Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 118 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role makrofágy produkovaného cytokinu IMPL2 v regulaci systemického metabolismu během bakteriální infekce u \kur{Drosophila melanogaster}
VARGOVÁ, Hana
Hlavním cílem této bakalářské práce je ověřit, zda je ImpL2, produkovaný aktivovanými imunitními buňkami, zodpovědný za změny v systemickém metabolismu během imunitní odpovědi při akutní fázi bakteriální infekce u Drosophila melanogaster. Teoretická část zahrnuje dosud známé informace o imunitním systému savců a D. melanogaster, zvláště o polarizaci a buněčném metabolismu makrofágů, dále přináší poznatky o rolích genu ImpL2 a jeho savčího homologu Igfbp7. Praktická část bakalářské práce se zabývá úlohou genu ImpL2 v indukci změn systemického metabolismu během imunitní odpovědi. Pomocí makrofágově-specifické RNA-interference byl testován vliv cytokinu IMPL2 na zvolené metabolické geny v tukovém tělese po infekci Streptococcus pneumoniae. Práce také objasňuje, zda má tento signální faktor vliv na koncentraci vybraných metabolitů (cholesterolu a cholesterol-esteru) v cirkulaci a v makrofázích během akutní fáze bakteriální infekce.
Metabolická a genetická rizika vzniku a rozvoje nealkoholové tukové choroby jater u pacientů po transplantaci jater a její význam pro přežívání pacientů a štěpů
Míková, Irena ; Trunečka, Pavel (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Nealkoholová tuková nemoc jater (NAFLD) se často vyskytuje nejen v obecné populaci, ale i u pacientů po transplantaci jater (LT). Data o prevalenci, vývoji, příčinách a významu steatózy u pacientů po LT jsou omezená. V rozsáhlé retrospektivní studii pacientů po LT s histologickým hodnocením steatózy jsme zjistili vysokou prevalenci steatózy (56,4 %) a steatohepatitidy (10,4 %), přičemž prevalence steatózy narůstala s dobou od LT. Mezi předtransplantační prediktory steatózy patřily alkoholická cirhóza a vysoké BMI, naopak zvýšená hodnota alkalické fosfatázy a iniciální mykofenolát mofetil měly protektivní účinek. Mezi potransplantační prediktory steatózy patřily BMI, sérové triglyceridy, konzumace alkoholu a přítomnost diabetes mellitus 2.typu, zatímco vyšší hladina sérového kreatininu měla protektivní účinek. Přítomnost významné steatózy/steatohepatitidy po LT nebyla doprovázena vyšším stupněm fibrózy. Výskyt steatózy byl srovnatelný u funkčních a selhaných štěpů. Přežívání pacientů s významnou steatózou a bez ní bylo srovnatelné, ale s patrným trendem k vyšší dlouhodobé mortalitě pacientů s významnou steatózou. Při hodnocení významu genotypů TM6SF2 rs58542926 a PNPLA3 rs738409 dárce a příjemce v patofyziologii steatózy po LT jsme zjistili, že pro zvýšený obsah jaterního tuku po LT mají nezávislý a...
Rozdíly v příjmu potravy obézních a neobézních pacientů s diabetem
Číhová, Anna ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Šatný, Martin (oponent)
Východiska: Poruchy glukózového metabolismu, zahrnující prediabetes a diabetes, a obezita jsou velice častá onemocnění, jejichž prevalence nadále celosvětově stoupá. Nadváha a obezita bývají obvykle spojovány s diabetem 2. typu a pro společný výskyt těchto dvou onemocnění používají někteří autoři pojem diabezita, ale i u pacientů s diabetem 1. typu se prevalence nadváhy a obezity zvyšuje. Základním opatřením v léčbě obézního diabetika je dieta vedoucí k redukci tělesné hmotnosti, ideálně k dosažení optimální tělesné hmotnosti. Cíl: Tato práce se zaměřuje na prevalenci nadváhy a obezity u pacientů s diabetem, resp. u jednotlivých typů diabetu a na rozdíly v příjmu potravy obézních a neobézních pacientů s diabetem, s cílem zjistit, zda nadváha a obezita či nadměrný příjem energie souvisí s horší kompenzací diabetu. Metody: V praktické části této diplomové práce byly zvoleny dvě metody sběru dat, dotazníkové šetření a anonymní sběr dat z elektronické zdravotnické dokumentace. Veškerá získaná data byla průběžně zaznamenávána a následně statisticky analyzována za použití Welchova t-testu a chí-kvadrát testu v programu TIBCO STATISTICA 13. Výsledky: V celém výzkumném souboru pacientů s diabetem byla prevalence nadváhy 29 % a obezity 44 %. U pacientů s DM 1 byla prevalence nadváhy 47 % a obezity 13 %, u...
