|
|
Kvalifikovaná výzva dle § 114b OSŘ
Krejčí, Adam ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Kvalifikovaná výzva dle § 114b OSY Tato diplomová práce se zabývá institutem kvalifikované výzvy, jako~to prostZedk pZípravy jednání ve věci samé. Jeho nedílnou souástí je rovně~ institut fikce uznání nároku, jen~ nastává, mimo jiné, pZípadě, ~e ~alovaný kvalifikované výzvě Zádně a vas nevyhoví. Dojde aplikaci zmíněné fikce, soud v věci bez dalbího rozhodne rozsudkem pro uznání. rimárním úelem kvalifikované výzvy je naplnění jedné ze základních zásad civilního procesu, a to zásady rychlosti Zízení jako~to jednoho z komponentů ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces. O kvalifikované výzvě hovoZíme právě zvýbené nále~itost které musí vyjádZení ~alovaného splňovat, aby této výzvě Zádně vyho ě . Charakteristickým znakem tohoto institutu je posílení zásady formální pravdy na úkor pravdy materiální, kdy~ důsledku pZípadné ě ~alované dochází ke krácení Zízení spoívajícím é Zad procesních zásad a sporné Zízení tak ex lege i fakticky ztrácí svůj kontradiktorní charakter Byť je v praxi velmi asto kvalifikovaná výzva chápána jako jakýsi univerzální prostZedek, který umo~ňuje soudu Zízení rychle nastartovat, dodat mu spád a následně také rychle vyZídit, moderovala judikatura mo~nost u~ití zmíněných institutů stanovením Zady Zedpokladů, které musí být bez výjimky naplněny Cílem této práce utí podrobného...
|
|
|
Vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání
Šmahelová, Adéla ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání Abstrakt Předmětem této diplomové práce je vztah rozsudků pro uznání a pro zmeškání. V obou případech jde o zvláštní instituty typické pro civilní sporné řízení, jejichž účelem je především efektivita a zrychlení procesu před soudem. Toho se zákonná úprava snaží dosáhnout tím, že při rozhodování zvláštními rozsudky neukládá soudu povinnost zjišťovat skutkový stav, neboť taková rozhodnutí jsou založena čistě na skutkových tvrzeních žalobce či dispozičním úkonu žalovaného. Předně je východiskem pro určení vazeb mezi oběma rozsudky analýza těchto rozsudků jako samostatných rozhodnutí. Současná právní regulace zná celkem tři druhy zvláštních rozsudků, a to rozsudek pro výslovné uznání žalovaného, rozsudek pro fikci uznání a rozsudek pro zmeškání. Zejména je třeba důsledně rozlišovat rozsudek pro uznání založený na uznávacím projevu žalovaného vůči rozsudku pro uznání na základě fikce a rozsudku pro zmeškání. Zatímco první rozsudek vychází z dispozičního úkonu, kterým žalovaný svobodně projevuje vůli žalobní nárok uznat, zbylé dva rozsudky jsou založené na zmeškání žalovaného, který se buď nedostavil na jednání anebo se včas nevyjádřil k žalobě. Důsledkem této nečinnosti ze strany žalovaného je fikce uznání žalobního nároku či v případě rozsudku pro zmeškání domněnka...
|
|
|
Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání
Klein, Jakub ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
68 Resumé Tato diplomová práce se zabývá rozsudkem pro uznání a rozsudkem pro zmeškání, což jsou instituty občanského práva procesního, jejichž účelem je zejména zefektivnění soudního řízení. Práce si bere za cíl poskytnout ucelený přehled o současné právní úpravě i jejím praktickém využití. Zároveň se práce snaží vypořádat s problémy, kterými současná právní úprava trpí, a nabízí vhodná koncepční východiska. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola obecně pojednává o rozsudku pro uznání a podrobně objasňuje podmínky, které je nutné splnit pro jeho vydání. Rozlišuje přitom rozsudek vydaný na základě skutečného uznání ze strany žalovaného a rozsudek vydaný na základě zákonné fikce uznání. V druhé kapitole se autor zabývá institutem rozsudku pro zmeškání. V první podkapitole jsou detailně analyzovány jednotlivé předpoklady k vydání rozsudku pro zmeškání, a to jak ty formální, tak také ty materiální. Podle těchto jednotlivých předpokladů je tato podkapitola také rozdělena. Druhá podkapitola se blíže zaobírá obranou žalovaného spočívající v návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání. Třetí kapitola práce je zaměřena na řádné a mimořádné opravné prostředky, kterými se lze bránit vůči nesprávným rozsudkům pro uznání a pro zmeškání, které vydaly soudy prvního stupně. V úvodní podkapitole je podrobně...
