|
|
Ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy. Podtitul: Důležitost ergonomie a její vliv na soběstačnost pacienta.
Veselková, Eliška ; Hradilová, Iva (vedoucí práce) ; Krulová, Anna (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Eliška Veselková Vedoucí práce: Bc. Iva Hradilová Název práce: Ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy: Důležitost ergonomie a její vliv na soběstačnost pacienta Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou ergonomie domácího prostředí u pacientů po poškození míchy. Hlavním cílem bakalářské práce je poukázat na význam ergonomie a její vliv na soběstačnost lidí s míšním poraněním. Zaměřuje se převážně na kvadruplegické pacienty. V první, teoretické části jsou obecně shrnuty poznatky o poškození míchy, na které navazuje věcná charakteristika kvadruplegických pacientů. Odborné znalosti oboru ergonomie a ergoterapie upozorňují na jejich nezbytnou propojenost ve spojitosti s problematikou domácího prostředí pacientů. Teoretickou část uzavírá souhrn požadavků pro bezbariérové domácí prostředí v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Druhá, praktická část podrobně řeší problémové situace tří kvadruplegických pacientů. Těžiště práce spočívá ve vyšetření pacientů a zmapování jejich domácího prostředí. K tomuto účelu byl modifikován nástroj Quadriplegia Index of Function pro hodnocení soběstačnosti a byla využita metodika SEMAFOR home: Smart Evaluation...
|
|
| |
|
|
Pády seniorů v domácím prostředí
DOČEKALOVÁ, Zuzana
Tato bakalářská práce je zaměřena na jeden z častých problémů postihujících seniory, který velice negativně ovlivňuje život seniora i jeho rodiny. Jedná se o pády seniorů v domácím prostředí, které bývají často důvodem dlouhodobé hospitalizace seniora, vedou často také ke zhoršování stavu, či v nejhorších případech k úmrtí seniora. Proto je důležité, aby senioři i jejich rodiny byli dostatečně informováni o způsobech, jak pádům předcházet a jaká opatření lze přijmout k předcházení pádů seniorů. Tato práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsou v úvodní kapitole popsány vědní obory gerontologie a geriatrie a vymezeny pojmy stárnutí a stáří. Dále jsou pak popsány způsoby vyšetření geriatrického pacienta. V dalších kapitolách teoretické části jsou charakterizovány pády, jejich příčiny, fenomenologie, následky pádů a jejich prevence. Ve výzkumné části práce byly určeny čtyři cíle. Zjišťováno bylo, jaké jsou okolnosti pádů seniorů v domácím prostředí, jaké jsou důsledky pádů z pohledu seniorů a jejich rodinných příslušníků, zda senioři, kteří v minulosti již utrpěli pád, přijali nějaká preventivní opatření k předcházení dalším pádům a jaký postoj zaujímá k prevenci pádů rodina seniorů. Výzkumu se zúčastnilo 5 seniorů, kteří v minulosti utrpěli pád v domácím prostředí a 5 rodinných příslušníků. Při zpracování dat získaných rozhovory s respondenty vzniklo 5 kategorií a 6 podkategorií. Z výsledků vyplývá, že pád obvykle nepříznivě ovlivní další život seniora. Všichni dotazovaní respondenti v rozhovoru uvedli určitý strach z opakování pádů, nějaká preventivní opatření proti dalším pádům však přijali jen někteří respondenti. Na základě této bakalářské práce byl vytvořen krátký edukační materiál, který by mohl být dále využit jako edukační leták sloužící k předání praktických informací o prevenci pádů seniorům.
