|
|
Komparace úspěšnosti politiky cílování inflace na příkladě centrálních bank Kanady a České republiky
Metrah, Samy ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Tomáš, Holinka (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává aspekty měnové politiky založené na cílování inflace a její implementaci u centrálních bank České republiky a Kanady. Porovnání je provedeno ze dvou hledisek -- kvalitativní a kvantitativní. Kvalitativní rovina sestává z komparace stěžejních nástrojů měnové politiky. Kvantitativní poté porovnává míru úspěšnosti plnění vytyčených cílů v podobě operativního kritéria a inflačního cíle a podává možné příčiny odchylek. Výsledky prokázaly, že obě banky mají výrazný vliv na chování a pohyb krátkodobých úrokových sazeb. V případě ČNB vyvstala hypotéza v podobě předjímání změn měnověpolitického nástroje. Plnění inflačního cíle bylo výrazně lepší u Bank of Canada, nicméně vyšší odchylky u ČNB byly způsobeny výjimečným vývojem posledních let.
|
|
|
Inflation targeting in the Czech Republic compared with the Visegrad countries
Gergelyová, Jana ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Zbyněk, Štork (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou vývoje inflace v České republice a úspěšnosti měnové politiky ve srovnání s inflačním cílením v zemích Vyšehradské čtyřky. V první části jsem se zaměřila na vývoj centrálního bankovnictví a postavení centrální banky,hlavního aktéra měnové politiky ve vztahu k inflaci. Společným rysem zemí Vyšehradské čtyřky je měnová politika založena na cílování inflace. Predikce vývoje inflace ve srovnání se skutečným vývojem v období deseti let je předmětem praktické části, která je doplněna širokou škálou grafů a tabulek, které jsou převážně vytvořeny mnou na základě dat dostupných na webových stránkách centrálních bank jednotlivých zemí Vyšehradské čtyřky a statistického úřadu Evropské unie - Eurostatu.
|
|
|
Je měnová politika ECB vhodná pro všechny státy eurozóny?
Machala, Martin ; Řežábek, Pavel (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována v teoretické části postavení, nástrojům a cílům Evropské centrální banky a je provázána s historickým vývojem měnové politiky od vzniku působení Evropské centrální banky až po současné problémy v eurozóně. Hlavním záměrem je ověřit hypotézu, zda měnová politika evropské centrální banky je vhodná pro všechny státy eurozóny. Na základě teorie optimální měnové zóny je provedena analýza, která porovnává vývoj inflace členských států eurozóny a měnovou politiku Evropské centrální banky. Výsledky práce potvrzují, že země v současnosti s největšími ekonomickými problémy v eurozóně se dlouhodobě a zásadně odlišovaly ve vývoji inflace od vývoje průměrné inflace za eurozónu, za kterou je tvořena měnová politika Evropské centrální banky. Na základě výsledků je patrné, že nedochází ke konvergenci v oblasti inflace, což je důležitá podmínka pro vytvoření optimální měnové zóny a z toho důvodu nelze konstatovat, že nastavení společné měnové politiky pro některé země seskupení je vždy optimální.
|
|
|
Aktuální vývoj měnové politiky Slovenské republiky
Mazur, Lukáš ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Ježek, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o měnové politice Slovenské republiky mezi lety 2000 a 2010. Nejprve se zabývá transmisními mechanismy, poté přechází k nástrojům měnové politiky ve Slovenské republice a k nástrojům, které využívá Evropská centrální banka. Následuje popis procesu přijetí eura a problematika optimální měnové oblasti. V druhé části je provedena analýza slovenské měnové politiky včetně analýzy změn v institucionálním rámci, a to především těch, které byly uskutečněny v souvislosti se zavedením eura. Práce dává odpověď na otázku, jestli se změnila slovenská monetární politika v souvislosti s přijetím eura.
