|
|
Využití mobilního telefonu k analýze tekutých vzorků
Křístek, Tomáš ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Technologický rozvoj, všeobecná dostupnost a rozšířenost mobilních telefonů umožnily v nedávných letech podniknout řadu kroků, vedoucích k začlenění mobilních telefonů do analytických metod biomedicíny, rozvoji telemedicíny a k boomu osobních zdravotních mobilních aplikací. Tato práce se zabývá literární rešerší využití mobilních telefonů v biomedicíně, s důrazem na metody optické analýzy a řešení využívající technologie 3D tisku. Vypracovává návrh a realizuje praktické řešení systému pro měření hladiny kortizolu ve slinách s využitím mobilního telefonu, analytické metody ELISA, technologie 3D tisku a souboru funkcí pro programové prostředí Matlab ve spojení s aplikací Matlab Mobile a MathWorks Cloud. Dále poskytuje kritické zhodnocení výsledků a možností metody, a předkládá soubor návrhů a poznatků pro optimalizaci z hlediska kvality měření.
|
|
|
Využití mobilního telefonu k analýze tekutých vzorků
Křístek, Tomáš ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Technologický rozvoj, všeobecná dostupnost a rozšířenost mobilních telefonů umožnily v nedávných letech podniknout řadu kroků, vedoucích k začlenění mobilních telefonů do analytických metod biomedicíny, rozvoji telemedicíny a k boomu osobních zdravotních mobilních aplikací. Tato práce se zabývá literární rešerší využití mobilních telefonů v biomedicíně, s důrazem na metody optické analýzy a řešení využívající technologie 3D tisku. Vypracovává návrh a realizuje praktické řešení systému pro měření hladiny kortizolu ve slinách s využitím mobilního telefonu, analytické metody ELISA, technologie 3D tisku a souboru funkcí pro programové prostředí Matlab ve spojení s aplikací Matlab Mobile a MathWorks Cloud. Dále poskytuje kritické zhodnocení výsledků a možností metody, a předkládá soubor návrhů a poznatků pro optimalizaci z hlediska kvality měření.
|
|
|
Elektromyografie, měření elektrické aktivity svalů
Kořínek, Peter ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Úlohou této práce bylo seznámit se s problematikou meření elektrické aktivity svalu. Byla to teoretická část ve které jsem se dále seznámil s počitačovým meřícim systémem Biopac a jeho možnostmi měření sledovaných veličin. Následovala praktická část, ve které problematiku podle teoretických poznatkú sledujeme na skupině lidí. Podle protokolu zjištění vlivu fyzické zateže na EMG jsem Biopacem získal data a ty jsem štatisticky analyzoval. Získanými daty byla ověřena hypotéza. V posledným kroku jsou data prezentovaná v grafickom prostředí Matlab-Guide. Po načtení EMG měřené osoby jsou zobrazeny průběhy bez, s a po výkoně se zátěží. Lze volit z různych analýz.
|
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
|
|
Účinky rostlinných produktů na růst, stravitelnost, složení těla, imunitní a stresovou reakci u ryb
ZARE, Mahyar
Očekává se, že v nadcházejících desetiletích bude akvakultura hrát zásadní roli při produkci potravin pro rostoucí lidskou populaci. Nicméně propuknutí nemocí může bránit dalšímu rozvoji tohoto odvětví. Jedním ze slibných řešení pro řešení tohoto problému je použití přírodních krmných aditiv, jako jsou rostlinné moučky a extrakty, které obsahují bioaktivní sloučeniny, včetně fenolických sloučenin, proteinů, vitamínů a minerálů. Bylo prokázáno, že tyto sloučeniny mají na ryby antistresové, antivirové, antibakteriální a antifungální účinky. Zatímco kopřiva byla rozsáhle studována v medicíně savců, její účinky na druhy využívané v akvakultuře nebyly dostatečně zdokumentovány. Nedávné studie však prokázaly pozitivní vliv kopřivy na růstovou výkonnost, hematologii, biochemii krve a imunitní systém ryb. Prášek z listů kopřivy v dávce 30 g/kg krmiva vedl k významnému zvýšení konečné hmotnosti ryb, hmotnostního přírůstku, procentuálního hmotnostního a specifické rychlosti růstu pstruha duhového. Přídavek moučky z listů kopřivy navíc zvýšil celkový obsah bílkovin a popelovin v těle ryb a zároveň snížil obsah tuku. Přídavek moučky z listů estragonu, v dávce 30 g/kg krmiva, významně zvýšil Hct% a počet leukocytů. Kombinace 10 g/kg moučky z listů kopřivy a 10 g/kg moučky z listů estragonu se projevila nejvyššími hladinámi erytrocytů a hemoglobinu. Moučka z listů kopřivy v dávce 30 g/kg krmiva, moučka z listů estragonu v množství 30 g/kg krmiva a kombinace moučky z listů kopřivy v dávce 10 g/kg a 10 g/kg moučky z listů estragonu v krmivu významně zvýšily hladiny albuminu v krevním séru. Moučka z listů estragonu v dávce 10 g/kg krmiva vykazovala nejvyšší aktivitu enzymu lysozymu v krevním séru ve srovnání s kontrolou. Hladiny celkového imunoglobulinu v krevním séru a celkového proteinu byly významně spojeny s použitím moučky z listů kopřivy v dávce 