Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tenkovrstvé systémy
Kuchařík, Jan ; Máca, Josef (oponent) ; Zatloukal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou tenkých vrstev na různé druhy substrátů. V rámci teoretické části je přehled tvorby tenkých vrstev pomocí několika technik. V práci se nachází přehled používaných procesů čištění substrátů před depozicí tenké vrstvy a nástroje pro vyhodnocování jejich vlastností. V jejím závěru je rozebrána metoda maskování. V experimentální části proběhlo seznamování s naprašovacím zařízením NP – 12 a výroba vzorků. Byla vyhodnocena adheze vyrobených vzorků. Následovala elektrodepozice vzorků s titanovým povlakem. Závěrem proběhlo maskování křemíkového substrátu.
Studium jevů limitujících životnost sekundárních článků Ni-Zn
Chladil, Ladislav ; Oriňáková,, Renáta (oponent) ; Vanýsek,, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá studiem vlivu vybraných aditiv na kladnou a zápornou elektrodu Ni-Zn sekundárních článků. První skupinu aditiv tvoří anorganické přísady, které umožňují snížení rozpustnosti ZnO v elektrolytu a tím potlačení objemových změn. Druhá skupina aditiv je tvořena organickými látkami, které ovlivňují tvorbu depositu na záporné elektrodě a umožňují potlačení dendritického růstu. Všechna aditiva byla posuzována s ohledem na kompatibilitu s kladnou elektrodou, s ohledem na potlačení dendritického růstu a také byl posuzován vliv na korozi zinkové elektrody a na vývin vodíku. Mimo to byla provedena studie vlivu vybraných aditiv na dekompoziční kinetiku supersaturovaných elektrolytů a v závěru také krátká studie možnosti využití pulsních režimů nabíjení s ohledem na potlačení růstu dendritů.
Tenké vrstvy oxidu titaničitého připravené elektrochemicku cestou
Janov, Pavel ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá přípravami aktivních elektrochromických vrstev oxidu titaničitého a jejich interkalačních vlastností. Elektrodepozicí byla vytvořena aktivní vrstva na skleněných substrátech pokryté tenkou transparentní elektronovou vrstvou In2O3:Sn (ITO). Porovnávali se funkční vrstvy připravené elektrolyticky s funkčními vrstvami připravené vakuovými metodami. Dále se vyhodnocovali jejich elektrodové vlastnosti v elektrolytech obsahující lithium.
Příprava samoorganizovaných nanostrukturovaných oxidických vrstev
Šťastná, Eva ; Pouchlý, Václav (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Na vzorcích čistého hliníku (99,95 Goodfellow) byly provedeny experimenty pro ověření různých anodizačních technik. Jako elektrolyt byl použit roztok kyseliny šťavelové, anodizační napětí dosahovalo hodnot od 20 V do 60 V, přičemž po celou dobu anodizace byl měřen průběh proudu. Prostřednictvím FEG – SEM byl popsán vliv přípravy hliníkového substrátu, délky anodizace a anodizačního napětí na parametry připravené struktury. Připravené oxidické vrstvy se vyznačovaly rovnoměrně uspořádanými 20 – 30 nm v závislosti na velikosti anodizačního napětí. Metodou postupného snižování pórů bylo dosaženo struktury s póry o průměru 10 nm. Aplikací následného chemického a elektrochemického leptání oxidické vrstvy bylo dosaženo rozšíření pórů na 80 nm při zachování pravidelně uspořádané struktury. Byly také zjišťovány možnosti elektrodepozice kovů do pórů připravené struktury bez nutnosti odleptat oxidickou membránu od hliníkového substrátu. Byly vyzkoušeny možnosti elektrodepozice za použití stejnosměrného, pulsního i symetrického a nesymetrického proudu. Výsledná struktura výrazně závisela na předchozí úpravě oxidické membrány. Jestliže byla na porézní vrstvu aplikována metoda ztenčování bariérové vrstvy snižováním napětí a následné chemické leptání, byly připraveny dlouhé nanodráty vyplňující většinu membrány. Nanášením kovu nesymetrickým střídavým proudem do matrice připravené metodou postupného snižování napětí byly připraveny velmi krátké nanodráty vyplňující většinu oxidické vrstvy.
Vliv aditiv na vlastnosti elektrodových hmot pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vlivu pojiv na vlastnosti kladné elektrody alkalických akumulátorů. Aditivem použitým na niklové elektrodě byl kobalt. V praktické části práce je popsán postup odleptávání niklové elektrody a následné elektrodepozice provedené na niklových elektrodách. Měření různých koncentrací niklu a kobaltu byla proměřena a vyhodnocena v grafech, které jsou součástí této práce. Tyto grafy jsou okomentovány a jsou z nich odvozeny závěry a poznatky provedených měření.
