Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 573 záznamů.  začátekpředchozí456 - 465dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií
KŘÍŽKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářská práce je: Edukační činnost sestry u pacientů s epilepsií. Slovo edukace znamená výchovu a vzdělávání. Epilepsie patří k nejčastějším neurologickým onemocněním. Proto sestra by měla být v této oblasti vzdělaná tak, aby mohla klienta účelně edukovat o dodržování léčebného režimu. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretickou část lze rozdělit na dvě části. V první části se zabývám samotným onemocněním epilepsie. V druhé části popisuji edukaci, její druhy, metody, cíle a fáze. Dále ještě popisuji roli sestry, jako edukátorky, a také obsah edukace u epileptika. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní a kvalitativní výzkum. Kvantitativní šetření bylo provedeno technikou sběru dat dotazníkem pro sestry pracující na neurologickém oddělení. Výsledky z kvantitativního šetření byly znázorněny graficky a vyhodnoceny v diskuzi. Kvalitativní šetření bylo realizováno formou nestandardizovaných rozhovorů s klienty s epilepsií. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti všeobecných sester o metodách edukace pacientů s epilepsií. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza: "Sestry znají metody, jak edukovat pacienty s epilepsií." Druhým cílem bylo zjistit vědomosti pacientů s epilepsií o léčebném režimu, kteří byli edukováni sestrou a k tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: "Jaké vědomosti má klient s epilepsií o léčebném režimu po edukaci sestrou?" Po zpracování výsledků z dotazníků můžeme říci, že hypotéza byla potvrzena. Sestry se orientují v metodách edukace. Ale domnívám se, že sestry nemají moc znalostí o edukaci, jako takové. V této oblasti je stále co zlepšovat. Zjištěné výsledky z kvalitativního šetření upozornily na to, že mnoho sester není do edukace u klientů s epilepsií ani zapojována. Z rozhovorů vyplynulo, že klienti mají znalosti o léčebném režimu, ale zdají se jim strohé. Jako výstup práce byl vytvořen informační materiál o základních informacích o léčebném režimu pro klienty s epilepsií (příloha 4). Dále ve své práci uvádím příklad struktury edukačního plánu v ošetřovatelství (příloha 1). Ten by měl sestrám sloužit, jako podklad pro vedení edukace.
Popáleniny jako ošetřovatelský problém
KROPÍKOVÁ, Eva
Popáleniny jako ošetřovatelský problém je název této bakalářské práce, která se rozděluje na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zabývá obecným popisem kůže a jejími funkcemi, příčinami popálenin, jejich rozsahem a hloubkou, zásadami první pomoci, rehabilitací a léčbou popálenin, infekcí u popálenin, ošetřovatelskou péčí, ošetřovatelskými problémy, ošetřovatelskými postupy, zásadami bariérové péče, edukací, psychologickou problematikou.V praktické části této bakalářské práce jsou zpracovány tři cíle, které byly předem stanoveny. Cílem bylo zmapování postupů, které používají sestry při ošetřování popálených ploch. Druhým cílem bylo zjistit, jaké problémy sestry vidí v péči o pacienty s popáleninami. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry edukují pacienty s popáleninami. V praktické části byla ke sběru dat použita metoda kvantitativního výzkumu, která probíhala výzkumnou formou dotazníků obsahujících 34 otázek, které byly zcela anonymní. Dotazníky byly rozdány po nemocnicích v Jihočeském kraji. Výzkumného šetření se za pomoci dotazníků zúčastnila Nemocnice Písek, a. s., Nemocnice Prachatice, a. s., Nemocnice Tábor, a. s., Nemocnice České Budějovice, a. s. Respondentkami byly zdravotní sestry pracující na chirurgických odděleních. K dosažení cílů byly vytvořeny čtyři hypotézy. H1: Sestry používají moderní způsoby hojení ran při popáleninách. H2: Sestry vnímají jako ošetřovatelský problém komunikaci s pacienty s popáleninami. H3: Sestry vidí problém s dodržováním ošetřovatelské bariérové péče u pacientů s popáleninovým traumatem. H4: Sestry edukují pacienty s popáleninami.
