|
|
Sledování exprese proteinů v savčích buňkách infikovaných virem klíšťové encefalitidy
KOČOVÁ, Pavlína
This study is focused on changes in protein expression in a glioblastoma cell line during infection with tick-borne encephalitis virus. Newly synthesized proteins were distinguished from previously synthesized proteins using bioorthogonal chemistry (BONCAT method) to observe changes in protein synthesis. Labelled proteins were visualized using two-dimensional PAGE and western blotting followed by Click reaction on membrane. Differences in protein pattern between control and infected cells were observed.
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
|
|
Vakcíny proti virům - klíšťová encefalitida
Solarová, Pavlína ; Janštová, Vanda (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
Klíšť ová encefalitida je jedním z nejzávažnějších onemocnění centrálního nervového systému. Původcem tohoto onemocnění je virus klíšť ové encefalitidy, který je přenášen převážně klíšť aty. Klinický obraz onemocnění se u různých jedinců značně liší - od zcela bezpříznakové infekce po těžký zánět mozkových blan, v takových případech si napadení jedinci často odnášejí celoživotní postižení. Tomuto onemocnění lze přitom plně předcházet očkováním, jak ukazuje příklad sousedního Rakouska, kde klíšť ová encefalitida téměř vymizela díky 90% proočkovanosti obyvatelstva. Vakcíny jsou komerčně dostupné od roku 1979. V České republice je nicméně očkováno pouze 17 % populace. Důvodem může být skutečnost, že tyto vakcíny nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, stejně jako nepříliš úspěšná osvěta. Jednou z možností jak tento trend zvrátit by byla vyšší informovanost žáků ve školách. Ve školních vzdělávacích programech je prevence virových onemocnění obsažena v obecné biologii, biologii virů a výchově ke zdraví.
|
|
|
Klíšťová encefalitida - život s následky
ŠTIBINGEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce mapuje průběh onemocnění klíšťovou encefalitidou od jeho počátku až po případné soužití pacienta s následky, které mu nemoc zanechala. Ixodes ricinus, drobný parazit přenášející onemocnění s názvem klíšťová encefalitida, se již nevyskytuje pouze ve volné přírodě, ale setkat se s ním můžeme i v městských parcích, nebo na našich zahradách. Každoročně se objevuje mnoho případů onemocnění touto nemocí napříč všemi věkovými skupinami. Jedná se o zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy způsobené viry. Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh, kdy první fáze probíhá pod obrazem běžné jaro-letní chřipky s různě dlouhou klidovou fází, a poté přichází exacerbace a druhá fáze onemocnění. V této fázi se nemocný potýká s vysokými teplotami, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a možná je i přítomnost zvracení a poruchy vědomí. Určení správné diagnózy přichází na základě odběru mozkomíšního moku prostřednictvím lumbální punkce. Pacienti s potvrzenou klíšťovou encefalitidou jsou hospitalizováni na infekčním oddělení, ne z důvodu šíření nákazy, ale pro zkušenosti lékařů při léčbě. Zde jsou izolováni na pokojích, což může mít neblahý vliv na jejich psychiku. Léčba následuje i po propuštění z nemocnice a často trvá i několik měsíců. Cílem této práce bylo zmapovat průběh onemocnění od jeho počátku přes dobu strávenou na nemocničním lůžku, domácí rekonvalescenci až po současnost. Neméně důležitou součástí procesu znovunavrácení zdraví je i všeobecná sestra, a proto se tato práce snaží popsat její úlohu u pacientů s klíšťovou encefalitidou. Vzhledem k tomu, že vedle nespecifické prevence existuje i prevence specifická v podobě účinného očkování, bylo dalším cílem ověřit proočkovanost na vzorcích obyvatel v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu a obě tyto skupiny respondentů porovnat. Výzkumné šetření bakalářské práce probíhalo od srpna 2015 do dubna 2016 za pomoci kombinace kvalitativní a kvantitativní metody. Kvalitativní data byla získána prostřednictvím polostandardizovaného rozhovoru s devíti respondenty, jenž byli získáni prostřednictvím sociální sítě za pomoci geatkeepers. Kvantitativní data byla nashromážděna za pomoci krátké ankety distribuované v Českých Budějovicích a rakouském Gmündu. Výsledky kvalitativní části byly zpracovány prostřednictvím kódování a sestavení přehledných diagramů, ze kterých jsou na první pohled zjevné odpovědi jednotlivých respondentů. Patrný je i celý průběh onemocnění až po současnost. Data z kvantitativní části byla přepsána do tabulek a následně statisticky vyhodnocena. Na základě výsledků můžeme porovnat četnosti očkování jednotlivých skupin a určit zacílení kampaně na ochranu zdraví proti klíšťové encefalitidě.
