|
|
Analýza podmínek výchovy ke zdraví u dětí s disabilitou mentální ve škole
VODIČKOVÁ, Markéta
Hlavním cílem této bakalářské práce je analyzovat podmínky výchovy ke zdraví u dětí s disabilitou mentální ve škole, a současně i zjištění jejich znalostí o zdraví a jejich postoje k němu. V teoretické části své práce se zabývám tématikou mentální disability z hlediska terminologie a klasifikace. Uvádím možnosti výchovy a vzdělávání dětí s disabilitou mentální, vysvětluji cíle výchovy ke zdraví a specifikuji vybraný Jihočeský kraj, ve kterém probíhalo šetření. Na začátku praktické části jsou detailně popsány konkrétní školy z Jihočeského kraje, které byly ochotny spolupracovat. Vytvořila jsem dvě odlišné ankety, které se zaměřily na odlišný vzorek respondentů. První anketa vlastní konstrukce byla vytvořena pro pedagogy a asistenty na základních školách praktických a speciálních a zjišťovala základní identifikační údaje o jednotlivých respondentech a jejich zkušenosti, metody a názory. Druhá anketa vlastní konstrukce pro děti s disabilitou mentální na základních školách praktických a běžných základních školách měla za úkol zjišťovat základní identifikační údaje o respondentech a jejich znalost a celkový přístup ke zdravému životnímu stylu. Z výsledků získaných anketním šetřením vyplývá, že děti s mentální disabilitou mají dobré podmínky pro výchovu o zdraví, děti díky ní mají dobré povědomí o základních zásadách zdraví, avšak nedokážou si je zcela osvojit a řídit se podle nich v běžném životě.
|
|
|
Vliv odlišných komunikačních schopností na výkon žáka ve škole
BÖHMOVÁ, Ivana
Práce pojednává o odlišných komunikačních schopnostech u dětí na ZŠ. Stěžejní jsou pojmy narušená komunikační schopnost (NKS) a omezená komunikační schopnost (OKS). Teoretická východiska mapují komunikaci z různých úhlů pohledu, tedy to, jak s pojmem komunikace pracují jednotlivé vědní obory (sociologie, lingvistika, pedagogika a logopedie), jež se úzce dotýkají samotné problematiky odlišných komunikačních schopností. Teoreticky jsou dále vymezeny i pojmy NKS a OKS. Závěr teoretické části patří charakteristice rámcového vzdělávacího programu, jakožto základního pilíře českého školství, a s ním spojenými cíli vzdělávání v podobě naplňování klíčových kompetencí ve vztahu k integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (konkrétně žáků s NKS či OKS) do hlavního vzdělávacího proudu. V rámci praktické části se pracuje s metodou dotazníkového šetření, kde se zkoumají odlišné komunikační schopnosti z pohledu pedagogů na ZŠ. Cílem je postihnout vztah učitele k žákům s NKS a OKS, tedy to, jak jsou žáci s odlišnými schopnostmi vnímáni pedagogy, jaké jazykové a řečové (komunikační) problémy se u žáků vyskytují a zda tyto nedostatky mají vliv na žákův školní výkon.
|
|
|
Informovanost učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a o poruchách autistického spektra
VOSTROVSKÁ, Marika
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností učitelů běžných základních škol v Jihočeském kraji o problematice autismu a poruch autistického spektra. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol následovaných diskusí a závěrem. První kapitola se věnuje teoretickému zpracování problematiky autismu a poruch autistického spektra. Druhá kapitola zpracovává téma autismu a PAS ve školním prostředí, včetně možností intervence. Kapitoly třetí a čtvrtá obsahují metodologickou část práce. Kapitola třetí je zaměřena kvantitativně na zjišťování informovanosti a povědomí učitelů o této problematice, ale i jejich potřeb a zkušeností. Jihočeští učitelé prokazovali své znalosti, postoje a zkušenosti ohledně autismu a PAS prostřednictvím dotazníku a krátkého vědomostního kvízu. Kapitola čtvrtá je zpracovaná kvalitativní metodou a přináší analýzu rozhovoru, který byl uskutečněn se dvěma učitelkami, které pracují se žáky s autismem či PAS v běžné základní škole. Základem kvantitativního výzkumu byl dotazník pro učitele, který zjišťoval jejich povědomí o autismu a základní orientaci v problému. Vědomostní kvíz byl zaměřen na detailnější zjišťování znalostí a autismu a PAS u dotyčných učitelů. Tato práce stanovila pět základních hypotéz s podhypotézami, které byly testovány z několika hledisek, a tou byla délka praxe učitele, specificky odborné vzdělání respondentů, velikost školy a zkušenost s žáky s autismem. V obsáhlém testování bylo podpořeno šest subhypotéz, které mimo jiné vykazují, že na informovanosti učitelů se podílí místo působení (tedy velikost školy) a že předcházející zkušenost s žáky s autismem výrazně podporuje pozitivní postoj k jejich integraci. Stejně tak zkušenost s žáky s autismem vykázala vyšší zájem na dodatečném vzdělávání v problematice. Kvalitativní část práce se zabývá analýzou rozhovoru se dvěma konkrétními učitelkami, které pracují každý den s žáky s autismem a poruchami autistického spektra. Zjišťuje jejich konkrétní zkušenosti s autistickými žáky, jejich znalosti, vzdělání, ale i problémy a potřeby, které tito učitelé mají v komunikaci s těmito žáky.
