|
|
Aplikace pro zarovnávání částí DNA
Kašpárek, Tomáš ; Žák, Jakub (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá metodami zarovnání sekvenci DNA se zaměřením na rychlost prováděného úkonu a jeho optimálnost. Výsledkem práce je několik programů, které předvádějí zarovnávací algoritmy a jejich verze programované za použití knihoven OpenCL, které jsou optimalizované na rychlost výpočtu. Text této práce seznamuje čtenáře s problematikou zarovnání DNA a jejím významem v biologii. Dále jsou zde prezentovány algoritmy pro zarovnání DNA a možnosti jejich paralelizace za použití knihoven pro paralelní zpracování dat jako jsou CUDA či OpenCL.
|
|
|
Zarovnávání částí DNA
Pejř, Václav ; Burgetová, Ivana (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl zjistit, jaké jsou možnosti v oblasti zarovnávání DNA sekvencí. Na základě těchto zjištění nalézt nejlepší řešení s ohledem na rychlost výpočtu a kvalitu zarovnání. Následně toto řešení implementovat a vytvořit tak fungující program, který bude zarovnání provádět. Práce se nejprve zaměřuje na uvedení do problematiky týkající se biologie, DNA a genetiky. Po uvedení následuje přehled algoritmů, které se pro zarovnávání používají, jejich zhodnocení a výběr nejvhodnějšího algoritmu pro implementaci. Dále se také práce zaměřuje na oblast využití paralelního programování pomocí knihoven OpenCL. Zarovnání se provádí nad mnoha sekvencemi současně, zkoumají se tedy metody jak toto zarovnání provádět a jak dosáhnout nejlepších výsledků.
|
|
|
Biolog a filosof Zdeněk Neubauer. Studie k intelektuální biografii.
Nováková, Lucie ; Hermann, Tomáš (vedoucí práce) ; Palouš, Martin (oponent) ; Frei, Jan (oponent)
disertační práce Biolog a filosof Zdeněk Neubauer Studie k intelektuální biografii Předmětem výzkumu disertační práce je osobnost a dílo českého biologa a filosofa Zdeňka Neubauera v dobových vědeckých a společenských kontextech, ve vybraných aspektech, soustředěný převážně na období od počátku jeho vědecké činnosti do devadesátých let. Zaměřuje se obecně na jeho intelektuální biografii se snahou postihnout, popsat a informačně ucelit ty stránky jeho díla a odborných aktivit, kde dosud potřebné souvislé informace nebyly k dispozici. Základní metodologií práce je kvalitativní výzkum s co největší možnou kritickou objektivitou. Dílčí nezbytné hodnotící a interpretační postupy jsou podřízeny tomuto základnímu přístupu a cílům. Text disertace je rozdělen do deseti kapitol, jež strukturují Neubauerův život do tematických celků. Kapitoly jsou částečně uspořádány chronologicky, většina témat se však prolíná celým dílem, proto má tato struktura pouze pomocný charakter. Členění kapitol je následující: Dětství, Neapolský pobyt, Serratia marcescens, Dopis o biologii, Paul Ricoeur a rehabilitace subjektu, Duch a příroda, Střetnutí paradigmat a Války o vědu, se stručným náčrtem Neubauerovy koncepce tzv. eidetické biologie. Práci doplňují čtyři soubory příloh. Příloha A přináší bibliografii Zdeňka Neubauera....
|
|
|
Problematika čištění průmyslových odpadních vod a využití tematiky ve výuce přírodopisu
Rychtecká, Karolína ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika čištění průmyslových vod a využití této tematiky ve výuce přírodopisu na základních školách. Cílem práce je seznámit čtenáře hlouběji průmyslovými odpadními vodami, zjistit, jak danou problematiku vnímá běžná populace konkrétně navrhnout a ověřit v praxi, jak by se tematika dala zapojit do výuky přírodopisu. teoretické a praktické části. Teoretická část práce se věnuje definici průmyslových odpadních vod a jejich složení. Charakterizuje vybrané průmyslové odpadní vody a čistírenské procesy, které se k odstraňování polutantů v průmyslových odp vodách využívají. Okrajově se také dotýká tématu hospodaření s průmyslu. Kapitoly teoretické části také shrnují vliv znečištění odpadních vod ve vztahu k člověku a životnímu prostředí. Dále je součástí práce také část věnovaná l ě čištěním průmyslových odpadních vod. Závěr teoretické části se věnuje výukovým metodám pro zapojení problematiky průmyslových odpadních vod do výuky školách Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu ke zjištění vnímání problematiky čištění odpadních populaci a konkrétním návrhům tematiky do přírodopisu. Do výuky byla navržená do čistírny odpadních vod na dané téma. Závěr práce se věnuje ověření didaktické hry ve výuce přírodopisu na základních školách KLÍČOVÁ SLOVA Odpadní voda, průmyslová odpadní...
