Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 90 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhodnocení finančních nákladů na ochranu rostlin v konvenčním a ekologickém zemědělství
Stoklasová, Jitka
Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení roční finanční náročnosti pořizování chemických postřiků a hnojiv pro zemědělské družstvo o rozloze 1 048 ha a porovnání zisků konvenčního zemědělství se zemědělstvím ekologickým. V literární části je uvedena všeobecná charakteristika pesticidů a hnojiv. Jsou zde také charakterizovány nejčastěji používané postřiky a hnojiva v zemědělství. Zvolený cíl byl vyřešen pomocí ekonomického hodnocení finančních nákladů na veškeré aplikované chemické přípravky na plodiny během jednoho hospodářského roku. Porovnání zisků ekologického a konvenčního zemědělství bylo konkrétně provedeno na plodinách nacházejících se na obou podnicích, a to na pšenici ozimé a ječmenu jarním. Porovnáním jejich výnosů, cen za chemické přípravky, výkupních cen komodit a následně zisků a nákladů.
Zhodnocení vývoje jakosti vody vybraných toků v povodí vodárenské nádrže Švihov na řece Želivce
Markovcová, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá tématem zhodnocení kvality vody na vybraných vodních tocích v povodí vodárenské nádrže Švihov a porovnáním s výsledky z povodí Lučického potoka, který se nachází mimo povodí VN Švihov. První část práce je věno-vána literární rešerši zpracovávající problematiku znečišťování vod, eutrofizace, pesticidů, jednotlivých živin a souvisejících legislativních předpisů. Druhá část bakalářské práce obsahuje stručnou charakteristiku povodí vodárenské nádrže Švihov a po-vodí Lučického potoka, popis metodiky a výsledky samotného vyhodnocení jakosti vody na vybraných tocích. Zpracované výsledky z povodí VN Švihov a povodí Lučického potoka byly mezi sebou porovnány z hlediska obhospodařovaní v ochranných pásmech a mimo ně. Získané výsledky byly zhodnoceny na základě ČSSN 75 7221 a dle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., v platném znění. Výsledky prokázaly jednoznačnou korelaci mezi průtokem a množstvím odnosů znečišťujících látek, přičemž v suchém roce byly zaznamenány výrazně nižší odnosy než v hydrologicky průměrných letech. U pesticidů bylo zjištěno, že mateřská látka se ve vodách nachází pouze bezprostředně po aplikaci na zemědělsky obhospodařovanou půdu, naopak metabolity se ve vodách i v půdě vyskytují trvale. Zároveň byly zaznamenány i poměrně vysoké koncentrace metabolitu pesticidu, který se v dnešní době již nemůže používat.
Adsorpce pesticidů na granulovaném aktivním uhlí při úpravě vody
Kopecká, Ivana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na výzkum adsorpčních procesů při odstraňování pesticidů na granulovaném aktivním uhlí (GAC) v procesu úpravy vody. Při adsorpci pesticidů na GAC je dosahováno značné účinnosti jejich odstranění, která však může být radikálně snížena přítomností přírodních organických látek (NOM, Natural Organic Matter) v upravované vodě. Mezi tyto látky patří i tzv. AOM (Algal Organic Matter) produkované fytoplanktonem, které díky rozdílné molekulové hmotnosti obsažených frakcí mohou adsorpci pesticidů ovlivňovat podobně jako NOM dvěma hlavními mechanismy - přímou kompeticí o adsorpční místa na povrchu GAC a blokací pórů. Byly provedeny rovnovážné vsádkové a kinetické adsorpční experimenty se dvěma typy GAC (Norit 1240 a Filtrasorb 400) a dvěma pesticidy (terbuthylazin a alachlor). Pro posouzení vlivu AOM na adsorpci pesticidů bylo pro experimenty použito uhlí nezatížené a předem zatížené AOM. Hodnocen byl i vliv pH roztoku na kompetitivní adsorpci AOM. Pesticidy byly ze vzorků extrahovány metodou SPE a stanoveny na plynovém chromatografu (GC-ECD). AOM byly blíže charakterizovány metodou frakcionace na sorpčních pryskyřicích. U proteinových složek AOM bylo pomocí kapalinové SEC chromatografie stanoveno zastoupení zjevných molekulových hmotností. Dosažené výsledky prokázaly rozdílnou...