|
|
|
Vzdělávání žáka s mentální disabilitou v malotřídní škole
MAKOVCOVÁ STECHEROVÁ, Miroslava
Cílem bakalářské práce je zviditelnění integrace mentálně postiženého žáka v hlavním proudu vzdělávání na malotřídní škole. Konkrétním výstupem práce je zmapování pětileté edukační činnosti žáka se středně těžkou mentální disabilitou a zjištění možnosti prostupnosti ročníků v návaznosti na rámcové vzdělávací programy. Na základě informací z odborné literatury, vlastní praxe, konzultací problematiky s učiteli a rodiči jsou získány podklady pro provedení kvalitativního výzkumu. V praktické části je proveden výzkum formou případové studie, za použití metody pozorování, rozhovoru a analýzy pedagogické dokumentace žáka.Poznatky této práce budou využity pro osvětu veřejnosti i rodičů v oblasti možnosti integrace v malotřídních školách.
|
|
|
Problematika menšin v České republice se zaměřením na romskou menšinu
ŠONKOVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na problematiku menšin v České republice, s akcentací na romskou menšinu, a to vzhledem k jejímu odlišnému postavení mezi ostatními etnickými a národnostními menšinami v české společnosti. V kontextu multietnického soužití v české společnosti jsou uvedena v prvé řadě jednotlivá sekundární data ilustrující podobu vztahu mezi majoritní společností a minoritami a v druhé řadě skutečnosti ovlivňující nahlížení na příslušníky minoritních skupin, jako procesy sociální percepce či vliv konstrukce negativního obrazu mediální scénou. Obsah práce dále zahrnuje rozbor struktury obyvatelstva, včetně krátkého přiblížení jednotlivých menšin, i přehled mechanismů a důsledků současného všestranného sociální vyloučení Romů. V neposlední řadě je rozebírána podstata identity minorit a z ní vycházející integrační strategie, přičemž je uvedena nejaktuálnější verze vládní koncepce integrace Romů do české společnosti. Výzkumné kvantitativní šetření je prostřednictvím vyhodnocení vytyčených statistických hypotéz orientováno na přiblížení postojů a představ většinové společnosti o soužití s příslušníky etnických a národnostních menšin neboli etnického klimatu společnosti.
