Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 100 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bioflavouring nízkoalkoholických piv pomocí studeného chmelení
Dušánek, Václav ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem studeného chmelení nízkoalkoholických piv na analytické vlastnosti a senzorický profil piva. Byl pozorován vliv studeného chmelení při použití odrůdy Kazbek, Jazz, Mimosa a Uran. V experimentální části je popsán výrobní postup nízkoalkoholického piva za použití kvasinek SafBrew LA-01 od firmy Fermentis, které neasimilují maltózu a maltotriózu, ale jsou schopny asimilovat jednoduché cukry. Nízkoalkoholické pivo bylo po hlavním kvašení sudováno do pěti kyvet a po 20 dnech studeně chmeleno dávkou 3g/l jednotlivými odrůdami. Byl pozorován vliv studeného chmelení jednotlivými odrůdami na organoleptické vlastnosti piva. Byla stanovena hořkost, kdy studeně chmelená piva vykazovala její nárůst o 17- 24 %. Dále byl stanoven pomocí HPLC obsah ethanolu na 2,14 % obj. Metodou GC-MS byl u studeně chmelených piv zjištěn signifikantní nárůst obsahu všech těkavých látek, zejména pak -myrcenu a linaloolu. Ze senzorické analýzy vyplývá, že studené chmelení pozitivně ovlivnilo celkový dojem a maskovalo chuťové vady referenčního nízkoalkoholického piva. Nejlépe hodnoceným chmelem pro použití metody studeného chmelení se stala odrůda Kazbek. Relativně pozitivně byly hodnotiteli vnímány i odrůdy Jazz a Mimosa. Naopak horším celkovým dojmem než referenční pivo byl ohodnocen vzorek piva studeně chmelený odrůdou Uran.
Chmelové silice a možnosti jejich využití
Pokorná, Tereza
Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva, avšak lze jej použít nejen pro ni, velmi pozoruhodné jsou také jeho léčivé schopnosti. Mezi nejkvalitnější chmel na světě patří česká odrůda Žatecký poloraný červeňák, na jehož kvalitě se podílí jak genetika, tak podnebí. Kromě látek důležitých pro chuť a aroma piva obsahuje i řadu dalších látek se zdravotním významem. Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah chmelových silic ve chmelových šišticích a peletách. Dále stanovit obsah vybraných složek silic a statisticky vyhodnotit rozdíly v jejich obsahu. V literatuře najít léčivé účinky chmele a možnosti využití chmelové silice. Z výsledků vyplývá, že velmi vysoce významný vliv měla odrůda na celkový obsah silic i na jednotlivé složky silice (myrcen, karyofylen, humulen a farnesen). Nejvyšší obsah silic byl zjištěn u vzorků sušených chmelových hlávek odrůdy ŽPČ ozdravené formy (525 ul.100 g-1), naopak nejnižší obsah silic byl zjištěn ve vzorcích sušených chmelových hlávek neozdravené formy odrůdy ŽPČ (295 ul.100 g-1). Sušené chmelové šištice jsou náročnější na skladování a dávkování. Nejčastěji se používají chmelové pelety, které se snadno dávkují a skladují.
Vývoj a rozmístění pěstování a produkce chmele ve světě
PAVLIŠOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá rozmístěním produkce chmele a rozloh chmelnic podle zemí světa a rozmístěním rozloh chmelnic podle SOORP v území České republiky. Sleduje také vývoj těchto rozmístění. V úvodních kapitolách práce je uvedena literatura věnovaná chmelu a charakteristika chmele jako zemědělské plodiny. Data pro analýzy pocházejí z databází Organizace pro výživu a zemědělství - FAO (za země) a Českého statistického úřadu (za SOORP) a jsou transformována do souhrnných tabulek, grafů a mapových výstupů. Z dlouhodobého hlediska jsou největšími producenty chmele ve světě USA a Německo, se značnou vzdáleností za nimi je Česká republika a Čína, a dále s odstupem Polsko a Slovinsko. Počet chmelařských zemí postupně klesá a produkce chmele se stále více koncentruje do USA a Německa. Česká republika má největší rozlohy chmelnic v SOORP Rakovník, Louny, Žatec a Podbořany. Rozloha chmelnic v České republice značně poklesla.
Suroviny na výrobu piva - historie a současnost a jejich benefity pro lidské zdraví
NOHEJL, Vlastimil
Tato bakalářská práce pojednává formou rešerše o pivovarství od jeho prvopočátků až do dob současných. Detailně je zde charakterizována problematika výroby, zpracování, členění a složení pivovarských surovin či možnost využití alternativních rostlinných složek ke vzniku netradičních piv. V další kapitole je nastíněn průběh výroby piva s důrazem na jednotlivé technologické úkony a důležité rmutovací teploty. Jelikož je pivo přírodní, nutričně bohatou, fermentovanou potravinou, finální část je zaměřena na jeho zdravotní přínosy pro lidské tělo.
Porovnání vybraných parametrů výčepních piv a ležáků z komerčních pivovarů a z minipivovaru
HEJTMÁNKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce porovnává vybrané kvalitativní parametry výčepních piv a ležáků vyrobených ve velkých pivovarech a v minipivovarech. V první části práce jsou stručně popsány základní suroviny pro výrobu piva. Dále je popsána technologie výroby, která zahrnuje výrobu sladu, mladiny, kvašení a konečné úpravy piva. V praktické části diplomové práce jsou popsány zvolené druhy piv. V tabulkách a grafech jsou vyhodnocené naměřené hodnoty z analytického rozboru piv. Jednotlivá piva jsou posuzována zejména dle obsahu alkoholu (% obj.). Rozdíl mezi minipivovarem a velkopivovary byl velmi nepatrný. V práci je zahrnuto senzorické hodnocení vybraných vzorků. Je posuzována chuť, vůně, zákal, říz a hořkost piv. Nejlépe hodnocené pivo v senzorickém hodnocení bylo Samson BOCK. Ze vzorků piv z minipivovaru se nejlépe umístil Čtyrák 12° světlý ležák premium.
