Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 306 záznamů.  začátekpředchozí242 - 251dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Problematika realizace primární prevence na středních školách
ZEVLOVÁ, Lenka
Bakalářská práce na téma Problematika realizace primární prevence na středních školách se zabývá primární prevencí a problematikou rizikového chování žáků. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části bylo zpracováno rizikové chování žáků se zaměřením na primární prevenci a její efektivnost, organizační zajištění primární prevence rizikového chování v České republice. V praktické části byla zkoumána realizace primární prevence v programech středních škol. Výzkumné šetření bylo zaměřeno na primární prevenci rizikového chování žáků na středních školách. Cílem bylo prozkoumat realizaci preventivní prevence rizikového chování a zkoumat efektivitu preventivních programů na vybraných středních školách Jihočeského kraje. Byl zvolen kvalitativní přístup, metoda získávání dat pomocí rozhovoru se školními metodiky prevence na středních školách. Lze konstatovat, že problematika primární prevence rizikového chování je rozsáhlou a citlivou oblastí, ve které škola zaujímá důležité postavení. Usilovat o to, aby součástí vzdělávacího procesu byly aktivity zdravého životního stylu je náplní primární prevence.
Problematika rizikového chování u dětí na internetu
SKOŘEPOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rizikového chování u dětí na internetu se zaměřením na kyberšikanu. Teoretická část popisuje rizikové chování na internetu - jeho vymezení a charakteristiku, dále je zde popsána prevence rizikového chování. Empirická část je zaměřena na seznámení se s problematikou kyberšikany na vybraných středních školách v Jindřichově Hradci - s jakými druhy kyberšikany se žáci setkali, jaké jsou nejčastější důvody kyberšikany, jejím výskytem a trendem a její prevencí na vybraných školách. Cílem této práce je zmapování problematiky kyberšikany - důvody kyberšikany, její výskyt a trend a její prevence na vybraných školách v Jindřichově Hradci.
Prevence rizikového chování na středních školách s pohledu studentů těchto škol
PEŠEK, Jaroslav
Práce pojednává o možnostech prevence rizikového chování středních odborných školách a středních odborných učilištích. Prevence je nástrojem, který má velký potenciál k zabránění širokému výskytu projevům rizikového chování ve společnosti. Jedna z možností preventivního působení na osobnost člověka je v působení školy v rámci výchovně vzdělávacího procesu. Činnost školy, která má za povinnost se zabývat prevencí rizikového chování, vyplývá ze zpracovaných Minimálních preventivních programů těchto škol. Dalším důležitým krokem škol jsou otázky evaluace těchto programů, včetně navržení vhodných evaluačních postupů pro zvýšení zájmu studentů o tuto problematiku. Práce je drobnou sondou, zda školy zpracovávají Minimální preventivní programy podle doporučených pokynů MŠMT, zřizovatele a odborné literatury, jak se s nimi na školách pracuje, o co je v nich z pohledu studentů zájem a co v nich naopak chybí. Teoretická část definuje prevenci rizikového chování a je rozdělena do 4 kapitol. Zaměřuje na problematiku rizikového chování, organizační rámec školní prevence v České republice, Minimálními preventivními programy. V poslední kapitole se popisuje monitoring, realizace a hodnocení těchto programů. Praktická část se věnuje rozboru Minimálním preventivním programům vybraných škol a vyhodnocení dat, které byly zjištěny pomocí dotazníkového šetření.