30 g/kg krmiva. Studie potvrzuje pozitivní účinky těchto aditiv na růstovou výkonnost, složení celého těla, imunologické, hematologické a vybrané biochemické faktory krevního séra. Různé úrovně česnekového prášku významně neovlivnily rychlost růstu a somatické indexy u okouna říčního. Přidání 30 g/kg česnekového prášku v krmivu však vedlo k výrazně vyšší hladině bílkovin v těle ryb. Použití jak dávky 10 g/kg krmiva, tak 30 g/kg krmného česnekového prášku se projevilo ve významně vyšší stravitelnosti tuku v porovnání s kontrolní skupinou a 20 g/kg krmivového česnekového prášku. Dieta obsahující 20 g/kg česnekového prášku vedla k významně vyššímu počtu erytrocytů a leukocytů. Kromě toho měly všechny skupiny s přídavkem česnekuvýznamně nižší hladiny cholesterolu v krevním séru ve srovnání s kontrolou. Česnekový prášek v dávce 30 g/kg zlepšil odolnost okouna říčního proti stresu z vysoké hustoty a manipulace, jakož to i jeho hematologické a imunologické parametry. Bezprostředně po stresu byla hladina kortizolu ve všech skupinách krmených česnekem významně vyšší než v kontrolní skupině a mezi skupinami nebyl žádný významný rozdíl v hladinách glukózy. Po 24 hodinách však byly hladiny kortizolu i glukózy významně nižší ve všech skupinách krmených česnekem ve srovnání s kontrolní skupinou. Tyto výsledky naznačují, že krmení okouna říčního dietou s česnekovým práškem může mít pozitivní vliv na zvládání stresové reakce. Česnekový prášek v množství 10 g/kg krmiva zlepšil stravitelnost tuků, obsah proteinu v těle ryb, hematologické parametry, imunologické parametry a odolnost při vysoké hustotě a manipulaci. Celkově lze česnekový prášek považovat za potenciální doplněk stravy pro zvládání stresu u okouna evropského, je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby se určilo optimální dávkování a dlouhodobé účinky. Výsledky disertační práce naznačují, že používání přírodních krmných fytoaditiv by mohlo být potenciálním řešením pro řešení zdravotních problémů v akvakultuře, což povede k udržitelnější a efektivnější produkci potravin.
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
|
Způsoby hodnocení stresu u koní
ČERNÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálně velmi řešenou problematikou v chovu koní, kterou je stres. Může být vyvolán celou řadou příčin a vést k celé řadě nežádoucích následků. Ty mohou negativně ovlivnit zdraví, výkon nebo chování zvířat. Proto se jedná o velmi důležité téma pro chovatele koní. Cílem této bakalářské práce bylo sepsat dostupné aktuální informace o stresu koní a vybrat vhodné způsoby k jeho hodnocení. Zvoleny byly následující postupy: měření srdeční frekvence, hladiny krevního kortizolu, tělesné teploty a teploty oka. Do pozorování byly zahrnuti 3 jedinci, kteří byli integrováni do nového stáda. Nejefektivnějším způsobem hodnocení míry tresu při začleňování koní do nového stáda bylo vyhodnoceno měření teploty oka s využitím termokamery. V průběhu 3 dnů klesla hodnota teploty oka z 35,5 °C na 31,6 °C. Invazivní a přesnou metodou stanovení stresu u koní bylo shledáno stanovení koncentrace krevního kortizolu, kdy byly zaznamenány hodnoty 64,3 nmol/l, 29,7 nmol/l při odběru v 17:00 a 149 nmol/l při odběru v 10:00. Dopolední čas se ukázal jako vhodnější k odběru krve za účelem hodnocení míry stresu. Rychlost srdeční frekvence byla zaznamenána jako běžná (36 tep/min, 44 tep/min) a neodrážela stresovou reakci. Rektální měření teploty se ukázalo náročné na provedení u koní v novém prostředí a ve stresu. Jako nejpřesnější metody hodnocení stresu u koní se ukázalo měření teploty oka hladiny krevního kortizolu, která se jeví jako vhodná spíše pro vědecké účely. Cílem každého chovatele by však především měla být snaha předejít vzniku streso-vých situací, a to hlavně naplňováním welfare v chovu koní.
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
|
Vliv hraní MMORPG na náladu hráčů
Kůra, Michal ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem hraní MMORPG na náladu hráče. Hlavním cílem práce je experimentálně ověřit, zda během hraní MMORPG dochází ke zlepšování nálady hráče. Tento efekt je sledován prostřednictvím dotazníkového sledování aktuálního emočního stavu probandů během dvou různých aktivit - MMORPG hry a dokumentárního filmu. Dotazníky byly administrovány respondentům před i po aktivitě, aby byl zaznamenán rozdíl vyvolaný prováděním aktivity. Na základě experimentu bylo zjištěno, že následkem hraní MMORPG došlo k výraznému zlepšení nálady ve srovnání se sledováním dokumentárního filmu. Doplňková měření dokládají, že toto zlepšení by mohlo být spojeno se vznikem prožitku flow, ke kterému dochází během MMORPG hry častěji a intenzivněji než během sledování dokumentu.
|
|
|
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...
|
host ::
RSS.