Incidence hyperlipoproteinémie a aterosklerotických změn u dlouhodobě přeživších osob s Hodgkinovým lymfomem
Čepelová, Michaela ; Kraml, Pavel (vedoucí práce) ; Češka, Richard (oponent) ; Papajík, Tomáš (oponent)
Lé ebné výsledky u d tí a dospívajících s Hodgkinovým lymfomem jsou velmi dobré, ale již v mladém dosp lém v ku se u t chto osob vyskytují etné kardiovaskulární pozdní následky p edchozí protinádorové lé by. Cílem naší práce bylo zhodnotit výskyt tradi ních kardiovaskulárních rizikových faktor (hypertenze, hypercholesterolémie, obezita, diabetes mellitus) u mladých dosp lých více než 10 let po ukon ené lé b HL a u zdravých dobrovolník odpovídajících v kem a pohlavím. P edpokládali jsme ast jší výskyt rizikových faktor u této specifické populace spolu s asn jším rozvojem aterosklerotických zm n. Všichni ú astnící se podrobili fyzikálnímu vyšet ení, ultrazvukovému vyšet ení karotických tepen, vyplnili dotazník ohledn svého stravování a pohybových aktivit. Laboratorní analýzy zahrnovaly lipidové parametry, hladinu glykémie a inzulínu, parametry endoteliálního poškození, zán tu a oxidativního stresu. Dlouhodob p eživší po lé b HL m li ve srovnání s kontrolní skupinou významn nep ízniv jší parametry lipidového profilu, jakož i marker oxidativního stresu, endoteliálního poškození a zán tu, ast ji jsme u nich prokázali inzulinovou rezistenci, metabolický syndrom i vyšší ukazatele pokro ilosti aterosklerózy karotických tepen. V rámci pravidelné dispenzární pé e je nezbytné odhalit mezi dlouhodob p eživšími po lé b...
Ovlivnění glukózové tolerance metforminem v závislosti na obsahu tuku v dietě
Kuchaříková, Petra ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Škop, Vojtěch (oponent)
Prevalence obezity a doprovodných onemocnění jako je diabetes mellitus 2. typu se v poslední době prudce zvyšuje. Obezita a diabetes 2. typu spolu úzce souvisí. Obezita vede k rozvoji inzulínové rezistence, která je přímým předstupněm diabetu 2. typu. Metformin je lékem první volby u pacientů s diabetem 2. typu a prediabetiků. Působí příznivě na glukózovou homeostázu a zlepšuje inzulínovou rezistenci. V účinku metforminu se výrazně uplatňuje enzym AMP-aktivovaná proteinová kináza (AMPK), která reguluje metabolizmus v závislosti na energetickém stavu buňky. Recentní výsledky studií, kde byly použity transgenní modely, ale ukazují, že významný podíl účinku metforminu tvoří mechanizmy na AMPK nezávislé. n-3 polynenasycené mastné kyseliny (n-3 PUFA), které jsou přítomny v mořských rybách, působí příznivě na metabolizmus. Tyto mastné kyseliny snižují hladinu lipidů v plazmě, působí protizánětlivě a u hlodavců dokážou zabránit rozvoji inzulínové rezistence a diabetu. Cílem této práce bylo charakterizovat akutní účinky metforminu na glukózovou toleranci, vliv krátkodobého podávání n-3 PUFA na účinek metforminu a role inulínem-stimulovaných signalizačních drah a AMPK. Výsledky prokázaly, že časný účinek metforminu na glukózovou homeostázu je výrazně závislý na dávce a že jednorázová vysoká dávka metforminu...
