|
|
Doprovodné složky živcové suroviny ložiska Krásno - Vysoký kámen: složení a vztah k hlavní užitkové složce suroviny
Vrbický, Tomáš ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Štemprok, Miroslav (oponent)
Ložisko živcové suroviny Krásno je jedinou činnou lokalitou ve Slavkovském lese. Předmětem těžby je zde kvalitní živcová surovina hojně využívaná zejména v keramickém a sklářském průmyslu. V těžené surovině se vyskytují četné doprovodné složky, které mohou ovlivňovat její kvalitu. Mezi hlavní doprovodné složky patří oxidy Fe, které vyvolávají nežádoucí barevné změny v živcovém materiálu. Dalšími doprovodnými složkami jsou apatit a topaz, které nemají výraznější vliv na kvalitu. Zajímavou složkou doprovázející hlavní surovinu jsou Nb, Ta, Li a Rb, které se zejména v posledních letech staly předmětem značného zájmu. Na zkoumané lokalitě se v současnosti zahajuje separace doprovodných složek s cílem zvýšit kvalitu živcového materiálu. Ukazuje se, že při nalezení vhodných postupů by bylo možné vzniklý separát dále upravovat a získávat z něj některé strategické suroviny. Pro realizaci těchto záměrů je však nutné provést podrobnější výzkum zacílený jen na určité složky a zároveň nalézt vhodné separační a úpravárenské metody. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křemenné žíly se zlatem v okrajových částech jílovského rudního revíru a jejich porovnání s mineralizací typu "orogenic gold"
Žitný, Tomáš ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato práce přehledně shrnuje ložiskové typy ložisek zlata, uvádí historické přístupy v klasifikaci těchto ložisek a podrobněji se věnuje současným poznatkům. Je provedeno rozdělení ložisek zlata na jednotlivé typy, přičemž dále je věnována pozornost ložiskovému typu orogenic gold. V základních rysech jsou popsány všechny důležité charakteristiky tohoto ložiskového typu. Další část práce je věnována ložisku Jílové u Prahy, je rozebrána jeho geologie a historie dolování v tomto historicky nejdůležitějším zlatonosném revíru v Čechách. Na jeho okraji leží méně významné zlatonosné oblasti, které nejsou dosud podrobně geologicky a geneticky zpracovány. Tyto historicky těžené zlatonosné oblasti, konkrétně Radlík a Zahořany jsou v této práci blíže studovány. Jsou uvedena strukturní měření v těchto oblastech, a to jak na povrchových výchozech, tak strukturní měření z několika důlních děl, která se do dnešní doby dochovala. Dále jsou uvedeny geologické mapy části důlních děl, které by mohly mít význam pro interpretaci ložiskového typu. Poslední část se zabývá studiem některých odebraných vzorků, a to jednak studiem pod mikroskopem, a jednak studiem fluidních inkluzí v křemeni. V závěru je provedeno srovnání s ložiskovým typem orogenic gold, naměřená data však nejsou dostačující k tomu, aby mohla být tato příslušnost...
|
|
|
Variabilita chemického složení apatitů alkalických hornin Českého masívu
Mészárosová, Noemi ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent)
II Abstrakt Náplní této diplomové práce je chemicky a strukturně charakterizovat apatity alkalických hornin Českého masívu. Pro toto studium bylo vybráno 15 vzork vulkanických hornin, které jsou p edevším kenozoického stá í. Vzorek č. 5 je stá í silurského. Vzorek č. 15 pochází ze Slovenska z hornin kenozoického stá í a byl do této práce vybrán pro sv j rozmanitý chemismus. Obsahy hlavních a vedlejších prvk v apatitech byly mě eny na elektronovém mikroanalyzátoru, obsahy některých vedlejších a stopových prvk určeny hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem. Vybrané vzorky apatit byly zkoumány katodovou luminiscencí. Strukturně byly apatity charakterizovány Ramanovou spektroskopií a rentgenovou difrakcí. Dominantním aniontem v pozici X je p evážně fluor. U některých vzork jsou významné obsahy OH, jehož množství je ale dopočítáno na základě plně obsazené pozice X. Obsahy Cl jsou obecně nízké, výjimkou je vzorek č. 15, ve kterém dosahují až 0,6 apfu pro Z = 2. Studované apatity obsahují velké množství r zných substitucí, jejichž obsahy jsou ale obecně nízké. V pozici M jsou nejčastějšími a nejvýznamnějšími substituenty za vápník Sr, Fe, REE a u vzork č. 10 a č. 14 Mg. V tetraedricky koordinované pozici je nejvýznamnějším substituentem za fosfor Si. Katodoluminiscenční vlastnosti jsou pravděpodobně...
