Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky
Frantalová, Anna ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky" se zaměřuje na činnost politické komise, specifického orgánu, který podléhal ministerstvu spravedlnosti, fungujícího v letech 1948-1950, tedy v období tzv. právnické dvouletky. Hlavním cílem činnosti politické komise bylo usměrňovat návrhy nových zákonů připravené jednotlivými odbornými komisemi, a po stránce ideologické upravovat jejich obsah. V první části práce představuje autorka období právnické dvouletky a popisuje proces přijímání nových zákonů a jejich přijetí v Národním shromádění. V této části se autorka zaměřuje rovněž na ustavení, pravomoc a úkoly politické komise a následně se věnuje také jejímu složení a organizaci práce. Jedním z výstupů této diplomové práce je přehledné zpracování jednotlivých zasedání, vč. jejich účastníků a bodů jednání. Druhá část práce je zaměřena na právní otázky diskutované v politické komisi, které jsou pro potřeby práce řazeny dle jednotlivých právních odvětví, a na vliv politické komise na znění jednotlivých zákonných ustanovení. V závěru autorka představuje rovněž některé z hlavních členů politické komise, které významným způsobem ovlivnili její činnost.
Posouzení dopadu zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Somerlíková, Martina ; Výskala, Miloslav (oponent) ; Aigel, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vydáním zákona č. 254/2020 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Cílem je analyzovat, popsat a zhodnotit dopad změny zákona na znaleckou činnost. Analýza probíhala formou dotazníkového šetření oslovením 1 002 znalců. Vyhodnocení výsledků je zpracováno za pomocí grafů, tabulek a volné citace vyjádření znalců. Práce se zabývá charakteristikou jednotlivých ustanovení zákona, jejich negativními dopady i přínosy. Výstupem práce je analýza současné situace. V závěru jsou formulovány doporučení a návrhy opatření.
Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky
Frantalová, Anna ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce "Činnost politické komise v době tzv. právnické dvouletky" se zaměřuje na činnost politické komise, specifického orgánu, který podléhal ministerstvu spravedlnosti, fungujícího v letech 1948-1950, tedy v období tzv. právnické dvouletky. Hlavním cílem činnosti politické komise bylo usměrňovat návrhy nových zákonů připravené jednotlivými odbornými komisemi, a po stránce ideologické upravovat jejich obsah. V první části práce představuje autorka období právnické dvouletky a popisuje proces přijímání nových zákonů a jejich přijetí v Národním shromádění. V této části se autorka zaměřuje rovněž na ustavení, pravomoc a úkoly politické komise a následně se věnuje také jejímu složení a organizaci práce. Jedním z výstupů této diplomové práce je přehledné zpracování jednotlivých zasedání, vč. jejich účastníků a bodů jednání. Druhá část práce je zaměřena na právní otázky diskutované v politické komisi, které jsou pro potřeby práce řazeny dle jednotlivých právních odvětví, a na vliv politické komise na znění jednotlivých zákonných ustanovení. V závěru autorka představuje rovněž některé z hlavních členů politické komise, které významným způsobem ovlivnili její činnost.
Podíl laického prvku na rozhodování v trestním řízení
Reterová, Sylvie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Podíl laického prvku na rozhodování v trestním řízení Klíčová slova: laický prvek, Komise pro podmíněné propuštění (parole), ministerstvo spravedlnosti, probační a mediační služba, přísedící, soudci z lidu, trestní řízení Tato práce zkoumá problematiku existence laického prvku a jeho účasti na rozhodování ve věcech trestního řízení. Cílem práce je představit a analyzovat jednak institut, který se v české justici vyskytuje již od poloviny 19. století, tedy tzv. soudci z lidu, a jednak institut nový, v rámci něhož laičtí zástupci posuzují žádosti o podmíněné propouštění odsouzených vězňů. Pozornost se soustředí také na záměr ministerstva spravedlnosti na zavedení občanských poradních komisí, jež by měly v budoucnu samy rozhodovat o podmíněném propouštění vězňů. Tematicky je práce rozdělena do tří kapitol. První kapitola poskytuje historický výklad o vzniku institutu soudců z lidu, přičemž pozornost je věnována zejména důvodům, které tehdejší zákonodárce vedly k ukotvení tohoto civilního prvku. Druhá kapitola pak pojednává o současnému stavu, fungování a přínosu přísedících. Důraz je kladen na legislativní úpravu účasti laiků na rozhodování v trestním řízení a poté na opodstatněnost a důležitost jejich podílu na výkonu moci soudní v trestních věcech. Třetí kapitola již patří dvěma novým formám účasti...