Diabetes mellitus II. typu ve světle metabolického syndromu
Hrnčířová, Eliška ; Rudolf, Kamil (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
DIABETES MELLITUS II. TYPU VE SVĚTLE METABOLICKÉHO SYNDROMU Autor: Eliška Hrnčířová ¹ Vedoucí diplomové práce: MUDr. PharmDr. Kamil Rudolf, Ph.D. ¹, š ¹ Katedra sociální a klinické farmacie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové š II. interní gastroenterologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Úvod: Diplomová práce se zaobírá diabetem mellitem, častým chronickým civilizačním onemocněním, podstatou jeho vzniku, problematikou léčby včetně režimových opatření a zmiňuje i přidružené zdravotní obtíže související s diagnózou. Cíl: Hlavním smyslem práce bylo ověřit si na malém vzorku pacientů informovanost a znalost nemoci a její léčby, zjistit compliance, participaci na domácím měření glykémie a zmapovat zdravotní komplikace související s diabetem a jeho léčbou. Metodika: Průzkum byl realizován metodou dotazníkového šetření papírovou formou. Data byla získána během krátkého pohovoru s 209 náhodně vybranými diabetiky II. typu v prostorách lékárny. Dotazník obsahoval 2 úvodní charakteristiky respondentů (pohlaví, věk) a 6 jednoduchých cílených otázek. Výsledky: Šetření se zúčastnilo 59 % žen a 41 % mužů. Průměrný věk pacientů byl 66,9 let. Respondenti se léčili s DM průměrně 11,1 let. Nejčastější terapie byla pomocí PAD (61 %). Z PAD byl pak nejvíce předepisován...
Deprese a inzulinová rezistence
Hess, Zdeněk ; Rosolová, Hana (vedoucí práce) ; Šimon, Jaroslav (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent) ; Beran, Jiří (oponent)
Souhrn Úvod: Metabolický syndrom inzulínové rezistence a depresivní porucha se považují v dnešní době za významné rizikové faktory pro kardiovaskulární nemoci. Prevalence metabolického syndromu se pohybuje ve vyspělých populacích světa včetně naší populace kolem 25% a výskyt depresivních poruch kolem 15%. Existuje-li vzájemný vztah mezi těmito dvěma faktory není na základě poměrně chudých literárních údajů zcela jasné. Cíl: Pokusit se najít vztah mezi metabolickým syndromem a depresí v populačním vzorku na základě klinických a metabolických ukazatelů. Metodika: Pomocí dotazníků byl hodnocen výskyt depresivní poruchy ev. jiných psychopatologií u 259 jedinců náhodně vybraných z plzeňské populace. Probandi byli obesláni dotazníky, které sloužily k posouzení depresivity a byli pozváni na vyšetření antropometrických a metabolických parametrů spojených s metabolickým syndromem a některých dalších vybraných parametrů. Zejména byl u nich zjišťován výskyt rizikových faktorů metabolického syndromu inzulínové rezistence a hledán vzájemný vztah mezi depresí a metabolickým syndromem. Jako nemocní s metabolickým syndromem inzulínové rezistence byli považováni probandi, u kterých byly splněny 3 z těchto 5 podmínek: Triglyceridy 1,7 mmol/l, HDL cholesterol < 1,0 mmol/l u mužů nebo < 1,3 mmol/l u žen, krevní tlak 130/85...
Regulation of immunometabolism in white adipose tissue
Gazdová, Tatiana ; Horáková, Olga (vedoucí práce) ; Beňová, Andrea (oponent)
Vysokotuková dieta podporuje rozvoj dietou-indukované obezity, což vede k dalším komplikacím jako jsou inzulínová rezistence a diabetes druhého typu. Základní příčina rozvoje s obezitou spojených chorob je narušení homeostáze tukové tkáně. Nadmírná akumulace tuku a rychlý růst bílé tukové tkáně stimulují infiltraci, dělení a aktivaci imunitních buněk zapojených do šíření zánětu. Imunitní buňky v bílé tukové tkáni jsou schopny ovlivňovat funkci adipocytů a zároveň i celotělového metabolismu. Tyto interakce a ovlivňování funkcí jsou hlavním tématem rapidně se rozvíjejícího oboru vědy, imunometabolismu, zaměřeném na interpretaci vlivu imunitního systému na buněčný a systematický metabolismus. Během obezity pro-zánětlivé imunitní buňky, například M1 makrofágy a neutrofily přečíslují homeostatické proti-zánětlivé imunitní buňky v bílé tukové tkáni a mění tkáňové prostředí. Ve výsledku, pro-zánětlivé cytokiny zabraňují adipocytům, aby přiměřeně odpovídaly na mimobuněčné vjemy. Výsledné interakce mezi imunitními buňkami a adipocyty udržuje zánět a podporuje ukládání tuku mimo tukové tkáně. Experimentální studie naznačují, že zánět bílé tukové tkáně může být vyřešen doplněním diety omega-3 polynenasycenými mastnými kyselinami. To působí proti efektů omega-6 mastných kyselin, které se často vyskytují ve...
