Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení průběhu porodu u bahnic plemene suffolk
ŠULCOVÁ, Veronika
Plemeno suffolk je nejvýznamnější anglické černohlavé žírné krátkovlnné plemeno ze skupiny anglických nížinných ovcí. Suffolk je zařazován mezi plemena s nejlepšími výkrmovými schopnostmi. Výtěžnost masa se pohybuje kolem 60%. Dobrá adaptabilita na rozdílné klimatické a chovatelské podmínky, včetně dobré plodnosti, kratší plodné období, vynikající mateřské vlastnosti, mléčnost bahnic a dobrý zdravotní stav jsou typickými znaky plemene. Z těchto důvodu se suffolk stal celosvětově velmi oblíbeným plemenem. Diplomová práce se zabývá chovem plemene suffolk, které se řadí, mezi plemena vhodná na produkci jatečných jehňat. Dále se práce věnuje reprodukci chovu ovcí, vlivy působící na březost i na průběh porodů a narozeným jehňatům. Cílem práce bylo zpracovat informace o průběhu bahnění v zadaném stádě ovcí plemene suffolk. Vyhodnotit základní ukazatele plodnosti, vypočítat porodní hmotnosti jehňat a posoudit optimální věk zařazení jehnic do plemenitby. Základní ukazatele plodnosti jsou plodnost, oplodnění, intenzita a odchov. Průměrné hodnoty plodnosti v zadaném stádě ovcí plemene suffolk byly plodnost 182 %, oplodnění 91 %, intenzita 155 % a odchov jehňat 159 %. Průměrná hodnota porodní hmotnosti byla 3,9 kg. Průměrná hodnota optimálního věku k zařazení do plemenitby byla 17,5 měsíce.
Výsledky plodnosti po inseminaci a embryotransferu u skotu
KOČOVSKÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá plodností a jejími výsledky u masného skotu plemene limousine ve sledovaném chovu. Práce se krátce věnuje i porodním hmotnostem telat, jejich životaschopností a dobám otelení plemenic. S ohledem na tyto zkušenosti bylo cílem této práce zpracovat přehledný materiál o věku čistokrevných a křížených jalovic zařazených prvně do reprodukce. Dále posoudit výsledky zabřezávání plemenic po inseminaci, embryotransferu a přirozené plemenitbě. V neposlední řadě zmapovat obtížnost porodů krav a jalovic po umělých metodách reprodukce a přirozené plemenitby. Na závěr práci doplnit o porodní hmotnosti telat a zjistit hmotnostní rozdíl mezi býčky a jalovičkami. Hodnocení výsledků bylo provedeno s využitím základních statistických charakteristik. Zjištěné údaje byly vyhodnoceny podle použité metody zapouštění s ohledem, zda se jednalo o krávu či jalovici. Věk čistokrevných jalovic při 1. zapuštění je 26,1 měsíců. Do reprodukce byly křížené jalovice používány jako příjemkyně embryí ve věku 22,6 měsíců. Do přirozené plemenitby se kříženky poprvé pouštěly v 28 měsících s ohledem na sezónnost zapouštění. Úspěšnost zabřezávání po 1. zapuštění inseminací je srovnatelné s embryotransferem tedy 62 a 63%, u přirozené plemenitby 92%. Nejvíce snadných porodů bylo zjištěno po přirozené plemenitbě a to 95%, po inseminaci 89% a po ET pouze 61%. Narozené jalovičky měly o 2 kg menší porodní hmotnost než býčci a tím i snadnější procento porodů. Od roku 2001-2014 se zvýšila porodní hmotnost telat o 2 kg. Průměrná porodní hmotnost v roce 2014 je 41kg. Nejoblíbenější doba otelení byla od půlnoci do 4 hodiny ranní a to pro 30% plemenic.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.