|
|
|
Motivace pro práci asistenta pedagoga na 2. stupni ZŠ a následné zkušenosti v této pozici
TRYKAROVÁ, Magdaléna
Diplomová práce se zaměřuje na téma motivace pro práci asistenta pedagoga a důvodů pro setrvání v této pozici. Teoretická část je členěna do sedmi kapitol, které se převážně věnují vývoji školské integrace, následně žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a možnostem začleňování do základních škol běžného typu v České republice. Kapitoly popisují postoje veřejnosti k osobám s postižením, indikátory inkluze ve vzdělávání a inkluzivní kulturu školy. Samozřejmě představují pozici asistenta pedagoga v edukačním kontextu. Jaké má povinnosti, kompetence a co vše je náplní práce asistenta ve školství. Hlavním cílem výzkumného šetření prezentovaného v praktické části je prozkoumat důvody, které souvisí s přijetím práce asistenta pedagoga a především zanalyzovat, co konkrétně motivuje asistenty v dlouhodobém setrvání v této pozici. K získání potřebných informací bylo použito hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Zvýšení role neziskového sektoru v oblasti sociální integrace pracovních migrantů v České republice. Srovnání praxe v Portugalsku a Rakousku
Valentová Eva, Faltová Magda, Hradečná Pavla, Trochtová Alexandra, Zelenková Šárka, Duba Pavel
Odborná publikace je rozdělena na dvě stěžejní části. První část, převážně teoretická, obsahuje analýzu pracovní migrace v ČR v širším kontextu se zaměřením na stav sociální integrace pracovních migrantů, jejich práva a postavení na českém trhu práce, problematiku nelegální práce a její prevence, jakož i rozbor stěžejních otázek v oblasti pracovní migrace a integrace v evropských souvislostech a v obou partnerských zemích v projektu – Rakousku a Portugalsku. Druhá část se zabývá komparací fungování neziskového sektoru v oblasti pracovní migrace v zemích zastoupených v projektu s důrazem na provázanost jejich činnosti s úřady práce a dalšími subjekty v Portugalsku a Rakousku a z toho se odvíjejícími návrhy a podněty k vytvoření a rozvoji takové formy spolupráce v ČR. Tato část se věnuje i současnému postavení českých neziskových organizací v procesu sociální integrace pracovních migrantů obecně, jejich službách cílovým skupinám a jejich další perspektivě v této oblasti. Publikace krom toho obsahuje i legislativní a jiná doporučení, které by v budoucnu mohla přispět k usnadnění sociální integrace cizinců na území ČR z pohledu trhu práce. Za pozornost stojí i kazuistické případy, které jsou v publikaci rozebrány, stejně tak jako i inspirativní rozhovory s poradci z rakouské organizace a s mediátory z portugalské organizace. Zkušenosti ze zahraničí pak doplňuje i rozhovor o nedávno zavedené praxi kulturních mediátorů v České republice.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
|
Role asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dítěte s tělesným postižením v mateřské škole
PELCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách. Integrace jako taková u nás probíhá již několik let, v posledních letech je však velmi často nahrazována pojmem inkluze, jejíž realizace se stále nedaří v takovém rozsahu, jaká je původní myšlenka inkluzivního vzdělávání. Jedná se o začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, kteří se tak mohou v plné míře účastnit všech aktivit, stejně jako žáci bez postižení. Na rozdíl od integrace je zde kladen velký důraz především na změnu celkové atmosféry a práce třídy, ve které jsou respektovány individuální potřeby každého žáka, nejen žáka s postižením. Úspěšnost celého procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je právě přítomnost asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem této práce je přiblížit, jakou roli sehrává asistent pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a tím zdůraznit důležitost jeho postavení v celém procesu integrace. Jedním z dílčích cílů práce, odvozených od hlavního cíle, je popsat spolupráci mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v dané třídě. V neposlední řadě také přiblížit účel a přínos inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a zjistit, jaké názory na tuto formu vzdělávání mají nejen pedagogičtí pracovníci, ale i samotní rodiče dětí s tělesným postižením. V teoretické části jsou rozpracovány celkem tři velké oblasti, jejichž obsah se odvíjí od tématu celé práce. Na začátku každé z nich jsou nejprve vymezeny základní pojmy, kterými se daná kapitola zabývá. V první kapitole jsou popsány jednotlivé typy tělesného postižení. Větší pozornost je věnována zejména postižením typickým pro děti předškolního věku (3 6 let), další jsou zmíněny jen okrajově. Ve druhé kapitole je vymezen rozdíl mezi integrací a inkluzí, přičemž inkluzivní vzdělávání je vzhledem k tématu podrobněji charakterizováno. V poslední kapitole se můžeme blíže seznámit s profesí asistenta pedagoga a jeho kompetencemi na dané pozici. Právě poslední kapitola je také nejvíce provázána s praktickou částí práce, která je zaměřena na náplň práce asistenta pedagoga a jeho