|
|
Vývoj kultury vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem po roce 1989
Masopustová, Sára ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat, jak se po roce 1989 vyvíjela kultura vzpomínání na sudetské Němce a jejich odsun v Ústí nad Labem. Cílem je zjistit, jakou měla kultura vzpomínání podobu a jací aktéři se na ní podíleli a posouvali ji vpřed. Tato práce nastiňuje, jak ke vzpomínání přispěla zvolená politická reprezentace města či jakou úlohu sehrál stát při zakládání institucí či muzeí zaměřující se na sudetské Němce a jejich odsun. V práci je zmíněna také role občanské společnosti. Vzhledem k tomu, že kultura vzpomínání zahrnuje veškeré formy vzpomínání, je v práci kladen důraz nejen na důležité momenty, kdy byly poprvé odhaleny pamětní desky, ale jsou akcentovány i jiné formy veřejného vzpomínání. Tou je například kultura či architektura. Vzhledem k tomu, že Ústí nad Labem bylo historicky formováno německou komunitou a na konci války se zde odehrál jeden z masakrů na německém obyvatelstvu, je nutné v první části práce zmínit i historický kontext. Dále práce krátce rozebírá komunistické období, kdy byl odsun Němců tabuizován a česko-německá minulost byla vytěsňována z kolektivní paměti společnosti. V další kapitole je nastíněno, jak se v polistopadové politice dostalo téma do...
|
|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
|
Analýza dvou filmových verzí o hnutí The Third Wave - německý střet s minulostí versus skutečná událost v USA
Šimlová, Angelika ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Tato práce se zabývá rozdíly filmových zpracování k hnutí Třetí Vlna, které je spojené s traumatickou minulostí Německa a USA. Jedná se o filmy Die Welle (2008) a The Wave (1981), natočeny podle skutečné události na střední škole v Kalifornii roku 1967, kdy se učitel Ron Jones pokusil přiblížit látku druhé světové války a nacismu praktickým experimentem, který se mu ale vymkl z ruky. Zmanipulovaní studenti ohromeni pocitem jednoty a disciplíny, která dala základ silnému hnutí, se bez vlastního uvědomění promění ve fašistickou skupinu. Hnutí poté ovlivňuje i život mimo školní půdu, zasahuje do svobody studentů a ničí jejich sociální vztahy. Cílem práce je poukázat na odlišnosti dvou filmových verzí, které souvisí nejen s národní pamětí a kulturou vzpomínání, ale i s časovým odstupem mezi těmito snímky. Zároveň text upozorňuje na vnímání tématu ve společnosti a také na důležitost diskuse o něm. Interpretace filmů se liší v různých kulturních prostředích. Od začlenění filmů do výuky na mnoha německých školách se objevují i případy jako v Rakousku, kdy se po pokusu studentů napodobit hnutí promítání filmu ve školách v celé spolkové zemi Burgenland zakázalo. Interpretace tématiky filmů a vnímání filmů samotných není nicméně podníceno pouze kulturním prostředím, velký vliv na reakce diváka má také práce...
|
|
|
Reflexe televizního seriálu Holocaust ve vybraném západoněmeckém tisku
Gerstnerová, Dominika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je televizní seriál Holocaust a jeho reflexe ve vybraném německém tisku v období od 15. ledna do 5. února 1979, kdy byl Holocaust poprvé vysílán v německé televizi. Z toho důvodu, že seriál konfrontoval německé diváky s citlivým a vážným tématem z blízké minulosti, ale byl zpracován velmi komerčním způsobem, vyvolal v celém světě pozdvižení a stal se terčem kontroverzních veřejných debat, které byly mnohdy velmi vyhrocené. Při příležitosti německé premiéry se do diskusí hojně zapojila i německá periodika, která publikovala nečekaně velké množství článků, ve kterých zveřejňovala jak všeobecné informace o ději, průběhu vysílání či rostoucí sledovanosti, tak otevírala i vážnější témata o vyšším smyslu seriálu a jeho účinku na veřejnost. Je nutné podotknout, že na konci 70. let, kdy byl televizní produkt uveden, bylo Německo rozděleno do dvou samostatných států: Spolkové republiky Německo (SRN, západní Německo) a Německé demokratické republiky (NDR, východní Německo). Tato práce analyzuje výhradně reflexi v západoněmeckém tisku, který zde reprezentují týdeníky Der Spiegel, Stern a Die Zeit, a cílem je detailně analyzovat hlavní problémy a otázky, kterými se ve spojitosti s Holocaustem vybraná tři média zabývala. Mezi čtyři nejdiskutovanější témata patřily komerční...
