|
|
Traditionalism at Universities, Colleges and in Practice: Urbanism, Architecture, Sculpture, Ornament, Painting and Design
Adamec, Emil
Tradicionalismus spojuje urbanismus, architekturu, sochařství, ornament, malířství a design v jeden celek. Podle statistik veřejnost upřednostňuje tradiční architekturu a urbanismus. Navrhovanými řešeními jsou tradiční navrhování, počítačová technologie, vědecký přístup v teorii, ornament v architektuře nebo odstupňovaná měřítka v urbanismu. Vitruvius, Palladio, Camillo Sitte, Léon Krier, Roger Scruton nebo Nikos A. Salingaros, středověká města a císařský nebo Nový urbanismus nabízejí udržitelnost a kvalitní design. Tradicionalismus v památkové péči představuje alternativu Benátské charty nebo Aténské charty. Akreditované školy architektury, umění a designu budou požádány, aby odpověděly na to, zda se tradicionalismus vyučuje v jejich institucích. Workshopy a vyučovaný předmět tradicionalismus pro studenty mohou nabídnout otevření samostatného oboru, mezioborovou spolupráci a výměnu mezi školami. Udržování místních tradic je důležité pro lidskou existenci, kulturní vyspělost a zdravý způsob života.
|
|
|
Sochařská inspirace v tématu tělesnosti v performativní praxi
Silich, Sviatlana ; BAŽANT, Jan (vedoucí práce) ; SMOLÍK, Robert (oponent)
Hlavním obsahem mé diplomové práce je reflexe, zmapování příprav a realizaci projektu The Figs, založeného na tématu vnímání těla a tělesných strachů, a dalších uskutečněných projektů, které se tématu fyzičnosti tykaly. Pak také reflexe mých zkušeností spolupráce se studentkou ateliéru sochařství a práce s materiálem. Paralelně se zmiňuji a rozebírám jednotlivá díla vybraných významných umělkyň, které pracovaly s performativními, časově závislými (time-based) uměleckými formami. Zabyvám se otázkou, jak vytvořené objekty následně zapojit do performance, a jakým způsobem potom objekty ovlivňují průběh performance. Samostatnou kapitolu věnuji materiálu a jeho výběru, včetně práce s vejcem jako materiálem.
V textu reflektuji vlastní zkušenosti jako autora a performera. Analyzuji vývoj tvůrčího procesu ve všech fázích, rozebírám jednotlivé scény a zdůvodňuji konečný výběr prvků.
|
|
|
Vybrané české pomníky a památníky
KOSÁN, David
Jako téma svojí bakalářské práce jsem si zvolil Vybrané české pomníky a památníky. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá typologií pomníků a památníků, zkoumá vztahy mezi pomníkem, památníkem a náhrobkem. Seznámí nás s vybranými pomníky a památníky, jejich vznikem, historií a osudy. Praktická část je věnována vlastnímu zhotovení pamětní desky, zasvěcené Václavu Vojtovi.
|
|
|
Mistr Hartmann a švábské sochařství počátku 15. století
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Klípa, Jan (oponent)
Mistr Hartmann a švábské řezbářství počátku 15. století Ulmský kameník Mistr Hartmann je dějinám umění známý již dlouho, ale jeho role ve švábském řezbářství počátku 15. století stále vyvolává mnohé otázky. Hartmannovi bývá přiznávána vůdčí pozice jak v huti, tak v řezbářské dílně, zatímco proti mluví průměrná kvalita jeho soch a skutečnost, že se měšťanem stal až roku 1428, tedy déle než 10 let poté, co je v Ulmu poprvé doložen. Tato práce zkoumá Mistra Hartmanna nejprve z hlediska sociální a kulturní situace v Ulmu na počátku 15. století. Zpřesňuje jeho roli v rámci hutního provozu při stavbě ulmského farního kostela a výzdobě západního průčelí, jehož ikonografický program do značné míry odráží historické okolnosti svého vzniku. Druhá část práce se zaměřuje na řezbářskou dílnu, v níž vznikl oltářní retábl z Dornstadtu, a na fenomén rozšíření tohoto stylu po celém Švábsku. Ulmská dílna je představena v kontextu města a zdejší huti, někdejších lokálních center i vzdálenějších regionů. Kolem roku 1415 pozorujeme velmi aktivní uměleckou výměnu zejména se středním Porýním. Ulm, který kolem roku 1400 neměl výraznou řezbářskou tradici, se v průběhu velmi krátké doby stal hlavním uměleckým střediskem Horního Švábska. Právě v době růstu moci říšského města můžeme na příkladu Mistra Hartmanna velmi dobře...
|
|
| |
|
| |
|
|
Jiří František Pacák a jeho tvorba ve východních Čechách
Bouček, Jan ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka v regionu východních Čech. Studuje sochařovy umělecké počátky na Chlumku u Luže, analyzuje vliv Matyáše Bernarda Brauna na Pacákovu tvorbu a popisuje vývoj Pacákova sochařského umění v Žirči, Žacléři, Poličce a na jiných místech regionu. Součástí práce je katalog, který obsahuje soupis známých děl Jiřího Františka Pacáka.
|
|
| |
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie.
Urbanová, Karolína ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Sojka, Jaroslav (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Zvířata v katedrále. Architektonická skulptura zvířat a fantaskních tvorů parléřovské huti v katedrále sv. Víta, jejich symbolika a ikonografie" se zabývá architektonickou skulpturou se zoomorfními motivy a motivy fantaskních zvířat. Cílem předkládané práce je shrnout dosavadní stav bádání ohledně tohoto tématu, podrobněji prozkoumat jednotlivé zvěrné motivy a vyložit jejich ikonografii a význam pro katedrálu sv. Víta. Dále také vysvětlit, jak tyto konkrétní motivy zapadají do kontextu v místech, kde se nacházejí. Jejich ikonografii uchopit z širšího hlediska, pomocí recepce literatury od antiky až po český středověk. Konkrétně se jedná o zvířata a fantaskní tvory v jižní předsíni - pelikána a fénixe; sovu v Korunní komoře; gryfa a souboj kočky se psem v dolním triforiu; orla, jednorožce, koně s ptačími drápy, fénixe, pelikána, jelena, lva, gryfa, lvici, medvěda, "kočku" a tří chimér v horním triforiu; lva, psa, draka a orla v opěrném systému a nakonec draka a kozla na Velké věži. Klíčová slova katedrála sv. Víta, zvěrné motivy, symbolika, ikonografie, architektonická skulptura, sochařství, konzola, reliéf, gotika, Petr Parléř
|
host ::
RSS.