|
|
UV-fotochemické generování těkavých specií telluru a dalších přechodných kovů
Jeníková, Eva
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku UV-fotochemického generování těkavých specií telluru, ruthenia, rhenia a iridia ve spojení s metodami atomové spektrometrie. V první části byla pozornost věnována optimalizaci podmínek UV-fotochemického generování těkavých specií telluru a jeho použití pro speciační analýzu Te(IV) a Te(VI) ve vzorcích vod. UV-fotochemické generování bylo prováděno pomocí UV-fotoreaktoru, který se skládal z nízkotlaké rtuťové výbojky ovinuté polytetrafluorethylenovou reakční cívkou, která sloužila jako reaktor. Atomová absorpční spektrometrie se zdrojem spojitého záření a vysokým rozlišením a s atomizací v miniaturním difúzním plamenu byla použita pro optimalizaci podmínek generování, mezi které patřily složení reakčního media, doba ozařování a přídavek přechodných kovů jakožto modifikátorů. Za účelem dosažení vyšší citlivosti stanovení byl generátor spojen s hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem a trojitým kvadrupólem. Jelikož účinného UV-fotochemického generování bylo dosaženo pouze z Te(IV), bez odezvy od Te(VI), byly testovány možnosti využití této techniky pro jednoduchou "nechromatografickou" speciační analýzu a byla vyvinuta metoda pro stanovení Te(IV) a celkového anorganického Te. Ve druhé části této práce byl zkoumán vliv nekonvenčního...
|
|
|
UV-fotochemické generování těkavých specií telluru a dalších přechodných kovů
Jeníková, Eva ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent) ; Kanický, Viktor (oponent)
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku UV-fotochemického generování těkavých specií telluru, ruthenia, rhenia a iridia ve spojení s metodami atomové spektrometrie. V první části byla pozornost věnována optimalizaci podmínek UV-fotochemického generování těkavých specií telluru a jeho použití pro speciační analýzu Te(IV) a Te(VI) ve vzorcích vod. UV-fotochemické generování bylo prováděno pomocí UV-fotoreaktoru, který se skládal z nízkotlaké rtuťové výbojky ovinuté polytetrafluorethylenovou reakční cívkou, která sloužila jako reaktor. Atomová absorpční spektrometrie se zdrojem spojitého záření a vysokým rozlišením a s atomizací v miniaturním difúzním plamenu byla použita pro optimalizaci podmínek generování, mezi které patřily složení reakčního media, doba ozařování a přídavek přechodných kovů jakožto modifikátorů. Za účelem dosažení vyšší citlivosti stanovení byl generátor spojen s hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem a trojitým kvadrupólem. Jelikož účinného UV-fotochemického generování bylo dosaženo pouze z Te(IV), bez odezvy od Te(VI), byly testovány možnosti využití této techniky pro jednoduchou "nechromatografickou" speciační analýzu a byla vyvinuta metoda pro stanovení Te(IV) a celkového anorganického Te. Ve druhé části této práce byl zkoumán vliv nekonvenčního...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních a klinicky významných látek.
Štícha, Martin ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent) ; Tůma, Petr (oponent)
- 7 - ABSTRAKT (CZ) Předložená práce je komentovaným souborem devíti publikací dokumentujících možnosti využití hmotnostní spektrometrie v oblasti strukturní charakterizace vybraných organometalických komplexů, analýz léčiv a jejich metabolitů a monitorování významných biomarkerů metabolických poruch a onemocnění V průběhu práce na tématice disertační práce byly úspěšně realizovány následné dílčí projekty: Návrh a realizace postupu mikropreparace vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy za použití tetrabutylammonium tetrachlorooxorhenátu jako výchozí látky; příprava oxorhenium(V) komplexů s 1,2-dihydroxybenzenem, 1,2,3- trihydroxybenzenem a 2,3-dihydroxynaftalenem jako ligandy a jejich strukturní charakterizace s pomocí ESI/MS, APPI-MS a LDI-MS; ESI/MS a UV/Vis studie kinetického chování komplexů vznikajících při reakci tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s pyrogallolem a katecholem jako ligandy. Zvláštní pozornost byla věnována studiu následných chemických transformací primárně vzniklých Re(V) komplexů; strukturní charakterizace vybraných komplexů ferrocenu s mědí zlatem a stříbrem technikami ESI/MS. V rámci spolupráce na grantovém projektu zaměřeném na metabolismus cholesterolu byla navržena metodologie strukturní charakterizace rozkladných produktů katalytického rozkladu hemu a...
