Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 
Vliv přídavku quercetinu na výskyt kokcidií u králíků
Dvořáčková, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá vlivem flavonoidu quercetinu na obsah oocyst kokcidií u králíků. Zároveň hodnotí i vliv na hmotnost, denní přírůstky, konverzi kr-miva, denní a celkovou spotřebu krmiva a biochemické parametry krve. Krmný pokus trval celkem 116 dní. Byly pro něj vytvořeny dvě skupiny odstavených králíků, po 6 kusech, plemene Japonský králík. Věk králíků byl 35–149 dní u pokusné a 31–145 dní u kontrolní skupiny. Průměrná hmotnost na začátku pokusu byla 267 g, na konci 2288 g. Pro skupinu pokusnou byla připravena speciální krmná směs s 1,9% přídav-kem quercetinu, jež byla podávána v množství 1, 2 a 4 g na den v závislosti na jejich zvyšující se hmotnosti. Přídavek 0,01 – 0,04 g/kus/den, flavonoidu quercetinu, neměl negativní vliv na zdravotní stav, užitkovost a biochemické parametry krve. Pokusná skupina měla nižší průměrný počet oocyst (EPG) než skupina kontrolní (quercetin = 328, kontrola = 640). Byl zjištěn statisticky významný vliv quercetinu na množství oocyst kokcidií (P < 0,05), způsoben pravděpodobně jeho antioxidačním působením, podporou imunit-ních reakcí a tím udržování zdravého prostředí střev. Quercetin tedy může být poten-ciální látkou pro prevenci kokcidiózy.
Study of the mechanisms of action of phenolic compounds on vascular smooth muscle
Alves Dias, Patrícia Alexandra ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Kyselovič, Ján (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra farmakologie a toxikologie Doktorský studijní program Farmakologie a toxikologie Kandidátka / kandidát Patrícia Alexandra Alves Dias, M.Sc. Školitelka / školitel prof. Přemysl Mladěnka, PharmD., Ph.D. Konzultantka / konzultant assoc. prof. Jana Pourová, Pharm.D., Ph.D. Název disertační práce Studium mechanismů účinků fenolických látek na hladký cévní sval Kardiovaskulární choroby zahrnující mj. vysoký krevní tlak, ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a cerebrovaskulární choroby zůstávají celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Kromě toho existují predikce, které naznačují další vzestup počtu kardiovaskulárních pacientů v budoucnosti. Z těchto důvodů jsou jednoznačně potřebné nové léčebné postupy s cílem zpomalit nebo zvrátit tento epidemiologický trend. Fenolické sloučeniny obsahují jednu nebo více hydroxylových skupin na benzenovém jádře. Tyto látky zahrnují a) přírodní sloučeniny jako například potravní polyfenoly a malé fenolické metabolity, u kterých se očekávají příznivé účinky na lidské zdraví, a b) syntetické látky jako např. bisfenoly, u kterých se naopak obáváme možného negativního působení. I když je k dispozici řada studií ukazujících, že potrava bohatá na polyfenoly je...
Effects of isoflavonoids and their metabolites on vascular smooth muscles in vitro and in vivo
Migkos, Thomas ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Studenik, Christian (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
(v češtině) Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Thomas Migkos, M.Sc. Školitel: Prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: doc. PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název dizertační práce: Účinky isoflavonoidů a jejich metabolitů na hladký cévní sval, in vitro a in vivo studie Příjem flavonoidů potravou je pravděpodobně nepřímo úměrný úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, zejména na ischemickou chorobu srdeční. Spotřeba isoflavonoidů, které představují jeden podtyp flavonoidů, v populaci obecně roste a to zejména díky konzumaci řady potravin bohatých na isoflavonoidy a používání potravních doplňků. Přestože je biodostupnost isoflavonoidů obecně nízká, tyto látky jsou rozsáhle metabolizovány střevní mikroflórou v trávicím traktu za vzniku malých metabolitů s výrazně vyšší biodostupností. Detailní studie zaměřená na vliv parentních isoflavonoidů na vaskulární systém dosud neexistovala a ještě méně bylo známo o vaskulárních účincích příslušných střevních metabolitů. V předkládané práci byla nejprve u šestnácti isoflavonoidů, jejich čtyřech metabolitů a racemické směsi jednoho metabolitu otestována za ex vivo podmínek schopnost dilatovat potkaní aortu. U pěti nejúčinnějších látek, biochaninu A, glyciteinu, O-desmethylangolensinu...
