|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Analýza hospodaření ekologických farem na zvoleném trhu
SNÁŠEL, David
Tato diplomová práce se zabývá analýzou ekologického zemědělství v okrese Tábor. V teoretické části jsou popsány základy ekologického zemědělství, stav a vývoj ekologického zemědělství v ČR a ve světě. Vlastní práce se soustředí na zhodnocení stavu ekologického zemědělství v okrese Tábor s použitím statistických metod, kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Na závěr je zhodnocení celého výzkumu a doporučení pro praxi.
|
|
|
Význam krajinných prvků pro racionální využívání krajiny a podporu biodiverzity
URBÁNKOVÁ, Martina
Hlavním tématem této práce je hodnota krajinných prvků, zaměřených na šetrné využití půdy a podporu biodiverzity. V důsledku neustálého nárůstu rušivých dopadů civilizace, je kladen velký důraz na regeneraci a tvorbu krajiny. Zejména na ekologické způsoby zemědělství ve vztahu ke krajině. V teoretické části specifikuji pojmy související s kulturní a ekologickou funkcí krajiny a problematikou snižování počtu živočišných a rostlinných druhů. Nástroje na podporu ekologické stability krajiny jsou tříděny a objasněny v jednotlivých kategoriích. Analytická část je založena na teoretických pojmech a rozhovorech s dotazovanými stranami. Tato část obsahuje analýzu opatření realizovaná při tvorbě krajinných prvků k dosažení rozmanitosti druhů a kvality půdy. Cílem této práce je popsat konkrétní opatření realizovaná v Plzeňském kraji, včetně hodnocení efektivnosti konkrétních opatření na základě rozhovorů s dotazovanými stranami.
|
|
|
Inventarizační analýza LCA pro vybrané druhy obilovin
PANUŠKOVÁ, Šárka
Cílem této práce bylo zjištění a vyhodnocení environmentální zátěže, která vzniká při pěstování pšenice a žita. Porovnány byly kategorie agrotechnických operací, polních emisí, hnojiv a pesticidů. Následným cílem bylo srovnání výsledných enviromentálních zátěží mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím.
|
|
|
Zhodnocení ekologického zemědělství na Prachaticku
KOUBOVÁ, Jana
Okres Prachatice se nachází na jihozápadní části Jihočeského kraje a je součástí Šumavy. Převážná část okresu se nachází v nadmořské výšce 600 {--} 800 m, což znamená, že poloha okresu odpovídá podhorské a horské oblasti. Průměrná roční teplota v nižších nadmořských výškách (tj. kolem 500 m n.m.) je 7 0C a roční úhrn srážek je zde 500 mm. V horských oblastech okresu (kolem 1000 m n.m.) je průměrná teplota pouze 3,7 0C a úhrn srážek se pohybuje kolem 1100 mm. K 1.10.2007 zde hospodařilo 23 ekologických zemědělců. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 21 ekozemědělců. Dotazník měl 4 části: sociologickou, zootechnickou, agrotechnickou a ekonomickou (celkem 99 otázek). Nejmladšímu respondentovi je 31 let, nejstaršímu 69. Mladší ekozemědělci využívají ke svému podnikání zaměstnance.Vysokoškolsky vzděláno je 38 %, 62% osob má nižší vzdělání, z čehož převažují z 85 % středoškoláci. Ekozemědělci s nižším vzděláním jsou častěji věřící než ti, kteří jsou vzdělaní vysokoškolsky. Průměrná rozloha podniku je 216,41 ha. Čím menší je výměra pozemků, tím více ekozemědělců má ještě jiné zaměstnání. 71 % ekozemědělců hospodaří v CHKO, čemuž odpovídá i zatížení VDJ/ha, které zde v průměru činí 0,66 VDJ/ha. Ke hnojení pozemků se využívá především hnůj a kompost. Ekozemědělci se zaměřením na chov krav bez tržní produkce mléka chovají jen masná a kombinovaná plemena. Připouštění zvířat se provádí přirozenou plemenitbou. Polovina ekozemědělců provádí výkrm skotu. Dotace tvoří v průměru 67 % příjmů domácností ekozemědělců, zbytek jsou tržby. Téměř všichni vkládají příjmy na zpět do zemědělství. Mladí ekozemědělci (do 42 let) vnímají způsob žádání o dotace jako moc složitý. 76 % ekologicky hospodařících zemědělců má problém zpeněžit produkty v bio kvalitě. Pokud by měli k tomu možnosti, pak se osoby s vyšším vzděláním neváhají pustit do výroby složitějších biopotravin, na rozdíl od dotazovaných se vzděláním nižším. Většina je zatížena půjčkou či úvěrem.
|
|
| |
host ::
RSS.