|
|
Právní garance nezávislého výkonu mandátu člena parlamentu
Částková, Eva ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Jičínský, Zdeněk (oponent) ; Gronský, Ján (oponent)
Překládaná disertační práce je věnována právní úpravě nástrojů představujících garance nezávislosti člena parlamentu při výkonu jeho mandátu. Cílem práce je zejména přinést ucelený pohled na problematiku ochrany nezávislého výkonu mandátu člena parlamentu, zhodnotit právní úpravu platnou v České republice a najít odpověď na otázku, zda a nakolik je právní úprava platná v České republice kompletní a účinná, jakož i de lege ferenda k ní nabídnout možné alternativy. Nezávislost člena parlamentu musí být zaručena s ohledem na všechny stránky výkonu jeho mandátu. Nezávislost člena parlamentu je nezbytnou podmínkou pro výkon jeho mandátu takovým způsobem, který mu umožní čelit vnějším tlakům, a to nejen od orgánů jiných státních mocí, ale i od jiných subjektů či jevů (zejm. tlak veřejného mínění). Nástroje, které chrání nezávislý výkon mandátu, napomáhají i tomu, aby členové parlamentu měli možnost plnit své poslání svobodně, a v konečném důsledku tvořili plně funkční parlament. Předkládaná disertační práce se zabývá tématem parlamentní imunity, a to zejména té z jejích částí, která představuje ochranu svobody hlasování a projevů, otázkou stanovení funkcí neslučitelných s výkonem mandátu člena parlamentu resp. s mandátem jako takovým, problematikou opatření předcházejících vzniku možného střetu osobního...
|
|
|
Postavení poslance PS PČR v legislativním procesu
Kočí, Kristýna ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Hlavním smyslem mé diplomové práce nazvané "Legislativní proces - role poslance Parlamentu ČR" je analyzovat proces přípravy, rozhodování a schvalování zákonů Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR se zaměřením na roli poslance v legislativním procesu (včetně komparace mezi poslanci koaličními, opozičními a nezařazenými) a nabídnout srovnání teorie, tedy možností daných ústavou a dalšími zákony a skutečnou praxí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Přerušení projevu poslance při rozpravě ve vybraných parlamentních komorách: Studie č. 1.165
Syllová, Jindřiška
Právo na vystoupení poslance v parlamentní rozpravě je jednou z nejdůležitějších součástí mandátu poslance. Navazuje na základní parlamentní privilegium poslance „freedom of speech“. Z tohoto důvodu se přerušení vystoupení poslance v rozpravě zásadně nepřipouští, pokud poslanec dodržuje předem daná pravidla jednání. Předseda (předsedající) je osobou, která vykládá jednací řád, řídí jednání a volá poslance k pořádku, pokud se vyskytují nepořádky v komoře (včetně nepořádků při vystoupení poslance). V naprosté většině parlamentů není možno projev poslance, který neporušuje daná pravidla jednání, nijak přerušit (a to ani předsedajícím). Výjimku tvoří v části parlamentních komor procedurální návrhy a výzvy k pořádku (call to order). V rámci výzvy k pořádku se povoluje přerušení i v případě odchýlení se od bodu nebo opakování se. V několika parlamentních komorách je možné přerušení vystoupení se souhlasem poslance, který má projev. Právo poslance na nepřerušený projev v rozpravě je zneužíváno k parlamentním obstrukcím, které jsou po mnohá desetiletí (či v některých státech staletí) legitimní součástí parlamentního jednání. Název filibuster označuje obstrukci, užívanou menšinou vůči většině, pomocí níž se zdržuje přijetí rozhodnutí (je používáno zejména v Austrálii a Senátu USA). Obstrukce jsou považovány za část parlamentní demokracie. V některých státech je jim podrobnými předpisy zabraňováno (například stanovením hodiny, do které je možno večer jednat a hlasovat).
Plný text:  PDF
|
|
|
Rozsah poslanecké imunity ve vybraných státech: Studie č. 1.175
Medková, Eva ; Nemeth, Marek ; Syllová, Jindřiška
V obecném úvodu je popsán institut parlamentní imunity jako jeden z nástrojů ochrany nerušené činnosti zákonodárného sboru. Jeho historické kořeny sahají již do středověku, kde bylo nezbytné chránit nově se vytvářející stavovská shromáždění před zásahy tehdy mocných panovníků. Postupem historického vývoje se institut rozpadl na dvě rozdílné a přesto propojené části, na neodpovědnost poslanců a na jejich nestíhatelnost. Zatímco neodpovědnost chrání proti stíhání za hlasování a některé projevy, které v parlamentu činí, často v rámci výkonu svých povinností, nestíhatelnost zabezpečuje, že je poslanec chráněn před zákonným stíháním trestného činu, správního deliktu či občanskoprávního aktu. Zatímco právní úprava neodpovědnosti je ve zkoumaných zemích více či méně obdobná (doba jejího trvání bývá neomezená, možnost jejího odejmutí je ve většině případů vyloučena), je právní úprava nestíhatelnosti značně odlišná. Jednotlivé úpravy (až na drobné výjimky) spojují dvě věci. První z nich je prolomení imunity ve smyslu nestíhatelnosti poslance v případě, že je přistižen při činu (někdy úplné jindy částečné), druhou je stanovení doby, na kterou se nestíhatelnost vztahuje (jde v naprosté většině případů jen o dobu výkonu mandátu poslance). Jsou však i takové země, které nestíhatelnost neupravují a staví tak poslance ve vztahu k trestnímu a příp. i správnímu stíhání naroveň běžnému občanovi. S jednotlivými právními úpravami rozsahu poslanecké imunity, které ve zkoumaných zemích platí, se může čtenář seznámit v přehledné tabulce.
Plný text: PDF
|
|
|
Statut poslanců Evropského parlamentu: Studie č. 1.200
Pulda, Jan
Evropský parlament svým rozhodnutím ze dne 28. září 2005 přijal nový statut poslanců Evropského parlamentu (2005/684/ES) s účinností od 14. července 2009. Statut se zabývá primárně otázkami poslaneckých náhrad, penzí, danění příjmu poslanců Evropského parlamentu, individuálními platbami apod.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.