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní fázi. Podtitul: Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek
Kovářová, Iveta ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Iveta Kovářová Vedoucí práce: Bc. Alice Oktábcová Oponent práce: ………………….………………….… Název bakalářské práce: Ergoterapeutická intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní fázi Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek Abstrakt bakalářské práce: Cévní mozkové příhody (CMP) jsou velmi závažným a častým onemocněním s vysokou mortalitou. Prevalence a incidence cévních mozkových příhod je dlouhodobě sledována. V současné době dochází k neustálému zvyšování pochopení problematiky cévních mozkových příhod, jejich hodnocení a léčebné intervenci. Cílem rehabilitace u pacientů po cévní mozkové příhodě je obnova soběstačnosti a snížení závislosti pacienta na dalších osobách. Nedílnou součástí rehabilitace je i ergoterapie. Tato práce upozorňuje na následky cévní mozkové příhody a představuje možnosti ergoterapeutické intervence s cílem navrátit pacienta do domácího prostředí. Praktická část práce popisuje průzkum, který byl proveden u pacientů po CMP. Vyhodnocení průzkumu zjišťuje nedostatečnou informovanost pacientů o možnostech následné rehabilitace a na základě výsledků je vytvořen "Přehled zásad a doporučení pro pacienty po propuštění z iktových lůžek." Obsahem přehledu jsou praktické rady a doporučení, která by pacientům po CMP měla usnadnit...
|
|
|
Rodinné soužití s osobou se zdravotním postižením
TOBOLKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá rodinným soužitím s osobou se zdravotním postižením. Téma bylo zvolené z důvodu, že k osobám se zdravotním postižením konkrétně s mentálním postižením mám velmi kladný vztah. Hlavním úkolem této práce je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití s osobou se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola teoretické části se zabývá problematikou zdravotního postižení a jeho dělení. Druhá kapitola je zaměřena na osoby s mentálním postižením, konkrétně na příčiny vzniku tohoto postižení, klasifikaci jednotlivých stupňů postižení a na výchovu a vzdělávání. Třetí kapitola je soustředěna na rodinu, která pečuje o osobu s mentálním postižením. Zde jsou popsány reakce rodičů na narození dítěte se zdravotním postižením, vztahy mezi sourozenci a péče o člověka s mentálním postižením. Čtvrtá a poslední kapitola popisuje základní sociální služby, jejich formy. Dále jsou zde zmíněny konkrétní sociální služby, které mohou osoby s mentálním postižením využívat. Ve výzkumné části je vytyčen cíl práce a byla stanovena hlavní výzkumná otázka ,,Jak ovlivňuje rodinné soužití péče o osobu se zdravotním postižením?" a pro její zodpovězení byly použity čtyři dílčí výzkumné otázky. Pro získání potřebných dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu za použití metody dotazování a techniky polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že péči o osobu se zdravotním postižením pečující osoby zvládají dobře. Informanti se většinou shodli, že pociťují spíše psychickou zátěž. Nejčastěji využívanou sociální službou mezi informanty je denní stacionář. Podle většiny dotazovaných se péče o osoby se zdravotním postižením v budoucnu nezmění. Z výzkumu také vyplynulo, že všichni informanti tráví svůj volný čas s osobou se zdravotním postižením. Získané informace mohou sloužit jako informační materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita pohledem pečujících osob
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity pohledem pečujících osob. Hlavním cílem je zmapovat faktory, které ovlivňují soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část je zaměřena na zhodnocení současného stavu mezigeneračního soužití, využití sociálních služeb, péči o seniora v domácím prostředí, jeho potřeby spojené s věkem a v neposlední řadě na psychohygienu pečující osoby. V kapitole nazvané současný stav je práce zaměřena především na mezigenerační vtahy. Je zde zmiňován pojem sendvičové rodiny a sním spojená rodinná solidarita. Další část je věnovaná stáří, potřebám ve stáří a fyziologickým změnám, které ve vyšším věku nastávají. V následující kapitole, která je nazvaná péče o seniora v domácím prostředí, je definována podoba péče o seniora rodinným příslušníkem, rizika, která přináší i důležitost péče o osobu, která sama poskytuje péči seniorovi. Poslední část je věnována psychohygieně pečujících osob. Ve výzkumné části byl vymezen cíl práce, a to: Zmapovat faktory soužití pečujících osob a seniorů v jedné domácnosti. