na porodním sále
Rus, Alice ; Endlicherová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mrtvého plodu. Práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části je v jednotlivých kapitolách rozebírána terminologie rozlišující porod a potrat, porod mrtvého plodu včetně vhodného užití epidurální analgezie. Dále se věnuji psychologické problematice v průběhu porodu. Poslední kapitola teoretické části se zabývá sociálně právní podporou rodičů. Praktická část je věnována kazuistice z porodního sálu, kde rozebírám konkrétní případ. Hlavní důraz je kladen na důležitost ošetřovatelského procesu v péči o ženu s vhodným určením ošetřovatelských diagnóz a jejich kompletní realizací. Výstupem z mé bakalářské práce je doporučení pro praxi. Práce jako celek je určena porodním asistentkám a studentkám porodní asistence. Bakalářská práce je pro přehlednost doplněna přílohami. klíčová slova: Ošetřovatelská péče, fetus mortuus, porodní sál, intrauterinní úmrtí plodu
|
|
|
Perinatální ztráta z pohledu porodních asistentek
SÝKOROVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá pohledem porodní asistentky na perinatální ztrátu. Perinatální ztráta je v tomto případě definována jako antenatální úmrtí plodu v období mezi 22. týdnem těhotenství a porodem. Tato práce je zaměřena na péči porodní asistentky o ženu s mrtvým plodem od okamžiku stanovení diagnózy do porodu, v období šestinedělí a poté v ambulantní péči. Cílem práce bylo zjistit péči porodních asistentek o ženu s perinatální ztrátou a možnosti rozloučení se, které mají matky po porodu mrtvého plodu ve vybraných českých porodnicích. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo devět porodních asistentek ze šesti vybraných českých porodnic. Se souhlasem respondentek byly rozhovory nahrávány na diktafon, následně přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Výsledky byly zpracovány do dvou kategorií a následných podkategorií. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak pečují porodní asistentky o ženu s perinatální ztrátou. Z provedeného výzkumu je patrné, že péče porodní asistentky není ve vybraných porodnicích zanedbávána. Porodní asistentky se snaží v rámci svých možností a znalostí podpořit ženu v této psychicky náročné situaci a minimalizovat trauma ze ztráty dítěte. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké možnosti rozloučení se s dítětem mají ženy po porodu mrtvého plodu ve vybraných českých porodnicích. Ve všech sledovaných zařízeních je umožněno rodičům i ostatním členům rodiny rozloučit se s dítětem, pochovat jej, pohladit, vyfotografovat nebo pořídit videozáznam. Vytváření vzpomínkového materiálu není ve všech zařízeních standardní. Aby bylo možno péči o ženu s perinatální ztrátou standardizovat a stala se kvalitní a dostupná pro všechny dotčené, je potřeba vytvořit jednotnou koncepci postupů a zajistit proškolení dostatečného množství porodních asistentek v této oblasti. Výstupem teoretické části je informační brožura pro PA, která obsahuje zásadní body péče, které by neměla PA opomíjet při péči o ženu s mrtvým plodem. Na základě výsledků výzkumu by bylo vhodné realizovat seminář pro PA. Cílem semináře, by mělo být nejen předávání odborných informací, ale také nabádat porodní asistentky k sebereflexi, otevírat diskuze o osobních zkušenostech a pocitech PA při péči o rodiče postižené perinatální ztrátou. Klíčová slova
|
|
|
Psychosociální pomoc rodičům při perinatální ztrátě
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá možnostmi psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě. V úvodu je krátké pojednání o tématu smrti, následuje téma mrtvorozených dětí z pohledu lidské důstojnosti a vhled do teorie sociální práce a na úlohu (psycho)sociálního pracovníka. Je zmíněn také problém syndromu vyhoření v pomáhajících profesích. V krátkosti jsou představeny statistky z pohledu perinatálního úmrtí z období mezi lety 2013 až 2015 a definice či vysvětlení některých pojmů, použitých v textu práce. V dalších kapitolách je popsána situace matek před a po zjištění úmrtí dítěte. Následuje podrobné představení kritérií pro výzkum, který je proveden kvalitativní i kvantitativní formou a je doplněn kazuistikou. Vše je shrnuto a dáno do souvislostí v následné diskusi a obecněji shrnuto v závěru celé práce, která prokázala potřebnost odborníky doporučovaných možností psychosociální pomoci rodičům při perinatální ztrátě (pojmenování dítěte, fyzický kontakt rodičů s dítětem, pořízení upomínkových předmětů na dítě, pohřeb rozloučení se s dítětem, informace o místě uložení ostatků dítěte). Práce také poukázala na vhodnost zařazení psychosociálního pracovníka do multidisciplinárního týmu ve zdravotnických zařízeních. Přínosem této bakalářské práce je její možné praktické využití jako pomůcky ve zdravotnických zařízeních, kde k perinatálním úmrtím dochází.
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
host ::
RSS.