|
|
Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi
ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit počet nežádoucích událostí ve skupině "Chování osob" hlášených do "Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU)" ve sledovaném období 2018-2021. Druhý cíl spočíval ve vyhodnocení výskytu agresivního chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi. Třetím cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských postupů minimalizujících riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám. Metodika: První výzkumnou metodu představovala sekundární analýza statistických dat z Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (ÚZIS ČR 2022). Druhou výzkumnou metodou byla kvantitativní část výzkumné studie, realizovaná technikou dotazování sester z interních a chirurgických oborů (standardní i intenzivní péče), prostřednictvím standardizovaného dotazníku. "Agrese pacientů vůči sestrám při výkonu povolání (Lepiešová et al. 2015)". Třetí výzkumnou metodou se stal kvalitativní výzkum realizovaný technikou hloubkových rozhovorů s manažery ošetřovatelské péče. Výsledky: Z výsledků bylo patrné, že nejčastěji hlášenou událostí do Národního portálu SHNU jsou dekubity. Výsledky kvantitativního šetření ukazují, že agrese pacientů nesouvisí s oborem péče (p = 0,587). Dále ukazují, že čím delší klinickou praxi sestra má, tím častěji se setkává s agresí pacientů (p < 0,001). Výsledky kvalitativního šetření popisují nejčastější preventivní postupy minimalizující riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám, mezi které patří: školení a vzdělávání personálu, řádné hlášení nežádoucích událostí, řešení nedostatku personálu, použití omezovacích prostředků, farmakologických prostředků a vhodná komunikace s pacienty a jejich rodinou. Vedení nemocnice se připravuje na riziko agrese ze stran pacientů pomocí školení personálu. Závěr: Praktickým výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Násilí u pacientů s psychotickou poruchou
Nichtová, Andrea ; Vevera, Jan (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Končelíková, Dana (oponent)
Většina psychiatrických pacientů se nechová agresivně, často se ale stávají obětí agresivního chování. V praktické části této práce jsme se i přesto zaměřili na fenomén agresivního chování u psychotických pacientů a viktimizaci psychotických pacientů se vě teoretické části, jelikož je to jeden z nejdůležitějších prediktorů agresivního chování nejen u psychiatrických pacientů, ale i v obecné populaci. V literatuře se potkáme se třemi základními bezprostředními příčinami agresivního chování - cká, impulzivní a predatorní (plánovaná), jejichž výskyt jsme sledovali v podmínkách nemocničního prostředí. Speciálně jsme se zaměřili na impulzivní chování u agresivních pacientů vzhledem k tomu, že se předpokládá, že psychotičtí pacienti mají potíže v éto oblasti. Cílem této práce bylo zkoumat bezprostřední příčiny agresivního chování a nabídnout data České republiky o jejich prevalenci a zjistit, zda je faktorová struktura v naši práci konzistentní se třemi předpokládanými faktory, které díky faktorové analýze popsala Nolanová et al. Dalším cílem bylo prozkoumání impulzivního chování psychotických pacientů vzhledem popisované snížené kontrole impulzů a emoční dysregulaci, které souvisí se vznikem agresivního chování u psychotických pacientů. Cílem bylo studování behaviorální inhibiční odpovědi na neutrální a emoční...
|
|
|
Šikana pedagogů ze strany žáků a možnosti řešení
Macháčková, Andrea ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Průšová, Denisa (oponent)
Bakalářská práce se věnuje šikaně učitelů ze strany žáků. Jedná se o významný problém, kterému však v odborné literatuře nebyla věnována dostatečná pozornost. V současnosti se stává ještě aktuálnějším, a proto je tento fenomén rozebíraný již častěji. Předložená práce má charakter literární rešerše vytvořené na základě původních empirií a výzkumů věnující se šikaně učitelů ze strany žáků. Cílem bakalářské práce je představení této formy šikany a shrnutí základních poznatků s ní spjaté. Práce se zabývá i jejím možnostem jejího řešení. Náplní literární rešerše je především utřídění informací o frekvenci šikany a o jejích příčinách. Pochopení důvodů může napomoci k redukci výskytu tohoto jevu. Závěrečná část se pak věnuje možnostem řešení daných situací. V té jsou zmíněny právě východiska, jež by mohly vést ke zmírnění či k úplnému vymizení.
