|
| |
|
| |
|
|
Hippocentrum Arpitha Podolí u Brna
Rejchl, David ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je Hippocentrum Arpitha v Podolí u Brna. Jedná se o středně velký jezdecký areál pro výcvik a ustájení 15 koní a možností otevření areálu široké veřejnosti. Teze otevření veřejnosti byla ústředním bodem v přístupu k návrhu. Areál je rozdělen na dvě hlavní části, první pro vytvoření zázemí jezdců a majitele areálu včetně ubytování, saunového provozu, šaten, hygienického a technického zázemí. A poté druhá část pro veřejnost s kavárnou nabízející výhledy do údolí a pastvin koní, veřejné hygienické zázemí, technické a úklidové prostory a také hlavní jezdecký prostor s hledištěm a ochozem. Budova je vybavena prostorným foyer které umožňuje konat firemní, případně soukromé večírky a vytváří organizační prostor v případě konání příměstského tábora. Tyto dva rozdílné provozy jsou kontrastně odděleny vzhledem fasád a jsou propojeny veřejným dvorem, kterému dominuje vzrostlý strom. Prostor dvora je z části zastřešen subtilní monolitickou konstrukcí. Areál je doplněn o potřebné skladovací prostory pro seno, slámu, piliny a také hnojiště. Na pozemku se také nachází parkovací plochy pro veřejnost včetně parkovacích stání pro imobilní a také autobus. Parkovací plochu s hlavní budovou spojuje cesta s mlatovým povrchem vedoucí kolem opracoviště pro výcvik koní nabízející možnost sledovat koně z pobytového schodiště. Pro obsluhu areálu jsou zde 4 vstupy/vjezdy, dva provozní a dva pro veřejnost.
|
|
|
Využití mobilní aplikace AWIN Horse ve vybraném chovu koní
DVOŘÁKOVÁ, Marie - Anna
V dnešní době se u velké většiny chovatelů koní zvyšuje povědomost o úrovni welfare a chtějí tak svým zvířatům poskytnout nejlepší možné životní podmínky. S tímto jsou spojeny změny v technologii ustájení, které se snaží co nejvíce přiblížit přirozenému životu koní, avšak s ohledem na správnou výživu a odpovídající zdravotní stav. Zde se dostávají do popředí tzv. aktivní stáje, které disponují velkým potenciálem mnohé z požadovaných kritérií welfare splnit. Jde o volný a celoročně venkovní způsob ustájení, ve kterém je možné chovat společně velké a rozmanité skupiny koní. Celý systém je řízen pomocí softwaru a čipů umístěných na koních, díky kterým je spolu s krmnými automaty řízen jejich denní režim. Cílem této práce bylo objektivně zhodnotit welfare skupiny koní v tomto typu ustájení. Pro tento účel bylo využito protokolu AWIN welfare assessment protocol for horses a získaná data byla zadávána do mobilní aplikace AWINHorse. Byla provedena celkem tři hodnocení s půlročními rozestupy, tak aby bylo možno zhodnotit welfare v dlouhodobém horizontu a určit faktory, které ho ovlivňují. Sledovaná skupina se skládala ze sedmi valachů a deseti klisen ve věku 5-26 let. Po vyhodnocení se jako největší problém jevilo kritérium vhodné výživy, kdy měli koně sklony k obezitě, konkrétně 39 % BCS 4 a 11 % BCS 5. Nicméně byl zaznamenán i vysoký výskyt poranění, jejichž průměrný počet na jednoho koně byl v Hodno-cení I 8,18, Hodnocení II 1 a Hodnocení III 2,46. Nejčastěji se jednalo o alopecie (73 %). Mezi nejzraňovanějšími partiemi byla záď (27 %), trup (19 %) a hlava (15 %). Častým problémem byl také výtok z očí a nozder, kdy pouze 24 % koní netrpělo ani jedním výše zmíněným stavem. Naopak mnoho měřítek bylo zaznamenáno pouze v minimální míře, jednalo se o otoky kloubů (11 %), abnormální dýchání (13 %) a kašel (6 %). U žádného ze sledovaných koní nebyla