|
| |
|
|
Forest regeneration within the treeline ecotone in the Giant Mountains under climate change
Cudlín, Ondřej ; Chumanová-Vávrová, Eva ; Edwards-Jonášová, Magda ; Heřman, Michal ; Štěpánek, Petr ; Cudlín, Pavel
Natural regeneration of mountain spruce forests began in the Giant Mountains 25 years ago after a reduction\nof severe and long-enduring air pollution. This process has been influenced by climatic change.\nThe aim of our contribution was to present background data for the potential elevational shift of spruce\nregeneration under conditions of climate change. These upslope shifts may also depend on constraints\nsuch as climate extremes, unfavourable soil conditions, absence of ectomycorrhizal symbionts, and lack of\nmicrosites suitable for seedlings. Since 2014, we have studied the main driving factors affecting Norway\nspruce regeneration, and in particular soil conditions, ectomycorrhizal symbionts, ground vegetation cover,\nand forest health, in six transects across the treeline ecotone located on a NW-to-NE transect through\nthe Giant Mountains. Microclimatic measurements showed that the mean difference in growing season\ntemperature between the montane spruce forests and forests at the treeline was −0.54°C. The model\nHADGEM2 predicted that in 20 years the temperature at the treeline will be similar to the current one at\nmontane elevations. The difference in prevailing soil types between the montane spruce forests and forests\nat the current treeline (i.e. podzol vs. ranker type) could be an important factor limiting success of the\nupslope spreading of spruce. Furthermore, areas covered by microsites favourable for natural spruce regeneration,\nespecially spruce litter patches, decaying wood, mosses, and Avenella flexuosa stands, were\nshown to decrease with increasing elevation. It is likely that spruce will move upslope in response to climate\nchange, but the process is likely to be slow or even blocked for some periods, especially by unfavourable\nsoil conditions and climatic extremes.
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Právní úprava ochrany klimatu v "post-kjótském" období
Němeček, Michal ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato práce se zaměřuje na oblast práva ochrany přírody v oblasti globálních klimatických změn, a to v rovině mezinárodní, tj. mezinárodní smlouvy a úmluvy, legislativy Evropské unie a právní úpravy v České republice. Roky 2012 a 2015 byly z hlediska předpokládaného konce prvního (a původně jediného) kontrolního období Kjótského protokolu důležitými mezníky. Krom historického vývoje mezinárodního práva na ochranu klimatu, spočívajícího ve stručném výčtu dosavadních konferencí Rámcové úmluvy o změně klimatu, je v práci obsažena i předposlední klimatická konference v Paříži společně s předpoklady jeho dalšího směřování a dále pak i doporučení de lege ferenda. Podobně se práce věnuje i legislativě EU a ČR, především oblasti systému obchodování s emisními povolenkami. Okrajově jsou zmíněny i adaptační strategie EU a ČR, na které se právo na ochranu klimatu posledních let zaměřuje stále více. Klíčová slova Klimatická změna, Pařížská dohoda, emisní povolenka, COP
|
|
|
Cooperation on Climate Change as a Pillar of the Relationship Between the United States and China
Jandus, Lukáš ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Spolupráce v oblasti změny klimatu se ve druhém období presidenta Obamy ukázala jako velmi perspektivní pro zlepšení vztahu mezi Spojenými státy a Čínou. Tato práce zkoumá, jak se vyvíjela spolupráce v oblasti změny klimatu a vyvozuje, že ve správných podmínkách má na bilaterální vztah pozitivní vliv. Aby bylo toho zlepšení trvalejšího rázu, je vhodné, aby se spolupráce v oblasti změn klimatu rozšířila i do sféry národní bezpečnosti, konkrétně jako spolupráce a společná cvičení při záchranných akcích.
|
|
|
Energie a životní prostředí z právního pohledu
Pokorný, Jiří ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Vztah mezi energiemi, životním prostředím a souvisejícími klimatickými změnami začíná být předmětem komplexního zájmu nejen vědy, ale i politiky a práva. Důvodem je, že se nacházíme ve zlomovém období lidského vývoje, kdy naše současné kroky zásadně ovlivní budoucí vývoj. Pro získávání energií, bez kterých se dnešní společnost neobejde, využíváme nejvíce fosilní paliva, jejichž spalováním vznikají skleníkové plyny oteplující planetu. Tento stav je třeba změnit. Buď se nalezne udržitelné řešení, nebo dojde ke katastrofě. Energetika nesmí být pouze příčinou, ale musí být též řešením. Jedním z možných nástrojů řešení tohoto problému je právo. Nejedná se o nástroj samospasitelný, ale základní. Pro účinné řešení je nutná spolupráce na úrovni politické, vědecké, ekonomické a společenské, přičemž času k řešení není mnoho. Klíčová slova: energie, životní prostředí, změna klimatu
|
|
|
Frequency and trend analysis of rain-on-snow events at selected meteorological stations in the Czech Rebublic
Kakalejčík, Matej ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Blahušiaková, Andrea (oponent)
Udalosti dažďa na snehovú pokrývku sú prirodzeným hydrometeorologickým fenoménom a ich výskyt je často spojený s povodňami. V dôsledku klimatických zmien dochádza aj k zmene výskytu týchto udalostí. Hlavným cieľom diplomovej práce je preto analyzovať časový a priestorový výskyt udalostí dažďa na snehovú pokrývku na 16tich vybraných meteorologických staniciach v Českej republike v období rokov 1966-2012. Priestorový výskyt udalostí dažďa na snehovú pokrývku je vyjadrený počtom týchto udalostí na jednotlivých staniciach. Celkový počet udalostí sa na staniciach výrazne líši aj napriek podobným nadmorským výškam. Najvyšší počet udalostí je zaznamenaný na staniciach v Jizerských horách v nadmorských výškach od 675 do 780 m n.m. Časový výskyt udalostí dažďa na snehovú pokrývku je vyjadrený početnosťou udalostí počas jednotlivých rokov a mesiacov. Časové rady sú následne podrobené trendovej analýze za účelom zistenia zmeny výskytu v čase. Z výsledkov vyplýva, že na väčšine staníc sa nevyskytuje štatisticky významný klesajúci či stúpajúci trend. Iba na štyroch staniciach bol zistený štatisticky významný trend, z toho tri stanice majú stúpajúci trend a jedna klesajúci. Komplexnejšie výsledky priniesla trendová analýza výskytu udalostí dažďa na snehovú pokrývku počas jednotlivých mesiacov. Na deviatich zo...
