Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a její provedení v právním řádu České republiky
Jelínková, Petra ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
V této práci se věnuji směrnici 2004/35 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a jejímu provedení v právním řádu České republiky s případnými dopady nenáležité transpozice. V I. části práce se věnuji harmonizační potřebě v této oblasti a následně se zaměřuji na samotnou směrnici. Nejdříve ji obecně představuji, následně se věnuji právní úpravě základních institutů a snažím se odkrýt její případné nedostatky. Mezi tyto základní instituty patří klíčové principy, samotná škoda na životním prostředí, provozní činnost, odpovědnostní mechanismus, finanční zajištění a na posledním místě správní řízení o uložení praventivních či nápravných opatření. Ve II. části přistupuji k teoretickým aspektům správné implementace směrnic jakými jsou výklad směrnic, včasné přijetí transpozičního opatření, správné promítnutí obsahu směrnice, náležitá forma transpozičního opatření, aplikace unijních norem, požadavek ekvivalence a efektivnosti a jako poslední připojuji ještě vnitrostátní pravidla implementace unijních norem v České republice, která jsou stanovena usnesením vlády České republiky č. 1304 (Metodické pokyny). Na tyto dvě části navazuji III. částí, kterou pojímám spíše jako praktickou, zaměřuji se na transpoziční opatření České republiky pro účely předmětné...
Právní úprava odpovědnosti za ekologickou újmu
Traurig, Vítězslav ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Název diplomové práce Právní úprava odpovědnosti za ekologickou újmu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá postavením institutu odpovědnosti za ekologickou újmu v českém právním řádu. Jedná se o poměrně složitou problematiku v oblasti práva životního prostředí, která se stále vyvíjí. Vzhledem k tomu, že životní prostředí přesahuje hranice jednotlivých států, i právní úprava ochrany životního prostředí včetně odpovědnosti za ekologickou újmu je silně ovlivněna mezinárodním právem a zejména pak právem evropským. Odpovědnost za ekologickou újmu se řadí mezi odpovědnost za ztráty na životním prostředí a společně s odpovědností za veřejnoprávní delikty tvoří koncept ekologicko-právní odpovědnosti. Cílem této práce je detailně analyzovat institut odpovědnosti za ekologickou újmu a komplexně rozebrat jeho jednotlivé aspekty. Vzhledem k roztříštěnosti právní úpravy a různým pohledům jednotlivých zákonů na pojem ekologické újmy se tato diplomová práce zaměřuje na rozbor jednotlivých pohledů a vysvětlení účelu jednotlivých úprav. Nejdůležitější a v praxi jedinou aplikovanou právní úpravou v této oblasti je systém ukládání preventivních a nápravných opatření v zákonech upravujících jednotlivé složky a zdroje ohrožení životního prostředí. Tato diplomová práce rozebírá jednotlivá opatření ve složkových zákonech a...
Právní odpovědnost za ekologickou újmu
Nováková, Alexandra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
! Odpovědnost za ekologickou újmu je z hlediska právní teorie řazena pod odpovědnost za ztráty na životním prostředí, která zahrnuje vedle odpovědnosti za ekologickou újmu ještě odpovědnost za škodu v soukromoprávním pojetí. Společným rysem škody a ekologické újmy v rámci koncepce odpovědnosti za ztráty je skutečnost, že jejich důsledkem je poškození některé ze složek životního prostředí (enviromentální aspekt). ! Přestože je zákon o ekologické újmě založen na veřejnoprávním přístupu, občanskoprávní odpovědnost zůstává nedotčena. Podle obecných předpisů o odpovědnosti za škodu se bude vždy postupovat v případě, kdy byla ekologickou újmou způsobena škoda na životě a zdraví. V případě škod na majetku pak pouze za situace, kdy tyto nebyly nahrazeny podle zákona o ekologické újmě a pouze v případě vlastnitelných složek životního prostředí. Náhradu škody podle občanského práva nelze též uplatnit v případě (na rozdíl od koncepce ekologické újmy), pokud je škůdce zároveň vlastníkem věci. ! Zákon o ekologické újmě, který vstoupil v účinnost 17. srpna 2008 a který je ve vztahu k zákonu o životním prostředí a dalším složkovým předpisům lex specialis, je transpozicí směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, jejímž cílem je předcházet škodám na životním prostředí a napravovat je. Unijní politika...
