|
|
Mediální obraz Války v zálivu ve vybraném dobovém tisku
Štěpánek, Jan ; Horký, Petr (vedoucí práce) ; Chrenčík, Roman (oponent)
Práce se bude zabývat válečným konfliktem v Perském zálivu z roku 1991, důvodem vzniku této série událostí, způsobenými následky, a především průběhem tohoto souboje mocností z hlediska mediálního prostředí. Jádrem práce bude analýza domácího a zahraničního tisku z dob konfliktu. Tato analýza bude zároveň srovnávat změnu přístupu médií a také přístupu armády k médiím. Tento přístup bude srovnán s předchozími konflikty, mezi které patří například válka ve Vietnamu a dojde k objasnění možných změn, ke kterým v průběhu času došlo. Cílem práce bude čtenáři přiblížit konflikt jako takový, představit mu komplexní pohled na vybraný dobový tisk se zaměřením na České a Americké zdroje. Analyzována budou periodika Rudé právo a The Washington Post z období 17. ledna 1991 - 28. února 1991.
|
|
|
Gibberish. Is Denglish Our Fate? A Diachronic-synchonic Analysis of Anglicisms in Selected Periodicals
Kotvová, Lenka ; Zeman, Dalibor (vedoucí práce) ; Haupenthal, Thomas Maria (oponent)
Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra germanistiky Název: Hatmatilka. Je dengliš naším osudem? Synchronně-diachronní analýza anglicismů ve vybraných periodikách Autor: Bc. Lenka Kotvová Vedoucí práce: PhDr. Dalibor Zeman, Ph.D. Počet stran: 144 Práce se zabývá problematikou anglicismů v němčině na základě výzkumu jejich výskytu ve vybraných periodikách. V teoretické části práce vysvětluje podstatu jednotlivých lingvistických pojmů. Stručně retrospektivně monitoruje vliv cizích jazyků na jazyk německý a zaměřuje se na vliv v současnosti nejrozšířenější: anglický. Na něj prezentuje protichůdné reakce jak odborné, tak i laické veřejnosti a srovnává možné přínosy i rizika užití anglicismů. Praktická část spočívá ve vlastním výzkumu, který zevrubně analyzuje pět vybraných periodik z hlediska výskytu anglicismů. Zkoumá jak jejich kvantitativní, tak i kvalitativní charakteristiky, jež dále podrobuje diachronní a synchronní komparaci. Výsledky výzkumu následně konfrontuje s názory a zkušenostmi laické veřejnosti, jež získává prostřednictvím dotazníku. Klíčová slova: anglicismus, dengliš, periodikum
|
|
|
Postavení Pražského denníku ve skladbě českého tisku v druhé polovině šedesátých let 19. století
Tůma, Ondřej ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je určit pozici Pražského denníku v kontextu ostatního českého tisku druhé poloviny šedesátých let 19.století. Jde o období, ve kterém se odehrávají zásadní změny důležité pro rozvoj moderní společnosti a ústavního politického života v Rakousku a českých zemích. Zároveň se v této době začíná formovat politická žurnalistika a novinářské řemeslo směrem k modernímu pojetí specializované redakční práce a názorovému vymezování veřejné diskuse. Působení Pražského denníku se až do současnosti přímo nevěnovala žádná odborná studie. Toto periodikum bylo totiž považováno za neobjektivní a úpadkové, protože patřilo k staré vývojové linii úředního novinářství. K takovému zařazení však starší historiografie dochází bez jakékoliv hlubší analýzy a obsahového rozboru tohoto listu. Ve výkladu české žurnalistiky, který se zaměřuje takřka výhradně na působení opozičních deníků (např. Národních listů), jež měly na české národní hnutí největší vliv, mu není věnováno žádné místo. Vzhledem k tomu, že každé číslo Pražského denníku vycházelo v nákladu přes 20 tisíc kusů, neměli bychom při hodnocení vlivu tehdejších novin na čtenáře tento deník vynechávat. Ve své práci se proto zaměřuji na obsahový rozbor Pražského denníku, ve kterém budu analyzovat tematickou skladbu a teritoriální zaměření...
