Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 106 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ústup horských ledovců v Alpách po malé době ledové a jeho vztah ke změnám klimatu
Dutková, Alena ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Zelenka, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá ústupem horských ledovců v Alpách od malé doby ledové vzhledem ke klimatickým změnám. Teoretické poznatky získané z odborné zahraniční i tuzemské literatury jsou následně aplikovány na vybraný Morteratschský ledovec a vysokohorskou meteorologickou stanici Sonnblick. Alpské pohoří je jedno z nejvíce prozkoumaných a lidmi obydleným pohořím na světě, a proto jsou k dispozici dlouhodobé záznamy o vývoji teplot i fluktuaci ledovců.
Vliv vulkanické činnosti na životní prostředí a klimatické podmínky v geologické historii Českého středohoří
Zajícová, Jana ; Kvaček, Zlatko (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Vliv vulkanismu na klima je velmi často diskutován, a to nejen ve vědecké komunitě. Zůstává však otázka, v jaké míře se vulkanická činnost může podílet na výrazných změnách, které by mohly vyvolat odpověď prostředí, nacházejícího se v její blízkosti. Jelikož by taková změna nastala v důsledku dlouhodobějšího působení negativního vlivu, necháme stranoudnešní analogie, které jsou relativně krátkodobé, a jejichž průběh je předmětem studií recentní vulkanologie. Otázka řešená v této práci je, jaké změny dokáže způsobit sopečná činnost, trvající po dobu několika milionů let. Pro zodpovězení této otázky byla studována neovulkanická činnost v průběhu paleogénu, při které se formovalo České středohoří. Právě toto území je bohaté na naleziště tzv. vulkanické flóry, která doprovází sopečnou činnost. Stáří jednotlivých lokalit se pohybuje od svrchního eocénu, po svrchní oligocén. Předpokládá se, že změny ve floristickém složení by mohly vykazovat jistý trend k osvětlení řešené problematiky.
Využití rozsivek (Bacillariophyta) v paleolimnologii
Aubrechtová, Martina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Píšková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující metodiku a možnosti využití rozsivek (Bacillariophyta) při paleoekologických rekonstrukcích prostředí zaniklých jezerních ekosystémů. Teoretická část je věnována také základní charakteristice, evoluční historii a ekologii skupiny, jezerům a fosilnímu záznamu. V praktické části jsou pak srovnávány dva vzorky sedimentů fosilního jezera, které bylo objeveno a studováno v rámci projektu Morava ve Strážnickém Pomoraví.
Zimní teritorialita u pěvců ve vztahu k prostředí a klimatickým podmínkám
Glückseligová, Pavla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje problematice zimní teritoriality pěvců. Jsou zde stručně shrnuty obecné poznatky o teritoriích a teritorialitě a dále širší poznatky o zimní teritorialitě. Je zkoumáno sociální chování v zimě u zimně teritoriálních pěvců s příklady konkrétních druhů ze západo-palearktické oblasti. Práce se věnuje jednotlivým faktorů, které pravděpodobně určují zimní teritorialitu, jako je například migrační strategie, potravní specializace nebo kompetice. Dále se práce věnuje klimatickým změnám a jejich vlivu na pěvce, jako jsou časnější přílety ze zimovišť na hnízdiště, časnější kladení vajec v souvislosti s dostupností potravy a změnám kompetice. Poslední kapitola se věnuje možným vlivům klimatických změn na zimně teritoriální pěvce, jako jsou změny v distribuci potravy, v kompetici o zdroje a vyrovnání se s rostoucími teplotami.
