Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 286 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Case study of physiotherapy treatment of a patient after ischemic stroke in basal ganglia with right sided spastic hemiparesis
Barakat, Husam Aldin Naser ; Kočí, Gabriela (vedoucí práce) ; Vomáčková, Helena (oponent)
Název: Případová studie fyzioterapeutické léčby pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě v bazálních gangliích s postižením pravé strany těla v podobě spastické hemiparézy Cíl: Tato práce si klade za cíl zkonsolidovat teoretické poznatky o ischemické cévní mozkové příhodě a představit podrobnou kazuistiku pacienta trpícího postižením pravé strany těla v důsledku ischemické cévní mozkové příhody v bazálních gangliích. Metody: Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí: obecné a specifické. Obecná část komplexně pokrývá teoretické aspekty související s cévní mozkovou příhodou, zahrnující typická fyzioterapeutická vyšetření pro diagnostiku, spolu s výběrem běžně používaných metod a postupů ve fyzioterapeutickém řízení těchto pacientů. Specifická část se zabývá kazuistikou pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě, zaměřuje se na následné postižení pravé strany těla v podobě hemiparézy. Zahrnuje podrobné popisy počátečního a finálního kineziologického vyšetření, průběh jednotlivých terapií a komplexní shrnutí výsledků terapie. Specializovaný obsah vychází z praktických zkušeností získaných během kontinuální profesionální praxe na Oddělení pooperační rehabilitace v Oblastní nemocnici Kladno, probíhající pod vedením supervizora Bc. Tomáše Modlingera od 16. ledna do 10. února 2023....
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Kofránková, Vlasta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Hrdý, Tomáš (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě Cíl práce: Zhodnotit efekt fyzioterapeutické péče o pacienta. Metoda: V obecné části je popsáno onemocnění, prevalence v České republice, etio- patogeneze, klinický obraz, prognóza a současné terapeutické přístupy v akutním, sub- chronickém a chronickém stadiu. Popsali jsme doporučení k primární prevenci vzniku cévní mozkové příhody. U pacientů po cévních mozkových příhodách s trvalými následky je velké riziko pádů. Uvádíme některé vybrané metody (testy), které hodnotí rovnovážné schopnosti pacienta (Berg Balance Scale, BESTest). Ve speciální části je uvedena kazuistika pacienta, průběh terapie a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Fyzioterapeutická péče o pacienta byla přínosná, dosáhli jsme zlepšení hrubé i jemné motoriky, chůze, zvýšila se samostatnost pacienta v běžných denních činnostech. Rovnovážné schopnosti pacienta jsou vyhodnoceny pomocí BESTestu. Závěr: U pacientů v chronickém stadiu je důležité udržet co nejlepší zdravotní stav, samostatnost a soběstačnost. K tomu se dají vhodně využít funkční testy, které umožní ohodnotit stav pacienta a efektivně zaměřit terapii. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, kmenový iktus, prevence pádů, BESTest
Využití roboticky asistované terapie ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi: follow up studie aplikace přístroje AMADEO
Oktábcová, Alice ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Kotková, Karla (oponent)
Jméno: Bc. Alice Oktábcová Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jaromíra Uhlířová Oponent práce: ……………………. Název diplomové práce: Využití roboticky asistované terapie ruky u pacientů po cévní mozkové příhodě v chronické fázi: follow up studie aplikace přístroje AMADEO Klíčová slova: cévní mozková příhoda, roboticky asistovaná terapie, Amadeo, follow up studie, horní končetina V posledních letech bylo v západních zemích zaznamenáno postupné zvyšování přeživších po cévní mozkové příhodě, která způsobuje omezení motorické aktivity, dále vede k senzorickým a kognitivním poruchám, což vede ke snížení schopnosti vykonávat běžné denní aktivity a zapojení se do sociálních a komunitních aktivit. Zlepšení funkcí horních a dolních končetiny po iktu je složitý proces a vyžaduje multidisciplinární a multifaktoriální přístupy, které se používají za účelem získání maximální nezávislosti a maximální možné míry soběstačnosti. Naději na zlepšení výsledků rehabilitace dává používání nových robotických technik, které se osvědčily pro zvýšení výkonu motorické aktivity, alespoň u pacientů po iktu, a které byly vyvinuty v posledních deseti letech. Jedním z robotických přístrojů pro rehabilitaci ruky je Amadeo. Tento přístroj je založený na koncovém efektoru bez exoskeletu, který umožňuje funkční pohybovou terapii prstů (I.-V.) a...