|
|
|
Čechoslovák v zahraničí: analýza českého exilového týdeníku z let 1951-1967
Kabická, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce byl rozbor exilového týdeníku "Čechoslovák v zahraničí", který byl vydáván v letech 1951 - 1967 československým publicistou a aktivistou Josefem Jostenem z Londýna. Na pozadí politických událostí v Československu po roce 1945 zde byl vylíčen příběh jednoho muže, který zasvětil svůj život boji za vlast a svobodu. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy byla mapována tematická agenda listu Čechoslovák v zahraničí, jenž se profiloval jako zpravodajský týdeník masarykovské a národní linie. Analýza kladla zvláště důraz na zjištění, jaká témata byla pro redakci klíčová, kterými se zabývala nejčastěji. Také zkoumala, jak se tento postoj měnil v průběhu 16 let, kdy periodikum vycházelo. Metodou náhodného výběru bylo selektováno 128 jednotlivých vydání týdeníku, z nichž bylo extrahováno celkem 1702 článků, na základě kterých došlo k realizaci výzkumu. Jelikož očekávání byla taková, že v listu bude převládat problematika Československa a exilu, byly zformulovány následující hypotézy: H1: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o Československu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H2: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o exilu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H3: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí bude tematika exilu a...
|
|
|
Český periodický tisk na Chebsku v roce 1945
Dlouhá, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Hlavním cílem mé diplomové práce je zachytit budování českého periodického tisku v Chebu po konci druhé světové války. Jedná se o období, které pro Československo a především jeho pohraniční oblasti znamenalo rozsáhlé demografické a socioekonomické změny. Proto je důležité zasadit téma do širšího kontextu. Na začátku práce popisuji historii Chebska, které mělo v naší zemi již od počátku svých dějin zvláštní postavení. Obecně se také věnuji problematice česko-německých vztahů od vzniku samostatné Československé republiky. Diplomová práce obsahuje také kapitolu, která popisuje průběh druhé světové války v Chebu. Největší prostor je však věnován prvním poválečným měsícům na Chebsku. Tehdy totiž v Chebu došlo k zásadnímu zvratu. Vše německé se náhle mělo změnit na české. Pro nově příchozí obyvatele bylo samozřejmě velice důležité dostávat informace v mateřském jazyce. Jádrem práce je právě budování českého regionální tisku na Chebsku. V roce 1945 bylo v Chebu vydáváno jediné místní periodikum - Chebsko. V rámci práce představím periodikum Chebsko, které začalo v Chebu vycházet hned po konci války. Provedu také kvantitativní analýzu prvního období jeho vydávání, které trvalo od 16. května 1945 do 30. října 1945. Periodikum zároveň využiji jako jeden ze zdrojů informací o poválečné situaci v Chebu a okolí.
|
|
| |
|
|
Vạn Xuân" - Deset tisíc jar: vietnamský časopis v Čechách
Tungová, Lenka ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Švec, Štefan (oponent)
Diplomová práce "Vạn Xuân" - Deset tisíc jar: vietnamský časopis v Čechách pojednává nejen o časopise samotném, ale i celkově o vietnamském tisku působícím v ČR. Z tohoto hlediska nelze opominout pozadí existence vietnamského etnika na tomto území, kterému je věnována první část této práce. Cílem této práce je zjistit jak časopis Vạn Xuân reflektuje paralelní světy, v kterém působí - český majoritní a vietnamský komunitní. Vedle toho je nutné vzít v potaz též informace, které časopis přináší z Vietnamu, z původního domova komunity. Vzhledem k tomu, že velká část vietnamského etnika stále neovládá český jazyk na více než komunikativní, leckdy jen základní, úrovni, je vietnamský tisk v ČR jejich základním, mnohdy i jediným zdrojem informací o českém dění, které mohou získat. Proto hrají vietnamská periodika významnou roli ve formování vědomí, popřípadě i mínění své komunity. Vietnamská komunita v ČR je značně uzavřena a izolována od české společnosti, přestože se jedná o obvyklý charakter této migrační skupiny, s postupem času je zřetelné, že bez adaptace do českého prostředí nemůže komunita plnohodnotně existovat. I ve své izolovanosti je nutné, aby vietnamská obec měla přehled o ekonomických, politických, ale i kulturních událostech v zemi, v kterém žijí. Bez těchto znalostí se mohou dostat do...
