Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 102 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Galerijní výstava jako prostředek rozvoje estetického vnímání dětí předškolního věku
SUCHANOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na galerijní výstavu jako na prostředek rozvoje estetického vnímání u dětí předškolního věku. Cílem práce je charakterizovat galerijní výstavu jako prostředek rozvoje osobnosti dítěte v oblasti estetického vnímání a vytvořit třístupňový vzdělávací program galerijní edukace pro děti předškolního věku, který bude ověřen v praxi mateřské školy. Teoretická část se zabývá galerijní a muzejní edukací, věnuje se psychomotorickému vývoji u předškolního dítěte a dále se práce zaměřuje na estetickou výchovu a její vymezení v rámcovém vzdělávacím programu předškolního vzdělávání a především na estetické vnímání u předškolního dítěte. V praktické části je popsán třístupňový časový galerijní edukační model prostřednictvím výstavy Radka Pilaře, kdy se děti hravou formou seznamují s jeho ilustracemi. Součástí praktické části je i doplňkové dotazníkové šetření určené učitelkám a učitelům mateřských škol, které zjišťuje, zda a jakým způsobem učitelky a učitelé v mateřských školách navštěvují galerie a jaké přitom volí modely galerijní edukace.
Kulturně výchovná činnost Muzea středního Pootaví ve Strakonicích v 80. letech 20. století.
SUCHÁ, Milena
Práce se zabývá kulturně výchovnou činností Muzea středního Pootaví ve Strakonicích, představuje zajímavou historii strakonického muzea, jeho počátek vzniku a otevření muzea. Zároveň informuje o době, kdy se muzejní společnost rozpadla, až po budování muzea nového a představuje prostředky muzejní pedagogiky. Cílem této práce je zhodnocení a zmapování kulturně výchovné činnosti v osmdesátých letech 20. století, představení tehdejších výstav a expozic. Je zde nastíněno, jakým způsobem se muzeum prezentovalo veřejnosti. Práce dále představuje současné edukační programy, které jsou zmíněny v závěru práce.
Možnosti rozvoje Zoo Jihlava z pohledu návštěvníků
STRAKOVÁ, Aneta
Prosperující zoologická zahrada zajišťuje vynikající chov zvířat a péči o ně, ale i nabídku nevšedních zážitků, vzdělávání a kvalitní služby pro své návštěvníky. Předkládaná práce se zabývá možnostmi potenciálního rozvoje Zoo Jihlava z pohledu návštěvníků. Cílem vlastní práce bylo posoudit možnosti prostorového i technologického rozvoje s ohledem na jejich přání. Diplomová práce kromě analýzy výsledků obsahuje konkrétní doporučení pro budoucí rozvoj zoologické zahrady. Vyhodnocení výsledků probíhalo na základě dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 400 respondentů z řad návštěvníků Zoo Jihlava. Z inovací navrhovaných zoologickou zahradou vyslovili respondenti největší zájem o její prostorový růst a nové restaurační zařízení. Rozšířit zoologickou zahradu o plochu bývalé textilní továrny je dle respondentů nasnadě. Podle většiny se jedná o vůbec nejlepší možnost jejího uplatnění. Průmyslový areál by mohl být využit pro nový pavilon a velkokapacitní restaurační zařízení, popřípadě by byly vítány kombinované vnitřní expozice s venkovními výběhy pro zvířata.
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
Výtvarné umění a lidé se zrakovým postižením.