ELECTROCHEMICAL STUDY OF CuSCN INORGANIC HOLE-TRANSPORT MATERIAL FOR SOLAR CELLS PREPARED BY ELECTRODEPOSITION FROM AQUEOUS SOLUTION
Vlčková Živcová, Zuzana ; Mansfeldová, Věra ; Bouša, Milan ; Kavan, Ladislav
A comparative study is reported for electrodeposited copper(I) thiocyanate layers (ca. 500 nm) on two types of conductive/semiconductive substrates: i) carbon (boron-doped diamond_BDD, glass-like carbon_GC), and ii) carbon-free F-doped SnO2 conducting glass (FTO). SEM and Raman evidence that electrodeposition from aqueous solution results in homogenous CuSCN layers with dominant thiocyanate ion bounded to copper through its S-end (Cu−SCN bonding), as in spin-coated CuSCN layers. Electrochemical impedance spectroscopy (EIS) confirms the p-type semiconductivity of layers with a flatband potential from 0.1 to 0.18 V vs. Ag/AgCl depending on the substrate type, and the acceptor concentration (NA) of 5 x 1020cm-3 in all cases. The flatband potentials determined from Mott-Schottky plots (EIS) are in good agreement with the Kelvin probe measurements. The blocking quality of CuSCN layers was tested using Ru(NH3)63+/2+ redox probe. CuSCN deposited on BDD substrate exhibits better blocking properties compared to CuSCN deposited on FTO.
Tenkovrstvé systémy
Kuchařík, Jan ; Máca, Josef (oponent) ; Zatloukal, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou tenkých vrstev na různé druhy substrátů. V rámci teoretické části je přehled tvorby tenkých vrstev pomocí několika technik. V práci se nachází přehled používaných procesů čištění substrátů před depozicí tenké vrstvy a nástroje pro vyhodnocování jejich vlastností. V jejím závěru je rozebrána metoda maskování. V experimentální části proběhlo seznamování s naprašovacím zařízením NP – 12 a výroba vzorků. Byla vyhodnocena adheze vyrobených vzorků. Následovala elektrodepozice vzorků s titanovým povlakem. Závěrem proběhlo maskování křemíkového substrátu.
Electrochemical Deposition of Silver Amalgam Particles on Pyrolitic Graphite Electrode
Šebest, Peter ; Havranová-Vidláková, Pavlína ; Ligmajer, Filip ; Fojta, Miroslav ; Daňhel, Aleš
Silver solid amalgam represents suitable alternative electrode material to metallic mercury, Controlled electrodeposition of variable silver amalgam particles (AgAP) on the surface of pyrolitic graphite electrode from an electrolyte containing Agt It and Hg(II) ions is reported as a novel method suitable lot preparation of perspective supporting materials Scanning electron microscopy including energy-disperse X-ray spectrometer and image processing software were used for analysis of composition and morphology of AgAP on POE A model electrochemically reducible 4-niirophenol was used to test a potential applicability of AgAp-PGE in electroanalytical methods.
Příprava a charakterizace TiO2 nanotrubiček dekorovaných stříbrem pro biomedicínské účely
Bílek, Ondřej ; Horynová, Miroslava (oponent) ; Fohlerová, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce shrnuje poznatky z oblastí syntézy, charakterizace a využití nanotrubiček z oxidu titaničitého a jeho kombinace s nanočásticemi stříbra pro biomedicínské účely. Součástí práce jsou i základní protokoly práce s buněčnými kulturami a bakteriemi. Praktická část této diplomové práce se zaměřuje především na syntézu tubulárních struktur z oxidu titaničitého pomocí anodické oxidace 500nm titanové vrstvy a následné dekorování nanotrubiček stříbrem pomocí elektrodepozice. Závěr praktické části je věnován testování antibakteriálních vlastností nového materiálu a zkoumání vlivu množství elektrodeponovaného stříbra na adhezi MG-63 buněk. Vlastnosti nového povrchu jsou vždy porovnávány s referenčním vzorkem, který je tvořen nanotrubičkami z oxidu titaničitého bez stříbra.
Elektrochemické metody přípravy kovokeramických oxidačně odolných vrstev
Šťastná, Eva ; Pouchlý, Václav (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Na vzorcích z čistého hliníku (99,99+ %, VÚK čisté kovy, s. r. o.) a na vzorcích čistého titanu (99,95 %, Goodfellow) s vrstvou naprášeného hliníku (99,99 %, VÚK čisté kovy, s. r. o.) byl proveden technologický postup s cílem připravit oxidačně a tepelně odolnou kovokeramickou vrstvu. Na vzorcích byla prostřednictvím anodizace v kyselině šťavelové připravena oxidická vrstva s jemnými, hexagonálně uspořádanými póry o průměru 30 nm. Během dalšího zpracování vzorků byla struktura uzpůsobena pro elektrochemickou depozici mědi do pórů. Cílem elektrodepozice bylo vytvoření měděných nanodrátů nanesených do pórů oxidické vrstvy. Proces probíhal v roztoku síranu měďnatého a kyseliny sírové ve vodě. Řídícím parametrem depozice bylo napětí, jež mělo výrazně asymetrický průběh periody, kterou bylo nutné pro úspěšné vytvoření drátů optimalizovat. Výsledkem celého procesu byla struktura s oxidickou matricí, jejíž póry byly z velké části zaplněny mědí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.