|
Badatelské „přelety“ mezi Čechami a Moravou. Příspěvek ke vzájemné spolupráci Innocence Ladislava Červinky a Klimenta Čermáka
Velímský, Filip
Čáslavský archeolog a muzejník Kliment Čermák navázal a po dobu svého života pak i udržoval poměrně hojné styky s řadou osobností z moravské archeologické obce. Příspěvek přináší dílčí přehled těchto kontaktů s jednotlivými badateli, zejména pak Innocencem Ladislavem Červinkou, přičemž primárně vychází z dochované korespondence a rukopisů uložených v rámci Čermákovy pozůstalosti v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, Archivu Městského muzea a knihovny v Čáslavi a Státního okresního archivu v Kutné Hoře. Do příspěvku jsou zahrnuty i zjištěné informace o vzájemném publikování textů na stránkách spolkových periodik Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“, Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci a Moravského archeologického klubu.
|
| |
|
Dar v symbolické komunikaci šlechtické společnosti českých zemí počátkem novověku
KALIVODA, Jakub
Předkládaná diplomová práce se zabývá dary ve společnosti předbělohorské české a moravské šlechty. Na základě analýzy epistolografických pramenů se pokouší přiblížit osoby dárců a obdarovaných, předměty posílané jako dary a účely, kterých měl tento společenský akt dosáhnout. Velké množství nalezených dopisů umožnilo použití kvantitativního přístupu, prameny jsou však analyzovány i sémanticky. Obdarování je v práci nahlíženo jako způsob komunikace, kterým si zúčastnění šlechtici předávali nějaké informace. Teoreticky je pohled na dary zakotven v antropologických a sociologických prací Marcela Mausse, Pierra Bourdieua a dalších.
|
|
Hildegarda z Bingenu: světice, řeholnice a léčitelka
HLÁSKOVÁ, Lenka
Tématem práce je pohled na léčebné postupy a medicínské představy středověké léčitelky Hildegardy z Bingenu. Tato žena byla známa již za svého života nejen jako léčitelka, skladatelka, spisovatelka a vizionářka, ale byla také abatyší a zakladatelkou dvou klášterů. Je autorkou množství spisů povahy mystické, náboženské, ale i lékařské, mezi její díla se řadí i hudební skladby. Dochovala se rozsáhlá sbírka její korespondence, která dokládá pravidelný kontakt s mocnými své doby, například s cisterciáckým mnichem Bernardem z Clairvaux, papežem Evženem III. a Alexandrem III., císařem Fridrichem I. Barbarossou, pražským biskupem Danielem a mohučským arcibiskupem Kristiánem Buchem. Cílem mé práce je pokusit se o pochopení pramenů Hildegardiných léčitelských schopností v konfliktu mezi vědomostmi získanými studiem a praxí, a mezi zdroji, pocházejícími z jejích vidění.
|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
|
Vincent Willem van Gogh a jeho kresba objevující se v dopise 520 psaném bratrovi Theodorusovi van Goghovi
SOLDÁTOVÁ, Aneta
Bakalářská práce "Vincent Willem van Gogh a jeho kresba objevující se v dopise 520. psaném bratrovi Theodorusovi van Goghovi" se sestává ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část si klade za cíl přiblížit život a tvorbu významného malíře. Zabývá se kulturněhistorickým pozadím umělcovy tvorby. Zaměřuje se na korespondenci Vincenta a jeho bratra Thea, která často obsahovala drobné kresby dokládající tvorbu umělce a pro nás čtenáře přibližuje tak jeho výtvarné záměry a osvětluje skrytou osobní podstatu umělcovu. Praktická část je zaměřena na jednu konkrétní kresbu poslanou v dopise pod číslem 520. Tato drobná kresba se stala inspiračním zdrojem pro výtvarnou praktickou část, jejímž cílem bylo dále rozvíjet náměty z konkrétních dopisů v podobě perokresby nebo kresby. Na samém konci této kvalifikační práce se mohou v příloze čtenáři seznámit s obrazovým materiálem, na který je v textu vždy odkázáno.