postavení ve třídě, ve které se vzdělává žák s tělesným postižením. Pro sběr dat jsem vzhledem k tématu zvolila kvalitativní typ výzkumu, pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. V každé mateřské škole jsem realizovala rozhovor vždy s vedoucím pracovníkem zařízení, pedagogem a asistentem pedagoga v dané třídě. Dílčí technikou sběru dat bylo také zúčastněné pozorování přímé práce asistenta pedagoga, které jsem realizovala během mé třítýdenní souvislé praxe v mateřské škole v Jindřichově Hradci, v posledním semestru mého studia. Co se týče náplně práce asistenta pedagoga, všichni mnou oslovení respondenti se shodují na tom, že práce spočívá zejména v plné asistenci integrovanému dítěti, která zahrnuje i úkony osobní asistence. Cílem celého procesu je dle jejich názoru, co největší míra zapojení integrovaného žáka do kolektivu ostatních dětí. Všichni mnou oslovení respondenti jsou jednoznačně pro inkluzivní začleňování dětí s tělesným postižením v mateřských školách, které vnímají jako přínos, a to jak pro integrované dítě, tak pro celý kolektiv. Z výsledků je patrné, že pozice asistenta pedagoga je jednotlivými pedagogickými pracovníky celkově vnímána kladně a v rámci inkluzivního vzdělávání se jedná o jeho nedílnou součást. Výsledky mé práce mohou sloužit jako zdroj informací pro všechny, kteří se, stejně jako já, zajímají o tuto problematiku. Práce může být přínosná také pro školy, ve kterých již inkluzivní vzdělávání probíhá, či pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří uvažují o možnosti integrace jejich potomka v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v klimatu třídy
LEHOVCOVÁ, Lucie
Předložená bakalářská práce nese název "Situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v klimatu třídy." Je zaměřena na zmapování postavení integrovaného žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě intaktních dětí. Z důvodu rozsáhlého členění pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami do několika heterogenních skupin byla jako hlavní předmět výzkumu zvolena problematika sluchového postižení. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. První zmíněná část je dále členěna do tří kapitol. Na konci prvního a druhého oddílu je zařazena kapitola shrnující jejich obsah. Náplní první kapitoly je vymezení pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Následující podkapitoly se zaměřují na vymezení sluchového postižení. Je v nich charakterizována sluchová ztráta z hlediska jejího typu a stupně postižení. Dále se zde orientujeme na vztah vůči včasné diagnostice a jejímu vlivu na psychosociální oblast jedince a úlohu školského poradenského zařízení, jež tato cílová skupina využívá mimo jiné také při individuální integraci. Druhá kapitola je věnována psychosociálnímu klimatu třídy. Podkapitoly se zabývají vymezením školní třídy jako sociální skupiny a charakterizují spolutvůrce třídního klimatu učitele, žáky, rodiče. Stěžejním teoretickým východiskem jsou specifika třídního klimatu v rámci začlenění žáka se sluchovým postižením mezi intaktní spolužáky. V poslední kapitole této části je představena metodika výzkumu použitá u zkoumaných žáků se sluchovým postižením z Jihočeského kraje, kteří jsou individuálně integrováni do základních škol hlavního vzdělávacího proudu. V práci je uplatněn kvalitativní výzkum, a to prostřednictvím analýzy osobních dokumentů probandů a pomocí sociometrického šetření. První zmíněná metoda obsahuje data probandů poskytnutá speciálně pedagogickým centrem pro sluchově postižené v Českých Budějovicích a z jejich vypracovaných individuálních vzdělávacích plánů. Sociometrické šetřením vztahů ve třídě proběhlo prostřednictvím zadání testu vlastní konstrukce celé třídě. Ze získaných dat jsou vytvořeny kazuistiky třech vybraných žáků se sluchovým postiženým integrovaných do tříd hlavního vzdělávacího proudu. Z vyhodnoceného sociometrického testu je patrné, že žák se sluchovým postižením nemusí vždy zaujímat pozici na okraji třídy, že může být rovnocenným členem třídní skupiny. Dva ze tří probandů obsadili pozici neoblíbeného, odmítaného a přehlíženého spolužáka. Výjimkou je proband, který i přes nejtěžší stupeň sluchové vady, je třídní skupinou oblíben a zaujímá dokonce pozici hvězdy. Na základě rozboru osobních dat tří probandů a spolužáky zdůvodněných kladných voleb se ukázalo, že na pozici, kterou zaujímají ve třídě, mají pravděpodobně vliv jejich osobnostní atributy. Pozici, kterou jednotliví probandi zaujímají v rámci třídní skupiny, mohou ovlivňovat míry přítomnosti aspektů přispívajících k úspěšné integraci. Mezi takové faktory můžeme zařadit i postoje, jež vůči probandům zaujímají třídní učitelé, jedni z důležitých spolutvůrců třídního klimatu. Problematika integrace žáků se sluchovým postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu, pozic zaujatých žáky v rámci třídní skupiny, oblíbenosti všech jejích členů a vzájemných vztahů mezi spolužáky by si zasloužila rozšiřující výzkum, jenž by přispěl k bližšímu specifikování výsledků šetření.
|
host ::
RSS.