Účinnost úpravy vody s použitím granulovaného aktivního uhlí
Poděbradská, Tereza ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím aktivního uhlí při úpravě vody, a to zejména při odstraňování pesticidních látek. Práce se skládá ze dvou částí – části teoretické a části praktické. V teoretické části je rozebrána problematika aktivního uhlí jako materiálu včetně jeho nejdůležitějších vlastností pro využití ve vodárenství. Dále je zde popsán proces adsorpce a provedena charakteristika pesticidních látek, způsob jejich vniku do vodního prostředí a možnosti jejich odstranění. Praktická část práce popisuje provedený laboratorní experiment, jehož cílem bylo porovnat účinnost čtyř různých typů aktivního uhlí na odstraňování relevantního metabolitu acetochlor ESA ze vzorku vody.
Inhibice aktivovaného kalu pesticidními látkami
Pokluda, Michal ; Pavlíková, Marcela (oponent) ; Hrich, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje výzkumu inhibičních účinků vybraných pesticidních látek na aktivovaný kal, který je přítomný na čistírnách odpadních vod. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První z těchto částí se věnuje teoretickému výkladu o pesticidech, jejich přítomnosti ve vodách, jejich základním dělením a legislative, která se problematikou pesticidních látek ve vodách zaobírá. V práci jsou též vyjmenovány a popsány způsoby, kterými je možno pesticidy z vody odstranit. Dále se obsah teoretické části práce dotýká tématu čistírny odpadních vod Modřice a to především popisem její čistící linky. Praktická část práce se věnuje laboratornímu výzkumu míry spotřeby kyslíku mikroorganismy aktivovaného kalu za přítomnosti pro tyto organismy toxických pesticidních látek. Metodika zkoušky vychází z normy ČSN EN ISO 8192.
Hodnocení obsahu pesticidů v zemědělských půdách Jihomoravského kraje
Mádrová, Anna ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou pesticidů v půdě. Hodnotí obsah reziduí pesticidů v zemědělských půdách Jihomoravského kraje za období 2015-2021. Rezidua pesticidů byla sledována v rámci Bazálního monitoringu zemědělských půd, analýza probíhala metodou kapalinové chromatografie shmotnostní detekcí. Monitoring provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který také poskytl veškerá data pro tuto práci. Pro hodnocení byly vybrány nejčastěji nalezené látky – 2-hydroxyatrazin, boskalid, diflufenikan, dimoxystrobin, epoxykonazol, prochloraz, tebukonazol a 2-hydroxytebuthylazin. Nejvyšší koncentrace byla naměřena u boskalidu. Nejčastěji byl detekován epoxykonazol. Nalezené koncentrace pesticidů v Jihomoravském kraji jsou ve srovnání se Zlínským krajem a krajem Vysočina i několikanásobně nižší.
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
Vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidních látek
Plachá, Markéta ; Načeradská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Ivana (oponent)
Při úpravě pitné vody je důležitým krokem dezinfekce, která slouží k odstranění patogenních látek. Při tomto procesu mohou vznikat vedlejší produkty dezinfekce, které jsou produkovány především z organických přírodních látek reagujících s dezinfekčním činidlem. Avšak v upravované vodě mohou být obsaženy i antropogenní látky, jako jsou například pesticidy, jejichž vzniklým vedlejším produktům dezinfekce se věnuje právě tato práce. Z přístupných dat dosud realizovaných studií, byl vytvořen základní souhrn o jejich vzniku a charakteristických vlastnostech, které jsou podstatné pro zhodnocení neblahých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Z oblasti organofosforových pesticidů bylo zjištěno, že pesticidy obsahující fosforothioátovou část, mohou být snadno oxidovány chlorem na odpovídající oxonový derivát, zatímco organofosforové pesticidy s fosfátovou částí jsou v přítomnosti chloru velmi stabilní. Vzniklé oxonové formy mohou být působivější inhibitory acetylcholinesterázy než jejich mateřské sloučeniny a zároveň být dostatečně stabilní (více jak 24 h), aby se dostaly ke spotřebiteli, na kterého mohou negativně působit. Zároveň mohou být vedlejší produkty dezinfekce vznikající z pesticidů toxičtější než původní sloučeniny. Mezi tyto nově vznikající spadá např. chloroxon, diazoxon a malaoxon,...
