|
|
Archetyp pohádkového hrdiny v kontextu prózy české literatury 19. století
Tlachová, Tereza ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Těžištěm bakalářské práce Archetyp pohádkového hrdiny v kontextu prózy české literatury 19. století je popis a vyhodnocení různých způsobů ztvárnění hlavní postavy (hrdiny) v pohádkách několika autorů 19. století. Pro každého z autorů jsme s přihlédnutím k literárněhistorickému kontextu vytyčili obecná specifika jejich stylu a pojetí postavy hrdiny. V závěru jsme se nažili najít další směry a východiska, kterými by se mohla následná hlubší analýza ubírat.
|
|
|
Mýty o domácím násilí ve světle skutečnosti
Hanáková, Lucie ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Diplomová práce na téma "Mýty o domácím násilí ve světle skutečnosti" se zabývá nesprávnými a mylnými představami, které jsou s daným fenoménem spojovány. V první části jsou vymezeny základní pojmy, definice, znaky, druhy a formy domácího násilí. Následující část se věnuje jednotlivým skupinám mýtů o domácím násilí. První skupina se zaměřuje na mýty popírající existenci samotného problému, kde je probírán mýtus o domácím násilí jakožto soukromé záležitosti a mýtus označující domácí násilí jako běžnou potyčku mezi partnery. Druhá skupina se zabývá mýty spojenými se socioekonomickým statusem rodin, ve kterých k domácímu násilí dochází. Třetí skupina mýtů je zaměřena na ženy a na mýty o tom, že jsou to právě ženy, kdo je příčinou násilí, kterého se na nich jejich partneři dopouštějí, a zabývá se rovněž dopady, které páchané násilí na ženách zanechává. Poslední skupina mýtů se soustředí na muže jakožto pachatele domácího násilí a na představy o rizikových faktorech, které mohou vést k jejich násilnému chování. Práce vychází z již existujících publikací, statistik a výzkumů, jak v české, tak i zahraniční literatuře.
|
|
|
Demons Image in Ancient Mesopotamia and Sumer
Mojžišová, Zuzana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Anotácia Bakalárska práca je zameraná na vyobrazenie démonov v starovekej Mezopotámií a Sumere, ako v literatúre, tak aj vo výtvarnom umení a následná komparácia s ďalšími regionálnymi literatúrami, predovšetkým s Bibliou. V prvej časti sa práca venuje všeobecnej charakteristike jednotlivých démonov, ktorá je doplnená textami z jednotlivých mýtov. Ďalšia časť priamo popisuje zaklínacie praktiky pri napadnutí zlým duchom a ich podobnosťou s biblickými textami. Kľúčové slová: Démon. Mezopotámia. Mýtus. Zaklínanie. Biblia.
|
|
|
Resurrection of Jessus of Nazareth as a Question of Hermeneutics
Mašatová, Nina ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent)
Práca sa zaoberá pre kresťanstvo kľúčovou zvesťou vzkriesenia Ježiša z Nazareta a jej relevantným hermeneutickým uchopením. V prvej kapitole je analyzovaný dobový hermeneutický kontext zvesti v rámci helenistickej a židovskej kultúry. V druhej kapitole je prezentovaná analýza predpavlovských vyznaní viery, Pavlových textov a synoptických evanjelií, zameraná na cielené formovanie zvesti jednotlivým komunitám s prihliadnutím na ich kultúrne zázemie. Posledná kapitola si kladie za cieľ prezentovať niektoré súčasné relevantné hermeneutické prístupy k tejto zvesti. Jednou z nich by mohla byť tzv. mýtotvorba, ktorá kladie dôraz na nutnosť neustálej aktualizácie výkladu prijatých názorov, zvestí a skutočností. Mýtotvorný proces môžeme pozorovať už u novozákonných autorov a od každej, teda aj našej generácie sa očakáva, že zvesť o vzkriesení Ježiša z Nazareta podáme ďalším generáciám relevantným spôsobom. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Poetika prostoru v Alexandrijském kvartetu.