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí
Derlich, Stanislav ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent) ; Průchová, Ivana (oponent)
Nápravná opatření v ochraně životního prostředí. Napravit to, co bylo poškozeno, či alespoň poskytnout za poškozené nějakou náhradu, lze jistě považovat za spravedlivé řešení narušeného status quo. V ochraně životního prostředí je takovéto řešení nejen spravedlivé, ale z praktického hlediska nanejvýš žádoucí. V rámci vývoje právní úpravy ochrany životního prostředí dostávají nápravná opatření stále větší prostor, přesto nebo možná právě proto trpí platná právní úprava nápravných opatření značnou roztříštěností a víceméně nahodilostí jednotlivých legislativních řešení. Navíc i samotné pojmosloví je v tomto velmi nejednotné a v literatuře i právních předpisech můžeme vedle samotného pojmu nápravné opatření či synonymického opatření k nápravě nalézt také termíny s širším či obdobným významem, jako jsou kompenzační opatření, mocenská opatření, ochranná opatření, restituční sankce, apod. Předmětem práce je jak obecné vymezení nápravných opatření v ochraně životního prostředí a jejich zasazení do širšího kontextu práva životního prostředí, zejména pak odpovědnosti v právu životního prostředí. V rámci zahraničních právních úprav jsem pro analýzu za klíčové zvolil unijní směrnici o odpovědnosti týkající se životního prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a dále pak úpravu...
Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a její provedení v právním řádu České republiky
Jelínková, Petra ; Tichý, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
V této práci se věnuji směrnici 2004/35 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí a jejímu provedení v právním řádu České republiky s případnými dopady nenáležité transpozice. V I. části práce se věnuji harmonizační potřebě v této oblasti a následně se zaměřuji na samotnou směrnici. Nejdříve ji obecně představuji, následně se věnuji právní úpravě základních institutů a snažím se odkrýt její případné nedostatky. Mezi tyto základní instituty patří klíčové principy, samotná škoda na životním prostředí, provozní činnost, odpovědnostní mechanismus, finanční zajištění a na posledním místě správní řízení o uložení praventivních či nápravných opatření. Ve II. části přistupuji k teoretickým aspektům správné implementace směrnic jakými jsou výklad směrnic, včasné přijetí transpozičního opatření, správné promítnutí obsahu směrnice, náležitá forma transpozičního opatření, aplikace unijních norem, požadavek ekvivalence a efektivnosti a jako poslední připojuji ještě vnitrostátní pravidla implementace unijních norem v České republice, která jsou stanovena usnesením vlády České republiky č. 1304 (Metodické pokyny). Na tyto dvě části navazuji III. částí, kterou pojímám spíše jako praktickou, zaměřuji se na transpoziční opatření České republiky pro účely předmětné...
Výzkum struktury zájmů a potřeb návštěvníků velkoplošných chráněných území a možnosti diferencovaného kulturně výchovného působení (na příkladu Krkonoš) 5: Veřejnost a veřejná rekreace IIa
Ústav pro výzkum kultury, Praha ; Reichel, Jiří ; Blažek, Bohuslav
Výsledky sociologického průzkumu chování návštěvníků NP Krkonoše (KRNAP). Zkoumaná návštěvnická populace byla podrobena důkladnému psychologicko-sociologickému šetření, které mělo přinést zjištění o vazbách ekologicky vhodného chování na zjistitelné faktory. Byly identifikovány různé druhy ekologického chování, škodlivého i užitečného, a popsány faktory, které toto chování mohou ovlivnit. Jsou podrobně uvedeny výsledky jednotlivých testů a předloženy závěry k dalšímu zkoumání.
