|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
|
Hodnocení spokojenosti s poskytovanou péčí o matku a dítě v perinatologickém centru - kulturní odlišnosti
Machová, Petra ; Vaisová, Veronika (vedoucí práce) ; Němcová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení kvality poskytované péče v perinatologickém centru pohledem nedělek. Cílem práce je zjistit jak se spokojenost s poskytovanou péčí liší v závislosti na kultuře ženy. Práce je tvořena dvěma částmi, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá koncepcí perinatologických center, kvalitou a hodnocením poskytované péče, následně spokojeností těhotných, rodiček a nedělek. V neposlední řadě se v teoretické části objevuje kapitola o multikulturní péči, kulturních menšinách a multikulturní komunikaci. V praktické části jsou zpracovány výsledky anonymního dotazníkového šetření provedeného v perinatologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Průzkum poukazuje na hlavní ukazatele spokojenosti s poskytovanou péčí a na mezikulturní rozdíly ve vnímání kvality péče. Do průzkumu byly zahrnuty i rodičky jiné národnosti, kterým byly vydávány dotazníky v rodném jazyce, čímž se poukázalo na mezikulturní rozdíly ve spokojenosti s poskytovanou péčí. Klíčová slova: spokojenost, rodička, porod, péče, perinatologické centrum, dotazník, kulturní odlišnosti
|
|
|
Informovanost vybraných žen v reprodukčním období o možnostech plánovaného rodičovství, těhotenství a porodu ve vybraném regionu
Sojáková, Kateřina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá především problematikou plánovaného rodičovství, těhotenství a porodu. Teoretická část práce obsahuje podkapitoly zaměřující se na plánované rodičovství, antikoncepci, těhotenství, porod a šestinedělí. Praktická část diplomové práce se zabývá výzkumem, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření u vybraných nerodivších respondentek v konkrétním regionu. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit informovanost žen v reprodukčním období o možnostech plánovaného rodičovství, těhotenství a porodu. Byly zjišťovány nejčastější zdroje informací o reprodukci, vědomosti žen o typech antikoncepce, které mohou po vysazení způsobit dočasnou neschopnost otěhotnět. Dále byla zkoumána informovanost žen o možnostech podstoupení nadstandartních prenatálních vyšetření a informovanosti žen o porodu a šestinedělí. Výsledky praktické části ukázaly, že ženy jsou dobře informovány o reprodukčních tématech. Respondentky v celkových 61,5 % dokázaly správně odpovědět na vědomostní otázky. Respondentky uvedly mezi nejčastější informační zdroje školu, rodinu a internet. Z výzkumu vychází, že většina žen neví, že některé typy antikoncepce mohou po jejím vysazení způsobit dočasnou neschopnost otěhotnět. Většina žen též nevěděla o možnosti podstoupení kombinovaného testu screeningu Downova syndromu....
|
|
|
Inkontinence moči u žen po porodu
JANDOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se věnuje tématu inkontinence moči u žen po porodu. Práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie a fyziologie vývodných cest močových a mikce. Dále je věnována pozornost právě močové inkontinenci jejímu dělení, rizikovým faktorům, diagnostice a inkontinenčním pomůckám. Na závěr práce je stručně shrnuta léčba močové inkontinence. Pro praktickou část bakalářské práce byl stanoven jeden cíl. Zjistit četnost výskytu močové inkontinence u žen, které mají 2-15 let od posledního porodu. K uvedenému cíli bylo určeno pět hypotéz. H1: Ženy, které trpěly při porodu obezitou (Index tělesné hmotnosti vyšší nebo rovno 30,0), netrpí častěji močovou inkontinencí po porodu než ženy, které netrpěly při porodu obezitou. H2: Ženy, které porodily dítě s porodní hmotností nad 3 500 g, trpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které porodily dítě s porodní hmotností pod 3 500 g. H3: Ženy po porodu pomocí vakuumextrakce či forceps netrpí častěji močovou inkontinencí než ženy, které nerodily pomocí těchto metod. H4: Ženy, které měly porodní poranění, netrpí močovou inkontinencí častěji než ženy, které při porodu žádné poranění neměly. H5: Ženy, které rodily před více jak 8 lety, byly méně edukovány porodní asistentkou o močové inkontinenci než ženy, které rodily před méně než osmi lety. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí vlastních online dotazníků. Dotazník obsahoval 21 otázek. Šestnáct otázek bylo uzavřených, tři otázky polouzavřené, u kterých bylo možné označit více odpovědí včetně možnosti "jiné:" a dvě otázky otevřené. Statistické zpracování všech dotazníků probíhalo v programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor tvořilo 393 žen, které porodily své poslední dítě před více než dvěma lety a zároveň ne více než patnácti lety. Z celkového počtu 393 respondentek 217 žen uvedlo, že pociťují úniky moči a 176 žen uvedlo, že žádné úniky moči nepociťují. Z výzkumného šetření vyplynulo, že více jak polovina respondentek, tedy žen 2-15 let po porodu pociťuje úniky moči. Dále bylo zjištěno, že jsou ženy velmi málo edukovány porodní asistentkou o této problematice. Z celkového počtu pěti hypotéz se potvrdila pouze hypotéza H1, H3 a H4. Hypotézy H2 a H5 se nepotvrdily. Závislost nebyla dokázána u žádného z hypotéz. Bylo zjištěno, že míra informovanosti byla u žen, které porodily před méně jak osmi lety a u žen, které porodily před více než osmi lety stejná, a to velmi nízká.