Fyziologické a patofyziologické aspekty některých vybraných endokrinopatií. Vztah k metabolizmu tukové tkáně a inzulínové rezistenci
Ďurovcová, Viktória ; Kršek, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Patogeneze inzulínové rezistence není dosud zcela objasněna a podílí se na ní řada faktorů. Velmi významná úloha se v poslední době přisuzuje změnám v endokrinní a parakrinní aktivitě tukové tkáně a jejímu vztahu k mitochondriální dysfunkci. Cílem první části práce bylo charakterizovat úlohu tukové tkáně a jejích pro- duktů v patogenezi inzulínové rezistence u jednotlivých zkoumaných skupin paci- entů, tj. u pacientů s Cushingovým syndromem, akromegalií a prostou obezitou. Zaměřili jsme se na výzkum tří důležitých regulátorů metabolické homeostázy, a to fibroblastových růstových faktorů 21 a 19 (FGF-21 a FGF-19) a adipocytární mastné kyseliny vážícího proteinu (FABP-4). Naše práce prokázala, že inzulínová rezistence jak u prosté obezity, tak i u obe- zity doprovázející hyperkortizolizmus je spojená s významně zvýšenými cirku- lujícími hladinami FGF-21 a FABP-4 oproti zdravým kontrolám. Koncentrace obou látek byly srovnatelné mezi pacienty s Cushingovým syndromem a pros- tou obezitou. Tento fakt spolu s chybějící korelací mezi hladinami FGF-21, resp. FABP-4 a hladinami plazmatického kortizolu naznačují, že se jedná nejspíš o vliv obezity a jejích metabolických důsledků, nežli o samotné přímé působení hyper- kortizolémie na produkci FGF-21 a FABP-4. U plazmatických hladin FGF-19 jsme nenašli žádné...
Funkčně genomická a farmakogenomická analýza aspektů metabolického syndromu
Krupková, Michaela ; Šeda, Ondřej (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Metabolický syndrom je prevalentní onemocnění, charakterizované současnou manifestací inzulínové rezistence, obezity, dyslipidémie, hypertenze a metabolických poruch. Jeho výsledný fenotyp závisí jak na genetických faktorech, tak na faktorech vnějšího prostředí a jejich vzájemných interakcích. Z toho vyplývá komplikovanost detailní analýzy genetické komponenty tohoto syndromu v obecné lidské populaci. Geneticky definované savčí modely jsou významným nástrojem pro analýzu genetické architektury lidských komplexních onemocnění, mezi která se řadí i metabolický syndrom. Cílem této dizertační práce je využití nástrojů funkční a komparativní genomiky k odhalení patogeneze aspektů metabolického syndromu a jeho genetických determinant. Rovněž jsme se zabývali farmakogenetickými interakcemi těchto genetických determinant s látkami ovlivňujícími jednotlivé složky metabolického syndromu. S použitím několika kongenních kmenů laboratorního potkana jsme řešili čtyři různé projekty, zabývající se: farmakogenetickou interakcí kyseliny all-trans retinové a ondansetronu s diferenciálním segmentem chromozomu 8 u potkana, farmakogenetickou interakcí diferenciálního segmentu chromozomu 4 a dexametazonu a stanovením role genu Plzf při vývoji hypertenze, hypertrofie levé komory srdeční (LVH) a intersticiální fibrózy....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 118 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.