Výzkum struktury zájmů a potřeb návštěvníků velkoplošných chráněných území a možnosti diferencovaného kulturně výchovného působení (na příkladu Krkonoš) 7: Ekonomické a ekologické aspekty rekreace v Krkonoších
Ústav pro výzkum kultury, Praha ; Stoklasa, Jaroslav
Studie vychází z dlouhodobé zkušenosti s turistikou a rekreací v Krkonoších i z historického zkoumání jejího vývoje. Studie uvádí různé možnosti použití sociálně ekologického přístupu k celé oblasti , ve které se střetávají zájmy cestovního ruchu a potřeby ochrana přírody. Studie zahrnuje: historii, současný stav a předpokládaný vývoj turistiky v Krkonoších, ekologické, sociální a ekonomické souvislosti, které vznikají v důsledku cestovního ruchu a výhled do budoucna, rozlišení rozvoje a ekologických důsledků letního a zimního cestovního ruchu, analýzu rozvoje cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně, ekonomickou analýzu rentability vybraných zařízení cestovního ruchu ve Špindlerově Mlýně. Jsou uvedeny závěry a návrhy na koncepci řešení z hlediska zájmů ochrany přírody, návštěvníku a místních obyvatel.
Výzkum struktury zájmů a potřeb návštěvníků velkoplošných chráněných území a možnosti diferencovaného kulturně výchovného působení (na příkladu Krkonoš) 10: Reakce návštěvníků na různě vyjádřená sdělení o zákazu zkracování cest
Ústav pro výzkum kultury, Praha ; Hutar, Zbyněk
Terénní studie se zabývala ochotou návštěvníků Krkonoš respektovat omezení chůze mimo vyznačené cesty. Jsou uvedeny reakce na různé formy sdělení o zákazu. Studie uvádí, že forma zákazu má na chování návštěvníků velký vliv. Zároveň je zdůrazněno, že pouhý nápis nepřináší jasné zdůvodnění, proč je chůze mimo vyznačené cesty nepřípustná. Jsou uvedena doporučení pro komunikační strategii KRNAPu. Studie je doplněna sémiologickým komentářem B. Blažka
Výzkum struktury zájmů a potřeb návštěvníků velkoplošných chráněných území a možnosti diferencovaného kulturně výchovného působení (na příkladu Krkonoš) 9: Krkonošský národní park a ekologické problémy rekreace II. Obsahová analýza výstřižků
Ústav pro výzkum kultury, Praha ; Kábele, Jiří
Studie zkoumá nepřímý kontakt KRNAPu s veřejností prostřednictvím médií. Obsahová analýza sdělovacích prostředků sledovala tři tematické okruhy 1. Krkonošský národní park, 2. Konflikty lidí a přírody, lidí mezi sebou a lidí s institucemi v době rekreace a 3. Problematiku životního prostředí v televizi, rozhlase a filmu. Je uveden popisný aparát obshaové analýzy, který je rozdělen na základní údaje o textu, charakteristiku obsahu a kategorie způsobu. Celkem je uvedeno v těchto skupinách 72 kategorií, které mohou být pro popsání textu použity. Jsou uvedeny frekvence témat a procento jejich zastoupení v různých typech médií. Jsou uvedeny ukázky textů z denního tisku včetně jeho hodnocení. Závěr analýzy uvádí doporučení pro komunikační strategii KRNAPu i hodnocení přístupu médií k uvedeným tématům. Studie obsahuje tematické okruhy 2 a 3.
Výzkum struktury zájmů a potřeb návštěvníků velkoplošných chráněných území a možnosti diferencovaného kulturně výchovného působení (na příkladu Krkonoš) 12: Veřejnost a horská rekreace III.
Ústav pro výzkum kultury, Praha ; Reichel, Jiří ; Blažek, Bohuslav
Výsledky sociologického průzkumu chování návštěvníků NP Krkonoše (KRNAP). Byly identifikovány různé druhy ekologické chování, škodlivého i užitečného a popsány faktory, které toto chování mohou ovlivnit. Práce uvádí jednotlivé typy návštěvníků a snaží se postihnout, které faktory podmiňují jejich chování. Jako hlavní faktor ovliňující ekologické chování se ukázal být věk nikoli ve smyslu čistě chronologickém, ale spíše ve smyslu stylů jednání různých generací v dané populaci koexistujících.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.