|
|
|
Chování náročné na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem
Foord, Libuše ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá chováním náročným na podporu u žáků s mentálním postižením a autismem. Cílem je prostřednictvím výpovědí pedagogických pracovníků mateřských a základních škol zřizovaných dle §16 odst. 9 školského zákona zjišťovat stav současné reality vzdělávání těchto žáků. Zkoumán je výskyt, frekvence, intenzita a konkrétní projevy chování náročného na podporu, příčiny, které dané chování způsobují či ovlivňují, předcházení a preventivní přístupy, ale také řešení výskytu a eskalace daného chování. Teoretická část přináší ucelený pohled na téma problémového a náročného chování u nás a v anglosaském prostředí, věnuje se přístupům k chování náročnému na podporu, problematice autismu, neurodiverzity a mentálního postižení. Ve výzkumné části je vymezen cíl práce a výzkumné otázky, metodologie výzkumu. Výzkumné šetření je provedeno kvalitativně za užití polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky staví na vyčerpávajících výpovědích čtrnácti pedagogických pracovníků. Závěry práce představují komplexní obraz problematiky chování náročného na podporu a poukazují na dobrou praxi, ale i na neinformovanost, případně nedostatek podpory potřebné pro vzdělávání žáků s autismem a mentálním postižením a daným chováním. Práce poukazuje na potřebu systémového řešení a současně volá po dalším bádání....
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je prací teoretickou i praktickou. V první části teorie se zaměřuje na agresivního pacienta, příčiny agresivity, projevy, prevenci, léčbu a přístup k agresivnímu pacientovi. Zmiňuje se také o agresivitě v nemocnicích. Ve druhé části jsou tématem omezovací prostředky, které se často používají právě u agresivních pacientů. Blíže pojednává o druzích omezovacích prostředků, o zásadách při jejich používání, o zákonech, kterými se řídí, o dokumentaci a o ošetřovatelské péči o pacienta v omezení. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním bylo zmapovat zkušenosti sester s omezovacími prostředky v praxi. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají sestry k těmto prostředkům. Třetím cílem bylo zjistit, jaké nedostatky vidí sestry v problematice používání omezovacích prostředků. Výzkumné otázky: K cílům práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jaké zkušenosti mají všeobecné sestry s používáním omezovacích prostředků? 2. Jaký postoj zaujímají všeobecné sestry k omezovacím prostředkům? 3. Vnímají všeobecné sestry nějaké nedostatky v používání omezovacích prostředků? Metodika: V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal polostrukturovanými rozhovory, které byly prováděny s všeobecnými sestrami na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje. Výběr informantů byl záměrný, jejich celkový počet byl 12. Výsledky: Pomocí analýzy dat metodou tužka papír jsme vytvořili 3 kategorie otázek a 21 podkategorií. Všechny sestry mají z praxe zkušenost s používáním kurtů a medikací. Četnost jejich používání se liší dle oddělení, na kterém pracují. Téměř polovina sester má špatnou zkušenost s nesprávným použitím restriktivních prostředků. Postoje sester mírně převažují kladné převážně z důvodu ochrany pacienta a personálu. Z pohledu sester převažují v restriktivních prostředcích jejich pozitiva nad negativy. Polovina sester se vyjádřila, že si uvědomuje nedostatky v této problematice. Nejčastěji zmiňovaným byla nedostatečná dostupnost sanitářů či ochranky na oddělní.
|
|
|
Dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody - z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou
KROPÍKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou. Je založen na výsledcích výzkumu "Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody" z roku 2019, provedeného Mgr. Marií Ouředníkovou. Tato práce tak ukazuje pohled na život ve vazbě či věznici z druhé strany mříží. Poodhaluje tak pravidla, která zde panují mezi muži, kteří každý den čelí přísnému režimu vězení, ale taktéž samotné vnitřní hierarchii. Takové prostředí má následně negativní dopady na psychické zdraví mužů, kteří se s tím musí vypořádávat, a to různými směry. Diplomová práce reflektuje tyto dopady a dává tak ucelený pohled na zmíněnou problematiku. Dále disponuje aktuálními výzkumy a statistikami, které poukazují na aktuální dění v takto specifickém prostředí, jako jsou instituce omezující osobní svobodu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se nachází samotný popis metodiky výzkumu a následné porovnání s výsledky Ouředníkové s názory osob, které mají profesní zkušenosti z této praxe.
|
|
|
Vyrůstání v dysfunkční rodině
KOSTELECKÁ, Adéla
Diplomová práce se zabývá problematikou vyrůstání v dysfunkčních rodinách se zaměřením na agresivní a autoagresivní projevy chování. Cílem práce je na základě odborných zdrojů popsat dysfunkční rodinu a problémové chování a následně pomocí výzkumného šetření zjistit, jaký dopad má vyrůstání v dysfunkční rodině na život jedince (především v oblasti problémového chování). Práce seznamuje se základními pojmy týkajícími se rodiny a dysfunkční rodiny, zmiňuje funkce a typy rodiny, důležitost vývoje citové vazby a dále vymezuje problémové chování. Praktická část se zaměřuje na popis vyrůstání v dysfunkční rodině jednotlivými respondenty. V praktické části je využito kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat je použit polostrukturovaný rozhovor. Data jsou zpracována metodou tematického kódování.