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají pečující osoby mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do pěti dílčích výzkumných otázek: "Jak vnímá pečující osoba přínosy a nevýhody soužití se seniorem?", "Jak vidí pečující osoba péči o člena rodiny v budoucnosti, kdy hrozí zhoršení soběstačnosti?", "Jak vnímá pečující osoba využití sociálních služeb v péči o seniora?", "Jak probíhá psychohygiena pečující osoby?" A poslední zněla: "Jaké další zdroje rodina využívá?" Pro zjišťování informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí metody dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl zvolen záměrný kvótní a tvořilo ho sedm osob, které pečují o seniora v domácím prostředí. Výzkum proběhl v etapách, nejdříve byl proveden předvýzkum. Poté následoval vlastní výzkum. Všechny rozhovory byly nahrávány na diktafon a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů. Následně byla zpracována data a pomocí společných prvků vyhodnocena. Výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že komunikační partneři kladou důraz na kvalitní péči o jejich blízké v rámci rodiny a očekávají stejný postoj k péči o ně samé od svých dětí. Rádi by ale uvítali jistou formu odlehčení k získání více času, který mohou věnovat relaxaci a zájmům. Dále byly zjištěny faktory ovlivňující soužití se seniorem v jedné domácnosti, a to např.: nezájem a malá informovanost o sociálních službách, málo volného času, výrazná psychická náročnost, ale velkou roli při péči v domácím prostředí mají také pocity uspokojení, jistoty a opory. Výsledky mohou sloužit studentům, kteří se zabývají problematikou mezigeneračního soužití a stáří, stejně tak i pro širokou veřejnost k uvědomění si nelehké situace pečujících osob. A v neposlední řadě může posloužit pečujícím osobám, k orientaci v sociálních službách a získání informací o prevenci v rámci osobní psychohygieny.
|
|
|
Psychosociální zátěž osob pečujících o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí
ŠRÁMKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou psychosociální zátěže osob pečujících o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Problematika rodinných pečujících v přirozeném prostředí jedince závislého na péči nabírá stále na aktuálnosti. Cílem diplomové práce je definovat rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dílčím cílem je zjistit, v jakých oblastech cítí pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zvýšenou zátěž. Dalším dílčím cílem je zjistit, zda znají a uplatňují pečující osoby při péči o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí zásady duševní hygieny. V závislosti na cílech diplomové práce jsou nastoleny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zní: Který druh stresu považují pečující osoby za nejzávažnější při své práci? Výzkumná otázka 2 zní: Které možné symptomy vyhoření na sobě pozorují pečující osoby? Praktická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu. Pro účely výzkumu byla použita metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla použita technika pozorování. Výzkum byl doplněn o Inventář projevů syndromu vyhoření, upravený pro účely tohoto výzkumu. Výběrový soubor je tvořen osmi osobami pečujícími o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí, kteří splňovali předem nastavená kritéria, a byl zvolen metodou sněhové koule. Získaná data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování. Pro osoby pečující je náročná oblast fyzické namáhavosti péče, vědomí odpovědnosti v souvislosti s péčí, oblast komunikace a pochopení se s osobou závislou na péči a samotné vyrovnání se s osudem a přihlížení bezmocnosti. Z výpovědí bylo zjištěno, že osoby pečující považují tuto činnost za stresující, přičemž stres při výkonu péče pociťují akutní i chronický, pociťují ho v souvislosti s nedostatkem času ale i s odpovědností, v souvislosti s obavami z budoucnosti ale i v souvislosti s nevyrovnáním se s minulostí. Osobám pečujícím o osoby závislé na péči nejvíce pomáhá zvládat náročnost této péče rodina a přátelé, kteří jim poskytují jak psychickou oporu, tak také pomoc s výkonem péče. Dále také samota a odpočinek, sportovní vyžití a kultura. V souvislosti s pečováním cítí pečující pocit dělání správné věci, ale také pocity smutku, pochybností a beznaděje. Ti pečující, kteří u sebe vnímají riziko vzniku syndromu vyhoření, na sobě pozorují symptomy v rovině emocionální, rozumové, tělesné i sociální. Tato práce může přispět k pochopení významnosti práce pečujících osob v domácím prostředí. Přinese informace o tom, jaké jsou rozhodující faktory psychosociální zátěže pečujících osob o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí. Dále může přispět k možnému rozvoji služeb odpovídajících potřebám osobám pečujícím o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby v domácím prostředí.