Trypanosomatida včel a jejich interakce s polutanty
Pařízková, Kamila ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Krejčí Bruce, Alena (oponent)
Včely medonosné (Apis mellifera) jsou celosvětově vysoce ceněné díky svým produktům, ale také jako opylovači hospodářských plodin a planě rostoucích rostlin. Vzhledem k těsné blízkosti včel a jejich sociálnímu uspořádání se jak uvnitř včelstva, tak i mezi včelstvy šíří velké množství patogenů způsobující následně oslabení včelstva. V posledních desetiletích byly zaznamenány vysoké meziroční ztráty včel, které nemají doposud jednoznačné vysvětlení. Příčina náhlých ztrát včel (označováno jako syndrom zhroucení včelstev) bude pravděpodobně ve vzájemném působení více faktorů najednou. Velký podíl je přisuzován virovým onemocněním i některým parazitickým organismům; nejistou úlohu pak hrají paraziti ze skupiny Trypanosomatida. Zástupce této skupiny, Crithidia bombi, je považován za problematického obyvatele trávicího traktu čmeláků, kterým může působit vážné komplikace. Blízce příbuzné druhy, C. mellificae a Lotmaria passim, jsou pak parazity zejména včel medonosných a někdy bývají spojováni s jejich vyšší úmrtností. Do popředí při hodnocení ztrát včel se dostávají také pesticidy, jejichž účinky mohou být velmi toxické a většina pesticidů byla proto v EU zakázána. Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání prevalence, rozvoje infekce a hostitelské specifity včelích jednohostitelských trypanosomatid a...
Vývoj koncentrací vybraných živin a pesticidů v řece Sázavce a jejich změny ve vazbě na srážko-odtokový režim
Pavlíková, Anna ; Havlíková, Petra (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Bakalářská práce se zabývá studiem vybraných parametrů a živin kvality vody ve vazbě na srážko- odtokový režim v povodí Sázavky. Srážko-odtokový režim je ovlivněn mnoha faktory, mimo jiné i měnícím se klimatem, kterému se v posledních letech dostává čím dál větší pozornosti. Tyto změny mohou mít i následný dopad na jakost povrchových vod. V první části této práce jsou představeny vybrané parametry kvality vody. Cílem je snaha o pochopení jejich chování při měnící se dynamice vodního toku. K tomu byla využita česká i zahraniční literatura. V práci jsou také představeny nejčastější statistické metody, které se využívají při analyzování parametrů geochemismu. Druhá část práce se zabývá změnou klimato-hydrologických charakteristik (teplota vzduchu, úhrn srážek, výška sněhové pokrývky a průtok), analýzou živin (formy dusíku a fosforu) a fyzikálních parametrů (teplota vody a elektrolytická konduktivita). Jako poslední byly vyhodnoceny metabolity herbicidů, které se v povodí vyskytovaly nad mezí detekce (acetochlor ESA, alachlor ESA, dimethachlor ESA a metolachlor ESA). Při analýze byly využity některé metody, které byly představeny v rešeršní části. V práci se lze setkat s regresní analýzou, korelačními koeficienty a Man-Kendallovým testem. Pro lepší pochopení vyskytujících se odlehlých hodnot byly...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 90 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.