|
|
Využití mobilního telefonu k analýze tekutých vzorků
Křístek, Tomáš ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Technologický rozvoj, všeobecná dostupnost a rozšířenost mobilních telefonů umožnily v nedávných letech podniknout řadu kroků, vedoucích k začlenění mobilních telefonů do analytických metod biomedicíny, rozvoji telemedicíny a k boomu osobních zdravotních mobilních aplikací. Tato práce se zabývá literární rešerší využití mobilních telefonů v biomedicíně, s důrazem na metody optické analýzy a řešení využívající technologie 3D tisku. Vypracovává návrh a realizuje praktické řešení systému pro měření hladiny kortizolu ve slinách s využitím mobilního telefonu, analytické metody ELISA, technologie 3D tisku a souboru funkcí pro programové prostředí Matlab ve spojení s aplikací Matlab Mobile a MathWorks Cloud. Dále poskytuje kritické zhodnocení výsledků a možností metody, a předkládá soubor návrhů a poznatků pro optimalizaci z hlediska kvality měření.
|
|
|
Využití mobilního telefonu k analýze tekutých vzorků
Křístek, Tomáš ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Technologický rozvoj, všeobecná dostupnost a rozšířenost mobilních telefonů umožnily v nedávných letech podniknout řadu kroků, vedoucích k začlenění mobilních telefonů do analytických metod biomedicíny, rozvoji telemedicíny a k boomu osobních zdravotních mobilních aplikací. Tato práce se zabývá literární rešerší využití mobilních telefonů v biomedicíně, s důrazem na metody optické analýzy a řešení využívající technologie 3D tisku. Vypracovává návrh a realizuje praktické řešení systému pro měření hladiny kortizolu ve slinách s využitím mobilního telefonu, analytické metody ELISA, technologie 3D tisku a souboru funkcí pro programové prostředí Matlab ve spojení s aplikací Matlab Mobile a MathWorks Cloud. Dále poskytuje kritické zhodnocení výsledků a možností metody, a předkládá soubor návrhů a poznatků pro optimalizaci z hlediska kvality měření.
|
|
|
Elektromyografie, měření elektrické aktivity svalů
Kořínek, Peter ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Úlohou této práce bylo seznámit se s problematikou meření elektrické aktivity svalu. Byla to teoretická část ve které jsem se dále seznámil s počitačovým meřícim systémem Biopac a jeho možnostmi měření sledovaných veličin. Následovala praktická část, ve které problematiku podle teoretických poznatkú sledujeme na skupině lidí. Podle protokolu zjištění vlivu fyzické zateže na EMG jsem Biopacem získal data a ty jsem štatisticky analyzoval. Získanými daty byla ověřena hypotéza. V posledným kroku jsou data prezentovaná v grafickom prostředí Matlab-Guide. Po načtení EMG měřené osoby jsou zobrazeny průběhy bez, s a po výkoně se zátěží. Lze volit z různych analýz.
|
|
|
Vliv hormonů štítné žlázy a nadledvinek na psychické funkce
Augustinová, Jana ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Špinka, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá působením hormonů štítné žlázy a nadledvin na psychické funkce, konkrétně tedy kognitivní funkce a emoce. V případě hormonů nadledvin navíc syndromem vyhoření a stresem, jež sice nespadají pod psychické funkce, ale jsou úzce propojeny s psychikou i danými hormony. Text je členěn do dvou částí. První, teoretická, pojednává o anatomických a histologických strukturách těchto dvou orgánů, zabývá se hormony, jež produkují, jejich vlivem na celkový tělesný stav a patologií. Stěžejní pasáž teoretické části tvoří popis působení hormonů obou orgánů na výše vyjmenované psychické funkce. Práce vychází převážně z výzkumů dřívějších i současných, ale především zahraničních. Ve druhé, empirické části je předložen návrh na longitudinální výzkum hladin kortizolu a tyroxinu při léčbě deprese. Klíčová slova: hormony, štítná žláza, nadledviny, psychické funkce, kognitivní funkce, emoce, stres, kortizol, tyroxin
|
|
|
Pravidelná pohybová aktivita jako cirkadiánní Zeitgeber
Fenclová, Aneta ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Funkce téměř každé buňky v těle je řízena cirkadiánním systémem. Na celotělové úrovni se tento systém skládá z hlavního oscilátoru, který je tvořen suprachiasmatickým jádrem hypotalamu a periferních oscilátorů jednotlivých orgánů a tkání. Tento systém je citlivý na periodické změny ve vnějším prostředí, zejména na střídání světla a tmy, a v nevhodných světelných podmínkách může dojít k desynchronizaci jak tohoto časového systému se solárním cyklem, tak ke vzájemné desynchronizaci jednotlivých orgánů a tkání. Tento časový nesoulad fyziologických procesů může způsobovat řadu nemocí a metabolických poruch, a částečně mu lze předcházet pravidelnou pohybovou aktivitou. Denní oscilace cirkadiánních rytmů v mnoha kardiovaskulárních a metabolických parametrech také určují také ideální denní dobu pro anaerobní výkonnost. Tato bakalářská práce je výběrem a porovnáním informací z odborné literatury a dostupných studií zabývajících se vzájemným vlivem pohybové aktivity a cirkadiánních rytmů. Jsou zde zmíněné práce testující efekt pohybové aktivity při vnitřní desynchronizaci rytmu melatoninu a spánkového režimu, na cirkadiánní synchronizaci kosterního svalu i vliv cirkadiánní rytmicity na sportovní výkon, cirkadiánně řízené vyplavování glukokortikoidů ve vztahu k pohybové aktivitě a fyziologické mechanismy...
