|
|
Vliv noční práce na kvalitu života
BLAHOVÁ, Monika
Téma bakalářské práce nese název ,,vliv noční práce na kvalitu života." Směnný provoz vytváří nová pracovní místa a tím i příjmy obyvatelstva. Práce, zejména na nočních směnách bývá zpravidla hodnocena vyššími finančními příplatky. Směnný provoz a hlavně práce vykonávaná v noční době se může negativně projevit na zdraví osob a na společenském a rodinném životě. Zdravotní problematika souvisí s nepravidelným životním cyklem. Lidská přirozenost je pracovat ve dne a v noci odpočívat. Člověk, který vykonává práce v noční době, má změněný biorytmus a někteří jedinci se s tímto stavem obtížně vyrovnávají. Špatné adaptační schopnosti organizmu jsou podstatou celé řady zdravotních potíží, např. vznikají poruchy soustředění, žaludeční potíže, onemocnění oběhové soustavy a výzkumy některých autorů zaznamenaly i vyšší riziko vzniku rakoviny. Směnný provoz ovlivňuje i společenský život osob, režim v rodině a partnerských vztazích. Mladí lidé mají kvůli nočním směnám často problémy navázat trvalejší vztah a rodiče pracující ve směnném provozu nemohou se svou rodinou trávit příliš mnoho času. K výzkumným účelům byli vybráni pracovníci společnosti, v níž práce probíhá ve trojsměnném provozu. Jedná se o výrobu výlisků na vstřikolisech. V třísměnném provozu pracuje celkem 125 pracovníků, z toho převážná většina žen (asi 74%). Do výzkumu bylo zařazeno 98 zaměstnanců, z nichž 77 % tvoří lidé do věku do 45 let. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá objektivizací pojmů. Jsou zde shrnuty poznatky celé řady autorů zabývajících se problematikou noční práce a kvalitou života s ohledem na zdraví lidí a na společenské a partnerské problémy s tím spojené. Je zde uveden výčet možných dopadů noční práce a trojsměnného režimu práce na fyzickou a psychickou stránku lidského zdraví člověka a případný vliv režimu s nočními směnami na vybrané společenské aspekty, zejména na rodinu a partnerství. Empirickou část tvoří vlastní poznatky z rozboru výzkumu, který byl proveden se záměrem zjistit vliv noční práce na kvalitu života. Cílem práce bylo jednak: ad 1: Zjistit, jak je ovlivněn subjektivní pocit zdraví pracovníků nočních směn v třísměnném režimu práce. ad 2: Zjistit vliv noční směny třísměnného režimu práce na společenský život. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. Hypotéza 2: Noční režim práce narušuje vybrané aspekty společenského života. Za účelem potvrzení nebo vyvrácení výše popsaných hypotéz byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu, pro techniku sběru dat byl použit dotazník. Dotazníky, jež obsahovaly šestnáct otázek, byly rozdány mezi 126 respondentů. Jejich návratnost byla 78%. Získaná data byla zpracována do přehledových grafů a hypotézy statistiky otestovány. Na základě vyhodnocení odpovědí respondentů se statistickým otestováním získaných dat potvrdila první hypotéza, která předpokládala, že zkoumané subjekty pociťují zhoršení svého zdravotního stavu v důsledku noční práce. V některých ukazatelích je pozorovatelné zhoršení zdravotního stavu v závislosti na počtu odpracovaných let v třísměnném režimu současného zaměstnání. Velkou roli ve vyhodnocení výsledků hrál i věk. Starší zaměstnanci častěji pociťují bolest hlavy než zaměstnanci mladší. Celková frekvence zdravotních problémů navíc s věkem roste, a proto má noční práce ve vyšším věku průkazně větší vliv na výskyt zdravotních komplikací. Navíc se statisticky prokázalo, že celkově horší vliv na zdravotní stav respondentů má noční práce u žen. Na základě získaných dat v této práci byly stanovené cíle práce splněny. Bakalářská práce může posloužit jak odborné veřejnosti, tak i širšímu okruhu obyvatel, kteří se zabývají sledováním vlivu noční práce na kvalitu života.
|
|
|
Typologie a možnosti řešení problémových míst v panelových sídlištích ČR
Kallabová, Eva
Dopad vývoje roku 1989 vyvolal mimo jiných ekonomických změn i ukončení komplexní bytové výstavby (1992), která byla zaměřena na výstavbu panelových domů koncentrovaných do sídlišť. Jejich prostředí se vyznačuje nedostatky sociálního, technického, dopravního, demografického aj. charakteru. Žije v nich 1/3 obyvatel státu, proto se přistoupilo k projektům humanizace a regenerace. Sociologické výzkumy ukazují, že obyvatelům sídlišť méně vadí samotné bydlení v panelových domech než celkové prostředí sídliště. Díky opakovatelnosti rysů sídlišť je možno vytipovat problémová místa (parkovací plochy, sportovní a dětská hřiště, objekty nákupních středisek, volné plochy, zeleň apod.) a jevy (bezpečnost, orientace, apod.) v nich. S využitím zkušeností (modifikovaných na místní poměry) západních států lze postupně česká sídliště proměnit v prostředí, které bude vytvářet nejen obytné, ale komplexně životní prostředí, které by podněcovalo a kultivovalo bydlící obyvatelstvo.
|
host ::
RSS.