|
|
|
Polohy při porodu dříve a dnes
ROBAUSCHOVÁ, Magdaléna Anna
Tato bakalářská práce se zaměřuje na srovnání používaných poloh při porodu v minulosti a v současnosti. Práce je strukturována do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsána evoluce porodnictví a vývoj využívaných poloh při porodu od pravěku až po současnost. Dále je zde krátce popsán fyziologický porod, včetně dob porodních. Součástí práce je také popis úlohy porodní asistentky při porodu. V práci jsou zmíněny i některé alternativní metody využívané v porodnictví. Práce zároveň obsahuje detailnější popis jednotlivých poloh, které lze při porodu využít. Pro praktickou část byly definovány dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit, o jaké polohy mají ženy v současné době při porodu zájem. Druhým cílem bylo porovnat, jak se liší výběr poloh při porodu dnes oproti polohám využívaným v minulosti. K dosažení stanovených cílů bylo využito kvantitativního výzkumného šetření prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce, který byl respondentkám distribuován v papírové formě. Dotazník obsahoval celkem 21 otázek, z nichž 15 bylo uzavřených, 2 otevřené a 4 polouzavřeného typu. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo následně provedeno pomocí programu Microsoft Excel. Výzkumný soubor byl jeden a byl tvořen ženami, které alespoň jednou během svého života rodily, ne však císařským řezem. Respondentky byly následně rozděleny do tří skupin dle roku jejich porodu. První skupinu tvoří ženy, které rodily v letech 2018-2023. Tuto skupinu reprezentuje, z celkového počtu 176 respondentek, 62 žen. Druhá skupina zahrnuje ženy, které rodily v letech 1994-2017, jedná se o 49 žen. Poslední skupinu tvoří ženy, které uskutečnily svůj porod minimálně před 30 lety, tedy v roce 1993 či ještě dříve. Tuto skupinu reprezentuje 65 žen. Na základě vytyčených cílů byly následně stanoveny tři hypotézy. Při vyhodnocování byly mezi sebou statisticky porovnávány, vzhledem k danému znění hypotéz, jen dvě skupiny žen. V první skupině byly ženy, jejichž porod se uskutečnil v letech 2018-2023, do druhé skupiny byly řazeny ženy, které rodily v roce 1993 nebo dříve. H1: V dnešní době mají ženy možnost výběru vlastní polohy při porodu oproti ženám, které rodily před třiceti lety. H2: Ženy, které rodily před třiceti lety, neměly informace o polohách při porodu v I. době porodní oproti ženám, které rodí v současné době. H3: Ženy, které rodí v současné době, mají zájem využívat více různých poloh v II. době porodní oproti ženám, které rodily před třiceti lety. Na základě výsledků z výzkumného šetření byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, hypotéza H2 byla vyvrácena.