|
|
|
Zásada koncentrace v civilním procesu
Onderková, Kristýna ; Kubešová, Silvia (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Zásada koncentrace jako jedna ze základních odvětvových zásad civilního procesu spočívá v povinnosti účastníků řízení vykonat určité procesní úkony ve vymezených fázích sporného řízení za účelem rychlého projednání věci a rozhodnutí soudu. Jejím smyslem je zamezit průtahům řízení a poskytnout tak účinnou soudní ochranu subjektivním soukromým právům jeho účastníků. V platné české úpravě hraje tato zásada civilního práva významnou úlohu. Zároveň se však s některými prvky zákonné koncentrace, které se uplatňují v českém právním prostředí, pojí problematické aspekty. Jsou jimi zejména rigidita zákonné koncentrace spojená s absencí možnosti pružné reakce ze strany soudu a zakotvení fiktivního rozsudku pro uznání jako následku procesní pasivity žalovaného. Hlavním cílem, který si autorka této práce vytyčila, je představit jednotlivé prvky koncentrace v české právní úpravě, analyzovat nedostatky, které se k nim vážou, a prostřednictvím srovnání se slovenskou úpravou koncentrace řízení navrhnout možná východiska. V první části práce se autorka pokusila analyzovat jednotlivé prvky koncentrace v současné platné právní úpravě a dát je do historického kontextu. Zvláště se zaměřila na kvalifikovanou výzvu, přípravné jednání, rozsudek pro uznání a zákonnou koncentraci, s nimiž se dle jejího názoru hlavní problémy pojí....
|
|
|
Zvláštní druhy rozsudků v civilním procesu
Gulová, Andrea ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Zvláštní druhy rozsudků v civilním procesu Abstrakt Má rigorózní práce má za cíl přiblížit zvláštní druhy rozsudků v civilním procesu, jimiž jsou rozsudek pro zmeškání a rozsudek pro uznání, dále pak zhodnotit současnou právní úpravu těchto rozsudků a zamyslet se nad možnou právní úpravou z hlediska de lege ferenda. První část práce seznamuje čtenáře se základními znaky a odlišnostmi těchto rozsudků od rozsudků ostatních, jakož i s oběma těmito rozsudky v obecné rovině. Druhá část zachycuje historický vývoj rozsudku pro zmeškání a rozsudku pro uznání od nejstarších právních úprav až po právní úpravu současnou. Stěžejní třetí část je věnována rozsudku pro zmeškání. První kapitola a její podkapitoly podrobně analyzují jednotlivé předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, jimž jsou zmeškání žalovaného, doručení žaloby do vlastních rukou, doručení předvolání do vlastních rukou, poučení o následcích nedostavení se, absence důvodné a včasné omluvy, první jednání ve věci, návrh žalobce, opodstatněnost žaloby, přípustnost, neexistence podmínek pro vydání rozsudku pro uznání a úvaha soudu. Druhá kapitola se pak zaměřuje na omluvitelné důvody zmeškání a dotkne se také vztahu mezi návrhem na zrušení rozsudku pro zmeškání a odvolání proti takovému rozsudku. Rovněž stěžejní čtvrtá část práce představuje rozsudek pro...
|
|
|
Uznání a vzdání se procesního nároku
Brůha, Tomáš ; Dvořák, Bohumil (vedoucí práce) ; Holčapek, Tomáš (oponent)
Uznání a vzdání se procesního nároku Abstrakt Diplomová práce se zabývá instituty uznání a vzdání se procesního nároku, které jsou specifickým způsobem ukončení soudního řízení na základě dispozitivního úkonu účastníka řízení. Účelem institutů uznání a vzdání se nároku je zejména urychlení řízení a úspora nákladů, a to jak na straně států, tak na straně účastníků za situace, kdy již mezi stranami neexistuje faktický spor a mají přesto zájem na autoritativním rozhodnutí řízení, oproti například institutu zpětvzetí žaloby, který nezakládá překážku věci pravomocně rozsouzené. První kapitola obsahuje obecná teoretická východiska diplomové práce, definice základních pojmů a odlišení od podobných institutů jako je například zmíněné zpětvzetí žaloby nebo soudní smír. První kapitola dále porovnává rozdíly mezi hmotněprávním uznáním a vzdáním se nároku a jejich důsledky. Druhá kapitola poté obsahuje historický exkurz úpravy institutů uznání a vzdání se procesního nároku na našem území, který začíná civilním řádem soudním z roku 1895, následně se věnuje občanskému soudnímu řádu z roku 1950 a současnému občanskému soudnímu řádu v jeho podobě do roku 1989. Třetí kapitola tvoří jádro celé práce a zabývá se současnou úpravou institutů uznání a vzdání se procesního nároku, včetně všech významných souvisejících otázek jako...