popsána nekvalitní srst, zanedbaná péče o kopyta, kulhání, léze v koutcích huby či přítomnost prolapsů. Vlivem technologie bylo maximálně docíleno komfortního odpočinku, volnosti pohybu a absence dlouhotrvající žízně. Sociální chování bylo umožněno na nejvyšší možné úrovni, což se projevilo občasným výskytem agonistického chování (13 %). Žádné ze zvířat nejevilo známky stereotypií a v testech vztahu člověk - zvíře reagovalo 96 % koní požadovaným způsobem. Jako faktory ovlivňující hodnotu welfare se ukázalo být roční období a zařazování nových koní do stáda. Hodnocení se projevilo jako přínosné pro chovatele, jelikož byly detekovány krizové problémy a byla navrhnuta možná opatření pro jejich nápravu. Potenciál aktivního ustájení byl v ohledu welfare částečně potvrzen, nicméně pro definitivní závěry je nutné provést další hodnocení ve stájích tohoto typu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zhodnocení výkonnosti koní ve vytrvalostních soutěžích na Slovensku
Hanicová, Zuzana
Cieľom diplomovej práce bolo zhodnotiť výkonnosť koní vo vytrvalostných súťažiach na Slovensku. Databáza pre následné štatistické spracovanie vznikla manuálnym vkladaním údajov z rokov 2008 -- 2012. Hodnotiacim znakom bolo umiestnenie, celkový čas a priemerná rýchlosť jednotlivých koní vo vytrvalostných súťažiach. Štatistickým spracovaním metódou GLM bolo zistené, že preukázateľný vplyv na umiestnenie má miesto konania súťaže. Ako štatisticky nepreukázateľné sa ukázali byť krajina pôvodu, pohlavie, farba, plemeno, vek, dĺžka súťaže, rok konania súťaže a rok narodenia. Následným mnohonásobným porovnaním podľa Scheffeho a Tukeya-B neboli zistené žiadne vysoko preukázateľné rozdiely ani preukázateľné rozdiely medzi jednotlivými faktormi. Štatistickým spracovaním metódou GLM bolo zistené, že štatisticky vysoko preukázateľný vplyv na celkový čas má miesto konania súťaže, plemeno a dĺžka súťaže. Krajina pôvodu, pohlavie, farba, vek, rok konania súťaže a rok narodenia nemali štatisticky preukázateľný vplyv na celkový čas. Mnohonásobným porovnaním podľa Scheffeho bolo zistené, že skupina zahrnujúca Poľsko, Nemecko a Rusko bola štatisticky preukázateľne najhoršia a kone z týchto krajín mali najvyšší priemerný čas v súťažiach. Naopak Slovenská republika bola štatisticky preukázateľne lepšia ako Česká republika, Maďarsko a skupina krajín zahrnujúca Poľsko, Nemecko a Rusko a kone z tejto krajiny dosiahli najlepší priemerný čas. Rakúsko bolo štatisticky preukázateľne lepšie ako Maďarsko a skupina krajín zahrnujúca Poľsko, Nemecko a Rusko. Česká republika bola štatisticky preukázateľne lepšia ako Maďarsko a skupina krajín zahrnujúca Poľsko, Nemecko a Rusko. Štatistickým spracovaním metódou GLM bolo zistené, že štatisticky vysoko preukázateľný vplyv na priemernú rýchlosť má krajina pôvodu, miesto konania súťaže, plemeno a dĺžka súťaže. Pohlavie, farba, vek, rok konania súťaže a rok narodenia nemali štatisticky preukázateľný vplyv na priemernú rýchlosť. Mnohonásobným porovnaním podľa Scheffeho sme zistili preukázateľné rozdiely medzi jednotlivými krajinami pôvodu. Skupina krajín zahrnujúca Poľsko, Nemecko a Rusko sa ukázala byť štatisticky preukázateľne najlepšia, z čoho vyplýva, že kone z týchto krajín dosiahli najvyššiu priemernú rýchlosť v súťažiach. Naopak Slovenská republika bola štatisticky preukázateľne horšia ako Česká republika a slovenské kone dosiahli nižšiu priemernú rýchlosť ako české.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.