Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 213 záznamů.  začátekpředchozí147 - 156dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historie, fikce a ideologie: analýza románu Salaì má pochyby
Švantner, Michal ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický román Salaí má pochyby, a to z hlediska záměru, jež autoři jasně deklarují ve studii připojené k románu. Tímto záměrem je jednak zesměšnění přílišné důvěry v brak a v očividné falzifikáty, jednak literární demytologizace mýtů - zde spojená především s papežem Alexandrem VI., Leonardem da Vinci, renesančními humanisty či Tacitovou Germánií -, jež se usadily v historickém diskursu. Práce tedy prostřednictvím naratologické analýzy zkoumá postupy, které jsou v rámci těchto záměrů použity, a všímá si implikací pro teorie vztahu historického a literárního diskursu. Zároveň také ukazuje, že autoři se v závěrečné studii dopouštějí historického objektivismu a nereflektují literárnost vlastního textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Verbální a vizuální sdělení na titulních stranách deníku Aha! a jejich znaková tvorba
Protiva, Luboš ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Fišerová, Michaela (oponent)
Titulní strana je jednoznačně prvotním reprezentantem tištěných médií, který často rozhoduje o jejich úspěchu či neúspěchu. Ještě větší opodstatnění má u bulvárních deníků, jejichž dennodenní existence závisí na neabonentních čtenářích. Typickým tuzemským představitelem těchto médií je deník Aha!, jenž však svůj hlavní komunikátor tvoří bez reálně fungujícího teoretického modelu. To však neznamená, že nepracuje se stále se opakujícími znaky, které v této práci umožní jasně rozpoznat klíčové prvky pro tvorbu a tím pádem i teoretický rámec, který bude možno užívat i v praxi. K tomu poslouží jak analýzy týkající se samotného deníku Aha!, tak komparace s Lidovými a Hospodářskými novinami. Zkoumané téma se bude rovněž věnovat jednomu ze současně aktuálních témat vztahu obrazu a textu.
Loď jako prostor střetávání života a smrti: nautická metaforika v literární moderně
Ondroušková, Světlana ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu nautické metaforiky v literární moderně v jejím širokém pojetí dle Silvia Vietty. Kromě samotného tématu, s důrazem na dílo Franze Kafky, tak postihuje i proměny v chápání jeho atributů, které vedly ke specifické obraznosti v literární moderně přelomu 19. a 20. století. Celá práce se opírá především o uchopení nautického prostoru jako hladkého, nomádského prostoru, jehož charakteristiku formulovali Deleuze a Guattari. První část, vycházející z tezí Bachelardovy hmotné obraznosti, se zabývá především charakteristikou literárního prostoru formovaného mořskou masou a možností alegorického čtení těchto obrazů. Hydraulika moře dává prostoru jeho jedinečné vlastnosti: beztvarost, proměnlivost a ambivalenci. Ty umožňují chápat nautický prostor nejenom jako prostor dění, ale otevírají jej i dění prostoru, tedy přiřazují význam i aktivitě a dynamice tvárnosti samotné hmoty. Druhá část navazuje na tradici nautické metaforiky v evropské literatuře, její antické a křesťanské kořeny. Proměna symboliky lodi s počátkem zámořských plaveb, kdy se loď stává předmětem technického a civilizačního pokroku, je pojednána na díle Komenského. Ukazuje se také důležitost nautické metaforiky pro romantickou senzibilitu v souvislosti s diskuzí o vznešenu. Ta daleko dříve ovlivňuje výtvarné...
Feminism and Mythopoetics in Angela Carter's The Bloody Chamber and Other Stories and Nights at the Circus
Klepáčková, Michaela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Cílem této práce je představit specifické pojetí feminismu a mytopoetiky Angely Carterové a demonstrovat je na jejích dvou vybraných dílech, jmenovitě na sbírce subverzivně zpracovaných tradičních pohádek Krvavá komnata a jiné pohádky a na románu Noci v cirkuse. Práce se také zabývá vybranými rysy postmodernismu obsažených v těchto dvou dílech. V první, teoretické části je představena autorka a její dílo, dále pak koncept postmodernismu a jeho vybrané jednotlivé rysy. Druhá, praktická část se zaměřuje na analýzu obou knih s cílem zjistit, zda a jakým způsobem tato díla vykazují rysy postmodernismu a do jaké míry lze ve vybraných knihách myšlenky feminismu a mytopoetiky Angely Carterové nalézt.