|
|
|
Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení
Černý, Jan ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení" se zabývá problematikou výskytu agrese, její prevencí a efektivním řešení. Cílem práce bylo zjistit četnost výskytu agrese, jejímu typu, příčiny a způsobu řešení. Dalším cílem práce bylo zjistit četnost školení, která respondenti absolvovali, a jejich zájem o případnou nabídku školení zaměřeného na zvládání agrese. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky, popis deeskalačních technik a dalších možností zvládání agrese a jejímu předcházení. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován všeobecným a praktickým sestrám Psychiatrické nemocnice Bohnice. Do vlastní studie bylo zahrnuto 108 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že se více než 58 % respondentů setkává s verbální agresí minimálně jednou v týdnu a téměř 29 % respondentů se minimálně jednou v týdnu setká s agresí brachiální. Vzhledem k takto častému výskytu agrese bylo pouze necelých 59 % dotazovaných alespoň jednou v uplynulých pěti letech proškoleno v řešené problematice. Závěr: Z vlastního výzkumu vyplývá nutnost zaměření se na problematiku zvládání agrese a...
|
|
|
Reakce zdravotnického personálu na fyzický útok ve zdravotnickém zařízení
KÁCHA, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzického napadení zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních, a to především na odděleních urgentního příjmu. Zdravotnický personál se může dostat do konfrontace s pacientem, který může být pod vlivem drog, alkoholu, vážném psychickém stavu, nebo v těžké životní situaci, která vyvolá konfliktní chování. Tato konfrontace pak může ohrožovat bezpečnost personálu zdravotnického zařízení, ale jejich pacientů. Teoretická část se zabývá charakteristikou násilí, agrese a teoretickou metodologií při napadení zdravotnického personálu pacientem. Práce definuje násilí a jeho kategorie. Dále nahlíží na způsoby prevence a řešení již probíhající konfrontace. V praktické části práce zjišťuje a porovnává řešení agrese mezi dvěma okresními a dvěma nemocnicemi v krajských městech. Konkrétně identifikuje, jaké techniky zdravotní personál ve zdravotnickém zařízení využívá v rámci prevence fyzického útoku ze strany pacienta, jak na útok reaguje a také jak často se s verbální, či fyzickou agresí během svých služeb setkává. Tento výzkum bude prováděn technikou kvalitativního výzkumného šetření pomocí metody dotazování a hloubkových rozhovorů, přičemž výzkumným vzorkem budou zdravotničtí pracovníci oddělení urgentního příjmu, tj. všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři. Výsledky studie naznačují, že zdravotnický personál se s verbální agresí setkává téměř každou službu, s fyzickou pak jen výjimečně, byť se její incidence za poslední roky zvýšila. Výzkum dále ukazuje, že v krajských nemocnicích je incidence agresivního jednání logicky větší, kvůli většímu počtu lidí. Procentuálně by se ale dalo říct, že zastoupení je přibližně stejné, nehledě na lokalitu zdravotnických zařízeních. Tím, jak je zdravotnický personál stále více v kontaktu s konfliktními osobami, nezbývalo jim nic jiného než se přizpůsobit. A tak pokud si všímají, že situaci nelze deeskalovat, raději si přivolají ochranku, či Policii České republiky, než aby ohrožovali své zdraví, nebo ostatních pacientů. Primárně se však pokoušejí situaci zvládnout zásadami správné komunikace. Znepokojujícím zjištěním je skutečnost, že konfliktní jednání pacientů je pro personál nemocnice na denním pořádku a nevyvolává u něj žádné překvapení. Prevalence agrese v nemocničních zařízeních poukazuje na širší společenský problém, kdy agresivní jednání je stále mnohými viděno jako legitimní cesta jak dosahovat svých potřeb. Práce je upozorněním na prevalenci agrese v nemocnicích. Řešení tohoto problému vyžaduje spolupráci na několika úrovních. Vedení nemocnic by mělo vedení nemocnic na aktuální situaci a zajistit co největší bezpečnost personálu i pacientů před agresory a také zajistit dostatečnou edukaci personálu ohledně jednání s agresivními jedinci a případně i základní kurzy sebeobrany. Výsledky by ale také měly upoutat pozornost médií, která by se měla zaměřit na primární prevenci a začít na tento problém aktivně upozorňovat a sdělovat lidem, že pro agresi ve zdravotnictví bez legitimního důvodu není prostor, protože právě řešení konfliktů zdržuje zdravotnický personál od poskytování kvalitní a efektivní zdravotnické péče.
|
|
| |
host ::
RSS.