|
|
|
Rodinné delikatesy aneb Kdo je moje dcera ?
Huláková, Lenka ; SCHMELZOVÁ, Radoslava (vedoucí práce) ; RULLER, Tomáš (oponent)
Práce je reflexí site specific projektu nazvaného Rodinné delikatesy aneb Kdo je moje dcera? ? události na pomezí bytového divadla, dokumentárního divadla a performance vycházející z historie dvou rodin, které se spojily narozením dítěte. Odehrává se v bytě autorky. Projekt ale zahrnuje také pokus o přenos této domácí události ze soukromého bytu do divadelního prostoru.
Práce obsahuje popis samotné události, inspirační vlivy a příklady tematicky blízkých projektů ze současné umělecké scény. Závěr je věnován zamyšlení nad významem a přínosem projektu z hlediska autorky ? performerky i jejích diváků.
|
|
|
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
|
|
|
Fyzioterapie kojenců s opakovaným onemocněním dýchacích cest v domácím prostředí
ŽITNÍKOVÁ, Ivana
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapií aplikovanou u kojenců, jenž trpí opakovaným onemocněním dýchacích cest. Onemocnění dýchacích cest patří k nejčastějším chorobám dětského věku, proto je zapotřebí věnovat této problematice náležitou pozornost. Prvními dvěma cíli bakalářské práce je obsáhnout problematiku respirační fyzioterapie kojenců jednak teoreticky a jednak prakticky. Za třetí cíl si kladu vytvořit názornou příručku pro rodiče respiračně nemocných dětí kojeneckého věku. Ke splnění cílů bylo nezbytné nastudovat odbornou literaturu a seznámit se s terapií v praxi. Pro realizaci vlastního výzkumu byla použita kvalitativní metodika formou přímého pozorování kojenců, vedení neformálních rozhovorů s maminkami, provádění sekundární analýzy dat a pořizování fotodokumentace. Výzkumný soubor tvoří 3 kojenci s onemocněním dýchacích cest, jenž spadají do péče dětského lékaře prof. MUDr. M. Velemínského, CSc., Dr. h. c., prof. h. c. U všech tří kojenců jsem odebrala nepřímou anamnézu a prostřednictvím aspekce jsem zhodnotila jejich posturální aktivitu. Během tří návštěv v časovém horizontu 10 dní jsem maminky těchto kojenců postupně seznámila s aplikací technik respirační fyzioterapie tak, aby mohly ony samy realizovat terapii v domácím prostředí. Na základě instruktáží jsem následně zhotovila příručku, prostřednictvím které bych ráda informovala širokou veřejnost o možnostech této léčby. Během realizace výzkumu jsem se snažila u kojenců vysledovat reakci na aplikaci jednotlivých technik respirační fyzioterapie, dále korelaci mezi charakterem jejich dýchání a posturální aktivitou a v neposlední řadě jsem se soustředila na problémy, jenž se vyskytly během instruktáže. Tato práce může být přínosem jednak pro rodiče respiračně nemocných kojenců a jednak pro studenty oboru fyzioterapie. Domnívám se, že mnou zhotovená přiručka by mohla především umožnit a usnadnit rodičům nemocných dětí podílet se aktivně na jejich léčbě.
|
host ::
RSS.