|
|
Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence
POTUŽNÍKOVÁ, Eliška
Kvalifikační práce s názvem Schwarzenberský archivář František Tyl ve vzájemné korespondenci s historikem Josefem Kalouskem - komentovaná edice dochované korespondence se opírá o studium dokumentů osobní povahy a má za cíl svému čtenáři přinést obraz života i činností schwarzenberského archiváře a knihovníka Františka Tyla (1830-1899) ve vzájemné interakci s významným českým historikem Josefem Kalouskem (1838-1915). František Josef Tyl působil dlouhá léta jako archivář ve schwarzenberském zámeckém archivu v Orlíku nad Vltavou, kde se také pravděpodobně s Josefem Kalouskem (při jeho častém bádání v jihočeských archivech) poprvé setkal. Diplomová práce začíná uvedením tématu s výčtem využitých archivních fondů a literatury. Samotný text je členěn do tří hlavních částí, a to na seznámení s oběma aktéry (včetně informací o jejich profesním působení či autorské tvorbě), na analýzu a tematický rozbor editovaných písemností a na komentovanou edici vzájemné korespondence z let 1885-1898. Text komentované edice je uveden nutnou ediční poznámkou a obsahuje veškerou dochovanou korespondenci mezi Františkem Tylem a Josefem Kalouskem, která se nachází v osobním fondu J. Kalouska v Archivu Národního muzea a ve fondu Zemědělsko-lesnického archivu Orlíku nad Vltavou umístěného ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Edičně zpřístupněné dokumenty v počtu devadesáti jedna kusů jsou chronologicky řazeny. Ke každému dokumentu náleží stručný regest s datem a místem vzniku písemnosti i jejím krátkým popisem, samozřejmou součástí edice je také jmenný rejstřík. Poslední část předkládané práce obsahuje vyčerpávající soupis pramenů, literatury, internetových zdrojů a mimo jiné také obrazové přílohy.
|
| |
|
Jan Nepomuk Harrach a čeští umělci
Štěpánová, Šárka ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828-1909) byl český šlechtic, který se zasloužil o rozvoj kultury, průmyslu a zapojoval se do politiky. Cílem práce je přiblížit vztah Jana hraběte Harracha k českým umělcům. Hrabě byl velkým mecenášem a umělce velmi podporoval. Práce sleduje jeho písemnou komunikaci s vybranými českými umělci, a to na základě dochované korespondence a dalších dokumentů. Práce se zabývá korespondencí Jana Nepomuka hraběte Harracha s českým architektem a mecenášem Josefem Hlávkou, a dále s básníkem a vychovatelem hraběcího syna Juliem Zeyerem. K bližšímu porozumění vzájemných vztahů a porovnání způsobu komunikace hraběte Harracha je v práci uvedena i korespondence Otty hraběte Harracha, syna Jana Nepomuka hraběte Harracha s Juliem Zeyerem. Základem práce je korespondence uložená v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Předmětem výzkumu jsou i komunikační strategie hraběte Harracha, z níž je znát rozdíl mezi komunikací s mecenášem a s básníkem. KLÍČOVÁ SLOVA Jan Nepomuk Harrach (1828-1909), Harrachové, korespondence, čeští umělci, Josef Hlávka (1831-1908), Julius Zeyer (1841-1901), Otto Harrach (1863-1935)
|
|
Demlova rodina v dopisech a díle
Moldová, Klára ; Iwashita, Daniela (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Demlova rodina v dopisech a díle obsahuje edici dopisů spisovatele Jakuba Demla (1878-1961), které byly odeslány jeho rodině. Korespondence z let 1902-1961 shrnuje 81 dopisů. Vysvětluje mnoho událostí, jež se odehrávaly v autorově životě, a objasňuje také některá fakta, která pomáhají hlubšímu porozumění děl. Edice korespondence je doplněna o ediční poznámku, soupis korespondence, jmenný heslář a vysvětlivky. Doprovodný komentář představuje nejdůležitější osobnosti autorovy rodiny, zpracovává zobrazení postavy matky a sestry Matyldy v díle a popisuje podoby dvou rodových kronik: V Zabajkalí a Mohylu.
|