|
|
|
The monetary policy of the National Bank of Slovakia and the adoption of euro
Hanuščáková, Valéria ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kunz, Tomáš (oponent)
Tématem diplomové práce je měnová politika Národní banky Slovenska a přijetí eura. Práce je rozdělena na dva celky. První teoretická část je věnována charakteristice Národní banky Slovenska jako hlavního představitele měnové politiky státu a nástrojům, které využívá při jejím provádění. Nedílnou součástí je proces vytváření Hospodářské a měnové unie a historie jejího vzniku, jako fundament pro přijetí společné evropské měny. Hlavním cílem diplomové práce je na základě sekundárního výzkumu analyzovat provádení měnové politiky Národní banky Slovenska od jejího vzniku, přes důležité události jako změna režimu devizového kurzu v roce 1998, přístupu k mechanismu směnných kurzů ERM II v roce 2005, přijetí eura v roce 2009 až po současnost. V poslední závěrečné kapitole za pomoci primárního výzkumu, prostřednictvím dotazníku určeného občanům České republiky se pokusím analyzovat vnímání zavedení eura občany, poukážu na výhody a nevýhody, které společná měna přináší.
|
|
| |
|
|
Měnová politika a její synchronizace s fiskální politikou: vliv na hospodářský růst a inflaci
Řežábek, Pavel ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Holman, Robert (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Šimáček, Milan (oponent)
The dissertation deals with the interplay of fiscal and monetary policy in face of uncertainty about the estimation of the true output gap. Theoretical framework of the dissertation set this interplay of monetary and fiscal policy into the realm of game theory, in particularly non-cooperative games of the Nash and Stackelberg equilibrium, respectively. The theoretical framework continued with a description of various methods used for estimation of potential output and output gap, with a special emphasis on methods used in both the Czech National Bank and Czech Ministry of Finance. In the applied part of the dissertation, I studied the interplay of monetary and fiscal policy in the case of Czech economy facing an uncertainty about the estimation of the true output gap. I studied the impact of this interplay on major macroeconomic variables and I tried to determine, which of these two policies plays the role of a leader and which plays the role of a follower in the case of Czech economic environment.
|
|
|
Vývoj měnové politiky v České republice od roku 1990
Málek, Jakub ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá měnovou politikou aplikovanou na území České republiky v posledních 20 letech, prováděnou centrální bankou. Na vytvořeném teoretickém základě analyzuje prováděnou měnovou politiku od dob transformace ekonomického prostředí v 90. letech 20. století až po současnost. Cílem práce je posouzení výsledků aplikované měnové politiky v určitých etapách ekonomického vývoje České republiky a její dopad na ekonomiku a makroekonomické ukazatele. V druhé polovině analytické části připojuje k analýze vykonávané měnové politiky vliv Evropské unie na českou měnovou politiku a požadavky na její harmonizaci s měnovou politikou Evropské centrální banky, která je nezbytným předpokladem vstupu naší země do vyššího stupně integrace, tedy vstupem do Evropské měnové unie.
|
|
|
Měnová politika Federální reservní soustavy v letech 2007-2010
Tóthová, Jana ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Dohányos, Vojtech (oponent)
Diplomová práce popisuje kauzální vztahy, které vedou od příčin americké finanční krize přes její projevy až ke konkrétním reakcím Federálního rezervního systému. Po identifikaci projevů krize se autorka detailně zabývá zavedenými opatřeními -- jejich charakteristickými rysy a principem fungování. Náhttps://isis.vse.cz/auth/student/doplnujici_info_zp.pl?zp=26585;studium=69373;obdobi=676;edit=1;klic=45092sledně hodnotí efektivitu těchto opatření a popisuje roli, kterou sehrála v celkovém přístupu Federálního rezervního systému k řešení krize.
|
|
|
The role of the Visegrad Four under current conditions.
Harvišová, Simona ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Předmětem diplomové práce je Visegrádská čtyřka a její činnost od založení v roce 1991 až po současnost. Cílem práce je poukázat na úlohu skupiny v současných podmínkách. Práce zkoumá plnění stanovených cílů, k jejichž naplnění výrazně přispěla kooperace členů V4. Mezi významné aktivity skupiny patří např. vstup do EU, NATO, Schengenského prostoru a vznik organizace CEFTA. Práce se také zaobírá ekonomickým vývojem zemí Visegrádu a měnovou politikou v souvislosti s možným přijetím eura. V závěru práce hodnotím současné priority a oblasti spolupráce Visegrádské skupiny, tzn. působení v EU a spolupráci zemí V4 a uvádím další možné budoucí zajmové oblasti skupiny.
|
host ::
RSS.