Eiseltová, Karla ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Výtvarné umění a lidé se zrakovým postižením" se zabývá vztahem člověka se zrakovým znevýhodněním k výtvarnému umění. V teoretické části, jsem se pokusila vysvětlit, kdo je člověk se zrakovým znevýhodněním a objasnit pojem umění, výtvarné umění a přiblížit předmět výtvarné výchovy. Stěžejní část této práce tvoří poznatky, které jsem získala během praxí na Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené a v Základní škole v Kostelci u Křížků. Na obou těchto školách jsem se účastnila hodin výtvarné výchovy a besedovala s žáky o umění, výstavách výtvarného umění, výtvarné výchově a přístupnosti umění lidem zrakově znevýhodněným. Cílem bakalářské práce byla komparace výuky výtvarné výchovy na škole pro zrakově znevýhodněné a na běžné základní škole. Dále jsem chtěla žáky z obou škol komunikačně propojit. Setkala jsem se s velkým zájmem na obou stranách a doufám, že v následujícím školním roce zrealizujeme i plánované osobní setkání. KLÍČOVÁ SLOVA: Zrakové postižení, umění, výtvarná výchova, haptika, výstavy, edukace
Mladí umělci a sociální sítě
Smutný, Viktor ; Kolomoiets, Maksym (vedoucí práce) ; Průchová Hrůzová, Andrea (oponent)
Cílem této práce je objasnit způsob užívání sociálních sítí umělci Z první generace digital natives, představené autory Dingli a Dylan. Účelem práce je zjistit, jaké příspěvky jsou přidávány umělci a co je cíl daných příspěvků. Dále je třeba vysvětlit, které příspěvky přidávány nejsou, jestli se jedná o cenzury své neumělecké osoby anebo o restrikce v uměleckých příspěvcích. Výchozí teorie je založena na sebeprezentaci, kterou v offline prostředí představil Goffman a následně Hoganova teorie exhibice, která se zabývá sebeprezentací v online prostředí. Výzkum ukázal, že hlavním důvodem pro používání sociálních sítí je vytvoření výstavy. Výstava má za účel ukázat umělce v co nejlepším světle pro diváky, které umělci následně mohou použít k získání financí, ať už skrze přímé zaměstnání, koupí tvorby a nebo jako ukazatel popularity tvorby samotné. Vytvoření výstavy má ale svou cenu, do pozadí ustupují neumělecké příspěvky, které jsou přidávány s nějakou limitací a nebo se vůbec nevyskytují. Limitace se vyskytuje i v uměleckých příspěvcích, umělci chtějí divákovi poskytnout co nejlepší zážitek při procházení jejich exhibice
Starý obchodní dům Breda
Mlýnková, Petra ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá, jak už sám název napovídá, bývalým obchodním domem, nyní zvaným „Stará/ý Breda“, který byl vybudován v roce 1927-28 v tehdejším hlavním městě rakouského Slezska, tedy v Opavě. Obchodní dům je architektonickým skvostem, jiný obchodní dům tohoto typu v celém bývalém Československu budete hledat jen stěží. Již v roce 1972 byl prohlášen za kulturní památku. My ho dnes můžeme chápat jako vcelku přesné svědectví o tom, čím město Opava bylo před sto lety, jak se postupně měnilo a čím je dnes. Budova a její osud je také pro samotné Opavany aktuálně velmi řešeným tématem, jelikož se každému ve spojitosti s domem vybaví příjemné pocity a vzpomínky na zážitek nakupování v jeho prostorách. Lidmi často skloňovaným je pak v této souvislosti centrální prostor pod kopulí prosvětlený sklobetonovými tvárnicemi. Spolu s vitrážemi, nasvícenými vitrínami a s vrzajícími dřevěnými stupni velkého schodiště nabízí návštěvníkům opravdu jedinečnou atmosféru a zážitek. Důvod, proč v každém člověku budova samotná zanechá silnou stopu nostalgie je zcela zjevný a nesporný. Jedná se o stavbu nesmírné architektonické kvality, kterou zde slezský rodák z Krnova, známý jako vídeňský architekt Leopold Bauer, zdejším lidem skrze jeho tvorbu dopřává. Ačkoliv není pochyb, že byl Bauer ve svém oboru géniem, o čemž jsem se mohla v rámci své práce a výzkumu stále znova přesvědčovat, nesmíme opomenout fakt, že realizace byla možná jen a pouze díky bohatství a iniciativě Davida Weinsteina, obchodníkovi a majiteli společnosti Breda&Weinstein. Ten si však budovu a její slávu moc dlouho neužil, když vezmeme v potaz místo, kontext, dobu a fakt, že