Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 222 záznamů.  začátekpředchozí168 - 177dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Spolupráce s biologickou rodinou dítěte umístěného v dětském domově.
KŮSOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá problematikou spolupráce biologických rodičů dětí, které jsou umístěné do dětského domova Sázava. Teoretická část je věnována systému náhradní rodinné péče s důrazem na umístění dítěte do ústavní výchovy a jak probíhá výchova v dětském domově. Tato část je doplněna tématem sanace rodiny. Cílem práce je přiblížit tuto spolupráci, její možné formy a možnosti, ale také z jakého nejčastějšího důvodu děti končí v dětském domově Sázava. K naplnění výzkumných cílů jsem použila případové studie a analýzu dokumentů.
Začleňování jedince do sociální skupiny v různých životních situacích ve vybraném regionu
Šámalová, Zuzana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začleňování jedince do sociální skupiny v různých životních situacích v Plzeňském kraji. Především se věnuje formám pomoci, která je dětem při odchodu z dětského domova poskytována krajem, resp. dětským domovem zřizovaným Plzeňským krajem. Diplomová práce analyzuje názory veřejnosti na problematiku začleňování dětí z dětského domova do společnosti, zjišťuje postoje samotných dospívajících jedinců, vedoucích pracovníků a zaměstnanců sociálních zařízení. Dále analyzuje problematiku v rámci rozvoje Plzeňského kraje. Cílem práce je navrhnout možnosti jak začlenit jedince bez rodiny do sociálních skupin v různých etapách života v Plzeňském kraji. Teoretická část diplomové práce pojednává o období socializace dítěte a absence rodiny, jakožto hlavního činitele socializace. Popisuje systém náhradní výchovy v České republice, život dětí v dětském domově a programy týkající se problematiky odchodu z dětského domova. Terénní šetření je provedeno s účelem dosáhnout cíle, dílčích cílů práce a následně interpretovat jejich výsledky. V závěru práce jsou shrnuty výsledky získané při zpracování této práce a následné doporučení pro zřizovatele dětských domovů, tedy pro Plzeňský kraj. Pro splnění hlavního cíle je navržena možnost jak začleňovat jedince do sociálních skupin a to formou nové pracovní pozice sociální průvodce.
Profesní příprava klientů z dětských domovů
MARTÍNKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou profesní přípravy klientů z dětského domova a popisuje některé vybrané aspekty, které v průběhu pobytu klienta v dětském domově mohou jeho profesní přípravu ovlivnit. Práce je založena na dostupné literatuře a legislativním rámci ústavní výchovy. V poslední kapitole je tato teorie převedena do praxe pomocí 3 kazuistik z vybraného dětského domova a zhodnocením popisovaných aspektů profesní přípravy klientů v rámci vybraného dětského domova.
Vliv ústavní výchovy na dítě předškolního věku
ZÍDKOVÁ, Jitka
Bakalářská práce je zaměřena na děti předškolního věku v ústavní péči. Teoretická část vymezuje základní aspekty pobytu v dětském domově, zabývá se vývojem a historií ochranné a ústavní výchovy, popisuje příčiny i samotný proces odebrání dítěte od biologické rodiny a jeho umístění do dětského domova. Zdůrazňuje pozitivní změny, kterými systém ústavní výchovy v České republice prochází. V praktické části jsou zpracovány informace o Dětském domově Zvíkovské Podhradí a charakteristika dětí předškolního věku žijících v současné době v tomto zařízení.
Realizace projektu chlapeckého sirotčince v Mongu
KRYGAROVÁ, Radka
Tato práce se věnuje realizaci projektu chlapeckého sirotčince v rozvojové zemi. Projekt patří Nadaci Malý Noe, přičemž významným partnerem pro přímou realizaci je nezisková organizace Njovu. Práce je klasicky tvořena teoretickou a praktickou částí. Teoretická část vymezuje užívané pojmy, informuje o současné situaci v zemi, zejména v západní provincii Zambie, a obsahuje informace o organizacích zapojených do projektu. Praktická část navazuje na teoretické poznatky, definuje cíl a metodiku práce a především prezentuje výsledky práce. Cílem, který tato práce sleduje, je zmapovat vývoj projektu chlapeckého sirotčince v Mongu. V souladu s cílem práce jsou kladeny tyto výzkumné otázky: Proč vznikl chlapecký sirotčinec v Mongu? Jak se projekt vyvíjí? Jaké jsou výsledky projektu? Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem zvolila kvalitativní výzkum. Během svého pobytu a aktivního podílení se na realizaci projektu (únor prosinec 2014) jsem použila metodu pozorování, dotazování a analýzu dat. Výsledky práce tvoří důkladná SWOT analýza projektu, přiblížení personálního zajištění projektu, popis procesu přijímání dětí a kazuistiky přijatých dětí, jejichž význam spočívá v demonstraci tamější sociální reality. Početné přílohy názorně dokreslují předkládané informace. Diskuze shrnuje a rekapituluje výsledky a jejím výstupem jsou doporučení a upozornění pro podobné začínající projekty. Velmi důležitým aspektem celé práce je její zasazení do kontextu značně odlišných podmínek. Přínos daného projektu spočívá zejména v prosazení rodinného modelu péče o děti v zařízení. Rodinný charakter sirotčince určuje relativně nízký počet dětí a to, že pečujícími osobami je manželský pár se dvěma dětmi. Práce přináší konkrétní a detailní informace o celém projektu a jeho vývoji, a to ve vzájemných souvislostech. Práce může sloužit jako zdroj informací ke konkrétnímu projektu, jako dokumentace vzniku Dětského domova Malého Noe a v neposlední řadě může být inspirací pro podobné projekty v rozvojových zemích.