|
|
|
Fotochemické generování těkavých specií rhenia s detekcí hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem
Hašlová, Karolína ; Musil, Stanislav (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje optimalizaci podmínek fotochemického generování těkavých specií rhenia s detekcí metodou hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem. Fotochemické generování těkavých specií bylo prováděno pomocí ultrafialového záření ve vysokoúčinném fotochemickém reaktoru s vnitřním reakčním kanálem z prostředí kyseliny mravenčí a za přítomnosti reakčních modifikátorů. Postupně byly provedeny optimalizace parametrů, které mají vliv na účinnost generování - průtoková rychlost reakčního média (doba ozařování), koncentrace kyseliny mravenčí, přídavek kyseliny octové a reakčních modifikátorů (přechodných kovů) a průtoková rychlost nosného plynu. Použití vhodné kombinace reakčních modifikátorů - kademnatých a železnatých iontů, mělo klíčový vliv na generování těkavé specie a vedlo k více než 40násobnému zvýšení účinnosti generování. Dalšího (dvojnásobného) zvýšení účinnosti generování bylo dosaženo obalením vysokoúčinného fotochemického reaktoru hliníkovou fólií, pravděpodobně následkem účinnějšího ozařování vzorku v generátoru. Meze detekce (LOD) a stanovitelnosti (LOQ) byly určeny na 0,24 ng dm-3 a 0,80 ng dm-3 Re. Opakovatelnost metody činila 4,8 % pro koncentraci 100 ng dm-3 Re. Klíčová slova fotochemické generování těkavých specií, rhenium, hmotnostní spektrometrie s...
|
|
| |
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních látek
Kaliba, David
Předložená disertační práce je komentovaným souborem čtyř publikací popisujících využití kapilární elektroforézy, kapalinové chromatografie a UV/Vis spektrometrie ke studiu komplexů rhenia s aromatickými ligandy. Ke strukturální charakterizaci jednotlivých komplexů byly využity metody hmotnostní spektrometrie s měkkými ionizačními technikami, 1 H a 13 C nukleární magnetické resonance a infračervené spektrometrie. Komplexy byly připraveny v reakcích rheniového prekurzoru tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s odpovídajícím ligandem za aerobních i anaerobních podmínek. V průběhu výzkumu byla zjištěna nestabilita připravených komplexů (s Re v oxidačním čísle +V a +VI) a jejich přechod na jinou stabilnější formu (Re+VII ). V průběhu výzkumu byly úspěšně realizovány následující dílčí projekty: Návrh a úspěšná realizace postupu syntézy vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy 1,2-dihydroxybenzen, 1,2,3-trihydroxybenzen a 2,3- dihydroxynaftalen v reakcích bez přístupu vzduchu a s přístupem vzduchu a jejich strukturální charakterizace metodami ESI-MS, APPI-MS, LDI-MS, ESI-MS/MS, NMR a IR. ESI-MS SRM a UV/Vis časové studie chování primárně vzniklých rheniových komplexů (Re+V ) s aromatickými ligandy v reakční směsi v závislosti na přídavku triethylaminu jako akcelerátoru reakce a přeměna...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních látek
Kaliba, David
Předložená disertační práce je komentovaným souborem čtyř publikací popisujících využití kapilární elektroforézy, kapalinové chromatografie a UV/Vis spektrometrie ke studiu komplexů rhenia s aromatickými ligandy. Ke strukturální charakterizaci jednotlivých komplexů byly využity metody hmotnostní spektrometrie s měkkými ionizačními technikami, 1 H a 13 C nukleární magnetické resonance a infračervené spektrometrie. Komplexy byly připraveny v reakcích rheniového prekurzoru tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s odpovídajícím ligandem za aerobních i anaerobních podmínek. V průběhu výzkumu byla zjištěna nestabilita připravených komplexů (s Re v oxidačním čísle +V a +VI) a jejich přechod na jinou stabilnější formu (Re+VII ). V průběhu výzkumu byly úspěšně realizovány následující dílčí projekty: Návrh a úspěšná realizace postupu syntézy vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy 1,2-dihydroxybenzen, 1,2,3-trihydroxybenzen a 2,3- dihydroxynaftalen v reakcích bez přístupu vzduchu a s přístupem vzduchu a jejich strukturální charakterizace metodami ESI-MS, APPI-MS, LDI-MS, ESI-MS/MS, NMR a IR. ESI-MS SRM a UV/Vis časové studie chování primárně vzniklých rheniových komplexů (Re+V ) s aromatickými ligandy v reakční směsi v závislosti na přídavku triethylaminu jako akcelerátoru reakce a přeměna...