Neurologické projevy Fabryho nemoci
Reková, Petra ; Kemlink, David (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Kešnerová, Petra (oponent)
Neurologické projevy Fabryho nemoci Abstrakt Práce se zabývá cerebrovaskulárními projevy vzácného X-vázaného onemocnění, Fabryho choroby (FCh). Screeningové programy mohou odhalit nepoznané onemocnění, zvyšují povědomí o nemoci s cílem včasného stanovení diagnózy a zahájení terapie před rozvinutím ireverzibilního orgánového poškození. Identifikace vaskulárních abnormalit a vliv komorbidit na cerebrovaskulární fenotyp pacientů s FCh může pomoci rozšířit znalosti o patofyziologii cerebrovaskulárního postižení. Hlavními cíli studií, které jsou podkladem práce, bylo stanovit prevalenci FCh a zhodnotit relevanci diagnostiky FCh v rizikové skupině pacientů s akutním iktem, pomocí ultrazvuku analyzovat cerebrovaskulárního fenotyp pacientů s FCh a určit prediktory výraznějšího cerebrovaskulárního postižení. V práci jsme ukázali relativně vysokou prevalenci FCh u dospělých pacientů s akutní CMP, navrhli překlasifikování varianty G325S a identifikovali novou variantu R30K. Upozornili jsme, že spojení aseptické meningitidy s lakunárním iktem u mladého člověka by mělo vést k podezření na FCh. Dále jsme demonstrovali vícečetné rozdíly v neurosonologických parametrech mezi pacienty s FCh a skupinou subjektů bez FCh. Potvrdili jsme častější výskyt strukturálních změn cévní stěny velkých tepen a zjistili nižší...
Postoje aktivních kuřáků, pacientů ambulantních služeb, po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření
Horvátová, Tatiana ; Svěcená, Kateřina (vedoucí práce) ; Kulhánek, Adam (oponent)
Východiska: "Cévní mozková příhoda (CMP) je onemocnění mozku způsobené náhle vzniklou poruchou cévního zásobení" (Růžička, 2019, s. 213) a "v České republice každý rok postihne více než 50 000 osob" (Zámečník et al., 2019, s. 676). Kouření je jedním z nejčastějších ovlivnitelných rizikových faktorů jejího vzniku. Chemické látky v cigaretách se podílejí na rozvoji aterosklerózy a dalších patologií vedoucích k mrtvici a srdečním onemocněním (Kim et al., 2012). Výzkumy naznačují, že ani složitá životní událost, jako je prodělání cévní mozkové příhody u mnoha pacientů nevede k zanechání kouření. S tím může souviset studiemi prokázané nízké povědomí populace o tom, že kouření je rizikovým faktorem vzniku iktu i přes poměrně vysoké povědomí o negativních účincích cigaret obecně. Emoční vztah kuřáků ke kouření je silný a silná je také racionalizace kouření. Cíl: Cílem práce je zjistit postoje aktivních kuřáků po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření. Práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na problematiku cévní mozkové příhody, rizikových faktorů jejího vzniku a vysvětluje konativní, kognitivní a emotivní složku postojů. V praktické části jsou zjišťovány postoje aktivních kuřáků po prodělané cévní mozkové příhodě ke kouření. Metody: Metodami sběru dat pro...