|
|
|
Porod s dulou
VYČÍTALOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodu s dulou. V práci je popsána profese duly a její historie. Dále je zmíněno, v jakých obdobích dula může ženu provázet. Další část práce se zabývá fyziologií těhotenství, porodu a období šestinedělí. Byl vytyčen jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit, jak ženy vnímají péči dul. V práci byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Dulu si ke spolupráci k porodu vybírají spíše nulipary než multipary. H2: Ženy využívají služby duly spíše při porodu než v průběhu šestinedělí. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření formou online dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, obsahoval celkem 23 otázek. Z toho bylo 20 otázek povinných, což zajišťovalo vysokou úroveň spolehlivosti a přesnosti dat. Z 23 otázek bylo 15 uzavřených otázek s možností výběru odpovědi z daných možností, což zjednodušilo analýzu dat a umožnilo lepší porovnání odpovědí. Dále bylo 7 polouzavřených otázek, které poskytly další možnosti výběru odpovědi a zároveň umožnily respondentům vyjádřit své názory a zkušenosti. Byla zde také jedna otevřená otázka, která umožnila respondentům sdílet své myšlenky a názory o tématu dotazníku. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, byl rozdělen do tří částí, z nichž každá se věnovala jinému tématu. V první části byly respondentkám položeny otázky týkající se jejich identifikačních údajů, jako věku, vzdělání, počtu porodů a při kolikátém porodu si vybraly dulu jako doprovod. V druhé části dotazníku respondentky odpovídaly na otázky zabývající se profesí duly (kdo je dula, kde dulu vyhledaly a zda vědí, kdo je dula a o koho může pečovat). Poslední část dotazníku se pak zaměřila na to, jakou péči respondentkám duly poskytly a jaký byl jejich zážitek z porodu s dulou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ženy mají největší potřebu psychické podpory jak během podporu, tak i v průběhu těhotenství a šestinedělí, stejně tak mají potřebu informovanosti o dané problematice. Většina žen si vybírá dulu pro celkové zvýšení pocitu bezpečí. Uspokojujícím výsledkem je, že u 94,9 % žen péče duly splnila jejich očekávání. Díky tomu by 93,2 % žen péči duly využilo při dalším porodu a 98,3 % žen by dulu doporučilo i ostatním. Ze získaných výsledků můžeme vyvodit, že ženy jsou s péčí dul spokojené. Práce a získané výsledky mohou sloužit jako podklad k prezentování výzkumného šetření na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Zhodnocení růstové schopnosti plemene Charolais ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství
Ludvíková, Lenka
Cílem této bakalářské práce byla charakteristika plemene charolais a jeho růstové schopnosti v České republice. Literární přehled pojednává o historii chovu plemene, blíže jsou pak popsány porody, porodní hmotnosti, růst a vzhled exteriéru. Dále je práce zaměřena na ekologické zemědělství a chov masného skotu v ekologickém zemědělství. V praktické části byly zhodnoceny výsledky růstové schopnosti ve vybraném chovu hospodařícím v systému ekologického zemědělství v České republice z Kraje Vysočina zaměřené na hmotnost při porodu, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Výsledky byly porovnány s hodnotami růstové schopnosti plemene charolais z celé České republiky. V této části bakalářské práce byly zhodnoceny také průběhy porodů, které byly porovnány s výsledky z České republiky. Z výsledků je patrné, že plemeno charolais ze sledované ekofarmy dosahuje vyšších průměrných hmotností, než je průměr celé České republiky. V letech 2011, 2012, 2013 byla naměřena průměrná porodní hmotnost u býků 47,3 kg a u jalovic 43,1 kg. Průměrná hmotnost ve 120 dnech byla u býků 199,3 kg a u jalovic 181,6 kg. Průměrná hmotnost v 210 dnech byla u býků 329,9 kg a u jalovic 302,3 kg. Porody byly ve sledované farmě téměř vždy snadné.
