|
| |
|
|
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
|
|
|
Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera
SELNER, Ondřej
Diplomová práce Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera je věnována literárnímu konceptu vypravěče. Na základě rozboru Carverových povídek dochází k několika typologicky odlišným typům vypravěče, které se v textech amerického spisovatele vyskytují. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou, ve které je stručně nastíněn teoretický zájem o koncept vypravěče a klíčové přístupy (F. K. Stanzel, K. Friedmannová, G. Genette, T. Todorov, D. Cohnová, S. Chatman, J. Culler, J. H. Miller a W. C. Booth), a část praktickou, která již s pomocí předtím nastíněných termínů a přístupů povídky analyzuje a typologicky charakterizuje. Výsledkem je přehledný seznam různých vypravěčských strategií v Carverově povídkové tvorbě.
|
|
|
Reprezentace děl literárních velikánů v současné popkultuře
PECHOLTOVÁ, Lucie
Práce se zabývá možností realizace velkých literárních děl v současné popkultuře, založenou na intertextovém provázání (na celé škále od explicitních citací až po volnou inspiraci původním dílem) s kanonickými díly minulostními, a zejména změnami, ke kterým v dílech během takovéto realizace dochází v rámci jednotlivých narativních kategorií (děj, prostor, čas, postavy, vypravěč). Teoretická část vymezuje koncept adaptace a příbuzné pojmy intertextualita a intermedialita a specifikuje příslušné narativní kategorie. V analytické části na příkladu dvou literárních velikánů, Williama Shakespeara, zastupujícího mužskou literární tvorbu, a Jane Austenové, jakožto zástupkyně ženské spisovatelské tradice, ilustruje práce konkrétní změny v jednotlivých narativních kategoriích v rámci komparace těchto kategorií u vybraných klasických děl a stejných kategorií u zvolených, jimi inspirovaných popkulturních protějšků.
|
|
|
On Description
Jedličková, Alice
There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
|
|
|
O popisu
Jedličková, Alice
There are probably not many readers who would cherish their memories of writing a description at school… Nevertheless, hardly anyone would deny that we cannot do without descriptions in everyday face-to-face dialogues – though only a few of us may be able to reflect on the process of describing, and to judge to what extent it is influenced by the circumstances surrounding communication. The essay on “absent description” by Jana Hoffmannová provides an insight into everyday speech, as well as an opportunity for linguistic self-reflection. Linguistics is only one of the disciplines present in this volume: nine representatives of various fields of research and theories are brought together here to discuss the issue of description: analytic philosophy and fictionality theory, linguistics and literary history, art history and intermedia theory. Petr Koťátko discusses the relationship between the communicational functions of descriptions and their function in the structure of fictional worlds of literature. While he employs realist descriptions to illustrate the limits of their identificatory work, various descriptive modes provide a parameter for Ivana Taranenková to pursue the development of realist writing. Hardly any reader will doubt the fact that every fiction has its own more or less overt (or covert) narrator. Nevertheless, it remains to be proved whether there is a corresponding “descriptor” in descriptions: an attempt at doing so in the context of Czech fiction is made by Stanislava Fedrová. The possibilities of employing descriptive forms as a tool of poetics (be it the historical or the intermedia one) are put to the test by Zdeněk Hrbata (in his interpretation of the generic schemes underlying Gautier’s novel Le Capitaine Fracasse, and Emma Tornborg, who focuses on poetic ekphrasis.
|
|
|
Filmové interpretace významných děl české literatury
ŠAUFLEROVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá filmovými adaptacemi významných děl české literatury. Nejprve se ve své práci zabývám otázkou filmového zpracování literárního díla, představuji základní terminologii a podrobně rozebírám jednotlivé prvky literárního textu. Dále uvádím specifika pro literární a filmové vyjadřování, jednotlivé adaptační přístupy s přihlédnutím k teorii horkých a chladných médií. Další část své práce věnuji narativním technologiím a postavě vypravěče, kde mj. shrnuji rozdílné názory literárních teoretiků na tuto otázku. Pro praktickou část své diplomové práce jsem vybrala zástupce jednotlivých adaptačních přístupů a ty rozebírám z hlediska věrohodnosti k předloze a také z hlediska postavy vypravěče.
|
|
|
Čas a prostor ve fantasy
HARŠOVÁ, Pavlína
Tato bakalářská práce se soustředí na reprezentaci narativních kategorií času a prostoru v textech fantasy literatury. Definuje podžánry fantasy a popisuje specifika tohoto druhu literatury. Získané poznatky jsou demonstrovány vybraných ukázkách předních děl fantastiky. Závěr práce shrnuje rozdíly, které existují mezi zobrazováním časoprostorových skutečností ve fantastických narativech a textech ostatních nefantaskních žánrů.
|
|
|
Tvorba Hany Bělohradské v 60. letech 20. století
HRŮZOVÁ, Šárka
Ve své bakalářské práci se budu zabývat díly autorky Hany Bělohradské,která vyšla v 60. letech 20. století. V těchto jejích raných textech ? Bez krásy, bez límce, Vítr se stočí k jihovýchodu a Poslední večeře se zaměřím především na reflexi zobrazované reality. O tuto reflexi se pokusím prostřednictvím naratologické kategorie vypravěče. Tuto naratologickou kategorii nejdříve teoreticky vymezím a poté se budu snažit teoretické poznatky aplikovat na vypravěče v dílech Hany Bělohradské. Důležitou součástí mé práce bude také kapitola zabývající se osobností, životem a přínosem spisovatelky Hany Bělohradské. Budu se zabývat především formováním její rané poetiky a také otázkou viny a provinění v jejích dílech.
|
|
|
Vypravěčská technika v románu Olgy Barényiové Janka
VOLFOVÁ, Eliška
Předložená bakalářská práce se věnuje vypravěčské strategii užité v prvním česky psaném díle spisovatelky Olgy Barényiové. Román Janka z počátku 40. let 20. století je stále ještě opomíjen literární veřejností. Tato práce chce přispět ke změně takového přístupu a doložit, proč si tento román zaslouží čtenářskou pozornost. Cílem je provést podrobnou analýzu románu, opírající se především o narativní metodologii a zkoumat, jaké prostředky autorka používá ke svému vyprávění, a také, do jaké míry jsou v kontextu české dobové prózy neobvyklé či naopak zavedené.
|
host ::
RSS.