Choroby a škůdci chmele - faktografická informační databáze a výukový systém
KOVAŘÍK, Michal
Tato práce se zabývá problematikou tvorby faktografické databáze pro plodinu Humulus lupulus L.. Rozsah informací, které jsou obsaženy v databázi spadá do oblasti ochrany rostlin a to konkrétněji oboru fytopatologického, entomologického a rostlinolékařského. Literární rešerše poskytuje přehled této problematiky a také informačních technologií. Databáze byla zpracována v letech 2007 {--} 2009, a je součástí myšlenky vytvořit systém pro diagnostiku a účinný zdroj informací pro ochranu rostlin. Pro tvorbu databáze a výukového sytému byly použity jazyky PHP, HTML a kaskádové styly ke grafickému formátování. Pro účely databáze bylo využíváno jazyka SQL a jeho verze relačního programu MySQL. Součástí systému je detailní popis, bionomie a ochrana. Systém obsahuje i značný počet obrazového materiálu. Výsledky jsou předkládány jako určitý návod pro práci se systémem.
Předúprava chmele pro další zpracování v pivní technologii
Tichá, Anna ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá předúpravami chmele pro další zpracování v pivní technologii. V experimentální části práce byl zkoumán konkrétně vliv působení nízkých teplot, jakožto předúpravy chmele, na sledované parametry. Byly zkoumány tři typy chladové předúpravy. Ve dvou případech se jednalo o zmražení chmelového materiálu pomocí mrazícího zařízení na teploty 25 °C a ve druhém případě na 70 °C. Ve třetím případě byl chmelový materiál upravován pomocí kontaktu s tekutým dusíkem v kombinaci s mechanickou úpravou rozmělněním. Jako chmelový materiál byl využit chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák, který byl ve formě pelet nebo lisovaných chmelových hlávek. Zkoumána byla celková hořkost vzorků, celkový obsah fenolických látek, celkový obsah flavonoidů, antioxidační aktivita a koncentrace silic, konkrétně myrcenu humulenu a geraniolu. Vliv předúprav vzorků byl zkoumán při běžném chmelovaru i při studeném chmelení. Součástí experimentální části jsou popisy postupu chmelení, popisy postupů jednotlivých analytických metod. U každého vzorku bylo provedeno paralelní měření. Výrazné výhody či nevýhody některé z předúprav nebyly prokazatelné, nicméně nejvýraznější odlišnosti byly pozorovány u vzorků chmelených pomocí chmele předupraveného mražením na teplotu 70 °C, který měl pozitivní vliv zejména na množství vyextrahovaných silic při studeném chmelení.
Bioflavouring piv pomocí nových českých odrůd chmele
Ondruch, Petr ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na bioflavouring piv prostřednictvím studeného chmelení novými odrůdami chmele. Studené chmelení je jev, který přispívá k atraktivitě a rozmanitosti piva a v současné době nabírá na popularitě. Cílem práce bylo zaznamenat vliv studeného chmelení na senzorické a analytické parametry piv studeně chmelených českými odrůdami chmele. U těchto piv proběhla senzorická analýza a byly stanoveny základní charakteristiky a chemické složení piva (fenolické látky, flavonoidy a vybrané organické kyseliny a prvky). Z chemického hlediska bylo zjištěno, že studeně chmelená piva ve srovnání s referenčním pivem vykazovala vyšší hořkost, vyšší koncentraci flavonoidů a antioxidační aktivitu. Byl zaznamenán nárůst koncentrací draslíku, manganu, mědi, vápníku a kyseliny jablečné. Hodnota pH studeným chmelením ovlivněna nebyla. Výsledky senzorické analýzy ukázaly, že studené chmelení mělo pozitivní vliv na celkový dojem z piva, který byl dán zejména vyšším chmelovým aroma a intenzivnější hořkostí. Z výsledků lze usoudit, že studené chmelení novými českými odrůdami chmele má na výslednou kvalitu piva pozitivní vliv a tyto odrůdy jsou vhodné pro další využití v pivovarnictví.
Studium vlivu studeného chmelení na stabilitu pivní pěny
Benda, David ; Štursa, Václav (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem studeného chmelení na stabilitu pivní pěny. Byl sledován vliv studeného chmelení na základní charakteristiky piva, obsah hořkých chmelových kyselin, proteinů, fenolických látek, vybraných mikro- a makroprvků, organických kyselin a stabilitu pivní pěny. V teoretické části jsou charakterizovány suroviny pro výrobu piva, látky ovlivňující stabilitu pivní pěny a postup přípravy piva. Dále je popsána pěna z fyzikálního hlediska, je popsán její vznik, odvodňování a jevy, které vedou k jejímu zániku. Blíže jsou popsány i použité analytické metody. Experimentální část popisuje postup přípravy modelového piva a realizaci studeného chmelení českou odrůdou Kazbek. Studené chmelení bylo provedeno v časech 3, 5 a 10 dní s navážkami 3 g/l a 6 g/l. Připravené pivo bylo následně analyzováno z hlediska základních pivních charakteristik, stability pivní pěny, hořkých chmelových kyselin, fenolických látek, proteinů, vybraných mikro- a makroprvků a organických kyselin. Z naměřených dat byly zjištěny korelace mezi sledovanými parametry piva a stabilitou pivní pěny. Bylo zjištěno, že studené chmelení v pivu zvyšuje obsah fenolických a hořkých látek, jeho vliv na stabilitu pivní pěny je ale negativní.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 100 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.