Vliv teritoriality soudních exekutorů na vymahatelnost pohledávek, délku vymáhání a další aspekty exekučního řízení
Plaček, Jan ; Smrčka, Luboš (vedoucí práce) ; Belás, Jaroslav (oponent) ; Hučka, Miroslav (oponent)
Oblast individuálního vymáhání pohledávek v podobě soudem nařízených exekucí doznala od roku 2000 značných změn. Původní praxe, kdy pohledávky byly vymáhány přímo soudními úředníky, se ukázala jako značně neefektivní a těžko aplikovatelná. Ministerstvo spravedlnosti ČR na toto reagovalo přijetím novely zákona (Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekutorské činnosti), která zavedla institut samostatných exekutorských úřadů. Samotný zákon pak exekutorské úřady chápe jako samostatné podnikatelské subjekty. V současné době lze v podmínkách České republiky sledovat rozdělení trhu s exekucemi dle Paretova pravidla, tj. přibližně 20% exekutorských úřadů spravuje cca 80% nápadů exekucí, což je pro převážnou část exekutorských úřadů stav nevyhovující. Mimo jiné i s ohledem na tuto skutečnost Exekutorská komora ČR požaduje zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů, tzv. teritoriality, čímž by se zákonem odstranilo tržní prostředí z trhu s exekucemi a jednotlivým exekutorským úřadům by tak byl zajištěn stabilní nápad exekučních řízení. Provedené analýzy však jednoznačně prokazují, že mezi jednotlivými exekutorským úřady jsou významné rozdíly co do rychlosti a úspěšnosti vymáhání pohledávek. Samotný požadavek na zavedení teritoriality by tak nebyl jen pouhým přerozdělením trhu s exekucemi, ale jeho uvedení do praxe by značně ovlivnilo transakční náklady podnikatelských a nepodnikatelských subjektů v ekonomice České republiky. Práce komplexně popisuje problematiku teritoriality a kvantifikuje, o kolik se zhorší vymahatelnost pohledávek věřitelů v případě jejího zavedení. Závěrem je formulován alternativní návrh opatření, který by dle autora umožnil efektivní regulaci a dohled nad činností soudních exekutorů bez negativních dopadů na vlastní efektivitu vymáhání pohledávek z pohledu tržního prostředí.
Oslabení nezávislosti soudnictví a vliv státní správy na soudní rozhodování v letech 1948 - 1953
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je výkon soudní moci v Československé republice v letech 1948 -- 1953. Toto historické období je charakterizováno narušením dělby moci v důsledku rozhodujícího vlivu Komunistické strany Československa na celou tehdejší společnost. Specifickým aspektem tohoto období jsou zásahy do nezávislého soudního rozhodování a jeho využití jako mocenskopolitického nástroje. Hlavním cílem práce je identifikace a analýza jednotlivých složek specifického mechanismu, který byl vytvořen za účelem systémového ovlivňování soudního rozhodování výhradně ve prospěch mocenských a politických zájmů Komunistické strany Československa, a to za využití orgánů státní správy, zejména Ministerstva spravedlnosti. S tímto procesem byly spojeny zásadní změny právního řádu, organizace a personálního obsazení justičních orgánů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.