|
|
|
Balonek Epi-no (Aniball) jako prevence porodního poranění
VACKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá předporodní přípravou, konkrétně jak předejít vzniku porodního poranění, pokud žena v těhotenství používá zdravotnickou pomůcku Epi-no (Aniball). Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část má čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá porodními dobami. Druhá kapitola popisuje porodní poranění. Třetí kapitola se věnuje samotné epiziotomii a čtvrtá pojednává o prevenci porodního poranění. Prvním cílem práce bylo zjistit zkušenosti žen s používáním vaginálních dilatačních balónků Epi-no (Aniball). Druhým cílem práce pak bylo zjistit názory porodních asistentek na cvičení s balónkem Epi-no (Aniball). Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů. Byly určeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořily ženy po porodu z Jihočeského kraje, které využívaly v těhotenství vaginální dilatační balonek (VDB). Druhý výzkumný vzorek byly porodní asistentky, které měly s VDB zkušenosti z praxe. Zjištěná data byla kvůli verbálnímu charakteru přepsána do tištené podoby, zpracována a analyzována pomocí techniky tužka papír. Kvůli zachování anonymity byly ženy po porodu náhodně označeny jako informantka R1 až R10. Porodní asistentky byly náhodně označeny jako informantka PA1 až PA6. V rámci kódování rozhovorů se ženami byla vytvořena 1 hlavní kategorie a k ní 5 podkategorií. Kódováním rozhovorů s porodními asistentkami byla vytvořena 1 hlavní kategorie a k ní 2 podkategorie. Na základě uvedených cílů práce byly pro výzkumnou část stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké zkušenosti mají ženy s používáním balonku Epi-no (Aniball) v prevenci porodního poranění. Z výzkumu vyplynulo, že některé informantky nevěděly, zda provádějí cvičení s VDB správně. Na druhou stranu jim cvičení s balónkem pomohlo ujasnit si, jaká poloha je pro ně při tlačení nejpříjemnější, jak zapojit břišní list při tlačení, a dodalo jim to sebevědomí při porodu. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaké názory mají porodní asistentky na používání balonku Epi-no (Aniball). Z výzkumu vyplynulo, že všechny porodní asistentky využívání VDB doporučují a je podle nich používání VDB před porodem pro ženu užitečné. Nejvíce porodní asistentky zmiňovaly psychologický efekt využívání VDB. Tím, že těhotné ženy věří, že pro porod něco udělaly, jsou na porodním sále klidnější. Porodní asistentky také uvedly efekt cvičení na zkrácení II. doby porodní a v některých případech i na snížení množství a rozsahu porodních poranění. Získané poznatky při zpracování bakalářské práce mohou pomoci v kurzech předporodní přípravy.
|
|
|
Porod v přednemocniční péči
ZELINKOVÁ, Sára
V bakalářské práci se zabýváme tématem porodu v přednemocniční péči. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá čtyřmi hlavními tématy, mezi než patří jednotlivé doby porodní, zhodnocení novorozence pomocí APGAR skóre, vybrané komplikace při porodu a vedení porodu v přednemocniční péči. Do tématu vedení porodu v přednemocniční péči spadá rozhodování o transportu při hrozícím porodu, vedení porodu v přednemocniční péči, resuscitace novorozence a resuscitace těhotné ženy. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají vedení porodu mimo nemocniční zařízení. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou zdravotničtí záchranáři připravováni na vedení porodu v přednemocniční péči. Empirická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením provedeným formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 12 zdravotnických záchranářů z Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří se již setkali s porodem mimo zdravotnické zařízení. Výzkum byl uskutečněn od ledna do března roku 2022 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována, kódována a rozdělena do kategorií a podkategorií. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka zjišťovala, jak zdravotničtí záchranáři vnímají vedení porodu v přednemocniční péči. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že kromě informantů I5 a I6 jsou všichni ostatní dotazovaní při výjezdu k porodu nervózní, protože vedení porodu pro ně není rutinní činnost a jsou si vědomi možných komplikací. Druhá otázka se zabývala přípravou zdravotnických záchranářů na vedení porodu. Z výzkumu vyplynulo, že ve způsobu, obsahu i četnosti školení jsou mezi Jihočeským a Plzeňským krajem značné rozdíly a že velká část záchranářů by ocenila kratší interval mezi školeními a někteří by uvítali i možnost praxe na porodním sále. Z výsledků šetření mimo jiné vyplynul téměř shodný názor záchranářů na domácí porody. Většina dotazovaných uvedla, že domácí porody neschvalují a že si rodičky pravděpodobně neuvědomují jednak možné komplikace, jež mohou nastat, jednak to, jak velké riziko zde hrozí. Tato práce upozorňuje na možnosti zlepšení vzdělávání a jejich realizaci. Informanti kladli důraz na častější školení v této problematice a za přínos by považovali praxe na porodním sále. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
host ::
RSS.