|
|
|
Hlučíňané ve wehrmachtu - konfliktní narativ v české kultuře vzpomínání
Fojtíková, Anežka ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá veřejnými projevy vzpomínání na druhou světovou válku na Hlučínsku, s důrazem na vzpomínání na padlé místní vojáky bojující ve wehrmachtu. Cílem diplomové práce je popsat, jakým způsobem se veřejně vzpomíná na druhou světovou válku na Hlučínsku, a prozkoumat vztah mezi tímto a většinovým českým narativem. Základní rozdíly mezi nimi vyplývají z faktu, že Hlučíňané se účastnili války na straně Německa. Kladla jsem si otázky, jaké jsou v kultuře vzpomínání využívány prostředky, kdo vzpomínání iniciuje, organizuje a financuje a jaká je motivace aktérů. Ze všech projevů vzpomínání jsem si k podrobné analýze vybrala pomníky a hroby padlých a pietní akty. Důraz je přitom kladen na vzpomínání po roce 1989, kdy specifický "hlučínský" narativ již nebyl tabuizován. V první kapitole jsou představeny používané termíny, teoretické koncepty a metodologie výzkumu. Druhá kapitola pojednává o historii Hlučínska a identitě Hlučíňanů. Následující kapitola nastiňuje český narativ o druhé světové válce za komunistického režimu a po roce 1989. Čtvrtá kapitola představuje výsledky samotného výzkumu o kultuře vzpomínání na Hlučínsku. Ty jsou v poslední kapitole porovnány s českým narativem o druhé světové válce.
|
|
|
"Cephalonia" in the West German and Italian Cultures of Remembrance. 1943-1989
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Woller, Hans (oponent) ; Cornelißen, Christoph (oponent)
Autorka ve své disertaci zkoumá vývoj západoněmeckého a italského vzpomínkového diskursu ohledně válečných událostí na řeckém ostrově Kefalonia, které koncem září 1943 vyústily v masové popravy až čtyř tisíc italských zajatců jednotkami Wehrmachtu. Zároveň zkoumá vzájemnou recepci těchto diskursů a ověřuje možnosti interakce mezi jednotlivými nositely vzpomínek v Západním Německu a v Itálii. Práce si klade za cíl ukázat na příkladu "Kefalonia", jak se západoněmecká a italská společnost vyrovnávala v letech 1943 až 1989 s minulostí druhé světové války. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice
Šonová, Kateřina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice primárně zpracovává historii Památníku vybudovaného na místě lidické tragédie a pokles návštěvnosti a zájmu veřejnosti o toto pietní místo po revoluci v roce 1989. Je rozdělena do čtyř výkladových kapitol. Úvodní část práce je věnována obecnější charakteristice a historii památníků a pomníků se zaměřením především na jejich funkci a využívání. Druhá část práce připomíná historii a samotný akt vyhlazení Lidic v červnu 1942 včetně dalších osudů lidických obyvatel a mezinárodní ohlas, který vyvolal tento bezprecedentní nacistický zločin. Práce se zabývá 10. červnem roku 1942 v Lidicích, zastřelením mužů, odvlečením žen a dětí do kladenského gymnázia a následným transportem do koncentračních táborů. Nadále tato kapitola nahlíží na osud původních Lidic a přeživších obyvatel po druhé světové válce. Součástí této kapitoly je zahraniční reakce bezprostředně po vyhlazení, která se opírá o dobové mediální zdroje. Třetí kapitola je věnována vlastní historii a příběhu Památníku. Připomíná, že Památník je součástí rozsáhlého pamětního areálu, který dotváří pietní území původních Lidic, Růžový sad a Pomník dětských obětí války. Cílem kapitoly je především zmapovat jeho funkce. Do jaké míry například plnil svou historickou funkci v...
|
|
|
Kultura vzpomínání na šoa v České republice po roce 1989
Heroldová, Karolína ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Koeltzsch, Ines (oponent)
Tématem této bakalářské práce je kultura vzpomínání na šoa v ČR po roce 1989, přičemž reflektuje dobu od 1945 do 1989, tedy dobu komunistické vlády v ČSSR. Toto období, především 60. Léta totiž jistě položilo základ pro kulturu vzpomínání na šoa po roce 1989. Práce se zaměřuje jak na dvě velké instituce (Památník Terezín a Pinkasovu synagogu, potažmo Židovské muzeum v Praze), tak na současné nové projekty týkající se vzpomínání na šoa (Vlak Lustig, Stolpersteine, Jom ha-šoa, Zapomenuté transporty atd.). Skrze podrobné zkoumání nových projektů a jejich srovnání se zavedenými institucemi se práce snaží zjistit, jak dalece, případně zda vůbec, se tato kultura vzpomínání v České republice po roce 1989 proměnila. Předmětem zkoumání je v daných projektech jak postava autora, jeho židovství/nežidovství a motivace pro vznik projektů, tak způsob, jakým jsou projekty prezentovány, co zastupují, čeho chtějí dosáhnout, případně jaký mají úspěch, je-li tento fakt zjistitelný. V práci je okrajově zohledňován také mezinárodní vývoj a stav kultury vzpomínání na šoa, je tedy snahou českou kulturu vzpomínání zasadit do mezinárodního kontextu. Ten je důležitý mimo jiné i proto, že některé zahraniční projekty se staly inspirací pro projekty domácí.
|
host ::
RSS.