Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zakoušení uměleckého díla jako vědecký a metodologický problém: nové výzvy "vědy o subjektivitě" založené na neurovědách a fenomenologii
Grygarová, Dominika ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Horáček, Jiří (oponent) ; Hampejs, Tomáš (oponent)
česky Předkládaná disertační práce zpracovává téma výzkumu zkušenosti/zakoušení uměleckých děl za pomocí metod kognitivních věd a fenomenologie. Práce výběrově shrnuje dosavadní výzkum umělecké zkušenosti na poli dějin a teorie umění, a především kognitivních neurověd umění. Práce identifikuje zásadní redukci prožitku, který s sebou metodologie kognitivních neurověd umění přináší. Dále teoreticky promýšlí možnosti interdisciplinárního spojení s fenomenologií, která naopak popisuje zkušenost nereduktivně, z perspektivy první osoby. Disertace identifikuje základní konceptuální problémy tohoto interdisciplinárního projektu a pomocí neurofenomenologie navrhne řešení. Disertace pak ve své experimentální části představuje některé výsledky vlastních neurozobrazovacích studií, které zkoumaly prožitky diváků při sledování uměleckých děl, a sice jak z hlediska konkrétních výsledků, tak z hlediska metodologie. Nakonec představím návrh neurozobrazovacího experimentu inspirovaného neurofenomenologií, který bude pomocí fenomenologických introspektivních a dotazovacích metod v kombinaci s naměřenými objektivními daty cílit na získávání propracovaných a zřejmě dosud nejspolehlivějších subjektivních dat a následně i verističtějších výsledků získaných z objektivních metod.
Husserl a neurofenomenologie: Epoché, interview, praxe
Ježek, Rostislav ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Bc. Rostislav Ježek Diplomová práce - Husserl a neurofenomenologie: Epoché, interview, praxe Abstrakt Tématem této práce je pojetí praktického výkonu epoché ve fenomenologii, kde epoché provádí filozof při své osamělé meditaci, a v projektu neurofenomenologie, kde epoché probíhá v rámci situace interview. Cílem této práce je na základě zamyšlení nad obecným praktickým rámcem epoché položit otázku po povaze epoché ve fenomenologii a po možnosti jejího využití v neurofenomenologii. Tyto otázky se pokusíme zodpovědět rozpracováním postupného výkonu epoché, abychom tak spatřili jeho přirozenou afinitu s běžným postojem a s jinak naivně vyhlížející epoché neurofenomenologickou. Následně se pokusíme ukázat, že husserlova pozdní koncepce transcendentálního idealismu se dá uchopit jako koncepce působení praxe epoché na zkušenost toho, kdo ji provádí. Nakonec se pokusíme ukázat, že neurofenomenologická zkoumání a zkoumání neurofenomenologie poskytují fenomenologii možnost zamyslet se hlouběji nad svými metodami. Ukážeme, že koncepce podmíněnosti situace praktického výkonu epoché může sloužit jako koncepce reliéfu závisloti sebe-výkladu transcendentální subjektivity na ne-transcendentálním, na světském bytí. Naším zájmem bude fenomenologická a neurofenomenologická metoda, nikoliv jejich obsah či oprávněnost nároku...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.