|
|
Faktory rozhodování o místě trvalého bydlení ve vybraných periferiích Česka: příklad mladých rodin
Vrána, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Tato práce se snaží zjistit důvody výběru lokality pro trvalé bydlení ve dvou potenciálně odlišných periferních oblastech České republiky, resp. Moravy, s kontinuálním demografickým vývojem. Zacíleno je v tomto případě na mladé rodiny nejvíce vystihující aktuální charakteristiky výběru lokality pro trvalé bydlení s ohledem na velkou pravděpodobnost nedávno dokončené či probíhající rezidenční mobility. Pro účely diplomové práce bylo provedeno v roce 2012 vlastní dotazníkové šetření v rámci vymezených periferií Středozápadní Moravy a Východního Slovácka a na základě získaných dat od respondentů byly provedeny analytické operace v rámci statistického programu. Tato práce nejprve analyzuje variabilitu preferencí rozhodovacích faktorů, zkoumá společné či diferencující latentní charakteristiky rozhodovacího procesu na základě vymezených faktorů a zkoumá stupeň modality rozhodovacího procesu dle konceptu rezidenční mobility Era (2002). Druhá část je pak zaměřena na možné kauzality rozhodovacích faktorů se socio-kulturními charakteristikami zkoumaných oblastí, resp. se jedná o kauzality s percepcí perifernosti dané lokality, sociálním kapitálem a s územní či regionální identitou respondentů. Data k těmto atributům jsou rovněž získána v rámci dotazníkového šetření. Tedy výzkumnou otázkou je zda intenzita sociálního...
|
|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Historickogeografická česko-moravská zemská hranice: rekonstrukce, percepce, významy
Chalupa, Jan ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje reliktní česko-moravské zemské hranici v kontextu moravistického hnutí, které se v Česku objevilo po roce 1989. Cílem práce je zhodnotit existenci reliktní zemské hranice ve vědomí populace a roli zemské hranice ve vztahu k oživování regionalismu a nacionalismu. V první části se diskutují pojetí reliktní hranice, regionální identity a národa v odborné literatuře. V druhé části se srovnává průběh zemské hranice s územním dosahem deklarování moravské národnosti obyvateli "příhraničních" okresů v novodobých sčítáních lidu a volební podpory moravistických stran. Cílem je porovnat hranici s jednou z možných současných zón vymezujících Moravu. Ve třetí části práce se analyzují podoby a souvislosti moravské identity ve dvou zájmových obcích při zemské hranici. Tyto obce reprezentují rozdílné typy česko-moravského pomezí z hlediska deklarování národnosti, volebních úspěchů moravistů, poválečného dosídlení i příslušnosti ke správním celkům v Čechách či na Moravě. Nakonec se hodnotí povědomí o průběhu zemské hranice v těchto obcích a významy, které pro obyvatele obcí představuje. Hodnocení vychází z výstupů terénního šetření, resp. z rozhovorů s obyvateli těchto obcí a jejich zakreslování představ zemské hranice do slepé mapy. Výzkum prokázal, že reliktní zemská hranice mezi Čechami...
|
|
|
Regionální identita obyvatel šumavského podhůří: komparace měst Klatovy, Sušice a Vimperk
Kovárnová, Pavlína ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Nováček, Aleš (oponent)
KOVÁRNOVÁ, P. (2015): Regionální identita obyvatel šumavského podhůří: komparace měst Klatovy, Sušice a Vimperk. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, 98 s. Diplomová práce se zabývá tématem regionální identity obyvatel šumavského podhůří. Hlavním cílem práce je identifikovat a vyhodnotit faktory formující regionální identitu v oblasti šumavského podhůří, které by mohly být zvažovány jako podklad pro diskuze o možnostech budoucího rozvoje tohoto území. Práce vychází z obecných východisek studia územních identit a příhraničních periferií, která jsou založena na heuristice a diskuzi literatury věnující se procesu formování regionální identity, polarizaci prostoru, problematice periferních a pohraničních oblastí. Dílčím cílem práce je posoudit rozdíly regionální identity kontinuálně osídlené, částečně přesídlené a přesídlené oblasti. Jeho náplní je vymezení a hodnocení kategorií potenciálu určujícího formování regionální identity. Objektem výzkumu jsou tři lokality s mimořádně složitým historickým vývojem, města Klatovy, Sušice a Vimperk. Náplní tohoto cíle je nalézt odlišné faktory formující regionální identitu mezi třemi městy, lišícími se průběhem událostí zejména v druhé polovině 20. století. Třetí dílčí cíl...