|
|
|
Greiseny Slavkovského lesa a jejich stavební a sochařské využití
Kocíková, Pavla ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Kuchařová, Aneta (oponent)
Použití greisenu, horniny těžené primárně pro získávání (Sn-W) rudní složky, v sochařství a stavebnictví je pro oblast Slavkovského lesa a blízkého okolí typické. Materiál těžený v greisenizovaném žulovém pni u Pramenů jako stavební kámen byl také zdrojovou lokalitou přírodního kamenného materiálu použitého při stavbě cenné barokní památky - sloupu Nejsv. Trojice v nedalekém městě Teplá. Pro studium vlastností původního kamenného materiálu těženého u Pramenů byly analyzovány vzorky odebrané v opuštěném lomu na stavební kámen. Tyto vzorky byly za účelem potvrzení zdrojové lokality původního kamenného materiálu porovnány s materiálem odebraným z památky při předrestaurátorském průzkumu. Provenience původního kamenného materiálu byla zjištěna na základě srovnání kvalitativních a kvantitativních petrografických a mikrostrukturních parametrů. Mikroskopickým pozorováním s použitím petrografické obrazové analýzy (PIA) byly určeny a kvantifikovány mikrostrukturní petrografické parametry studovaných vzorků. Distribuce akcesorických fází a mikrostrukturní charakteristiky byly sledovány s použitím katodové luminiscence. U materiálu odebraného v opuštěném lomu byly dále stanoveny indexové fyzikální a dynamické přetvárné vlastnosti s ohledem na využití materiálu v sochařství a stavebnictví. Studovaný materiál z...
|
|
|
Fyzikální a mechanické vlastnosti karbonských arkóz na ložisku přírodního kamene Březín
Čada, Martin ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Cílem práce je zjistit úrovně fyzikálně-mechanických vlastností vybraných sedimentárních (siliciklastických) hornin a též jejich mikrostrukturní charakter. S ohledem na potenciální cílové využití studovaného materiálu (surovina na výrobu stavebního kamene) jsou představeny laboratorní metody studia vzorků, pocházejících z vrtných jader a povrchových bloků z lokality "Zlatý lom" u obce Březín v západních Čechách. Prostřednictvím optické mikroskopie a digitální analýzy obrazu mikroskopických preparátů byla určena povaha vnitřní stavby vzorků. Průměrné modální složení odpovídalo lithickým arkózám (Folk 1980). Z mechanických zkoušek pevnosti byly do výzkumu zařazeny pevnost v prostém tlaku a pevnost v příčném tahu (Brazilská zkouška). Přetvárné vlastnosti válcovitých zkušebních těles pak byly zjištěny a popsány ve smyslu Youngova modulu, střižného modulu a Poissonova čísla. Zvláštní pozornost byla věnována zkoušce hydraulické roztažnosti po úplném ponoření ve vodě. Ostatní fyzikální metody byly aplikovány s cílem popsat charakter pórového prostoru a určit měrnou hmotnost studovaných vzorků. Použity byly zkoušky nasákavosti za atmosférického tlaku a dále metody vysokotlaké rtuťové porozimetrie a heliové pyknometrie. Vedle hodnot pórovitosti byla získána velikostní rozdělení pórů v hornině. Za účelem...
|
|
|
Použitelnost Ramanových spektrometrů (excitace 785 nm) pro detekci tmavých minerálů
Šimon, Jan ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Machovič, Vladimír (oponent)
Ramanova spektrometrie je široce používaná metoda v geovědních oborech. Pomocí přenosného Ramanova spektrometru lze identifikovat rozličné materiály, Ramanův spektrometr se bude podílet na průzkumu Marsovského povrchu. Jeho využití je hojně aplikováno v mineralogii. Tato práce naráží na fakt, že u některých minerálů může být jejich měřitelnost kvůli její barvě a fyzikálním vlastnostem poněkud obtížná. Byl měřen soubor tmavých, zelených a některých světlých minerálů z různých skupin mineralogického systému, u kterých byla posouzena použitelnost detektorů o zvolené excitaci, především 785 nm u terénních přístrojů. Při terénních měření byl použit přístroj Ahura First Defendet, s excitací 785 nm a při laboratorních měření přístroj InVia Renishaw s excitací 785 nm a 514 nm. Jednalo se o soubor těchto minerálů: Prehnit, Síra, Tyrkenit (howlit), Pyroxen (diopsid), Libethenit, Turmalín (verdelit), Dioptas, Klinoklas, Langit, Jadeit, Pseudomalachit (ehlit), Aktinolit, Epidot, Augit. Výsledky jsou složeny z měření terénním přístrojem Ahura, s excitací 785 nm a laboratorním přístrojem InVia Renishaw, s excitacemi 785 nm a 514 nm. Naměřené hodnoty jsou uspořádány do tabulek, kde jsou měření mezi sebou porovnány, včetně referenční literatury a graficky demonstrovány v podobě spekter. Jednotlivé minerály jsou...