|
|
|
Terénní výuka botaniky
Brabcová, Eliška ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Rešeršní bakalářská práce se věnuje problematice terénní výuky botaniky. Na základě dostupné mezinárodní i české literatury poukazuje na současnou změnu postoje akademické i laické veřejnosti k botanice a s tím související vzdělávací konsekvence. Představuje také dichotomii v pojetí terénní výuky - tradičně český pohled kopírující pravidla pro organizování exkurze a skandinávský model uteskole. Zpochybňuje benefit klasického členění exkurze na přípravnou, realizační a hodnotící část v souvislosti se snahou o pravidelnost a koncepčnost terénní výuky. V rámci samotné realizace terénní výuky botaniky pojednává o vybraných aspektech přírodovědných vycházek, návštěv botanických či školních zahrad. Hodnotu výuky botaniky v terénu opírá o pozitivní výsledky sledování dosažení kognitivních i afektivních vzdělávacích cílů. Zdůrazňuje také její význam ve vztahu pedagoga a skupiny žáků. Zároveň na terénní výuku botaniky nahlíží kriticky skrze obecné i individuální překážky její realizace. V kontextu současného světa se zaměřuje na implementaci digitálních technologií do terénní výuky botaniky. Závěr práce podává shrnutí dané problematiky a otevírá možnosti souvisejícího výzkumu. Jedná se především o studium efektivity dlouhodobé terénní výuky či rozvíjení schopností její realizace u budoucích učitelů....
|
|
|
Výukové aplikace ve středoškolské biologii
Fousková, Karolína ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Bartáček, Tomáš (oponent)
Rychlý rozvoj digitálních technologií ovlivňuje i náš pohled na to co má být obsahem vzdělávání a jakými metodami má být obsah předáván. Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku výukových aplikací v kontextu výuky biologie. V práci jsou analyzovány tři typy výukových aplikací, které jsou pro biologii nejvíce specifické či potenciálně přínosné - vizualizace, virtuální laboratoře a interaktivní učebnice. Uvedené typy aplikací spojuje schopnost propojovat atraktivitu až zábavu s didaktickým obsahem, díky čemuž mohou pozitivně ovlivnit učební proces žáka. Pro širší kontext je součástí práce také pohled na pozitiva a negativa digitálních technologií, které lze k výuce využívat. I přes řadu jejich výhod, jako jsou například rychlá zpětná vazba, interaktivita, spolupráce či individualizace, mohou technologie způsobovat těžké zdravotní nebo psychické problémy. Předcházet těmto jevům je možné správnou polohou těla při využívání nebo rodičovská kontrola. Práce se zabývá také otázkou, jaká očekávání jsou na výukové aplikace a technologie kladena. K největším očekáváním patří motivace studentů k danému předmětu. Vzhledem k tomu, že biologie může být pro některé studenty složitější pochopit, mohou prvky výukových aplikací přispět k větší motivaci, pochopení a zábavě. S tímto tématem souvisí také rozvoj IT...
|
|
|
Aplikace metody čtenářské gramotnosti při výuce vybraných zástupců obojživelníků na 2. stupni základní školy
Korečková, Valentýna ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Ve své diplomové práci aplikuji metody čtenářské gramotnosti ve výuce přírodopisu se zaměřením na vybrané druhy obojživelníků. Porozumění textu, je předpokladem pro učení se z textu, a je nedílnou součástí porozumění okolního světa i požadavků, které jsou na nás kladeny. To je důvodem, proč využívám multidisciplinární přístup a zařazuji metody čtenářské gramotnosti do výuky obojživelníků v přírodopisu na základní škole. V rámci diplomové práce proběhl výzkum, ve kterém zkoumám, zda žáci s poruchami učení budou zvládat porozumění textu, respektive, zda budou úspěšnější v textu jednodušším doplněném o obrázky a grafy. Dále se zabývám tím, zda výuka s aplikací metody čtenářské gramotnosti zvýší zájem žáků o probírané téma a zda budou tito žáci úspěšnější v ověřování znalostí než žáci, kteří byli vyučováni frontální metodou. Mezi metody, které jsem zvolila k dosáhnutí cílů patří výklad - frontální metoda výuky, výuka s aplikací rozvíjení čtenářské gramotnosti, sestavený test formou dotazníku a polostrukturovaný rozhovor se žáky. Jedná se o smíšený výzkum, kdy kombinuji kvalitativní a kvantitativní postupy výzkumu s terénní realizací na vybrané základní škole. Výzkum je aplikován na dva výzkumné vzorky, skupiny A a B, kdy A je vyučován frontální výukou a B je vyučován za pomoci rozvíjení čtenářské...
