Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  začátekpředchozí38 - 47dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Infekční biologie Chalara fraxinea a faktory ovlivňující fruktifikaci teleomorfy Hymenoscyphus pseudoalbidus jako zdroje infekce nekrózy jasanu
Rozsypálek, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá nekrózou jasanu způsobovanou patogenním agens Hymenoscyphus fraxineus. Tato patogenní houba se za posledních dvacet let rozšířila po celé Evropě a je vážnou hrozbou pro místní populaci jasanů (Fraxinus sp.). Tato práce se zabývá především symptomatologií H. fraxineus ve vazbě na fenologii Fraxinus excelsior L. v podmínkách in situ. Byly provedeny umělé infekční pokusy a otestováno několik obranných opatření. Dále byla navržena metodika inokulací askosporami a metodika hodnocení jasanových porostů infikovaných H. fraxinceus. Nad rámec zadání diplomové práce byla sledována rychlost šíření infekce a míra mortality u různě starých porostů F. excelsior K nejzajímavějším výsledkům této práce patří zjištění, že silná infekce způsobuje výrazné zpomalení fenologických fází F. excelsior Objasnění několika faktorů, zodpovědných za významné rozdíly v intenzitě chřadnutí jednotlivých stromů v porostech a fruktifikace teleomorfního stádia. Infekčními pokusy byla zjištěna velká náchylnost F. excelsior k infekci. Infekce propukla u 83,7 % testovaných jedinců. U dalších testovaných druhů F. pensylvanica a F. americana byla úspěšnost výrazně menší.
Fenologie lesních dřevin ve smíšeném porostu na polesí Bílovice nad Svitavou
Dvořák, Vojtěch
Na výzkumné ploše ŠLP ML Křtiny, polesí Bílovice nad Svitavou, která byla založena v roce 2011, probíhalo fenologické sledování u dubu zimního (Querus petraea Matt. Liebl.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) ve 35letém smíšeném porostu. U obou sledovaných dřevin byly zhodnoceny nástupy a trvání jednotlivých fenologických fází v návaznosti na průběh počasí daného roku. Teplotní nároky pro vegetativní fenologické fáze u obou dřevin byly vyjádřeny pomocí sum efektivních teplot vzduchu vyšších než 5 °C a nad 0 °C. Bylo provedeno srovnání průběhu jarních i podzimních fenologických fází u modřínu opadavého a dubu zimního. Získané výsledky byly konfrontovány s údaji dalších autorů v České republice i v zahraničí. Rovněž bylo provedeno porovnání nástupu a trvání jednotlivých fenologických fází těchto dřevin s údaji dlouhodobého pozorování ČHMÚ na plochách o stejné nadmořské výšce v České republice.
Charakteristika biologických znaků, průběhu dormance a fenologie u vybrané skupiny broskvoní
Sýkora, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo zjistit u vybrané kolekce odrůd broskvoní termín ukončení endogenní dormance květních pupenů a zároveň sledovat vývoj jednotlivých fází mikrosporogeneze. Posledním úkolem této práce bylo zachytit fenologické ukazatele kvetení a vývoje plodů. Experimentální část popisuje materiál a metodiku testovanou na odrůdách broskvoní Zahradnické fakulty v Lednici v dvouletém experimentu v letech 2013 a 2014. V obou letech byl průběh teplot značně odlišný. Rok 2013 byl charakteristický pozvolným až zdlouhavým průběhem nízkých teplot, a pozdním ukončením endogenní dormance. Rok 2014 byl zcela odlišný od předešlého v rychlém průběhu nadprůměrných teplot, a dynamickém výstupu odrůd z dormance. Po vyhodnocení výsledků byly odrůdy rozděleny do tří skupin na odrůdy s krátkou, střední a dlouhou dobou výstupu z endogenní dormance. Z výsledků pozorování průběhu fází mikrosporogeneze vyplývá, že vývin jednotlivých fází není u všech sledovaných odrůd stejný. Rychlost vývoje pylových zrn je značně ovlivňována průběhem teplot. Odrůdy s pozdním výstupem z endogenní dormance a pomalým vývojem fázi mikrosporogeneze jsou méně náchylné k poškození květních pupenů pozdními jarními mrazy.