Vliv metabolitů a jejich parentních fenolických látek na krevní destičky
Hrubša, Marcel ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Kollár, Peter (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Marcel Hrubša Školiteľ: Prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Názov dizertačnej práce: Vliv metabolitů a jejich parentních fenolických látek na krevní destičky Akútne kardiovaskulárne príhody, ako napríklad mozgová mŕtvica alebo akútne koronárne syndrómy, ku ktorým patrí akútny infarkt myokardu, sú jedny z najčastejších príčin kardiovaskulárnych úmrtí vo svete. V súčasnosti sa ich liečba zameriava najmä na sekundárnu prevenciu opätovného výskytu týchto stavov, v ktorej významnú úlohu zohrávajú protidoštičkové liečivá. Tieto liečivá znižujú nadmernú reaktivitu doštičiek, ktorá je prítomná u prevažnej väčšiny kardiovaskulárnych a metabolických ochorení a významne znižujú riziko akútnych kardiovaskulárnych príhod. Paleta momentálne dostupných liečiv sa ale vyznačuje mnohými problémami, ako je napríklad rezistencia, vysoká variabilita vo farmakokinetike aj farmakodynamike, vážne nežiaduce účinky a cesta podania liečiva. V úvode tejto práce sú stručne zhrnuté znalosti o fyziológii ľudských krvných doštičiek a dostupných antiagregačných liečivách vrátane ich mechanizmov účinku. Druhá časť teoretického úvodu je venovaná polyfenolickým látkam, nakoľko strava bohatá na polyfenoly je spájaná...
The impact of benzoic acids, metabolites of flavonoids, on the iron-catalysed Fenton reaction
Klenovičová, Alexandra ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Alexandra Klenovičová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv benzoových kyselín, metabolitov flavonoidov, na železom katalyzovanú Fentonovu reakciu Oxidačný stres je stav, kedy dochádza k zvýšenej produkcii voľných radikálov, ktoré prekročili endogénnu antioxidačnú aktivitu a vedú k poškodeniu biomolekúl. Rada ľudských ochorení je spojovaná s oxidačným stresom. Použitie antioxidancií ale v klinickej praxi zlyhalo, je možné, že sa na tom podieľa i fakt, že v prípade zvýšenej koncentrácie antioxidantu, alebo pri rôznych patofyziologických stavoch organizmu môžu antioxidanty vykazovať preferenčne prooxidačnú aktivitu. Rôzne in vitro a epidemiologické štúdie potvrdili prítomnosť antioxidačných a prooxidačných vlastností u flavonoidov. Avšak na základe ich farmakokinetiky je zjavné, že po per orálnom príjme týchto látok dochádza k signifikantnému metabolizmu v hrubom čreve, kedy v interakcii s črevnou mikroflórou vznikajú malé fenolické látky. Naskytá sa tu možnosť, že antioxidačné a rizikové prooxidačné vlastnosti, ktoré boli pripisované flavonoidom sú v skutočnosti vlastnosťou ich metabolitov. V našej práci sme sa...
The influence of benzoic acids (metabolites of flavonoids) on the copper-triggered Fenton reaction and hemolysis
Harčárová, Patrícia ; Lomozová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie a farmaceutickej botaniky Študentka: Patrícia Harčárová Školiteľ: Mgr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv benzoových kyselín (metabolitov flavonoidov) na meďou katalyzovanú Fentonovu reakciu a hemolýzu Kľúčová slova: flavonoidy, benzoové kyseliny, meď, Fentonova reakcia, hemolýza Meď je biogénny stopový prvok, ktorý je v ľudskom tele súčasťou niekoľkých enzýmov a proteínov. Schopnosť medi meniť oxidačný stav je zásadný pre jej biologické funkcie a umožňuje enzymatické redoxné reakcie v organizme. Homeostáza medi je v ľudskom tele prísne regulovaná, pretože jej narušením môže dôjsť k toxickému pôsobeniu medi. Flavonoidy sú sekundárne metabolity rastlín, ktoré sú bežnou súčasťou našej stravy a ich konzumácia má pozitívne účinky na náš organizmus. Za určitých podmienok však môžu mať tiež pro-oxidačné pôsobenie, ktoré súvisí s ich schopnosťou redukovať ióny prechodných kovov. Flavonoidy sú v ľudskom tele masívne metabolizované ešte pred dosiahnutím systémového obehu na malé fenolické látky, medzi ktoré patria aj benzoové kyseliny. V rámci tejto diplomovej práce bolo testovaných sedem derivátov kyseliny benzoovej. Pomocou HPLC metódy sme stanovili ich vplyv na produkciu hydroxylových radikálov vznikajúcich...
Vliv metabolitů a jejich parentních fenolických látek na krevní destičky
Hrubša, Marcel ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Moťovská, Zuzana (oponent) ; Kollár, Peter (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Mgr. Marcel Hrubša Školiteľ: Prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Názov dizertačnej práce: Vliv metabolitů a jejich parentních fenolických látek na krevní destičky Akútne kardiovaskulárne príhody, ako napríklad mozgová mŕtvica alebo akútne koronárne syndrómy, ku ktorým patrí akútny infarkt myokardu, sú jedny z najčastejších príčin kardiovaskulárnych úmrtí vo svete. V súčasnosti sa ich liečba zameriava najmä na sekundárnu prevenciu opätovného výskytu týchto stavov, v ktorej významnú úlohu zohrávajú protidoštičkové liečivá. Tieto liečivá znižujú nadmernú reaktivitu doštičiek, ktorá je prítomná u prevažnej väčšiny kardiovaskulárnych a metabolických ochorení a významne znižujú riziko akútnych kardiovaskulárnych príhod. Paleta momentálne dostupných liečiv sa ale vyznačuje mnohými problémami, ako je napríklad rezistencia, vysoká variabilita vo farmakokinetike aj farmakodynamike, vážne nežiaduce účinky a cesta podania liečiva. V úvode tejto práce sú stručne zhrnuté znalosti o fyziológii ľudských krvných doštičiek a dostupných antiagregačných liečivách vrátane ich mechanizmov účinku. Druhá časť teoretického úvodu je venovaná polyfenolickým látkam, nakoľko strava bohatá na polyfenoly je spájaná...