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech šumavských toků
Skála, Vít ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Kocum, Jan (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocováním hydrologického sucha na sedmi hydrologických profilech v šumavském regionu (Modrava, Rejštejn, Sušice, Zwiesel, Teisnach, Chamerau, Kalteneck) v časovém období hydrologických let 1931-1937 a 1949-2014. Jejím cílem je vybrat vhodné indexy hydrologického sucha i další metody a ty aplikovat. Cílem je srovnat výsledky z jednotlivých hydrologických profilů vzájemně a nastínit srovnání s povodími mimo horský region. Pro vyhodnocení hydrologického sucha byla použita metoda prahové hodnoty, metoda podle Gumbela 1963 a výpočet nedostatkových objemů. Z takto definovaných suchých dní a epizod byly sestaveny grafy sezonality, grafy výskytu hydrologického sucha v jednotlivých letech a byly z nich vyhodnoceny trendy za použití Mann-Kendallova a Hisrch-Slackova testu trendu. Mann-Kendallův test byl použit ve dvou modifikacích. Bylo zjištěno, že se sezonalita hydrologického sucha profilů návětří a závětří podstatně liší. Maximum výskytu suchých dní nastává na návětrných profilech v podzimních měsících a na závětrných v zimě. Podíl zimního sucha klesá s klesající nadmořskou výškou. Na všech profilech byly zjištěny signifikantní poklesy výskytu hydrologického sucha během sledovaného období. Trendy v rámci jednotlivých měsíců jsou méně jednoznačné. U českých profilů se projevuje...
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa na Králickém Sněžníku
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Dynamika horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku Abstrakt Změny polohy horní hranice lesa jsou dokumentovány jak v pohořích střední Evropy, tak i celého světa, přičemž vzestupy hranice lesa v poslední době jsou ovlivněny zejména rostoucí teplotou a snižujícím se antropogenním vlivem ve vrcholových oblastech hor. Cílem této práce je zhodnotit dynamiku horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku a určit faktory, které ji ovlivňují. Za pomocí dendrochronologických metod byla zjišťována věková struktura smrku napříč ekotonem a analýzou leteckých snímků byla porovnávána pokryvnost smrku mezi lety 1936 až 2014. Bylo zjištěno, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá stáří stromů, z čehož je patrný vzestup horní hranice lesa vzhůru. Tento fakt je podpořen i zvyšující se pokryvností smrku v nejvyšších částech ekotonu detekovanou z leteckých snímků. Jednou ze zkoumaných charakteristik ekotonu byl i záznam pokryvnosti bylinné vegetace a jejího vlivu na výskyt semenáčků smrku. Zejména v horní části ekotonu nepříznivě ovlivňující uchycení semenáčků rozsáhlé porosty borůvky. Dalším zkoumaným znakem byla mortalita smrku, která s výškou roste a naznačuje tak negativní vliv extrémních klimatických podmínek v nejvyšších částech ekotonu. Věkové struktury a letecké snímky ukázaly, že vzestup horní hranice lesa na Králickém...
|
|
|
Role of phenotypic plasticity, genetic and epigenetic differentiation in ecophysiological traits of Festuca rubra L. in response to climate change
Koláříková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Pochopení schopnosti druhů reagovat na změnu klimatu je nezbytné pro předpověď jejich budoucího rozšíření. Pokud migrace není dostačující, je nutná reakce prostřednictvím fenotypové plasticity a/nebo genetické/epigenetické adaptace. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké mechanismy využívá v reakci na změnu klimatu dominantní druh Festuca rubra. Bylo zde využito recipročního přesazovacího pokusu s klimaboxy simulujícími různé klimatické podmínky na původních lokalitách v západním Norsku, které disponují faktoriálně zkříženými gradienty teplot a srážek, tedy zde bylo možné studovat vliv teploty a vlhkosti samostatně, ale i kombinovaně. V první části experimentu byla oddělena plastická odpověď od genetické diferenciace tak, že rostliny s různými genotypy z původních lokalit byly přesazeny do klimaboxů nastavených na kombinace teplot a srážek z původních čtyř extrémních lokalit (nejvlhčí a nejsušší kombinované s nejteplejší a nejchladnějšími). Po pěti měsících byly měřeny ekofyziologické znaky, které jsou klíčové pro adaptivitu a fitness a jsou tak zásadní pro fungování rostlin. Mezi měřené znaky patří čistá fotosyntetická rychlost (PN), fluorescence chlorofylu (parametr φP0), osmotický potenciál, denzita průduchů, velikost průduchů a specifická listová plocha (SLA). V druhé části experimentu...
|
host ::
RSS.