|
|
Irština jako menšinový úřední jazyk
Grospičová, Alena ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato práce se zabývá postavením irského jazyka jako menšinového jazyka v Severním Irsku a postojem Velké Británie k tomuto jazyku. Popisuje postavení irštiny od vzniku Severního Irska, její historii přes celé 20. století, až po její současnou situaci v rámci Severního Irska a Velké Británie. Irština je na území Severního Irska považována za menšinový jazyk. Prvního oficiálního uznání se jí dostalo až v rámci Velkopáteční dohody v roce 1998. Následovalo přijetí dalších smluv a strategií, mezi něž patří například Evropská charta pro regionální a menšinové jazyky. V bakalářské práci jsou jednotlivé smlouvy rozebrány, nastíněny dopady přijetí a zavedení těchto opatření, popsány podpůrné programy, které se snaží irštinu na tomto území posunout dál a učinit ji funkčním jazykem, a i problémy, které naopak brání v rozvoji irštiny. Dále je zde pro srovnání uvedeno postavení irštiny na území Irské republiky, kde je tento jazyka podle Ústavy prvním úředním jazykem, ale v praxi tomu stále není.
|
|
|
Jazykový posun u minoritních jazyků v Peru: případ komunity Bora-Huitoto
Satrapová, Sandra ; Vlková Hingarová, Vendula (vedoucí práce) ; Mištinová, Anna (oponent)
Práce se věnuje současné situaci minoritních jazyků v Peru se zaměřením na jazykový posun jakožto sociolingvistický fenomén, který je chápán jako přechod od užívání jednoho jazyka k jazyku jinému. První část pojímá dané téma z širší perspektivy a upozorňuje na určité nedostatky ve zkoumané problematice. Některé minoritní peruánské jazyky, tj. nativní jazyky oblasti Amazonie, nebyly dosud adekvátně zdokumentovány, jednotlivým jazykům nebyla věnována dostatečná pozornost lingvistů, a proto se setkáme s nejednotným názvoslovím, klasifikací i různými odhady ohledně jejich počtu. Značná část jazyků se nachází v situaci zániku, neboť je nahrazována v každodenním užívání španělštinou. Práce analyzuje jednotlivé extralingvistické i jiné faktory, které se podílejí na uspíšení jazykového posunu, a na základě dat získaných při terénním výzkumu v roce 2013 mapuje průběh posunu ve vybraných komunitách u jazyků bora a huitoto murui. Ve třetí části je představen sociolingvistický profil osady Pucaurquillo a Ancón Colonia, které byly ohniskem výzkumu. Stěžejní část práce analyzuje oblast jazykového chování, konkrétně oblasti užití a mezigenerační přenos nativních jazyků huitoto murui a bora. Přerušení bezprostředního přenosu na nejmladší generaci je jasným dokladem ohrožení jazyků. V této souvislosti se zkoumá...
|
|
|
Arabština jako minoritní jazyk v Izraeli
Sedláková, Martina ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Arabština jako minoritní jazyk v Izraeli Tématem této diplomové práce je analýza postavení arabštiny jako minoritního jazyka ve specifických podmínkách kontaktu arabštiny a hebrejštiny v Izraeli. Jazyk je v tomto kontextu nositelem symbolických hodnot, které se podílí na formování identity rodilých mluvčí arabštiny. Jejich jazyk je vystaven neustálému vlivu hebrejštiny a tato práce zkoumá, jak se tento jev projevuje v praxi. Teoretická část se zabývá sociolingvistickými východisky výzkumu a podává charakteristiku zkoumané oblasti. Jádrem praktické části je analýza dat získaných během terénního výzkumu v izraelském městě Tira.
|
|
|
Španělština v. katalánština a jiné minoritní jazyky užívané ve Španělsku a jejich postavení v EU: právní režim a jazyková praxe.
MARHOUNOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce jsou jazyky užívané ve Španělsku, jejich postavení na úrovni státu a Evropské unie. Cílem práce je zjistit, jaké jsou znalosti a užití těchto jazyků mezi obyvateli autonomních společenství a do jaké míry jsou dodržovány právní předpisy upravující postavení jazyků ve státě. Dalším cílem je popsat, jakou pozici jazyky ve Španělsku získali v Evropské unii. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola je úvodní a obsahuje základní informace o Španělsku a charakteristiky jednotlivých jazyků. Druhá kapitola se zabývá rozborem právních předpisů upravujících jazykovou politiku v jednotlivých autonomních společenství. Třetí kapitola zkoumá znalosti a užití jazyků. Na základě těchto výsledků se pak snaží dokázat, jak jazykové zákony působí na rozšíření jazyků a do jaké míry jsou dodržovány. Čtvrtá kapitola popisuje proces, jakým způsobem byly jazyky, kterými se ve Španělsku mluví, postupně prosazovány na úrovni Evropské unie a čeho Španělsko do dnešní doby dosáhlo.
|
host ::
RSS.