Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zpracování ocelových plechů pomocí počítačem řízených strojů
Tichý, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na počítačem řízené stroje, které zpracovávají ocelové plechy metodou tváření. Celá práce je rozdělena do tří částí. V první části je shrnuta výroba ocelových plechů, zaměřena na různé typy oceli. V další části je řešena problematika popisu tvářecích strojů na zpracování ocelových plechů. Jedná se zejména o stroje na výrobu výpalků a výlisků. Třetí část této práce je zaměřena na dočasnou antikorozní ochranu při skladování nebo přepravě hotových výrobků.
Antikorozní ochrana ocelových součástí pomocí kovových povlaků
Vyškovský, Josef
Tato práce se soustřeďuje na hodnocení mechanických a antikorozních vlastností zinkových povlaků. Práce nejdříve charakterizuje korozní napadení, druhy koroze a možnosti korozních ochran. Pro účely experimentu byly zhotoveny zkušební vzorky představující průřez současnými metodami antikorozní ochrany pomocí zinkových povlaků. Mechanické vlastnosti vrstev byly zkoušeny metodou ohybem na válcovém trnu a zkouškou hloubením dle Erichsena. Antikorozní vlastnosti zkušebních vzorků byly testovány v korozní komoře. Pro detailnější strukturní analýzu byl použit elektronový mikroskop. Pomocí elektronového mikroskopu byla také provedena prvková analýza vybraných povlaků. Na základě zjištěných údajů práce navrhuje vhodné antikorozní řešení v praxi, v závislosti na způsobu použití pokovené součásti.
Elektroforézní lakování
Holčapek, Jiří ; Kubíček, Jaroslav (oponent) ; Žák, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce je založena na základě literární studie technologie elektroforézního lakování a koroze. Zprvu se pojednává o korozi kovů a důležitosti ochrany kovových částí. Následně se zabývá samotnou technologií elektroforézního lakování a technologického postupu vytváření elektroforézních povlaků. Na závěr jsou uvedeny nové trendy v oblasti elektroforézního lakování.
Příprava a charakterizace tenkých bariérových vrstev
Blahová, Lucie ; Mráček, Aleš (oponent) ; Buršíková, Vilma (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Pro konzervaci kovových artefaktů jsou v dnešní době nejčastěji využívány kombinace různých akrylových pryskyřic a mikrokrystalických vosků, jejichž vlastnosti však nejsou v mnoha ohledech dostačující a vyhovující. Cílem této dizertační práce je proto vyvinout konzervační systém zohledňující nové poznatky na poli pokročilých materiálů a technologií posledních let. Nejslibněji se jeví založit konzervační povlak na tenké bariérové vrstvě, která musí splňovat následující požadavky: dobrá bariérová funkce vůči kyslíku, vlhkosti a dalším korozním činitelům; transparentnost kvůli zachování barevného vzhledu předmětu; dlouhodobá stabilita, ale zároveň jednoduchá odstranitelnost; možnost nanášení na více předmětů zároveň a přijatelná finanční náročnost aplikačního procesu. Jako materiál vhodný pro tento účel je vybrán polymer parylen C, který je připravován modifikovanou chemickou depozicí z plynné fáze. Odstranitelnost parylenu je zajištěna rozpustnou mezivrstvou ze silikon-akrylátového laku Laksilu, jež je nanášena mezi chráněný kov a vrstvu parylenu. V rámci práce je nejprve optimalizován proces nanášení dvouvrstvy Laksil/parylen a posléze jsou stanovovány její fyzikálně-chemické charakteristiky, které jsou poté srovnány s konvenčním konzervátorským povlakem složeným z akrylátového laku Paraloid B72 a mikrokrystalického vosku Revax. S ohledem na nároky kladené na konzervační povlak nás u dvouvrstvy Laksil/parylen zajímají zejména její bariérové vlastnosti, optické vlastnosti, morfologie povrchu a do jaké míry je možné ji odstranit. Nejužitečnější metodou pro popis bariérových vlastností povlaků bylo korozní testování. V rámci korozních testů byly povlakované kovové vzorky vystaveny vysoce korozivní atmosféře solné mlhy o koncentraci 50 g•l–1, teplotě 35 °C a 100% vlhkosti (ČSN EN ISO 9227). Dvouvrstva Laksil/parylen prokázala vynikající bariérové schopnosti, kdy se na takto povlakovaných vzorcích objevily první známky koroze po více než třech měsících korozního testování. Drsnost povrchu měřená profilometrií a morfologie povrchu zobrazená SEM dokumentovala synergii mezi vrstvou Laksilu a parylenu, která ústí v excelentní bariérovou a antikorozní funkci dvouvrstvy. Vrstva Laksilu je totiž schopná účinně vyrovnat nerovný povrch substrátu díky své vysoké tloušťce. Parylenová vrstva nadeponovaná na povrch vyrovnaný laksilovou vrstvou kopíruje tento hladký povrch a neobjevují se v ní defekty. Parylenová vrstva tak může maximálně plnit svou bariérovou funkci. Koloristickými měřeními bylo určeno, že dvouvrstva Laksil/parylen téměř nemění barevný vzhled předmětu. Jí způsobená barevná odchylka (ČSN EN ISO 11664-4) se pohybovala kolem jedné, což je hodnota hodnocená jako „rozpoznatelná jen zkušeným okem“. Dvouvrstva Laksil/parylen je odstranitelná díky rozpustitelnosti Laksilu v xylenu. Pro umožnění přístupu rozpouštědla k laku je nutné opatrně narušit svrchní vrstvu parylenu. Úspěšnost odstranění dvouvrstvy Laksil/parylen byla nejprve potvrzena na modelových železných vzorcích pomocí EDX. Následně byla prokázána možnost úplného odstranění i ze zkorodovaného povrchu reálného artefaktu metodou TGA. Úprava dvouvrstvou Laksil/parylen je tedy plně reverzibilní.
Antikorozní ochrana ocelových konstrukcí
Havránek, Tomáš
Bakalářská práce je zaměřena především na popis využívaných protikorozních systémů, které se v současné době používají na ochranu ocelových konstrukcí, ale i dalších výrobků podléhajících účinkům koroze. O korozi jako jevu, který způsobuje značné škody na stavbách, konstrukcích, strojích i jiných předmětech se mluví velmi často. Poznání mechanismu koroze tedy může vést k vývoji nových a účinnějších metod ochrany proti ní. Úvod práce tedy pojednává o korozi. Snaží se vysvětlit podstatu koroze. Technologie antikorozní ochrany pro ocelové i jiné materiály je detailně popsána uprostřed práce. Závěr bakalářské práce se zaměřuje na využívání korozních zkoušek pro snadné rozpoznání korozních mechanismů a činitelů, kteří korozi vyvolávají a podporují. Výsledkem těchto zkoušek potom může být lepší odhad agresivity prostředí vůči materiálům i použité antikorozní ochraně.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.