Formy péče o nezaopatřené děti
Velková, Soňa ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Budkeová, Branislava (oponent) ; Špačková, Eva (oponent) ; Glosová, Dagmar (vedoucí práce)
Práce se zabývá formami náhradní péče o nezaopatřené děti s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám z architektonicko-typologického hlediska. Cílovou skupinou jsou velké pěstounské rodiny, zhodnocení jejich životních nároků a definování požadavků na obytný prostor, jako příprava pro legislativní zavedení profesionální pěstounské péče.
Sociální práce s osobami opouštějícími ústavní výchovu, s přihlédnutím k praxi realizované Centrem Don Bosco Pardubice.
DOSTÁLOVÁ, Tereza
Teoretická část práce se zabývá odbornými teoetickými východisky pro práci s mladými lidmi, s historií ústavní výchovy. Blíže se odkazuje na Teorii vazby. Výzkumná část popisuje aplikaci teoretických východisek do praxe, s odkazem na realizaci a zkušenosti zaměstnanců v Centru Don Bosco Pardubice.
Umístění sourozenců v dětském domově
NOVOTNÁ, Jana
Tato bakalářská práce s názvem umístění sourozenců v dětském domově, se zabývá především problematikou umístění sourozenců do stejného dětského domova či jedné rodinné skupiny v dětském domově, které je ze zákona doporučováno. Hlavním cílem práce je zjistit jak jsou udržovány vztahy sourozenců v ústavní péči. V bakalářské práci jsem si stanovila hlavní výzkumnou otázku. Jak jsou udržovány vztahy v dětském domově?Teoretická část práce popisuje současnou situaci týkající se ústavní výchovy, rozdělení typů ústavní výchovy a podrobné popsání současné podoby dětského domova se školou, důvody pro které mohou být děti umístěny do tohoto zařízení, práva a povinnosti dětí v dětském domově se školou, činnosti prováděné v dětském domově se školou a sourozenci umístěny do dětského domova se školou. Teoretická část dále pojednává o postavení dítěte v sourozeneckých vztazích o tzv. sourozeneckých konstelacích. Jaké postavení v rodině má jedináček, prvorozený či benjamínek.Pro empirickou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru se sourozenci v dětském domově rodinného typu. Chtěla jsem vytvořit ucelený obraz, a proto jsem prováděla zkoumání v přirozených podmínkách dětí. Rozhovory probíhaly v období červen 2014 březen 2015, bylo osloveno celkem 15 dětí v pěti rodinných skupinách, které jsou umístěny v dětském domově se svými sourozenci. Těmto dětem jsem položila několik otázek. Otázky se týkaly vztahů k biologické rodině, k sourozencům, k ostatním dětem v dětském domově a k dospělým z dětského domova. Všechny tyto vztahy spolu úzce souvisí a ovlivňují i v budoucnu život jedince. Pro vyhodnocení dat jsem zvolila kazuistiku a názorně jsem vztahy mezi sourozenci, rodinou, dětmi v dětském domově, vychovateli zakreslila do sociogramů. Kazuistiku jsem zvolila, protože je nejznámější formou kvalitativního výzkumu a umožní podrobnější popis případu jedné osoby nebo jednoho problému. Pomáhá sestavit komplexní obraz dané problematiky. Zvolila jsem kazuistiku sociální skupiny, někdy specifikovanou přesněji, jako rodinou. Kazuistiku jsem využila proto, že jsem chtěla sledovat vývoj vztahů mezi jedinci v dané sociální skupině. Pro jasnější, přesnější a srozumitelnější znázornění jsem ke kazuistice připojila sociogramy. Z výsledků praktického výzkumu vyplynulo, že k umístění sourozenců do společného dětského domova či společné rodinné skupiny se musí přistupovat s individuálním ohledem na podmínky, které vycházejí již z biologické rodiny. Se sourozenci se musí pracovat již v diagnostickém ústavu a podle výsledků práce, vyhodnotit správně vztahovou situaci. Jsou sourozenci, kdy umístění je velmi vhodné a podnětné pro celý život dítěte, ale jsou i takové sourozenecké skupiny, kdy společné zařazení dětí je kontraproduktivní. Výsledky bakalářské práce mohou být využity k individuálnějšímu přístupu při zařazování sourozenců do dětského domova a tím zabránit konfliktům nebo naopak odcizení sourozenců umístěných v dětském domově. Přínos mojí bakalářské práce vidím ve využití výsledků v každodenní práci osob pracujících s dětmi v dětském domově. Je dobré využít tyto poznatky ke zkvalitnění práce a individuálnímu přístupu ze strany vychovatelů. Zjištěné informace vnášet do praxe ve prospěch nejlepšího zájmu dítěte. Je potřeba si uvědomit, jak výrazně, jako pracovník v dětském domově, mohu ovlivnit osobnost každého dítěte, které potkám během své profesní praxe v dětském domově. Vztahy a formování sourozeneckých vztahů jsou pro jedince zásadní a nelze je v životě opomenout.