Projevy rizikového a problémového chování ve školní praxi
ŽALOUDKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce zpracovává téma Projevy rizikového a problémového chování ve školní praxi. Teoretická část je tvořena pěti kapitolami, které se zabývají definováním rizikového a problémového chování, vylíčením jednotlivých vybraných projevů chování ve školní praxi, vymezením školního prostředí s popsáním činností jednotlivých pracovníků, kteří působí na škole v této oblasti. V závěru teoretické části popisuji primární prevenci, význam a praktické využití Individuálního výchovného plánu. V praktické části bakalářské práci jsem využila kvalitativní typ výzkumu - techniku polostrukturovaných rozhovorů, které jsem prováděla s výchovnými poradci na vybraných základních školách. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou formy spolupráce s rodinou a školní péče o žáky, (u kterých se projevuje rizikové chování), jsou na vybraných školách využívány. Dalším cílem bylo zjistit, zda u těchto žáků dochází k zavedení Individuálního výchovného plánu. Výzkumné otázky jsem postavila tak, abych zjistila, jaké formy spolupráce s rodinou využívá školní tým prevence jako prioritní a jak efektivně využívají Individuální výchovný plán v rámci řešení rizikového chování žáků. Za účelem rozhovoru jsem oslovila patnáct základních škol z Jihočeského kraje, z kraje Vysočina a z Jihomoravského kraje. Na mou žádost reagovalo pouze šest základních škol, z toho tři byly z krajského města a tři z malých měst o přibližně stejné rozloze. Rozhovory probíhaly s výchovnými poradci jednotlivých škol a byly zaměřeny na otázky týkající se spolupráce mezi školou a zákonnými zástupci. Dále jsem se v rámci rozhovoru zaměřila na problematiku zavedení Individuálního výchovného plánu a na zkušenosti získané během jeho realizace. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že vzájemná spolupráce a komunikace školy a zákonných zástupců probíhá pouze prostřednictvím základních komunikačních prostředků. Respondenti dále uváděli, že jsou tyto komunikační prostředky pro jejich potřeby dostačující. Přesto je ze získaných údajů zřejmé, že školy nedostatečně zapojují zákonné zástupce do preventivních strategií a aktivit školy. Nabyla jsem dojmu, že výchovní poradci odpovídají, tak jak by si systém spolupráce a komunikace představovali, než tak jak to opravdu ve škole funguje. Vzhledem k této myšlence jsem se rozhodla výsledky rozhovorů u dvou vybraných škol (malé a velké město) ověřit dodatečnými rozhovory s pracovníky OSPOD a NZDM, kteří pracují s problematickými žáky z vybraných škol. Ti mi potvrdili, že zákonní zástupci nejsou školou dostatečně informování o možnostech prevence rizikového chování z pozice rodiče/ zákonného zástupce. Tento nedostatek vyplývá z nedostatečného počtu kontaktů, např. besed či přednášek organizovaných školou pro zákonné zástupce. Z neinformovanosti zákonných zástupců vznikají v rodinném prostředí další problémy, které se posléze odrážejí ve školním prostředí. Individuální výchovný plán školy využívají pouze ojediněle a zdůvodňují to tím, že postupují stejnými kroky, ale bez zbytečné administrativy a formalit. Při zavádění Individuálního výchovného plánu je důležité určit, zda výchovný problém nelze řešit jinými postupy a zda jsou všechny spolupodílející se strany schopny spolupracovat. Pokud tomu tak není, ani sebelépe připravený Individuální výchovný plán nebude účinný. Výsledky mého výzkumu by mohly být využity jako podklad pro práci s rizikovou skupinou žáků nejen pro školní preventivní tým, ale i pro ostatní pedagogy, především pro třídní učitele, kteří se s projevy rizikového chování žáků setkávají zpravidla nejdříve. Dále by tyto výsledky mohly pomoci ke zlepšení koordinace spolupráce školy se zákonnými zástupci a k rozšíření komunikačních prostředků zaměřených na rodiče. Příklad základní školy v Přerově a jejich vnitřní koordinace spolupráce by mohl sloužit k motivaci a inspiraci, jak lze společnými silami zvládnout obtížné situace.
Analýza zkušeností studentů dlouhodobě působících v peer programu
DAVÍDEK, Petr
Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat, jaké významy studenti přisuzují svým zkušenostem s dlouhodobým působením v Peer programu gymnázia Elgartova 3, Brno s důrazem na motivaci respondentů pro vstup do programu, jeho cíle a jak respondenty ovlivnila jejich čtyřletá činnost v něm. Výzkum je prováděn za pomoci metod kvalitativního přístupu konkrétně interpretativně fenomenologické analýzy. Výzkumný vzorek tvoří čtyři momentálně nejdéle působící "peeři" (tři dívky a jeden chlapec) - dobrovolníci z řad studentů připravující a realizující na gymnáziu množství aktivit. Práce je rozčleněna na dvě části. Teoretická se věnuje popisu klíčových tématům s prací souvisejících: rizikovému chování, období adolescence, prevenci rizikového chování, obecnému konceptu peer programů a jeho modifikaci na gymnáziu Elgartova. Předmětem praktické části je podrobný popis výzkumných otázek, cílů a metodiky výzkumu. Autor rovněž přikládá sebereflexi své zkušenosti s programem. V závěru práce vniká finální zpráva shrnující výsledky a odpovídající na položené výzkumné otázky.