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
Analýza zpracování dat z vyšetření přístrojem Rehawalk u pacientů po cévní mozkové příhodě
Řiháková, Emma ; Oplatková, Lenka (vedoucí práce) ; Pintarová, Sylva (oponent)
Diplomová práce s názvem "Analýza dat z vyšetření přístrojem Rehawalk u pacientů po cévní mozkové příhodě" se zabývá parametry chůze u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) na chodícím pásu Zebris Rehawalk. Konkrétně na hodnocení časoprostorových parametrů jako je délka kroku, předozadní pozice Center of Pressure (COP) a laterální symetrie COP. Teoretická část popisuje dosavadní poznatky o vzniku CMP, jejím klinickém obrazu a následné rehabilitaci. Dále shrnuje informace o chodícím pásu Zebris Rehawalk využívaného k analýze/ terapii a jeho parametrech. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jak se výše zmíněné parametry chůze u těchto pacientů vyvíjejí v čase. Výsledné hodnoty ukazují na efektivitu terapie chůze po iktu, která představuje důležitou komponentu soběstačnosti a samostatnosti. Do analýzy byla zařazena data pacientů po CMP, experimentální skupina (n=24; ženy=5, muži=19) a zdravých osob, kontrolní skupina (n=47; ženy=32, muži=15). Zdravá skupina byla použila pouze ke komparaci výsledků předozadní pozice COP spolu se studiemi, kde byli naměřeni zdraví jedinci s tímto parametrem. Záznamy byly rozřazeny dle časového intervalu mezi dvěma měřeními na 2 skupiny - skupina 1, naměřená v jeden den před a po terapii na chodícím pásu a skupina 2, naměřená během hospitalizace v horizontu několika...
Znalost žáků vybrané střední zdravotnické školy v oblasti prevence a první pomoci při cévní mozkové příhodě
Nováková, Zuzana ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou onemocnění cévní mozkové příhody, konkrétně jaké jsou znalosti žáků vybrané střední zdravotnické školy v této důležité části neurologického oboru. Teoretická část zahrnuje základní poznatky o daném onemocnění, získané nastudováním odborných podkladů. Praktická část je vypracována na podkladě výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo na vybrané střední zdravotnické škole. Cílem bylo zhodnotit úroveň znalostí žáků vybrané střední zdravotnické školy v oblasti problematiky mozkové příhody, zaměřené zejména na rozpoznání příznaků daného onemocnění a na obecnou orientaci v oblasti rizikových faktorů a prevenci cévní mozkové příhody. Dalším cílem bylo zjistit, zda má vliv ročník, který žáci vybrané střední zdravotnické školy studují na souhrn jejich znalostí v této oblasti. Vyhodnocení probíhalo u 102 respondentů a na základě výsledků výzkumu jsou formulovány konkrétní kroky, které povedou ke zvýšení informovanosti a upřesnění již nabytých znalostí žáků vybrané střední zdravotnické školy v oblasti problematiky cévní mozkové příhody, která se žákům středních zdravotnických škol prolíná kurikulem napříč ročníky. Pomocí výzkumného šetření bylo rozklíčováno, že nejčastější nedostatky byly v oblasti rizikových faktorů CMP, prevence a terapie. Z celkového...
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
Možnosti nutriční intervence u pacientů po poškození mozku s limitací pohybu
Kadečková, Klára ; Sládková, Petra (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Pacienti se získaným poškozením mozku účastnící se rehabilitačního stacionáře na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze jsou často v průběhu rehabilitace limitováni únavou a nedostatkem energie. Rehabilitačního stacionáře se účastní převážně pacienti s poškozením mozku získaným po cévních mozkových příhodách a v menší míře i po mozkových traumatech. U těchto pacientů má velký význam sekundární prevence rozvoje či progrese aterosklerózy a prevence recidiv cévních mozkových příhod. Nutriční intervence hraje významnou roli v předcházení a léčbě mnoha rizikových faktorů aterosklerotického postižení tepen. Častým následkem mozkového poškození je také rozvoj sekundární sarkopenie. Pacienti účastnící se denního neurorehabilitačního stacionáře jsou odkázáni na vlastní donášku potravy. Individuální program, který je výsledkem vstupního vyšetření provedeným jednotlivými členy rehabilitačního týmu, nezahrnuje nutriční vyšetření. Proto se prováděla studie s pacienty po získaném poškození mozku v denním stacionáři Kliniky rehabilitačního lékařství v Praze. Pro výzkum byla využívána bioelektrická impedanční analýza zprostředkovaná diagnostickým přístrojem InBody 370 S. Pomocí měření byla získávána data o tělesném složení pacientů. Tato data a antropometrické údaje byly následně zhodnoceny ve...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 286 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.