Výuka cizích jazyků prostřednictvím dramatické výchovy
JIROVSKÁ, Lenka
Autorka v této práci nastiňuje možnost využití metod a technik dramatické výchovy při výuce cizího jazyka pro žáky prvního stupně základní školy, tedy ve věku 6 ? 11 let. Zabývá se tématy, jako je edukace a edukační procesy. Dále se zde hovoří o základních metodách a technikách dramatické výchovy, osobnosti pedagoga a žáka.
Kooperace sestry a lékaře v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů
RAZIMOVÁ, Lada
Onemocnění pohybového aparátu patří v současné době k velmi častým. Postihuje všechny věkové kategorie, zahrnuje vrozené vady, úrazy, záněty, degenerativní onemocnění a další. V České republice je mnoho center, která sdružují pacienty se stejným onemocněním. Avšak centra pro ortopedické pacienty chybí. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena obecně na problematiku výměny kloubů, rehabilitaci a vztah zdravotníků a pacienta. Cílem práce bylo 1. Zjistit, zda informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů splňují očekávání pacientů a naplňují jejich potřeby. 2. Zjistit, zda sestry na oddělení vnímají rozdíl v zapojení pacienta do ošetřovatelské péče, podle toho, zda informační centrum navštívil nebo nenavštívil. 3. Zjistit, zda existují nějaké problémy při provozu centra z pohledu pacientů, sester na oddělení a z pohledu lékařů. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro pacienty (kteří podstoupili aloplastiku kolenního či kyčelního kloubu) v České republice a v Rakousku, a pro sestry pracující na ortopedickém oddělení a jednotce intenzivní péče v nemocnici Pelhřimov. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů naplňují potřeby pacientů. 2. Sestry na oddělení hodnotí významný rozdíl mezi spoluprací s pacientem, který centrum pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů navštívil nebo ne. 3. Při provozu centra pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů existují problémy z pohledu sester na oddělení. Pro kvalitativní část šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili pacienti po aloplastice nosného kloubu. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Jaká je souvislost mezi činností sestry v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů a sestry na oddělení, a spokojenosti pacientů v oblasti jejich potřeb? 2. Jaké informace pacienti v centru postrádají? 3. Hodnotí pacienti informace podané v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů jako orientační, nebo jsou významné pro snadnější zvládání pooperační péče? Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány a zneseny do schémat. Pacienti mají narušené fyzické i psychické potřeby, tudíž smyslem spolupráce je spokojený a plně informovaný pacient. Z výsledků je patrné, že sestra v centru úzce spolupracuje se sestrami na oddělení. Šetřením bylo zjištěno, že pacienti v centru žádné informace nepostrádají. Pacienti jsou připraveni na operaci, orientují se v problematice a vědí co obnáší rehabilitace, jakožto důležité součásti pooperační fáze. Lze tedy usuzovat, že pacienti jsou připraveni pro snadnější zvládání pooperační péče. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní podstupující aloplastiku nosných kloubů mají dostatek informací. Přestože sestry na oddělení a lékaři vnímají rozdíl mezi pacientem, který centrum navštívil a pacientem, který centrum nenavštívil, podnětem pro další šetření by mohlo být, jak pacienti vnímají rozdílnost informací podaných v centru a mimo něj. Výsledky šetření by mohly být podnětem pro vznik nových center nejen na Vysočině, ale i v Rakousku. V souvislosti s výsledky práce a na základě informací podávaných v centru, kdy pacienti hodnotí informace za dostačující, byl vytvořen informační leták. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
Podíl sestry na nutriční terapii u nezralých novorozenců v intenzivní péči
KRČMOVÁ, Pavla