Freshwater wetlands as a biogeochemical archive: Temporal changes in climate and environmental records
Zemanová, Leona ; Novák, Martin (vedoucí práce) ; Mihaljevič, Martin (oponent) ; Hojdová, Marie (oponent)
Rašeliniště pokrývají na zemském povrchu plochu o velikosti 4.106 km2 . Akumulace organické hmoty v rašeliništích během posledních 11 000 let je způsobena převahou rostlinné produkce nad rozkladem organické hmoty. Rašeliniště tvoří rezervoár organického uhlíku a zároveň jsou užitečným vědeckým nástrojem pro rekonstrukci historického znečištění atmosféry. První část disertace se zaměřuje na rašeliniště jako dynamický rezervoár uhlíku při předpovídané klimatické změně, která může ovlivnit uhlíkový cyklus a emise skleníkových plynů do atmosféry. Ke studiu byly použity tři různé metodické postupy - laboratorní inkubace rašelinných monolitů, transplantační experiment a měření toků plynu in situ. Pomocí laboratorních inkubací jsme studovali vliv zvýšené teploty, poklesu hladiny a kombinaci těchto parametrů na produkci skleníkových plynů z rašelinných vzorků mírného (Velké Dářko, VD, ČR) a boreálního (Stor Åmyran, SA, Švédsko) klimatického pásu. V současné době je potenciální produkce metanu z rašeliniště mírného pásu cca 14krát větší než z rašeliniště boreálního pásu (28 mg m-2 h-1 na VD a 2 mg m-2 h-1 na SA). Rašelinné vzorky z obou lokalit reagovaly různě na zvýšení teploty. Produkce metanu se díky změně teploty změnily devítinásobně. Postupný pokles vodní hladiny z 2 na 14 cm pod povrchem měl mnohem...
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
Ochrana klimatického systému Země
Vaverka, David ; Snopková, Tereza (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Náplní této diplomové práce, jak již její samotný název napovídá, je rozbor právních aspektů ochrany klimatického systému Země. Celá práce je systematicky rozdělena do pěti základních celků, oddílů. První oddíl vytváří úvod do celé problematiky globálních klimatických změn. V jeho rámci jsou zmíněny základní vědecké poznatky dokládající vliv člověka na zemské klima stejně tak jako polarizované zájmy jednotlivých států či jiných vlivných subjektů. Druhý, třetí a čtvrtý oddíl je pak věnován opatřením a instrumentům ochrany klimatického systému, a to postupně na mezinárodní, unijní a také české vnitrostátní úrovni. Poslední pátý oddíl nejen shrnuje to nejdůležitější, jenž vyplynulo z oddílů předešlých, ale také poskytuje kritický náhled na dosavadní postupy, instrumenty a nástroje ochrany klimatického systému Země. V neposlední řadě pak pátý oddíl poskytuje určitá východiska pro léta budoucí. Smyslem všech představených oddílů, tedy smyslem celé této práce, je upozornit na fakt ten, že dosavadní postupy na všech zmiňovaných úrovních nejsou dostatečně efektivní, a proto nejsou způsobilé udržet do konce 21. stol. nárůst globální teploty pod úrovní 2 stupňů Celsia. Intenzivní a koordinovaný postup celého mezinárodního společenství, postavený na uvědomělém počínání každého jednotlivce, je tedy naprosto...
Food Security and Machine Learning: Opportunities and Challenges
Hruška, Adam ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Plattner, Simon Antonin (oponent)
Vzhledem k rostoucímu vlivu globálního oteplování a kontinuální závislosti na neobnovitelných zdrojích, jako jsou fosilní paliva či úrodná půda, existuje velmi reálná hrozba pro budoucnost agrární sféry. Vedle budoucích omezení ovšem dochází k stále stupňujícímu populačnímu růstu především v méně rozvinutých regionech, kdy řada odhadů poukazuje na nutnost 70-110 procentního nárůstu v produkčních kapacitách potravinové produkce v reakci na růst populace. Navzdory soudobým technologiím, mezi něž patří precizní zemědělství, lze s poměrně velkou jistotou očekávat nedostatečný růst produkce ve vztahu k růstu požadavků populace. Strojové učení, které v současnosti patří mezi nejvíce rozvíjené technologie, je považováno za potenciální řešení pro výše zmíněné hrozby, ovšem rozsah jeho úspěšného nasazení zůstává nejistý. Hlavním cílem práce je zkoumání a rozbor potenciálních následků implementace strojového učení v agrární sféře, přičemž výzkum budoucnosti je realizován pomocí metodologického rámce nové scenáristiky. Analýza pro svůj cíl užívá řadu empirických dat, soudobé výzkumné projekty v rámci strojového učení a kombinaci projekcí současných fenoménů. Přesto, že metodologický rámec potenciálně umožňuje tvorbu neomezeného počtu scénářů, se práce soustředí na tři hlavní narativy. První ze scénářů se...
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 106 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.