byl Weinstein židovského původu. Krutý osud tak postihl jeho rodinu, stejně tak jako tehdy téměř všechny Židy (nejen) v Opavě. V roce 1945 pak Opava při Ostravsko-opavské operaci téměř celá lehla popelem a po válce zde zase byli přítěží Němci, kteří měli být úplně odsunuti z Československa. V tu dobu byl dům označen za německý, protože Breda s Weinsteinem přeci mluvili německy. Následovala tak privatizace a s tím spjaté další změny v majetkových, ale i dispozičních záležitostech budovy. V roce 1994 ke všemu tomu neštěstí budovu získal „v akci“ místní podnikal Kolek, což pro Bredu znamenalo cestu do úplné záhuby, postupně se stala tržnicí a skladištěm levného zboží, byla svědkem různých absurdit spojených s 90. léty a začátkem nového tisíciletí. Dokonce zde vznikl i požár, kvůli kterému jinak světlý beton kopule zčernal. Od roku 2012, kdy byl dům uzavřen a odstaven mimo provoz, už jen chátral. Také se ocitl v insolvenčním řízení. V očích a srdcích hrdých Opavanů však budova stále zanechává silné uznání a pocity, které nedovolily nechat budovu ladem, lidé vytvářeli dlouho takový nátlak na politiky z města, až se během mé předdiplomové práce, v prosinci 2021 schválilo odkoupení budovy na zasedání zastupitelstva. Tento krok však otevřel další a další otázky a problémy. Nikdo totiž neví, co teď. Chybí záměr. Jen je jasné, že rekonstrukce bude velmi finančně náročná. Svou prací založenou na analýzách z minulého semestru a na prostudování podkladů dostupných výzkumů, se snažím městu ukázat, jak by s budovou mohlo naložit.
Modernita a holocaust
Vašička, Pavel ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem Dokumentačního centra holocaustu na Moravě. V současnosti je v naší zemi hned několik muzeí zabývajících se holokaustem, avšak žádné z nich nepřináší jeho ucelenou dokumentaci. Návrh se proto snaží vytvořit takové muzeum, které bude schopno referovat o holokaustu v širších souvislostech a zároveň bude atraktivním prostředím především pro návštěvníka žijícího v multimediálním světě 21. století.
Proměny obrazu československých parašutistů ve vzpomínkové a populární kultuře 1945-1989
Špitálník, Zdeněk ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Čížek, Martin (oponent)
Práce se věnuje problematice obrazu československých parašutistů ze Západu v poválečném Československu. Časový rámec zkoumaného období je ohraničen roky 1945 až 1989. Úvodní část je tvořena přehledem vydané literatury a pokusem o základní periodizaci vymezeného období. Následuje přehled hraných filmů, které se parašutistů týkají a jejich rozdělení do kategorií, dle prostoru, který je jim věnován. Další část se zabývá muzejním expozicím, které se parašutistům věnovaly. Své místo mělo připomínání parašutistů ze Západu i v československé armádě. Poslední část se věnuje vizuálním připomínkám parašutistů ve veřejném prostoru. Již v prvních poválečných měsících se začaly odhalovat na řadě míst republiky pamětní desky, připomínající narození, či smrt některých padlých parašutistů. Nejvýznamnějším místem pro setkávání parašutistů v den smrti jejich kamarádů byl kostel sv. Cyrila a Metoděje, vždy s účastí veřejnosti a často i vládnoucího aparátu. Cílem práce je vysledovat na výše zmíněných oblastech proměny obrazu parašutistů ze Západu a jejich zasazení či vytěsnění z kolektivní paměti.
Chemická exkurze ve středoškolském vzdělávání
Papírníková, Lucie ; Teplý, Pavel (vedoucí práce) ; Klímová, Helena (oponent)
Cílem práce bylo shrnutí dostupných informací o exkurzích, zjištění využívání exkurzí při pregraduální přípravě učitelů a vytipování vhodných pražských lokalit využitelných k chemicky orientovaným exkurzím. Práce obsahuje návrhy lokalit, jejichž součástí jsou popisy navštívených míst i s fotografiemi, včetně adres a kontaktů potřebných k realizaci exkurze. Součástí práce jsou také ukázky a odkazy na pracovní listy, videa a další výukové materiály. Práce je cílena především pro potřeby učitelů jako pomůcka pro přípravu exkurzí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 102 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.