|
|
|
Výuka tématu fotosyntéza s využitím prvků badatelsky orientovaného učení
Rapantová, Lenka ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Nejedlý, Adam (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výukou fotosyntézy v hodinách přírodopisu na základní škole. Cílem práce bylo ověřit výukový program s prvky badatelsky orientovaného vyučování, zjistit jeho účinnost na míru získaných znalostí u žáků sedmého ročníku druhého stupně základní školy. K výzkumu edukačního efektu byl vytvořen vstupní pre-test zjišťující znalosti žáků z předchozích let. Dále byly analyzovány znalosti získané po uskutečnění laboratorních úloh, které ověřoval analogický post-test. Snahou bylo, aby laboratorní činnost žáky motivovala k zájmu v přírodovědných oborech a zajistila lepší pochopení problematiky fotosyntézy, zejména pak jejích vstupních látek, odpadních látek a produktů. Dalším cílem bylo zjistit, jak žáci po absolvování výukového programu vnímají jeho atraktivitu, hodnotu a užitečnost a jak hodnotí své vynaložené úsilí při tomto typu výuky. Ke zjištění uvedeného bylo využito standardizovaného dotazníkového šetření IMI (Intrinsic Motivation Inventory). V práci jsou podrobně popisovány jednotlivé laboratorní úlohy, které byly součástí výukového programu aplikovaného v hodinách přírodopisu, dále postupy nezbytné pro jejich realizaci a reakce žáků na implementovanou badatelsky orientovanou výuku. Analýzou jednotlivých testů bylo zjištěno, že ačkoliv žáci v úvodu výukového programu...
|
|
|
Aktivizační metody ve výuce biologie člověka na 2. st. ZŠ jako prostředek pro posouzení mezioborových vztahů přírodopisu a tělesné výchovy
Burian, Oskar ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Vančata, Václav (oponent)
Cíle: Vyhledat základní informace a pojetí mezioborové výuky a její možné zařazení do vyučovacích hodin. Popsat vybrané aktivizační metody ve výuce obecně i ve výuce biologie člověka. Analyzovat vybrané často využívané učebnice pro žáky 2. stupně ZŠ, obsahující téma svalové soustavy jako vhodného tématu k mezioborovému propojení přírodopisu a tělesné výchovy z pohledu četnosti podnětů pro realizaci pohybových aktivit a obsahující mezioborové propojení výše zmíněných předmětů. Navrhnout a realizovat výuku svalové soustavy s aktivizačními metodami a mezipředmětovými prvky a zjistit, jaký k ní mají žáci postoj. Pomocí vědomostního testu komparovat žáky, kteří absolvovali aktivizační a mezioborovou výuku s žáky, kteří podstoupili frontální teoretickou výuku stejného tématu. Metody: K výzkumnému šetření byly využity dvě metody. Postojový online dotazník, vytvořen v Google formulářích umožňující žákům vyjádřit se k proběhlé výuce uzavřenými i otevřenými otázkami za garance zachování anonymity. Druhou metodou výzkumu je vědomostní test, vytvořený pro účely práce, jež byl vytisknut a rozdán žákům s časovým odstupem od konce výuky tématu. Výsledky: Postojový dotazník většinově dokládá pozitivní postoj žáků k proběhlému typu výuky a jejich relativní nalazení pro další podobné formy výuky. Vyhodnocení a...
|
|
|
Biologická exkurzní výuka v oblasti Podbořanska
Kantová, Ludmila ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Svobodová, Silvie (oponent)
Diplomová práce se zabývá biologickou exkurzní výukou na Podbořansku. V tomto regionu se vyskytuje celá řada míst, která jsou atraktivní z hlediska přírodovědného vzdělávání. Exkurzní trasy zde mohu být vhodné pro žáky základních škol i středních škol a zaměřené různými směry biologie. Zejména se jedná o botaniku, geologii, zoologii a ekologii. Práce má část teoretickou, jejímž cílem je charakterizovat přírodovědnou exkurzi jako formu výuky, popsat základní charakteristiky přírodovědných exkurzí a vytvořit seznam regionálních lokalit, které jsou vhodné k pořádání přírodovědných exkurzí. Praktická část se zabývá vytvořením návrhů exkurzí na vybrané lokality s výstupy v podobě pracovních listů a ověřením těchto návrhů exkurzí v praxi. Tyto návrhy obsahují kromě konkrétních plánů exkurzí také podklady pro vyučující, což by mohlo být využitelné při plánování exkurzí pro učitele z lokálních i vzdálenějších škol. Součástí práce je také výzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření s učiteli a žáky. První šetření se zaměřuje na postoj pedagogů v regionu k exkurzní výuce. Cílem druhého dotazníku, který byl distribuován žákům, bylo zjistit, zda je absolvovaná exkurze motivovala k většímu zájmu o přírodní vědy, či přímo k členství v biologickém kroužku. Třetí část výzkumu se týkala ověření znalostí...
|
host ::
RSS.