Způsoby trávení volného času a rizikové chování žáků středních škol
ŠPERŇÁKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce bude rozebírat problematiku užívání návykových látek studentů střední školy ve vazbě na otázky forem a náplně volného času studentů, kteří mají tendence chovat se ve vztahu k drogám rizikově. Autorka práci rozdělí na část praktickou a teoretickou. Cílem teoretické části práce bude popsat různé pohledy na význam volného času, autorka také zachytí aktuální náhled na roli volného času, dále popíše formy trávení volného času současných středoškoláků a rizikové chování u této věkové skupiny. Pozornost bude věnována také způsobům prevence na středních školách. Praktická část práce bude obsahovat deskripci a analýzu způsobů využívání volného času u středoškoláků a bude v tomto kontextu sledovat projevy rizikového chování této skupiny ve vztahu k užívání návykových látek. Autorka se pokusí prokázat případnou souvislost mezi způsobem využívání volného času a zkušenostmi s návykovými látkami. Na základě získaných výzkumných zkušeností může autorka v závěrech práce doporučit školám, na kterých bude výzkum prováděn, možné způsoby organizace volnočasových aktivit a související prevence.
Organizace volnočasových aktivit dětí a mládeže ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji
HELEBRANTOVÁ, Barbora
Bakalářskou práci s názvem Organizace volnočasových aktivit dětí a mládeže ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji jsem v teoretické části rozdělila na pět hlavních kapitol. V první kapitole uvádím popis volného času a pojmů s ním souvisejících. V další kapitole se věnuji systému péče o děti a mládež v oblasti volnočasových aktivit v ČR. Ve třetí části vymezuji zájmy a jejich dělení. Následující kapitola pojednává o problematice exkluze, rizikového chování a jeho prevenci. Poslední kapitola vymezuje okruh poskytovatelů a příjemců volnočasových aktivit. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku rozhovorů, které jsem prováděla s pracovníky zařízení poskytující volnočasové aktivity v Plzeňském kraji. Cílem výzkumné části mé bakalářské práce bylo zmapovat organizace působící v oblasti organizace volnočasových aktivit pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji. Výzkumné otázky jsem postavila tak, abych zjistila, zda je nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí v Plzeňském kraji druhově pestrá a dále, zda jsou nabízené volnočasové aktivity pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí finančně dostupné i pro sociálně slabé rodiny. Za účelem výzkumu jsem oslovila 47 zařízení poskytujících volnočasové aktivity pro děti a mládež v Plzeňském kraji, z nichž se mnou později spolupracovalo pouze 11 z nich. Z nich jsem vybrala k další spolupráci ta zařízení, která organizují volnočasové aktivity pro děti a mládež ze skupin ohrožených sociální exkluzí. Většinu mých respondentů, konkrétně sedm, tvoří domy dětí a mládeže, dále jsem spolupracovala se třemi zařízeními, která se zaměřují na práci s dětmi a mládeží ohroženými sociální exkluzí, jedná se o Asociaci romských občanských iniciativ AMARE ČHAVE, Klub Atom a Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Měcholupy. Dále jsem spolupracovala se Střediskem volného času Plzeň. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že nejširší nabídka volnočasových aktivit v Plzeňském kraji je ve velkých městech. Z výzkumu také vyplývá, že i v menších městech je nabídka volnočasových aktivit, vzhledem k počtu zájemců, dostačující. Děti mají největší zájem o pohybové a kreativní aktivity. Převážnou část zájemců o volnočasové aktivity tvoří dívky a chlapci mladšího školního věku, přibližně od druhého stupně základní školy převažují dívky. K propagaci své nabídky volnočasových aktivit využívají dotazovaná zařízení webové stránky a letáky, popřípadě inzerují v tisku nebo na Facebooku. Většina z nich spolupracuje se školskými zařízeními a městskými kulturními středisky. Finanční prostředky mohou organizace čerpat z různých zdrojů, například poplatky od účastníků, dotace, sponzoři a vlastní činnost. Co se týče finanční dostupnosti volnočasových aktivit, neměla by finanční stránka věci bránit návštěvě daného kroužku. Převážnou část aktivit lze hradit měsíčně, někde umožňují platit jen navštěvované lekce. Některá zařízení poskytují volnočasové aktivity i zcela zdarma, některá mohou poplatek v odůvodněných případech snížit nebo zcela prominout. Rodina může v odůvodněných případech zažádat příslušný sociální odbor o příspěvek na volnočasové aktivity pro své děti. Bakalářská práce může být podkladem pro poskytovatele volnočasových aktivit pro děti a mládež ze skupin vyčleněných sociální exkluzí v Plzeňském regionu při koordinaci jejich činnosti a případně rozšíření nabídky služeb. Moji bakalářkou práci by mohli využít i rodiče, kteří hledají vhodnou volnočasovou aktivitu pro své děti v blízkosti svého bydliště. Hlavně ve větších městech je nabídka tak široká, že se může zdát až nepřehledná, proto jsem se pokusila ve své práci vytvořit přehled nabízených volnočasových aktivit v Plzeňském kraji.
