|
| |
|
|
Modelování a analýza signálů v zobrazování perfúze magnetickou rezonancí
Kratochvíla, Jiří ; Šroubek,, Filip (oponent) ; Tintěra,, Jaroslav (oponent) ; Jiřík, Radovan (vedoucí práce)
Práce ve své teoretické části popisuje perfúzní analýzu pomocí dynamického zobrazování s kontrastní látkou magnetickou rezonancí od akvizice dat až po stanovení odhadů perfúzních parametrů. Metoda je používána převážně v onkologii, kardiologii a neurologii. Práce se zaměřuje na kvantitativní stanovení odhadů perfúzních parametrů, konkrétně přispívá k řešení základního nedostatku této metody – korektnímu odhadu průběhu koncentrace kontrastní látky arteriálního vstupu analyzované oblasti (arteriální vstupní funkce). Z rešerše publikovaných prací a zaměření naší skupiny pak vychází formulace cílů dizertační práce. Zvoleným řešením je metoda slepé dekonvoluce. V praktické části je navržena nová metoda odhadu arteriální vstupní funkce slepou dekonvolucí. Metoda je navržena pro preklinické a klinické aplikace. Validace byla provedena na syntetických, preklinických a klinických datech. Dále byly analyzovány možnosti zvýšení časového intervalu vzorkování dat, které užití slepé dekonvoluce pro odhad AIF poskytuje. To může být využito pro zlepšení prostorového rozlišení, případně SNR. Pro snadnější rozšíření navržených metod do klinické a preklinické praxe byl vytvořen software na zpracování perfúzních dat
|
|
|
Ošetřovatelská problematika pacientů s onkologickým onemocněním kůže
CHLÁDKOVÁ, Anežka
Onkologické onemocnění může být benigní a maligní. Pro pacienta jsou zásadní obě varianty. Jedná-li se o maligní změny na kůži, je léčba nutností. Pokud je nález benigní, záleží na pacientovi, zda si jej nechá odstranit či ne. V každém případě musí být poučen o veškerých rizicích a hlavně o dispenzarizaci, která je nejvýznamnějším faktorem pro včasnou diagnostiku a účinnější léčbu. Onkologické onemocnění kůže s sebou nese spoustu zásadních změn v pacientově životě. Změní se žebříček hodnot, životní styl i myšlenky o životě. V této náročné situaci je důležitá podpora pacienta ze strany rodiny a blízkých, ale i personálu. Pacient musí mít uspokojenou potřebu jistoty a bezpečí, protože i to je významným faktorem ve zvládání průběhu onemocnění od diagnostiky, po léčbu i umírání. Koncepce bakalářské práce je teoretická a je postavena na studii a analýze informačních zdrojů týkající se problematiky onkologického onemocnění kůže. Pro seznámení s největším a velice důležitým orgánem kůží, je v úvodu ve zkratce popsána její anatomie a fyziologie. Dále je objasněné onkologické onemocnění kůže, které je rozděleno na benigní nádory, jejich varianty a charakteristiku. V podkapitole maligních nádorů jsou vylíčeny mj. nejčastěji vyskytující se zhoubné kožní nádory, a to bazaliom, spinaliom a melanom. Opět je popsána jejich charakteristika a závažnost. Za zmínku stojí diagnostika a terapie onkologického onemocnění kůže. Od včasné diagnostiky se pak odráží prognóza celého onemocnění. Pokud je včasná, je léčba méně náročná a pacient jí zvládá daleko lépe. V oblasti terapie jsou vyobrazeny nejčastější metody pro léčbu tohoto onemocnění. V souvislosti s tímto onemocněním je důležité podotknout dispenzarizaci a prevenci, onkologickou a paliativní péči i dopad onemocnění na psychiku pacienta. Součástí bakalářské práce jsou přílohy ve formě tabulek. Jedna z nich poukazuje na incidenci, mortalitu i prevalenci maligního melanomu od roku 1994 do roku 2014. Další tabulky slouží k snadnějšímu porozumění klasifikace kožních nádorů. Cílem práce bylo zmapovat ošetřovatelskou problematiku onkologického onemocnění kůže. Sestra je velice důležitou součástí v rámci prevence. Může být nápomocná a edukovat populaci o self monitoringu kůže. V průběhu léčby sestra aplikuje léky a ošetřuje kůži po chirurgických zákrocích či radioterapii. Podstatnou roli hraje sestra v rámci onkologické a paliativní péče. Proto je v určitých kapitolách popsána její relevance. Pro mnoho pacientů je v danou chvíli podpora ošetřovatelského personálu velice významným faktorem i v oblasti psychiky, od které se pak může odvíjet přístup k onemocnění a průběh zvládání léčby. Pro napsání této práce bylo důležité osvojit si mnoho poznatků ohledně onkologického onemocnění kůže. Touto problematikou se v dnešní době zabývá mnoho odborníků, především v oblasti léčby. K získání vědomostí bylo třeba čerpat z nejen českých, ale i zahraničních odborných bibliografických publikací a článků. Prostudované informace jsou zakomponovány do jednotlivých kapitol, které by mohly být přínosné pro každého, kdo se touto konkrétní oblastí v onkologii zabývá.
|
|
| |
|
|
Analýza pracovních stresorů zdravotnického personálu pracujícího s onkologickými pacienty
Bőhmová, Ivana
Bakalářská práce se zabývá analýzou stresorů ve vybrané firmě. Práce je zaměřena na zdravotníky onkologických zařízení. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o stresu obecně a o stresu spojeném s výkonem profese zdravotníka zejména v onkologických zařízeních. V praktické části jsou formou dotazníků zjišťovány a následně analyzovány projevy stresu, pracovní stresory a relaxační metody v konkrétních onkologických zařízeních. Na základě zjištěných souvislostí jsou formulovány návrhy a opatření ke zlepšení stávající situace na takovýchto pracovištích.
|
|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.