|
|
|
Potenciální antimikrobiální účinky vybraných přírodních látek
MAŠKOVÁ, Hana
This study was focused on potential antiviral and antibacterial effects of viniferin and some derivatives of adamantane. The most suitable concentration was determined using flow cytometer. The antiviral effect on tick-borne encephalitis virus infection in glioblastoma cells was determined. Virus concentration was determined using plaque assay. The antibacterial effect was detected by the incubation of bacterial strains with suitable concentration of selected natural substances. The rate of bacterial growth was determined using absorbance measurement at 600 nm and plating on agar plates.
|
|
| |
|
|
Diagnostický význam stanovení protilátek proti klíšťové encefalitidě
CHADTOVÁ, Marie
Diagnostický význam stanovení protilátek proti klíšťové encefalitidě Bakalářská práce je zaměřena na sérologickou diagnostiku klíšťové encefalitidy a na její význam. Data byla získána na Pracovišti virologie Laboratoře lékařské mikrobiologie, Centrální laboratoře, Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a výzkumné. Teoretická část zahrnuje historii onemocnění a popis výskytu a šíření viru. Jako první popsal pravidelně se opakující výskyt onemocnění, které pojmenoval "Epidemische akute Meningitis serosa", rakouský lékař Hans Schneider v roce 1931. Ruskými vědci byl virus způsobující toto onemocnění prokázán v roce 1937. Na území Československé republiky byl virus poprvé prokázán v roce 1947 zásluhou pražských virologů MUDr. Františka Gallii a MUDr. Josefa Rampase. První záchyt viru byl z Berounska, další pak na Vyškovsku MUDr. Krejčím. V následujících letech byl virus klíšťové meningoencefalitidy izolován také v dalších evropských zemích. Domněnku, že přenašečem viru na člověka je klíště, potvrdili Dr. Rampas a Dr. Gallia průkazem viru přímo z klíšťat Ixodes ricinus nasbíraných na Berounsku. V roce 1951 byl v okolí východoslovenského města Rožňava poprvé popsán přenos viru alimentární cestou z mléka infikovaných laktujících ovcí. K nákaze může dojít i při laboratorní práci s materiálem obsahujícím virus. Virus klíšťové encefalitidy je součástí rodu Flavivirus a řadí se do čeledi Flaviviridae. Jsou to obalené RNA viry s kubickou symetrií. Virové částice mají kulovitý tvar o velikosti 50 až 60 nm. Skládají se z nukleoidu (obsahuje nukleovou kyselinu), proteinové kapsidy a obalu. Obal tvoří lipidová dvojvrstva. Onemocnění klíšťovou encefalitidou je přenášeno klíšťaty. Přirozeným rezervoárem viru ve volné přírodě jsou drobní hlodavci. Po přisátí klíštěte virus vstupuje ze slinných žláz klíštěte do kůže a podkožního vaziva, kde dochází k jeho primárnímu pomnožení. Poté je virus přes lymfatický systém přenesen do krevního řečiště. Tento stav odpovídá první fázi onemocnění. Druhá fáze onemocnění je provázena sekundární virémií, pomnožením viru ve tkáních a napadením centrálního nervového systému. Inkubační doba je uváděna 7 až 14 dnů. První stádium probíhá pod obrazem lehké virózy, s teplotami, bolestmi svalů a celkovou únavou. Trvá 1 až 2 dny, maximálně 6 dnů. Následuje dočasné zlepšení bez příznaků (přibližně jeden týden) a poté se může objevit druhá fáze onemocnění, která jeví jako meningitida, meningoencefalitida nebo myelitida. Léčba je symptomatická. Pro zmírnění obtíží se podávají antipyretika, analgetika, případně antiemetika, často se doporučuje antiedematozní terapie. Základem protiepidemických opatření je zdravotní výchova obyvatelstva a očkování, od osmdesátých let minulého století je dostupná vakcína. Laboratorní virologická diagnostika zahrnuje přímý a nepřímý průkaz. Mezi metody přímého průkazu patří izolace viru na zvířatech a tkáňových kulturách nebo průkaz virové RNA metodou PCR. Nepřímým průkazem je stanovení protilátek proti viru metodou ELISA, hemaglutinačně inhibičním testem, komplement fixační reakcí, virus neutralizačním testem, nepřímou imunofluorescencí. Cílem bakalářské práce bylo stanovení protilátek proti klíšťové encefalitidě ve vzorcích od pacientů metodou ELISA. V předkládané práci byly zhodnoceny výsledky vyšetření vzorků zaslaných na Pracoviště virologie Nemocnice České Budějovice, a.s. během kalendářního roku 2014 a význam stanovení protilátek pro diagnostiku onemocnění a posouzení stavu imunity po vakcinaci. Byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že stanovení protilátek metodou ELISA má v laboratorní diagnostice klíšťové encefalitidy významnou úlohu. Na základě celkového počtu zaslaných vzorků od 1264 pacientů je možné tvrdit, že toto vyšetření má pro lékaře, indikující testování přítomnosti protilátek IgM a IgG proti viru klíšťové encefalitidy, velký význam jak pro správnou