|
|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jehlička, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Regional Identity and Conflict in Transnistria since Late Communism
Niutenko, Olga ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Nucifora, Melania (oponent)
Regionální identita a konflikt v Podněstří od pozdního komunismu Tato studie zkoumá problematiku konfliktu v Podněstří, jeho identitu a státnost pohledem historiografie, hospodářského rozvoje, jazykové a vzdělávací politiky, náboženství, sovětské ideologie a prostřednictvím pamětihodností ve dvou částech Moldavské republiky: v Besarábii a v Podněstří. Výsledky práce odhalily vliv výše uvedených aspektů na identitu v obou regionech, významnou roli státních orgánů Podněstří a Moldavské republiky na utváření mínění lidí, zesilující myšlenku státnosti Podněstří a existence regionální identity v Podněstří ve fázi přechodu.
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - Borska, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Borska je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě propagačních materiálů. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním.
|
|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku
Loquenz, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce nesoucí název "Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku" se zabývá porovnáním síly regionální identity u stálých obyvatel a amenitních migrantů v oblasti zájmového území ORP Prachatice. Amenitní migrace je poměrně mladý termín, který se dá volně přeložit jako migrace požitková. Tento specifický druh migrace je motivován snahou lidí žít v oblastech s kvalitním životním prostředím. Zpravidla se jedná o pohyb obyvatelstva z městského prostředí do prostředí venkovského. Pro účely této práce bylo vybráno jako zájmová oblast území ORP Prachatice, které se skládá ze tří pověřených úřadů - PÚ Netolice, PÚ Prachatice a PÚ Volary. Celé zájmové území nabízí na poměrně malé ploše 3 dosti odlišná přírodní prostředí. Cílem této práce je porovnání míry regionální identity obyvatelstva v závislosti na takto odlišném okolním prostředí a také porovnání síly regionální identity mezi skupinou stálých obyvatel a amenitních migrantů. Výsledky práce, které jsou vyhodnoceny z dotazníkového šetření, jsou zaměřeny na mobilitu obyvatelstva, hodnocení kvality složek okolního prostředí, symboliku regionu, pozitiva a negativa regionu, informovanost obyvatelstva a na téma pohraničí. Klíčová slova: amenitní migrace, pohraničí, regionální identita, turismus.
|
|
|
Role euroregionu Silva Nortica v rámci přeshraniční spolupráce a při utváření regionální identity.
Klečková, Veronika ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
P edkládaná práce se zabývá vlivem euroregionu Silva Nortica na p eshrani ní spolupráci a regionální identitu. Silva Nortica se nachází na esko-rakouském pohrani í a je nejmlad ím euroregionem v esku. Situace v euroregionu je analyzována pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu, a tak nabízí komplexní pohled na danou problematiku. V kontextu rámcových institucionálních podmínek euroregionu bylo analyzováno dotazníkové et ení spole n s ízenými rozhovory s p edstaviteli euroregionu. V práci jsou také nastín ny mo né varianty budoucího vývoje euroregionu. Z výsledk výzkumu vyplývá, e mezi místními obyvateli existuje potenciál pro budování p eshrani ního spole enství. Na druhou stranu na institucionální úrovni existuje ada problematických faktor , které mohou bránit prohlubování p eshrani ní spolupráce v esko-rakouském pohrani í. Klí ová slova: Euroregion Silva Nortica, esko-rakouské pohrani í, p eshrani ní spolupráce, regionální identita, p eshrani ní spole enství, víceúrov ové ízení
|
host ::
RSS.