Práce je zaměřená na oblast výživy nezralého novorozence na intenzivní péči z pohledu ošetřovatelských činností. Při jejich provádění se sestra setkává s obtížemi, které vyplývají z nezralostních stavů, jako je nedostatečné sání, špatná koordinace sání a polykání, vstupuje do interakce s rodičem, který narození milovaného dítěte prožívá plný obav o život a následně budoucnost svého potomka. Přirozená výživa, a to nejlépe mateřským mlékem, je i při značném rozvoji počátečních formulí, nenahraditelná. Proto je třeba do tohoto týmu přizvat i matku dítěte, která je v oblasti výživy novorozence nepostradatelná. Výživu nelze zajistit pouze enterálně, zajišťuje se i cestou parenterální. Zajištění a hodnocení výživy novorozence, její optimalizace, je výsledkem činností celého zdravotnického týmu, tedy i sestry. Teoretická část práce obsahuje zjištěné poznatky o nutriční terapii nezralého novorozence. Zaobírá se jak parenterální, tak enterální výživou, jejím složením a technikami podání. V empirické části jsou zaznamenané a vyhodnocené výsledky výzkumného šetření, které vedly k odpovědím na výzkumné otázky související s podílem sestry na nutriční terapii nezralého novorozence, vlivem permanentní nazogastrické sondy na dýchání a zahlenění novorozence v nose a v neposlední řadě s informovaností matek nezralých novorozenců o jejich výživě. V závěru práce jsou navržená opatření vyplývající z výsledků výzkumu a stanoveno doporučení pro další šetření. K výstupům patří i vypracovaná brožura Výživa nedonošeného miminka určená pro distribuci matkám na neonatologických a perinatologických odděleních a Pracovní doporučení pro zavedení gastrické sondy. Je nutné říci, že vychází z již předložených pracovních postupů. Bylo rozšířené o doporučení volby místa zavedení s ohledem na další záměr způsobu podávání enterální výživy.
Zdravý způsob výživy pro pacienty v počáteční fázi diabetu 2. typu - edukační materiál.
ŠVENDOVÁ, Marcela
Tato bakalářská práce se zabývá tématikou vhodné výživy u pacientů s diabetem 2. typu v počáteční fázi. Cílem bakalářské práce bylo sestavení edukačního materiálu pro tyto pacienty. Abychom získali data pro vytvoření edukačního materiálu, bylo zapotřebí, zjistit požadavky cílové skupiny. K tomu nám posloužil dotazník. Dotazník byl vypracován s cílem, zjistit u dané skupiny pacientů jejich požadavky na srozumitelnost, přehlednost a použitelnost edukačního materiálu u pacientů, kterým byla nově diagnostikována diabetes mellitus 2. typu. Do této edukační jednotky byly vybrány potraviny, které mohou snížit riziko rozvoje diabetu a zároveň působit preventivně na snížení hladiny cukru v krvi. Studiem v odborné literatuře jsem získala přehled o vhodných potravinách. Na základě zpracování dotazníku a samostudia jsme zhotovila edukační materiál pro tyto pacienty. Výzkumná část probíhala distribucí dotazníku k praktickým lékařům, kteří spolupracovali na výzkumné části. Téma edukace u pacientů s diabetem 2. typu jsem zvolila, jelikož je to celosvětový problém a počet nových pacientů přibývá. Jednou z příčin tohoto onemocnění je metabolický syndrom. A metabolický syndrom jde ovlivnit zdravou životosprávou.
Integrace rodičů do péče o kriticky nemocné dítě
MULAČOVÁ, Romana
Přítomnost rodičů na pediatrických jednotkách intenzivní péče je dnes již zcela běžná. Budování partnerského vztahu mezi rodiči a zdravotnickým personálem a kvalitní integrace rodičů do péče je velmi náročný proces. Úspěšnost tohoto procesu je do velké míry závislá především na sestře. Právě sestra rodiče vede, edukuje, podporuje a zároveň odborně začleňuje do péče o jejich dítě. V péči o kriticky nemocné dítě je spolupráce s rodiči navíc zatížena vysokou mírou stresu za stany rodičů, závažným stavem dítěte a vysokými odbornými a technickými požadavky na sestru. Diplomová práce se zaměřuje na integraci rodičů do péče o kriticky nemocné dítě z pohledu sestry. Cílem této práce bylo popsat obecné podmínky pro integraci rodičů do péče o kriticky nemocné dítě a zmapovat současný stav spolupráce ve vztahu sestra ? rodič ? kriticky ? nemocné dítě z pohledu sestry. Dalšími cíly bylo analyzovat, zda se sestry cítí dobře připraveny pro práci s rodiči kriticky nemocných dětí a vypracovat brožuru, týkající