|
|
|
Česká kulturní periodika a kulturní politika v letech 1998-2006
Kubaš, Mario ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Práce si klade za cíl představit problematiku kulturních periodik v České republice v letech 1998 - 2006 a kulturní politiku, jež jejich existenci rámuje. První část práce nahlíží na fenomén kulturního periodika trojí optikou - sociálně- vědnou, umísťující ho do středu veřejného, politického života; formálně- žurnalistickou, chápající ho jako soubor specifických literárních a žurnalistických postupů; obsahově-uměnovědnou, umožňující uchopit složitě strukturovaný segment kulturních periodik. Druhá část představuje rámcově českou kulturní politiku dané doby a její vztah ke zkoumanému segmentu. Poukazuje na její koncepční východika a jejich důsledky pro vydávání kulturních periodik. Předmětem zájmu je i nestátní dotační podpora a činnost klíčových nadačních fondů. Práce se snaží vyzdvihnout význam kulturních periodik v životě společnosti, jejich nezastupitelnou roli v politickém a kulturním životě v nejširším slova smyslu.
|
|
|
Koronavirus na stránkách deníku Sport
Rossmann, Kryštof ; Vlasák, Zbyněk (vedoucí práce) ; Chladová, Marta (oponent)
Na začátku roku 2020 dolehla na svět zdravotní krize ohledně šíření dosud neznámého typu koronaviru SARS-CoV-2. Státy začaly zavádět opatření, která se přímo či nepřímo dotkla veškerého sociálního života a zároveň všech kulturních složek lidského bytí. Zavřela divadla, nefungovala kina a v nelehké situaci se ocitla především specificky zaměřená média. Příkladem se stal deník Sport (jediný sportovní deník na českém území), který se musel vypořádat se situací, jak dodávat čtenářům zprávy o sportu, když se žádné soutěže kvůli postupně sílícím opatřením nekonaly. V textu budou shrnuty nástroje, jež redakce, konkrétně fotbalové oddělení, používala k vyplnění prostoru, a zároveň její přístup, který se během krize proměnil. Práce se zaměřuje na období takzvané první vlny od samotného počátku roku 2020 až do dohrání nejprestižnější fotbalové soutěže - Ligy mistrů, které se konalo 23. srpna téhož roku. Cílem kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy je získat data vypovídající o četnosti příspěvků týkajících se koronaviru.
|
|
|
Čechoslovák v zahraničí: analýza českého exilového týdeníku z let 1951-1967
Kabická, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce byl rozbor exilového týdeníku "Čechoslovák v zahraničí", který byl vydáván v letech 1951 - 1967 československým publicistou a aktivistou Josefem Jostenem z Londýna. Na pozadí politických událostí v Československu po roce 1945 zde byl vylíčen příběh jednoho muže, který zasvětil svůj život boji za vlast a svobodu. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy byla mapována tematická agenda listu Čechoslovák v zahraničí, jenž se profiloval jako zpravodajský týdeník masarykovské a národní linie. Analýza kladla zvláště důraz na zjištění, jaká témata byla pro redakci klíčová, kterými se zabývala nejčastěji. Také zkoumala, jak se tento postoj měnil v průběhu 16 let, kdy periodikum vycházelo. Metodou náhodného výběru bylo selektováno 128 jednotlivých vydání týdeníku, z nichž bylo extrahováno celkem 1702 článků, na základě kterých došlo k realizaci výzkumu. Jelikož očekávání byla taková, že v listu bude převládat problematika Československa a exilu, byly zformulovány následující hypotézy: H1: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o Československu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H2: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o exilu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H3: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí bude tematika exilu a...
|
host ::
RSS.