Spolupráce základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí
KUBIŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprácí základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí. Sociálně právní ochrana dětí se poskytuje dětem, jejichž rodiče neplní povinnosti vymezené v rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají či zneužívají práva daná rodičovskou zodpovědností. Sociálně právní ochrana se poskytuje také dětem vedoucí nemravný či zahálčivý způsob života či opakovaně utíkají od rodičů. Obecná oznamovací povinnost ukládá školským zařízením povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které naznačují, že se jedná o dítě, na které se sociálně právní ochrana zaměřuje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem spolupracuje základní škola s oddělením sociálně právní ochrany dětí v souvislosti se sociálně patologickými jevy u dětí základních škol. Pro naplnění cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy základních škol a sociálními pracovnicemi z oddělení sociálně právní ochrany dětí jsem se snažila zjistit, jakým způsobem probíhá spolupráce základních škol a oddělení sociálně právní ochrany dětí a jestli tuto spolupráci považují pedagogové základních škol a sociální pracovnice za efektivní. Získaná data byla analyzována pomocí metody otevřené kódování dat. Spolupráce probíhá prostřednictvím vzájemného předávání informací o problémových žácích, zpráv a písemného hodnocení prospěchu a chování žáka. Sociální pracovnice a pedagogové základních škol se setkávají na konzultacích a poradách a také při konání výchovné komise či případové konference. Pedagogové základních škol a sociální pracovnice vnímají spolupráci jako efektivní. Při jejich spolupráci však nastávají určité problémy. Za účelem zefektivnění spolupráce navrhují dva pedagogové základních škol častější aktualizaci zákonů a souvisejících předpisů s ohledem na aktuální potřeby dětí a změnu legislativy. Sociální pracovnice navrhují multidisciplinární tým, zvýšení počtu sociálních pracovnic a právníka na oddělení sociálně právní ochrany dětí, vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně právní ochrany a internetové fórum. Výsledky práce mohou být využity pro zefektivnění spolupráce a prevenci rizikového chování u žáků základních škol.
Rizikové chování středoškolské mládeže
PFAUSEROVÁ, Hana
Tato práce se zabývá problematikou rizikového chování středoškolské mládeže. Součástí práce je šetření zaměřené na projevy rizikového chování, především záškoláctví, šikanu a užívání návykových a nelegálních látek. Průzkum, který nese znaky kvantitativního výzkumu, se zabývá i volným časem mládeže a rodinným zázemím studentů.
Spolupráce škol a kurátorů pro děti a mládež
JAROŠOVÁ, Erika
Bakalářská práce se zabývá interdisciplinární spoluprací při řešení rizikového chování u žáků základních a středních škol. Konkrétně se zaměřuje na spolupráci škol a zástupců sociální oblasti, kurátorů pro děti a mládež. Práce je rozdělena na dvě části, teoretická část seznamuje se stávajícími legislativními normami a teoretickými východisky, jimiž se školská zařízení řídí při realizaci prevence rizikového chování a jimiž se řídí práce sociálních kurátorů pro děti a mládež. Empirická část v návaznosti na část teoretickou mapuje a hodnotí konkrétní zkušenosti zástupců obou subjektů. Výsledkem práce jsou nastíněná doporučení, která mohou zlepšit současnou komunikaci mezi školami a kurátory pro děti a mládež tak, aby interdisciplinární spolupráce obou institucí při řešení rizikového chování přinášela pozitivní výsledky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 306 záznamů.   začátekpředchozí242 - 251dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.