|
|
|
Rozsudek pro uznání na základě fikce
Krechlerová, Karolína ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozsudek pro uznání na základě fikce Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozsudkem pro uznání na základě fikce. Jedná se o institut civilního práva procesního. Rozsudek pro uznání lze vydat na základě výslovného projevu žalovaného nebo při uplatnění fikce uznání. Tato práce se zabývá oběma druhy rozsudku pro uznání, ale stěžejní část je věnována fikci uznání. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popsána historie rozsudku pro uznání na našem území. Druhá kapitola se zabývá vydáním kvalifikované výzvy k vyjádření a požadavky, které jsou na toto vyjádření kladeny. Ve třetí kapitole jsou rozebrány podmínky vydání rozsudku pro uznání podle projevu uznání žalovaného a rozsudku pro uznání vydaném na základě fikce uznání. Současně jsou v této kapitole popsány opravné prostředky proti rozsudku pro uznání. Čtvrtá kapitola je věnována nálezu Ústavního soudu, který rozhodoval o ústavnosti kvalifikované výzvy a rozsudku pro uznání za uplatnění fikce. Většina soudců se vyslovila pro zachování napadených ustanovení, přičemž v odůvodnění nálezu a zejména v odlišných stanoviscích disentujících soudců jsou konfrontovány ústavní principy, které mohou být porušeny uplatněním fikce uznání. V páté kapitole je předestřen návrh právní úpravy de lege ferenda. Součástí kapitoly je i stručný náhled na aktuální...
|
|
|
Příprava jednání ve sporném řízení
Maux, Tomáš ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce je příprava jednání ve sporném řízení. Považuji ji totiž za mimořádně důležitou, protože právě od ní se odvíjí vše další. Není-li řízení perfektně připraveno, následné jednání v soudní síni je ohroženo a hrozí průtahy. Ačkoliv je příprava jednání plně v rukou soudce, je nutné, aby ji i sami účastníci řízení brali dostatečně vážně. Vždyť řízení může pro pasivitu stran sporu skončit již v této fázi, např. rozsudkem pro uznání. Vrcholným instrumentem přípravy jednání je kvalifikovaná výzva, které jsem co do počtu stran věnoval nejvíce pozornosti. Zmíněny jsou však veškeré nástroje, které soudci v rámci přípravy jednání svěřuje zákon a tyto vyhodnocuji co do jejich efektivity. Práci jsem rozdělil do čtyř kapitol, nepočítaje v to úvod a závěr. První kapitola se soustředí na vymezení klíčových pojmů a vymezení východisek této práce. Každá z následujících kapitol je potom věnována jedné fázi přípravy jednání.
|
|
|
Rozsudek pro uznání
Markovský, Karel ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Rozsudek pro uznání Abstrakt Tématem této práce je rozsudek pro uznání, v praxi často užívaný druh rozhodnutí ve věci samé, který má soužit k urychlení a zefektivnění samotného soudního řízení. Práce se věnuje jak rozsudku pro uznání vydaném na základě výslovného souhlasu žalovaného, tak tzv. fikce uznání nároku žalovaným, na jejímž základě lze rozsudek pro uznání rovněž vydat. Cílem této práce je nejen podat ucelený výklad procesu, který vydání rozsudku pro uznání předchází a který na něj navazuje, ale zároveň popsat význam tohoto rozsudku, jeho vývoj na českém území a zároveň porovnat jeho vnitrostátní právní úpravu se slovenskou. Tato práce rovněž poukazuje na určité problematické aspekty rozsudku pro uznání a nabízí jejich možná řešení. Práce je dělena do šesti kapitol. První kapitola se zaobírá historickým vývojem rozsudku pro uznání na českém území. Věnuje se zejména zakotvení rozsudku pro uznání do českého právního řádu na přelomu 19. a 20. století a dále jeho znovuzavedením do úpravy civilního procesu v letech 1993 - 2009, kdy nabyl rozsudek pro uznání podobu, která mu zůstala dodnes. Druhá kapitola je věnována fikci uznání. První podkapitola se zabývá fikcí uznání v rámci přípravy jednání, kde je velká pozornost věnována tzv. kvalifikované výzvě k vyjádření a s ní spojenými účinky, a to včetně...
|
|
|
Rozsudek pro uznání a rozsudek pro zmeškání
Klein, Jakub ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
68 Resumé Tato diplomová práce se zabývá rozsudkem pro uznání a rozsudkem pro zmeškání, což jsou instituty občanského práva procesního, jejichž účelem je zejména zefektivnění soudního řízení. Práce si bere za cíl poskytnout ucelený přehled o současné právní úpravě i jejím praktickém využití. Zároveň se práce snaží vypořádat s problémy, kterými současná právní úprava trpí, a nabízí vhodná koncepční východiska. Práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola obecně pojednává o rozsudku pro uznání a podrobně objasňuje podmínky, které je nutné splnit pro jeho vydání. Rozlišuje přitom rozsudek vydaný na základě skutečného uznání ze strany žalovaného a rozsudek vydaný na základě zákonné fikce uznání. V druhé kapitole se autor zabývá institutem rozsudku pro zmeškání. V první podkapitole jsou detailně analyzovány jednotlivé předpoklady k vydání rozsudku pro zmeškání, a to jak ty formální, tak také ty materiální. Podle těchto jednotlivých předpokladů je tato podkapitola také rozdělena. Druhá podkapitola se blíže zaobírá obranou žalovaného spočívající v návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání. Třetí kapitola práce je zaměřena na řádné a mimořádné opravné prostředky, kterými se lze bránit vůči nesprávným rozsudkům pro uznání a pro zmeškání, které vydaly soudy prvního stupně. V úvodní podkapitole je podrobně...
|
host ::
RSS.