Malý, Lukáš ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Poetiku prostoru v Alexandrijském kvartetu tvoří několikaúrovňová struktura. Tato poetika je úzce svázána s ústředním prostorem příběhu Alexandrií, která je zároveň jedním z témat románu. Jednotlivé roviny navrhuji v souvislosti s různými teoretickými koncepcemi, které následně využívám pro vlastní analýzu. Alexandrie je nejprve estetickou kulisou příběhu, kterou ztvárňují popisné pasáže. Silně subjektivní a lyrizované popisy města zakládají celkové naladění vyprávění a potenciálně podporují experienciální iluzi čtenáře. Alexandrie a její specifičnost je dále modulována a tematizována jejími ozvláštněnými makrostrukturními podmínkami, které ohraničují Alexandrii jakožto autonomní fikční prostor s vlastními pravidly uvnitř fikčního světa románu. Součástí poetiky prostoru v románu je i ztvárnění časoprostorových aspektů skutečnosti (chronotopu), a to jak na úrovni příběhu, tak na úrovni vyprávění. Alexandrie je dále explicitní rétorikou i skrze sémantickou indexaci personifikována a vstupuje do sémantických vztahů s postavami a událostmi. Jednotlivé úrovně se komplementárně doplňují a jsou součástí sémantického gesta románu. Alexandrie se stává samostatným znakem, mytickou entitou, jejíž význam interpretuji v poslední části této diplomové práce. V závěru jsou naznačeny možnosti srovnání poetiky...
|
|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza titulních stran časopisů Respekt a Reflex v období roku 2009-2010 (textová a sémiotická komparace)
Kovářová, Pavla ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Bakalářská práce "Komparativní analýza titulních stran časopisu Respekt a Reflex v období roku 2009-2010 (textová a sémiotická komparace)" se zabývá sémiotickým rozborem titulních stran dvou týdeníků s podobným zaměřením ve stejném období. Vybraný vzorek obsahuje pět titulních stran každého z těchto časopisů, na kterých jsou zobrazeny české politické osobnosti. Na základě prvních dvou částí vysvětlujících teoretickou podstatu sémiotiky jako vědy a představujících předmět analýzy, v praktické části tato práce podrobuje titulní strany analýze, jejímž cílem je celková komparace obou časopisů z hlediska sdělovacího záměru, konstrukcí reality a jejich práce s mýty a stereotypy. Obrazový a jazykový kód je zkoumán z hlediska denotace, konotace a vyplývajících novodobých mýtů. V současném mediálním diskurzu se zabývá interpretací znaků a symbolů, dekódováním skrytých významů a vztahem k dominantní ideologii v konstruktech reality. Pozornost je zaměřena na techniku fotomontáže u Reflexu a kresby u Respektu, kompozici, barevnost a používání stereotypů. Výsledek analýzy prokazuje shodný přístup obou týdeníků k dominantní ideologii, ale rozdílný přístup ke konstrukcím reality a vytváření sdělovacího záměru, jež vychází právě ze způsobu zpracování.
|
|
|
Myth and National Identity
Chytrý, Lukáš ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl rozkrýt vztah mezi mýtem a národní identitou. Zásadními otázkami jsou míra, do které je společenská identita závislá na literární naraci a jaké motivy tuto naraci konstituují. Analýza tohoto vztahu je prováděna na vybraných literárních textech s ohledem na kritické přístupy literární teorie a relevantní společensko-politické aspekty. Rozbor je prováděn na základě komparativního přístupu k vybraným textům. Komparativní metoda se zaměřuje na společensko-politický a historický kontext vybraných literárních děl, stejně tak jako na různé přístupy k otázce, co tvoří společenskou identitu. Texty, na které se pozornost zaměřuje především, jsou básnická sbírka James Macphersona, Poems of Ossian, historický román Sir Walter Scotta, Waverley a Rukopisy Královédvorské a Zelenohorské. Tato diplomová práce otevírá diskuzi teoretickým přístupem ke vztahu mezi mýtem a historií. Diskuze se zaobírá způsobem, kterým obě zmíněné složky konstituují kolektivní identitu. Práce se snaží zdůraznit především ty aspekty, které dávají vzniknout manipulativním výrokům a představám, které následně ovlivňují diskurz. Do popředí tak vystupuje otázka tradice, konvence a představy o heroické době, na kterou konkrétní kolektivní povědomí navazuje. Pozornost je tak věnovaná...
|
host ::
RSS.