|
|
Ekotoxikologické hodnocení sedimentů
Dobešová, Zuzana ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty tekoucích a stojatých vod mohou být rezervoárem celé řady kontaminantů, které se do akvatického ekosystému dostávají ať už v důsledku kontrolovaného vypouštění čištěných odpadních vod nebo různých úniků či havárií technologických zařízení. Takto mohou sedimenty ovlivňovat nejen akvatický ekosystém, ale v případě, že budou využity jako hnojivo nebo k rekultivacím, i systém terestrický. Z tohoto důvodu je důležité zabývat se jejich případnou ekotoxicitou. Sedimenty byly podrobeny ekotoxikologickým biotestům a posouzeny z hlediska případné ekotoxicity. Prostřednictvím testů fytotoxicity na terestrických rostlinách Hořčice bílá (Sinapis alba), Locika setá (Lactuca sativa) a Cibule bílá (Allium cepa) byly hodnoceny účinky vodných výluhů sedimentů na inhibici růstu kořene a stanovena hodnota IC 50. Z akvatických rostlin byl pro ekotoxikologické posouzení sedimentů a stanovení hodnot IC 50 vybrán okřehek menší (Lemna minor). Pro objektivnější posouzení ekotoxicity byly pro ekotoxikologické testování sedimentů vybrány i bezobratlé vodní organismy, a to žábronožka slanisková (Artemia salina) a Hrotnatka velká (Daphnia magna) a byla stanovena hodnota LC 50 nebo EC 50.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza senzoricky a toxikologicky významných látek v pivu
Vrzal, Tomáš
Jednou z nejvýznamnějších skupin toxikologicky významných látek v pivu jsou N-nitrosaminy. V této práci byla pozornost zaměřena zejména na netěkavé nitroso sloučeniny, jejichž koncentrace v pivu, chemická struktura a biologický účinek nejsou dosud známy. Z důvodu nedostatku znalostí o této skupině látek byla vyvinuta metoda pro jejich citlivou detekci prostřednictvím chemiluminiscenčního detektoru po plynově chromatografické separaci. Tato metoda zároveň umožňuje klasifikovat detekované nitroso sloučeniny do různých skupin (N-nitroso, C-nitroso a kombinace C-nitroso a nitro) a odlišit je od interferencí. Metoda využívá záznamu pyrolyzních profilů jednotlivých chromatografických píků, které jsou zpracovány pomocí diskriminační analýzy. Metoda byla vyvíjena za účelem nalezení a strukturní identifikace těchto dosud neznámých látek. Její aplikace na uměle nitrosovaný vzorek piva spolu s plynově chromatografickou analýzou s tandemovou hmotnostní detekcí vedl k strukturní identifikaci několika zástupců nitroso sloučenin. Senzoricky aktivní látky v této práci zastupují karbonylové sloučeniny a mastné kyseliny. Karbonylové sloučeniny - furfural a hydroxymethylfurfural - byly využity při vývoji mobilní, jednoduché, rychlé a objektivní metody pro in situ stanovení intenzity staré chuti piva, která je odrazem...
|
|
|
Analýza senzoricky a toxikologicky významných látek v pivu
Vrzal, Tomáš
Jednou z nejvýznamnějších skupin toxikologicky významných látek v pivu jsou N-nitrosaminy. V této práci byla pozornost zaměřena zejména na netěkavé nitroso sloučeniny, jejichž koncentrace v pivu, chemická struktura a biologický účinek nejsou dosud známy. Z důvodu nedostatku znalostí o této skupině látek byla vyvinuta metoda pro jejich citlivou detekci prostřednictvím chemiluminiscenčního detektoru po plynově chromatografické separaci. Tato metoda zároveň umožňuje klasifikovat detekované nitroso sloučeniny do různých skupin (N-nitroso, C-nitroso a kombinace C-nitroso a nitro) a odlišit je od interferencí. Metoda využívá záznamu pyrolyzních profilů jednotlivých chromatografických píků, které jsou zpracovány pomocí diskriminační analýzy. Metoda byla vyvíjena za účelem nalezení a strukturní identifikace těchto dosud neznámých látek. Její aplikace na uměle nitrosovaný vzorek piva spolu s plynově chromatografickou analýzou s tandemovou hmotnostní detekcí vedl k strukturní identifikaci několika zástupců nitroso sloučenin. Senzoricky aktivní látky v této práci zastupují karbonylové sloučeniny a mastné kyseliny. Karbonylové sloučeniny - furfural a hydroxymethylfurfural - byly využity při vývoji mobilní, jednoduché, rychlé a objektivní metody pro in situ stanovení intenzity staré chuti piva, která je odrazem...