|
|
| |
|
|
Infekční nemoci přenášené členovci
NOVÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou arbovirových nákaz v České republice (ČR) v období let 2002 - 2011. O splnění stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek, jsem se pokusila metodou sekundární analýzy hlášených případů arboviróz v Informačním systému pro hlášení a evidenci infekčních nemocí - EPIDAT a literární rešerší a následnou analýzou odborných článků. Důležité doplňující informace mi poskytli pracovníci Státního veterinárního ústavu v Praze a Národní referenční laboratoře pro arboviry v Ostravě. Celá práce neposuzuje kvanta dat, ale je spíše zaměřena na epidemiologickou závažnost analyzovaných případů, na závažnost klinického průběhu a riziko zavlečení infekce na území ČR. Proto jsem také zvolila formu smíšeného kvalitativně - kvantitativního výzkumu.Teoretická část práce popisuje vybrané arbovirové nákazy.V našich podmínkách patří mezi epidemiologicky nejvýznamnější arbovirózy klíšťová encefalitida. Ve sledovaném období let 2002 - 2011 došlo, dle mého výzkumu a statistického ověření, k setrvalému trendu výskytu hlášených případů onemocnění klíšťovou encefalitidou s nejvyšší nemocností v roce 2006. Ve stejném roce byla za sledované období i nejvyšší incidence onemocnění klíšťovou encefalitidou v kraji Vysočina, kdy se hodnota nejvíce přiblížila Jihočeskému kraji, který zůstává po celé období let 2002 - 2011 nejvíce postižen. Proti onemocnění klíšťovou encefalitidou existuje účinná prevence - očkování. V souvislosti s klimatickými změnami, převážně s postupným vzestupem průměrných ročních teplot, a v důsledku narůstajícího cestovního ruchu nabývá v současnosti také v podmínkách ČR na stále větším významu Západonilská horečka. Zvýšená incidence tohoto onemocnění je zaznamenávána v posledních letech v USA, ale i v řadě evropských zemí (např. v Řecku, Maďarsku, Itálii). Jedním z dílčích cílů práce je tedy charakterizace surveillance Západonilské horečky v ČR, a to jak v oblasti humánní medicíny, tak i v oblasti veterinární. Sledování titru protilátek v séru koní patří mezi základní prvky surveillance tohoto onemocnění na našem území. Výsledky provedené studie naznačují rostoucí aktivitu viru a možné rozšíření do nových oblastí. Klinické onemocnění koní nebylo prozatím na území ČR zaznamenáno. V oblasti humánní medicíny byly hlášeny tři případy importovaného onemocnění Západonilskou horečkou. Dalšími arbovirózami, které se objevily na našem území, je onemocnění dengue a virová nemoc Chikungunya. Ve sledovaném období se jednalo celkem o 98 hlášených importovaných případů onemocnění dengue, z toho byla ve 24 případech zemí původu importu Indie. Tři případy onemocnění Chikungunya byly hlášeny v r. 2006 v souvislosti s pobytem na ostrově Mauritius, kde probíhala epidemie tohoto onemocnění. Z uvedených výsledků vyplývá, že v době možností neomezeného cestování, nabývá na významu pro obyvatele ČR riziko importu arboviróz. V poslední době jsou zaznamenávány některé arbovirózy i v lokalitách, kde se dříve nevyskytovaly. Důležitá je prevence, jak nespecifická, tak u některých onemocnění specifická. Dalším důležitým prvkem prevence je důsledné dodržování metod surveillance u jednotlivých onemocnění, které je klíčem k úspěšnému monitorování epidemiologické situace ve výskytu arboviróz, jak ve světě, tak na našem území. Virové nákazy přenášené hematofágními členovci patří mezi nejdůležitější emergentní infekční nemoci, kterým čelí lidstvo na začátku třetího tisíciletí, a stávají se (vedle malárie, malnutrice a helmintóz) největším zdravotnickým problémem, a to nejen v zemích třetího světa.
|
|
|
Výskyt klíšťové encefalitidy v okrese Příbram a míra informovanosti a postoj k očkování proti klíšťové encefalitidě u vybraných skupin obyvatel
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Středoevropská klíšťová encefalitida je onemocnění, které patří do skupiny zoonóz a které je přenášeno prostřednictvím klíštěte Ixodes ricinus. Je to akutní neuroinfekce způsobená RNA virem, která může nemocného ohrozit na životě. Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění typické svou přírodní ohniskovostí. K nákaze člověka nejčastěji dochází přisátím infikovaného klíštěte. Jsou ale známy i případy, kdy k nákaze došlo požitím nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků. Ačkoli se jedná o preventabilní onemocnění, kterému lze snadno předejít, proočkovanost je u nás stále velmi nízká. Pokud by se tento stav podařilo změnit, můžeme předpokládat, že výskyt klíšťové encefalitidy u nás by se výrazně snížil.
|
host ::
RSS.