Mýty české hudební alternativy osmdesátých let
Jonssonová, Pavla ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Maderová, Blanka (oponent)
Dizertační práce "Mýty české hudební alternativy osmdesátých let" představuje antropologický pohled na fenomén paralelní kultury v limitující situaci. Na základě životopisných vyprávění, doplňujících rozhovorů a dat získaných z jiných typů pramenů jsou konstruovány "mýty" o sedmi významných postavách české alternativní scény. Jde o insiderskou etnomuzikologickou intepretaci, založenou na konceptech mýtu Mircea Eliadeho a Bronislawa Malinowského jako opakujícího se a příkladného vzorce jednání. Popsané osobnosti, Jazzová sekce (Prométheus), Miroslav Wanek ("cesta hrdiny") Karel Babuljak ("hledání ztraceného ráje"), Pavel Zajíček (Odysseus), Mikoláš Chadima ("rebel"), Oldřich Janota (Hermés) a Marka Míková (Psýché), představují některé hlavní trendy tvůrčích procesů české hudební alternativní scény osmdesátých let pomocí mýtu jako metafory. Metafora je zde chápána jednak v pojetí Timothyho Rice, tedy jako organizační princip našeho myšlení, a jednak jako osvětlující obraz.
Russia's Soft Power in Belarus: The Myth of the Great Patriotic War
Michalovič, Lukáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Cieľom diplomovej práce je ukázať, že mýtus Veľkej vlasteneckej vojny predstavuje zdroj ruskej mäkkej moci v Bielorusku. Po úvodnej metodologickej kapitole práca pokračuje prepojením konceptu soft power (mäkkej moci), ktorého autorom je Joseph Nye, s konceptom mýtu, ktorý je v práci definovaný na základe teórií Eliadeho a Malinowského. Ďalšia časť sa venuje mäkkej moci Ruskej federácie v postsovietskom priestore všeobecne a osobitne v Bielorusku. Ukazuje, že ruská mäkká moc vychádza z veľkej časti zo spoločnej minulosti zdieľanej Rusmi s ďalšími postsovietskymi národmi. Hlavnými zdrojmi ruskej mäkkej moci sú preto identity a naratívy, a medzi nimi aj mýty. Mýtus Veľkej vlasteneckej vojny bol stredobodom sovietskej mytológie a svoje dominantné postavenie si zachoval aj v postsovietskom období, čo platí obzvlášť pre Bielorusko. Nasledujúca časť práce sleduje vývoj mýtu Veľkej vlasteneckej vojny v Bielorusku od jeho vzniku počas druhej svetovej vojny do súčasnosti. Ukazuje, že základom tohto mýtu je pocit súdržnosti a spoločenstva, ktorý spája niekdajšie sovietske národy. Posledná časť predstavuje interpretatívnu analýzu piatich kvalitatívnych rozhovorov s Bielorusmi. Analýza na individuálnych prípadoch do veľkej miery potvrdila, že mýtus Veľkej vlasteneckej vojny predstavuje základ ruskej mäkkej moci...
Rané dílo Garcíi Márqueze: Všechna špína světa ve srovnání se Sto roky samoty
Trčková, Helena ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
(česky) Tato práce se zaměřuje na rané dílo kolumbijského spisovatele Gabriela Garcíi Márqueze, Všechna špína světa (La Hojarasca), a pro srovnání se zabývá autorovým nejvýznamnějším románem Sto roků samoty (Cien años de soledad). Všechna špína světa je samotným autorem považována za přímého předchůdce Sto roků samoty, přestože se jedná o dílo velmi odlišné. Na následujících stranách se budu věnovat několika aspektům autorova raného románu. Konkrétně se zaměřím na kompozici, Macondo, téma násilí, "smršť" v názvu knihy, atmosféru, dílo jako moderní verzi antické tragédie, magično a absurditu, motiv času a téma samoty. Obě knihy se odehrávají v Macondu a popisují stejné historické události, nicméně velmi se liší například z hlediska kompozice - zatímco ve Sto rokách samoty je užita výstavba tradičnější, Všechna špína světa je z tohoto pohledu dílem více experimentálním. Sto roků samoty se řadí k magickému realismu, Všechna špína světa je v tomto směru dílo naprosto odlišné. V autorově prvním románu jistě můžeme spatřovat předlohu k napsání Sto roků samoty, ale zároveň se jedná o velmi osobité dílo, které má svůj význam i mimo kontext autorova pozdějšího románu.
Transmediální vyprávění fikčního světa Star Wars
Vitoušová, Valérie ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Ve své práci se zaměřuji na problematiku transmediálního vyprávění, které může ovlivňovat původní příběh, i když jeho původním záměrem je příběh rozvíjet. Zásahy do příběhu mohou probíhat jak na samotné dějové úrovni, tak na úrovni teoretické, aplikujeme-li je na příběh. Na příkladu fikčního věta Star Wars, na něž lze vztáhnout teorie vyprávění Vladimíra Proppa, Josepha Campbella, J.R.R, Tolkiena, ale i mytologii v pojetí Rollanda Barthése, Na vybraných příkladech různých typů transmemédií představím, jak toto vyprávění zasahuje do původního příběhu prezentovaného hlavně filmy a také tz.v G-kánonem, přičemž pozměňuje i výše jmenované teoretické rámce, které jsou na původní příběh aplikovatelné. Chci tedy ukázat, že transmediální vyprávění má větší dosah, než který je běžně prezentovaný.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 213 záznamů.   začátekpředchozí147 - 156dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.