|
|
|
Sulfidická mineralizace v okolí bílinského zlomu
Markes, Jan ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Goliáš, Viktor (oponent)
Neoidní sulfidická mineralizace vyskytující se v terciérních sedimentech Lomu Bílina v lokalitě bílinského zlomu je hydrotermálního původu. Mineralizace je vázána na zlomové systémy oháreckého riftu. Teplota krystalizačních fluid se pohybovala kolem 50řC. Mineralizace bílinského zlomu je dosti jednotvárná, většinou se vyskytuje markazit bez stopových příměsí, dále čistý pyrit. Byly ale také zaznamenány zóny s obsahy stopových příměsí, především arsenu a niklu. Obsahy As obohacených růstových zón kolísaly od 0,2 - 5,4 hm. %, Ni bohaté zóny se pohybovaly v rozmezí 1,6-5,9 hm. %. Růstové zóny v agregátech se zvýšeným obsahem As a Ni byly velmi tenké, přínos fluid obohacených As a Ni zřejmě probíhal ve velmi krátkých časových periodách. Ve vzorcích markazitu byly dále nalezeny pórovité zóny mikroinkluzí jílových minerálů. Tyto zóny zvýšeného obsahu Al a Si kopírovaly růstové zóny jednotlivých krystalů. Disulfidy se na lokalitě vyskytují v hojném množství a to jak rozptýlené v uhelné sloji, tak vázané na tektonickou zónu bílinského zlomu. Pyrit a markazit rozptýlený v uhelné sloji geneticky nesouvisí se sulfidy vázanými na bílinský zlom.
|
|
| |
|
|
Pikritické horminy Českého středohoří
Šnellerová, Zuzana ; Jelínek, Emil (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Předkládaná práce má v první části rešerní charakter, kde se zabývám geologií oblasti Českého středohoří. V části druhé byly podrobně studovány pikritické horniny. Diskutuji obecné aspekty chemického a minerálního složení tohoto typu hornin a otázky klasifikace pikritů. Kromě kompilační části předložená práce přináší rovněž makro a mikroskopické charakteristiky hornin. Z výsledků makroskopického i mikroskopického studia vyplývá, že studované subvulkanické horniny z Českého Středohoří mají pikritický charakter. Tento fakt však nepotvrdily chemické analýzy hornin. Jako pikrity s.s. lze označit pouze dva vzorky (S-39 a S-40). Ostatní, které se vyznačují obdobným minerálním složením, však mají vyšší podíl alkálií a proto je lze označit jen jako bazické subvulkanity pikritického charakteru.
|
|
|
Začlenění mineralogického učiva do školních vzdělávacích programů
Kálalová, Anna ; Matějka, Dobroslav (vedoucí práce) ; Ziegler, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku výuky geologie a především mineralogie na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií. Pro účely této práce byl sestaven dotazník, jehož cílem bylo zjistit informace o řešení organizace výuky geologie a především mineralogie na těchto typech škol a jejich zařazení do školních vzdělávacích programů. Z výsledků dotazníků vyplynulo, že jednotlivá gymnázia se velmi liší organizací výuky geologie. Mineralogie je nejčastěji vyučována v prvním ročníku čtyřletého, nebo odpovídajícího ročníku víceletého studia. Na některých školách je mineralogie probírána pouze v ročnících odpovídajících základní škole. Volitelný seminář, ve kterém je geologie vyučována, si mohou zvolit žáci pouze na necelých čtyřiceti procentech dotázaných škol. Na výuku geologie jsou používány nejrůznější materiály - učebnice pro ZŠ i SŠ, vysokoškolská skripta, odborné knihy a internetové zdroje. Mezi nejběžnější pomůcky používané při výuce geologie patří sbírky vzorků. Velmi časté jsou také modely krystalů a geologické mapy. Méně zastoupeny jsou obrazy, fotografie a filmy s geologickou tématikou. Nejméně běžné jsou pomůcky na mikroskopování a geologický kompas. 48 % gymnázií zařadilo do výuky laboratorní práce i geologickou či mineralogickou exkurzi, 4 % pouze...
|
host ::
RSS.