Vychovatel/ka v dětském domově a jeho/její role v naplňování citových potřeb svěřených dětí
BERKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou, jak vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu vnímají svou vychovatelskou roli. Teoretická část charakterizuje instituci dětského domova z právního hlediska. Dále popisuje příčiny umístění dětí do dětského domova, vývoj dítěte, problém psychické deprivace a roli vychovatele/vychovatelky z hlediska pedagogiky a z hlediska psychologie. Praktická část se zabývá výzkumnou otázkou, jak vnímají vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu specifičnost své vychovatelské role. Výzkum je uskutečněn pomocí rozhovorů a jejich následného vyhodnocení. Ze závěru vyplývá, že dětský domov rodinného typu se jeví jako svět na hranici mezi ústavem a rodinou, což je emocionální zátěž zejména pro vychovatelky, které vkládají velkou energii do rodinných vztahů s dětmi, ale děti zažívají zařízení pouze jako ústav.
Analýza kvality života u pubescentů a adolescentů s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy v dětských domovech v Pardubickém kraji.
ŠTORKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou kvality života pubescentů a adolescentů v dětských domovech v Pardubickém kraji s ohledem na cirkadiánní a diurální rytmy. V teoretické části jsou podrobně vymezeny pojmy kvalita života, pubescence, adolescence, biorytmy s dělením na cirkadiánní a diurální rytmy, spánek a ústavní péče. Větší pozornost je věnována spánku, jeho významu, kvalitě a především spánkovým cyklům, které jsou přímo spojené s následnou výzkumnou částí. Ve výzkumné části jsou stanoveny 4 výzkumné předpoklady. Následně jsou zpracována data z osmi dětských domovů získaných v období prosinec 2011 až červen 2012 v Pardubickém kraji. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 125 respondentů z toho 59 pubescentů ve věkovém rozmezí 10 - 14 let a 66 adolescentů ve věkovém rozmezí 15 - 18 let. Pro tento účel byla použita zkrácená verze standardizovaného dotazníku cirkadiánní typologie CIT - Harada, Krejčí (2010). Získaná data jsou vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Bylo zjištěno, že pubescenti ve všední dny chodí průměrně spát ve 21:15 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Ve všední dny spí průměrně 9,5 hodiny. O víkendu pubescenti chodí průměrně spát ve 22:30 hodin a vstávají průměrně v 8:30 hodin. O víkendu průměrně spí 10 hodin. Adolescenti chodí ve všední dny spát průměrně ve 22:00 hodin a vstávají průměrně v 6:45 hodin. Průměr spánku ve všední dny tak činní 8 ? hodiny. O víkendu chodí adolescenti spát průměrně ve 23:15 hodin a vstávají průměrně v 9:15 hodin. Z toho vyplývá, že o víkendu spí průměrně 10 hodin. Tři předpoklady byly naplněny, a to ,,Průměrná doba spánku u pubescentů ve všední dny je delší než průměrná doba spánku u adolescentů. Adolescenti mají větší problém se vstáváním ve všední dny než pubescenti. Pubescenti hodnotí svůj spánek z pohledu diurálního rytmu za dostatečný.", jeden předpoklad byl vyvrácen ,,Adolescenti spí průměrně o víkendu kratší dobu ve srovnání s pubescenty. Výzkum byl přínosný, protože přibližuje problematiku života dospívající mládeže ve výchovných zařízeních a může posloužit jak pro další výzkum, tak jako ukazatel kvality života.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 222 záznamů.   začátekpředchozí168 - 177dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.