se úvodního seznámení s jednotkou intenzivní a resuscitační péče pro kojence a větší děti pro lepší informovanost rodičů. Ve výzkumné části práce byl použit kvalitativní výzkum. Technikou sběru dat byl polostandardizovaný rozhovor. Výzkumný vzorek tvořilo sedm sester pracujících v oblasti péče o kriticky nemocné děti a to ve čtyřech vybraných nemocnicích v České republice. Výzkum probíhal v období od května 2011 do července 2011. Výsledky výzkumu ukázaly, že podmínky pro integraci rodičů nejsou zcela optimální. V této oblasti sestry poukazovaly především na omezené ubytovací kapacity pro rodiče, chybějící zázemí a nevyhovující prostorové uspořádání pracovišť intenzivní péče. Ochotu k užší spolupráci s rodiči kriticky nemocných dětí sestry projevily převážně v oblasti základní ošetřovatelské péče, nejčastěji pak v oblasti hygienické péče. Ke spolupráci s rodiči v oblasti specializované péče se respondentky stavěly spíše zamítavě. Jak dále z výzkumu vyplynulo, většina sester považuje práci s rodiči za velice psychicky náročnou a nebyla na ni v průběhu svého školního vzdělávání nikým připravena. Zjištění plynoucí z výsledků výzkumu vedly k vypracování informační brožury, ta slouží jako základní informační a edukační materiál pro rodiče dětí hospitalizovaných na jednotce intenzivní a resuscitační péče pro větší děti a kojence ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Zároveň představuje podrobný návod na podobný materiál pro další zařízení tohoto typu a v neposlední řadě usnadňuje sestrám celý proces úvodní edukace rodičů. Tato práce může také pomoci ve výuce dětských sester, napomáhá studentům i sestrám pracujícím s rodiči kriticky nemocných dětí v pochopení principů ?Family centred care? a jejich naplňování v praxi.
Spolupráce sestry a pacienta v nefrologické ambulanci
ŠŤASTNÁ, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá spoluprací mezi sestrami a pacienty ve vybraných nefrologických ambulancích. Výsledky tohoto výzkumného šetření mohou velice pozitivně ovlivnit chování a jednání sester a pacientů v nefrologických či jiných ambulancích a tím vlastně přispět ke zlepšení jejich vzájemné spolupráce. Nefrologická ambulance poskytuje péči všem pacientům s renální dysfunkcí a trvale jsou zde dispenzarizováni nemocní s chronickou renální insuficiencí. Nefrologická ambulance je velmi důležitým mezistupněm predialyzačního období, zabývající se komplexní přípravou pacientů před náhradími terapeutickými metodami (hemodialýzy, peritoneální dialýzy). Sestra pracující v této ambulanci je velice nezbytným prvkem, protože musí pacienta nejen edukovat o léčebných opatřeních, která pomohou zmírnit dopad snížené činnosti ledvin, ale i pacienta motivovat k tomu, aby se podílel na léčbě svého onemocnění. Mezi sestrou a pacientem je, proto důležitá oboustranná důvěra a vzájemná spolupráce. Cílem tohoto výzkumného šetření, bylo zjistit, jaká je spolupráce mezi sestrou a pacientem v nefrologické ambulanci. Ke zjištění spolupráce mezi sestrou a pacientem bylo použito kvalitativní formy výzkumného šetření, prostřednictví polostrukturovaného rozhovoru. Na základě rozhovorů u jednotlivých respondentů, byly poté vytvořeny kazuistiky. Kazuistiky tvořili podklad pro sestavení kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Na samém počátku výzkumného šetření bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. Všechny otázky byly zodpovězeny. Po zodpovězení výzkumných otázek jsme došli k závěru, že spolupráce mezi sestrou a pacientem v nefrologických ambulancích je obecně velice dobrá. Výsledky této bakalářské práce bychom rádi prezentovali na odborných konferencích či seminářích. Výsledky tohoto výzkumného šetření by mohli pomoci sestrám v nefrologických ambulancích i v ostatních ambulantních provozech k tomu, aby došlo ke zlepšení vzájemné spolupráce a komunikace v jejich ambulancích. A tím i ke zlepšení ošetřovatelské péče o pacienty.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 573 záznamů.   začátekpředchozí456 - 465dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.