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie pro analýzu biologicky aktivních látek
Kaliba, David ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Pacáková, Věra (oponent) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Předložená disertační práce je komentovaným souborem čtyř publikací popisujících využití kapilární elektroforézy, kapalinové chromatografie a UV/Vis spektrometrie ke studiu komplexů rhenia s aromatickými ligandy. Ke strukturální charakterizaci jednotlivých komplexů byly využity metody hmotnostní spektrometrie s měkkými ionizačními technikami, 1 H a 13 C nukleární magnetické resonance a infračervené spektrometrie. Komplexy byly připraveny v reakcích rheniového prekurzoru tetrabutylamonium tetrachlorooxorhenátu s odpovídajícím ligandem za aerobních i anaerobních podmínek. V průběhu výzkumu byla zjištěna nestabilita připravených komplexů (s Re v oxidačním čísle +V a +VI) a jejich přechod na jinou stabilnější formu (Re+VII ). V průběhu výzkumu byly úspěšně realizovány následující dílčí projekty: Návrh a úspěšná realizace postupu syntézy vybraných rheniových komplexů s aromatickými ligandy 1,2-dihydroxybenzen, 1,2,3-trihydroxybenzen a 2,3- dihydroxynaftalen v reakcích bez přístupu vzduchu a s přístupem vzduchu a jejich strukturální charakterizace metodami ESI-MS, APPI-MS, LDI-MS, ESI-MS/MS, NMR a IR. ESI-MS SRM a UV/Vis časové studie chování primárně vzniklých rheniových komplexů (Re+V ) s aromatickými ligandy v reakční směsi v závislosti na přídavku triethylaminu jako akcelerátoru reakce a přeměna...
|
|
|
Derivatizace obtížně ionizovatelných nenabitých komplexů rhenia pro možnost identifikace pomocí ESI-HRMS
Málková, Nikola ; Štícha, Martin (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Podrobná charakterizace rheniových komplexů je nutná pro jejich potenciální využití v klinické praxi a nukleární medicíně. Pro strukturní charakterizaci a kvantifikaci koordinačních sloučenin, mezi které patří i rheniové komplexy, hmotnostní spektrometrie vysoce převyšuje ostatní analytické metody především v citlivosti a selektivitě. Pro koordinační chemii je příznivá vlastnost této metody možnost stanovení analytu přímo v reakční směsi. Pro relevantní spektra je zapotřebí sloučeniny ionizovat. Ionizace těchto sloučenin však bývá velmi často obtížná, a proto je zapotřebí vyvinout speciální derivatizační postupy. V mojí práci byly připraveny a pomocí ESI-HRMS charakterizovány komplexy rhenia s 1,2-dihydroxybenzenem a 4- methyl-1,2-dihydroxybenzenem a jejich deriváty s p-chloranilinem a p-bromanilinem. Pomocí metody kolizně indukované disociace (CID) byly dále studovány jejich fragmentační mechanismy. Klíčová slova Rheniové komplexy, rhenium, 1,2-dihydroxybenzen, 4-methyl-1,2-dihydroxybenzen, hmotnostní spektrometrie, derivatizace, ESI-MS, CID
|
|
|
Analytická studie redukce rhenistanu amonného vybranými redukčními činidly
Lišková, Jana ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Dian, Juraj (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium redukce rhenistanu amonného méně častými re- dukčními činidly. Jako méně častá redukční činidla byla zvolena kyselina askorbová a acetylhydrazin. Redukce byly sledovány pomocí metody kapilární zónové elektroforézy a UV-VIS spektrometrie. Měření proběhla v kyselém i bazickém prostředí. V případě metody kapilární zónové elektroforézy byl sledován úbytek plochy píku rhenistanu amonného po přidání redukčního činidla. U metody UV-VIS spektrometrie byla sledována míra absorpce rhenistanu amon- ného. Dále byla sledována možnost posunu rovnováhy reakce ve prospěch produktů redukce vlivem přídavku komplexotvorného činidla. Jako ligand byl použit pyrogallol (benzen- 1,2,3-triol). Jako redukční činidlo byl zvolen acetylhydrazin. Redukce byla sledována me- todou kapilární zónové elektroforézy. Identita vzniklého komplexu byla potvrzena s po- mocí ESI/MS. Klíčová slova rhenium, komplexní sloučeniny rhenia, kyselina askorbová, acetylhydrazin, kapilární zóno- vá elektroforéza, UV-VIS spektrometrie, hmotnostní spektrometrie
|
host ::
RSS.