|
|
|
Analýza senzoricky a toxikologicky významných látek v pivu
Vrzal, Tomáš ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; ADAM, Martin (oponent) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Jednou z nejvýznamnějších skupin toxikologicky významných látek v pivu jsou N-nitrosaminy. V této práci byla pozornost zaměřena zejména na netěkavé nitroso sloučeniny, jejichž koncentrace v pivu, chemická struktura a biologický účinek nejsou dosud známy. Z důvodu nedostatku znalostí o této skupině látek byla vyvinuta metoda pro jejich citlivou detekci prostřednictvím chemiluminiscenčního detektoru po plynově chromatografické separaci. Tato metoda zároveň umožňuje klasifikovat detekované nitroso sloučeniny do různých skupin (N-nitroso, C-nitroso a kombinace C-nitroso a nitro) a odlišit je od interferencí. Metoda využívá záznamu pyrolyzních profilů jednotlivých chromatografických píků, které jsou zpracovány pomocí diskriminační analýzy. Metoda byla vyvíjena za účelem nalezení a strukturní identifikace těchto dosud neznámých látek. Její aplikace na uměle nitrosovaný vzorek piva spolu s plynově chromatografickou analýzou s tandemovou hmotnostní detekcí vedl k strukturní identifikaci několika zástupců nitroso sloučenin. Senzoricky aktivní látky v této práci zastupují karbonylové sloučeniny a mastné kyseliny. Karbonylové sloučeniny - furfural a hydroxymethylfurfural - byly využity při vývoji mobilní, jednoduché, rychlé a objektivní metody pro in situ stanovení intenzity staré chuti piva, která je odrazem...
|
|
|
Bezkontaktní měření vodivosti mělkých částí geologického prostředí
Podolník, Jan ; Dohnal, Jiří (vedoucí práce) ; Kněz, Jaroslav (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku bezkontaktního měření vodivosti mělkých partií geologického prostředí a skládá se ze dvou vzájemně propojených částí, rešeršní a experimentální. V první části jsou uvedeny teoretické principy bezkontaktního měření vodivosti, přehled aktuálně vyráběných elektromagnetických aparatur pro určení vodivosti (konduktometry) a možnosti využití konduktometrie při zjišťování a sledování kontaminantů. Základem experimentální části práce je terénní testovací měření konduktometrem CMD (výrobce GF Instruments, s.r.o. Brno) na vybrané lokalitě, a to pro několik hloubkových úrovní. Náplň této části zahrnuje vlastní terénní měření, zpracování dat a komplexní interpretaci výsledků, jednak v kontextu s geologickou situací lokality a petrofyzikálními poznatky, a také ve spojení se stabilitou přístroje.
|
|
|
Vazba kontaminantů na koloidy ve vodách z důlní a hutní oblasti
Walter, Dominik ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Faimon, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá studiem koloidních částic a jejich schopností vázat stopové prvky v povrchových a podzemních vodách v důlní a hutní oblasti Příbramska. Pro studium koloidů byla zvolena kombinace metod kaskádové filtrace a ultrafiltrace s tangenciálním tokem, pomocí které byly ze zkoumaných vzorků vod postupně oddělovány jednotlivé koloidní frakce. K tomuto účelu byly použity filtry o nominální velikosti pórů 0,8 μm, 0,45 μm, 0,1 μm, 100 kDa, a 5 kDa. Vzorky vod byly po každém stupni filtrace analyzovány pomocí ICP-OES, ICP-MS a HPLC, měřeny byly také fyzikálně chemické vlastnosti vzorků vod (pH, Eh, elektrická vodivost). U vybraných vzorků byla provedena analýza rozpuštěného organického uhlíku (DOC) a analýza pevné fáze zachycené na použitých filtrech. Získaná data byla použita k termodynamickému modelování v programu PHREEQC-2. Výsledky ukazují, že hlavní a stopové prvky lze podle jejich zastoupení v jednotlivých velikostních frakcích přibližně rozdělit do několika skupin. Většina prvků se ve zkoumaných vodách vyskytuje dominantně jako zcela rozpuštěné látky (< 5 kDa), koloidy tvoří většinou nejvýše 5-20 % a to téměř výhradně ve frakci 5 kDa - 100 kDa. U prvků jako As, Co, Cr, Si, Sb a U byl pozorován postupný pokles koncentrace ve všech frakcích pouze při nízké hodnotě iontové síly 1,2...
|
|
|
Analýza možností sanace vybrané staré ekologické zátěže
Balušková, Zuzana
Tato diplomová práce se věnuje problematice starých ekologických zátěží. V části literár-ního přehledu jsou shrnuty obecné informace o starých ekologických zátěžích, postup před výběrem sanace dané zátěže, sanační technologie jak pro saturovanou, tak pro nesaturova-nou zónu, dále rozděleny na biologické a fyzikálně chemické metody. V závěru je shrnuta průřezová legislativa týkající se starých ekologických zátěží. V samotné praktické části byla vybrána konkrétní stará ekologické zátěž, a to Laguny Ostramo v městě Ostrava. Byla zhodnocena na základě analýzy rizik a byly navrhnuty návrhy na postup pro dokončení sanace.
|
|
| |
host ::
RSS.