Evaluation of water use efficiency of short rotation poplar coppice at Bohemian-moravian highlands
Hlaváčová, Marcela
Diplomová práce poskytuje základní informace o plantážích rychle rostoucích dřevin, dále podává popis nejvýznamnějších druhů rychle rostoucích dřevin pěstovaných v České republice. Následuje podrobný popis topolového klonu J-105 pěstovaného na plantáži Výzkumné stanice Domanínek. Poté jsou představeny klíčové prvky ovlivňující výnos rychle rostoucích dřevin. Poslední teoretická část práce se zabývá efektivitou využití vody (WUE) s důrazem na metodu použitou ke stanovení WUE na experimentální plantáži v Domanínku. Za tímto účelem jsou prezentovány metody měření toku mízy (sap flow) a stanovování biomasy. Hlavním cílem praktické části práce je stanovení WUE 16 měřených stromů, na kterých byly instalovány systémy na měření sap flow. Tyto stromy jsou rozděleny do 3 skupin podle průměrů kmene v prsní výšce (DBH) na začátku vegetačního období 2013. Byla provedena doplňková měření: fenologické snímkování, měření půdní vlhkosti, měření indexu listové plochy (LAI) a stanovení plochy běle. Statistická analýza WUE neukázala žádné statisticky významné rozdíly mezi hodnotami WUE jednotlivých skupin. Pouze v květnu byl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi hodnotou WUE pro skupinu 1 (stromy s nejsilnějšími kmeny) a skupinu 3 (stromy s nejnižsími hodnotami DBH).
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Dynamika současných tundrových ekosystémů Krkonoš v závislosti na environmentálních změnách
Správa KRNAP, Vrchlabí ; Kociánová, Milena ; Vaněk, Jan
Úkoly řešené v letech 2000 - 2004 v rámci subprojektu 3: Sledování fenologie a některých kvantitativních parametrů vybraných rostlinných druhů v závislosti na změnách mikroklimatu; Studium kompetičních vztahů vybraných travních dominant krkonošské tundry; Srovnávací studie syngeneze smilkových luk svazu Nardo-Caricion rigidae Nordhagen 1936 v Krkonoších a Skandinávii; Studium vývoje reprodukce porostů kleče v různých podmínkách prostředí, studium struktury a vývoje původních populací kleče horské s diversifikovanou prostorovou a věkovou strukturou; Dynamika klečových porostů - parametry prostorového modelu; Multidisciplinární zhodnocení periglaciálních jevů krkonošské tundry; Dynamika vývoje a diversifikace komplexu rašelinišť a návazných ekosystémů.
Komplexní analýza dlouhodobých změn krkonošské tundry: Dynamika současných tundrových ekosystémů Krkonoš v závislosti na environmentálních změnách
Správa KRNAP, Vrchlabí ; Kociánová, Milena ; Vaněk, Jan
Cíl projektu: Popsání vodního režimu půd včetně znečištění těžkými kovy a distribuce radonu, dynamika tundrových ekosystémů v závislosti na změnách prostředí, sledování vývoje vegetačních a klimatických změn v krkonošské tundře v holocénu, rozbor příčin ohrožení populací vybraných krkonošských rostlinných druhů a sledování klíčivosti dominant travních dominant tundrových ekosystémů. Získané poznatky využit pro předvídání ekologických katastrof, navrhování účinných postupů revitalizace krajiny, začlenění území do sítě Natura 2000 a programu ITEX a v neposlední řadě pro rozhodování v činnosti státní správy. Výsledky projektu bude možné v některých parametrech srovnávat s projektem DART (Dynamic response of the forest - tundra, ecotone to environmental change) řešeným ve Skandinávii. Úkoly řešené v roce 2002 v rámci subprojektu 3: Sledování fenologie a některých kvantitativních parametrů vybraných rostlinných druhů v závislosti na změnách mikroklimatu; Studium kompetičních vztahů vybraných travních dominant krkonošské tundry; Srovnávací studie syngeneze smilkových luk svazu Nardo-Caricion rigidae Nordhagen 1936 v Krkonoších a Skandinávii; Studium vývoje reprodukce porostů kleče v různých podmínkách prostředí, studium struktury a vývoje původních populací kleče horské s diversifikovanou prostorovou a věkovou strukturou; Dynamika klečových porostů - parametry prostorového modelu; Multidisciplinární zhodnocení periglaciálních jevů krkonošské tundry; Dynamika vývoje a diversifikace komplexu rašelinišť a návazných ekosystémů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   začátekpředchozí38 - 47dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.