Obsah alkaloidů a flavonoidů v prameničce obecné
Ptáčníková, Lucie ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Lucie Ptáčníková, Obsah alkaloidů a flavonoidů v prameničce obecné, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, vedoucí diplomové práce: PharmDr. Jan Martin, PhD., Hradec Králové, 2012, 55 stran. Diplomová práce s názvem "Obsah alkaloidů a flavonoidů v prameničce obecné" se zabývá stanovením alkaloidů a flavonoidů a identifikací jedné z látek alkaloidní povahy ve zmíněném zástupci vodního mechu. Cílem této práce bylo získat vzorky prameničky obecné na předem vytipovaných lokalitách ČR (Ledce, Rychnovek, Kunvald), stanovit množství alkaloidů a flavonoidů v nasbíraném materiálu a vyizolovat jednu z alkaloidních látek a identifikovat ji. Obsah alkaloidů a flavonoidů byl stanoven pomocí metody vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Výsledky nám ukazují, že byl stanoven β - karbolínový alkaloid harmin podle shody UV spektra a retenčního času se standardem. Dále byly detekovány flavonoidy - myricetin a hyperosid. Pomocí NMR analýzy byla ověřena totožnost (struktura) β - karbolínového alkaloidu harminu. Klíčová slova: alkaloidy - harmalol - harmin - Fontinalis antipyretica - flavonoidy
Sulfates as phase II metabolites of natural phenolic compounds
Hetman, Anastasiia ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Anastasiia Hetman Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Školitel specialista: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Sulfáty jako metabolity 2. fáze biotransformace přírodních fenolových látek Přírodní monofenolové látky, které se vyskytují v rostlinách a také vznikají při metabolismu polyfenolů střevní mikrobiotou, jsou absorbovány a procházejí 2. fází biotransformace. To má za následek tvorbu různých konjugovaných metabolitů, jako jsou sulfáty, jejichž biologická aktivita nebyla dosud studována. Tato práce byla zaměřena na přípravu a izolaci čistých sulfatovaných metabolitů fenolových látek, a to 4- methylkatecholu, protokatechové, homoprotokatechové, a 2,3,4-trihydroxybenzoové kyseliny a floroglucinolu za použití arylsulfotransferázy z Desulfitobacterium hafniense. Byly připraveny dva sulfatované produkty v dostatečné čistotě, a to 4-methylkatechol-O- sulfát (nedělitelná směs 4-methylkatechol-1-O-sulfátu a 4-methylkatechol-2-O-sulfátu) a floroglucinol-O-sulfát. Jejich antioxidační aktivita byla porovnána s aktivitou výchozích látek pomocí následujících šesti in vitro testů: zhášení DPPH (1-difenyl-2- pikrylhydrazyl) a ABTS (kyselina 2,2'-azinobis-...
Ovlivnění jaterního metabolismu ethanolu dihydromyricetinem
Boubínová, Gabriela
Dihydromyricetin (DHM) se řadí mezi přírodní flavonoidní látky, které mají pozitivní účinky na lidský organismus. v čínské tradiční medicíně byly rostliny obsahující tuto látku využívány jako terapie při jaterních onemocněních a pro zmírnění projevů alkoholové intoxikace. Mechanismus účinku DHM na metabolismus ethanolu není doposud zcela znám. Na modelu primárního hepatocytu potkana byly studovány účinky DHM při ethanolové intoxikaci. Pomocí dvou fluorescenčních sond DCFDA a DHR bylo prokázáno, že DHM v závislosti na koncentraci snižuje množství reaktivních forem kyslíku a dusíku v primárních hepatocytech. Hepatoprotektivní efekt DHM se ale neprojevil, když byl u buněk exponovaných alkoholu stanovována aktivita či množství enzymu alaninaminotransferasy (ALT) jako markeru poškození. Následně byl studován vliv DHM na metabolismus ethanolu in vivo na modelu potkana. Potkani byli jednorázově premedikováni buď ethanolem nebo ethanolem s DHM. Ze stanoveného množství ethanolu a acetaldehydu v krvi je patrné, že DHM neovlivňuje rychlost ani množství metabolizovaného ethanolu. Vliv DHM na metabolismus ethanolu byl sledován také při opakované premedikaci ethanolem. u skupiny premedikované DHM byla zjištěna zvýšená koncentrace ethanolu v krvi, což naznačuje zpomalení metabolismu alkoholu vlivem DHM. Získané...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.