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
|
Způsoby hodnocení stresu u koní
ČERNÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálně velmi řešenou problematikou v chovu koní, kterou je stres. Může být vyvolán celou řadou příčin a vést k celé řadě nežádoucích následků. Ty mohou negativně ovlivnit zdraví, výkon nebo chování zvířat. Proto se jedná o velmi důležité téma pro chovatele koní. Cílem této bakalářské práce bylo sepsat dostupné aktuální informace o stresu koní a vybrat vhodné způsoby k jeho hodnocení. Zvoleny byly následující postupy: měření srdeční frekvence, hladiny krevního kortizolu, tělesné teploty a teploty oka. Do pozorování byly zahrnuti 3 jedinci, kteří byli integrováni do nového stáda. Nejefektivnějším způsobem hodnocení míry tresu při začleňování koní do nového stáda bylo vyhodnoceno měření teploty oka s využitím termokamery. V průběhu 3 dnů klesla hodnota teploty oka z 35,5 °C na 31,6 °C. Invazivní a přesnou metodou stanovení stresu u koní bylo shledáno stanovení koncentrace krevního kortizolu, kdy byly zaznamenány hodnoty 64,3 nmol/l, 29,7 nmol/l při odběru v 17:00 a 149 nmol/l při odběru v 10:00. Dopolední čas se ukázal jako vhodnější k odběru krve za účelem hodnocení míry stresu. Rychlost srdeční frekvence byla zaznamenána jako běžná (36 tep/min, 44 tep/min) a neodrážela stresovou reakci. Rektální měření teploty se ukázalo náročné na provedení u koní v novém prostředí a ve stresu. Jako nejpřesnější metody hodnocení stresu u koní se ukázalo měření teploty oka hladiny krevního kortizolu, která se jeví jako vhodná spíše pro vědecké účely. Cílem každého chovatele by však především měla být snaha předejít vzniku streso-vých situací, a to hlavně naplňováním welfare v chovu koní.
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
|
Vliv hraní MMORPG na náladu hráčů
Kůra, Michal ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem hraní MMORPG na náladu hráče. Hlavním cílem práce je experimentálně ověřit, zda během hraní MMORPG dochází ke zlepšování nálady hráče. Tento efekt je sledován prostřednictvím dotazníkového sledování aktuálního emočního stavu probandů během dvou různých aktivit - MMORPG hry a dokumentárního filmu. Dotazníky byly administrovány respondentům před i po aktivitě, aby byl zaznamenán rozdíl vyvolaný prováděním aktivity. Na základě experimentu bylo zjištěno, že následkem hraní MMORPG došlo k výraznému zlepšení nálady ve srovnání se sledováním dokumentárního filmu. Doplňková měření dokládají, že toto zlepšení by mohlo být spojeno se vznikem prožitku flow, ke kterému dochází během MMORPG hry častěji a intenzivněji než během sledování dokumentu.
|
|
|
Beneficial Effects of 11β-HSD1 Inhibition on Cognitive Performance in a Mouse Model of Alzheimer's Disease
Červinková, Tereza ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Musílek, Kamil (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Tereza Červinková Školitel: PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název práce: Prospěšný vliv inhibice enzymu 11β-HSD1 na kognitivní výkon u myšího modelu Alzheimerovy choroby Prodloužení délky života jde ruku v ruce s kognitivními poruchami souvisejícími se stárnutím. Alzheimerova choroba je nejčastěji se vyskytující demence. Je to nevratné a progresivní neurodegenerativní onemocnění vyznačující se ztrátou mozkových funkcí. Nedávné studie naznačují, že nadměrné působení glukokortikoidů má škodlivé účinky na hippocampus a způsobuje narušení prostorové paměti. Navíc bylo prokázáno, že starší myši s kognitivním deficitem vykazují zvýšenou genovou expresi enzymu 11β-hydroxysteroid- dehydrogenázy typu 1 (11β-HSD1) v oblasti hippocampu a parietální kůry. Kmen myší zvaný Senescence-Accelerated Mouse Prone 8 (SAMP8) je přirozeně se vyskytující zvířecí model zrychleného stárnutí. Mnoho studií naznačuje, že SAMP8 vykazují behaviorální a histopatologické znaky Alzheimerovy choroby. V rámci této studie jsme hodnotili neuroprotektivní účinky inhibice enzymu 11β-HSD1 potentní sloučeninou s názvem RL-118, která je syntetizována na pyrrolidinovém základě, a/nebo účinky stravy na kognitivní funkce u různých skupin SAMP8...
|
host ::
RSS.