|
| |
|
| |
|
|
Podpora vzdělávání sociálně znevýhodněných romských žáků ve vybrané základní škole
Cipryánová, Ludmila ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Valešová Malecová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku podpůrných strategií využívaných k podpoře vzdělávání sociálně znevýhodněných romských žáků ve vybrané ZŠ. V teoretické části vymezuje základní definici sociálního znevýhodnění, pojem sociálně znevýhodněný žák a příčiny školního selhávání z důvodů sociálního znevýhodnění. Seznamuje se základními projevy sociálního znevýhodnění a bariérami, které v procesu vzdělávání způsobuje. Blíže specifikuje problematiku romského etnika. Nabízí krátký exkurz do historie Romů, popisuje specifika romské rodiny, výchovu dětí i postavení jednotlivých členů romské rodiny. Dále se věnuje problematice vzdělávání Romů a systému podpůrných opatření. V kontextu se zadáním této diplomové práce poté popisuje podpůrné strategie využívané ve vzdělávání romských sociálně znevýhodněných žáků. Cílem praktické části bylo zjistit, jakým způsobem je realizována podpora vzdělávání sociálně znevýhodněných romských žáků ve vybrané ZŠ. Za použití metody polostrukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, jaké podpůrné mechanismy ZŠ využívá a s jakým efektem. Dále jaké možnosti podpory nepoužívá a z jakého důvodu. Celkový obraz podpory vzdělávání sociálně znevýhodněných romských žáků pak dokresluje otázka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků této školy v oblasti romského etnika. V závěru práce...
|
|
|
Uplatnění Romů na trhu práce v regionu Týn nad Vltavou z pohledu zaměstnavatelů
MARCIN, Jan
Bakalářská práce se zabývá problematikou Uplatnění Romů na trhu práce v regionu Týn nad Vltavou z pohledu zaměstnavatelů. Cílem této práce byla analýza problematiky zaměstnávání Romů z pohledu zaměstnavatelů v regionu Týn nad Vltavou. V práci jsem si stanovil dvě výzkumné otázky. Jaký mají zaměstnavatelé názor na zaměstnávání Romů a jaké mají zaměstnavatelé zkušenosti se zaměstnáváním Romů. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v regionu Týn nad Vltavou, kde rozhovory proběhly se 7 informanty. Rozhovory byly doslova přepsány a poté zakódovány. Po zakódování byla použita tematická metoda a vybráno 5 hlavních témat. Z výsledků výzkumu vyšlo, že zaměstnavatelé v regionu Týn nad Vltavou ve většině mají zkušenosti s Romskou menšinou v pracovním poměru. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatelé si myslí, že Romové na trhu práce mají stejné možnosti. V dalším tématu vyšlo najevo, že si informanti myslí, že Romové mají stejné možnosti uplatnění jako ostatní. Z problematiky předsudků, které způsobují nezaměstnanost u Romů si zaměstnavatelé myslí, že je toto tvrzení pravda. Posledním probíraným tématem vyšlo najevo, že zaměstnavatelé jsou toho názoru, že zapojení romské menšiny do kolektivu v práci by bylo bezproblémové. Přínos této práce může posloužit jako lepší vhled do této problematiky, pomůcka pro rozšíření této problematiky a jako podklad pro Úřad práce v Týně nad Vltavou.
|
|
|
Beze stopy
Pfann, Martin ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Beze stopy prozkoumává možnosti práce s tzv. pamětí krajiny, kterou chápu jako určitou otevřenou, probíhající a měnící se kompozici narativů, motivů, lidí i předmětů různého původu a různé povahy. Tyto komponenty a zároveň zdroje paměti se všechny vztahují k období 2. světové války a zejména k tématu antifašistického partyzánského odboje. Výslednému intermediálnímu dílu předcházel terénní výzkum, během kterého jsem shromáždil bohatý materiál k tématu, jenž mě dovedl k tvorbě svého druhu alternativní kartografie. Mapa a vzdělávací stezka krajinou Vysočiny podpořená textem ve formě audioguide, jsou formáty výsledného díla a pokusem o jisté vybočení z velkých zjednodušených vyprávění o válce, partyzánech a odboji. Soustředí se na malé příběhy aktérů odboje, nejen českých a sovětských partyzánů a uprchlíků, ale i místních obyvatel. Výsledný formát provází uživatele průvodce fyzickou krajinou a propojuje ji s různými interpretacemi její historie. Moje autorská verze paměti krajiny je přiznaně ovlivněna také mými osobními prožitky z dětství na Vysočině.
|
|
|
Problematika pěstounské péče s romskými dětmi pohledem zkušeností z Preventu ve Strakonicích
KUNEŠOVÁ, Hana
Bakalářská práce tvoří 3 kapitoly. První kapitola se věnuje Romům, jejich kultuře a zvykům, vztahům v rodině a jejich historii. Druhá kapitola je o pěstounské péči, jak jí rozdělujeme, o práci sociálního pracovníka a práci s romskými rodinami a dětmi. A třetí kapitola se věnuje organizaci Prevent, konkrétně Centru pěstounských rodin a tomu, zda je práce s romskými rodinami odlišná. Také tato kapitola obsahuje rozhovory s pracovníky z Centra pěstounských rodin. Zjišťovalo se, kolik romských rodin mají pracovníci, jestli je práce s nimi odlišná, pokud ano, tak jak. Jakou práci v Centru odvádí pracovník a jak se Centra dotkla změna zákona. Cílem bakalářské práce je zjistit v organizaci Prevent 99 z. ú. ve Strakonicích, jak v současné době funguje pěstounská péče s Romy a jaká je přitom role sociálního pracovníka.
|
|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
|
|
Reprodukce na okraji: Morální ekonomie romské fertility
Szénássy, Edit ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent) ; Šmídová, Iva (oponent)
Předložená disertační práce se pohybuje na průsečíku témat reprodukce, populační politiky, zdravotnictví a marginality ve Střední Evropě a sleduje způsoby, jak romské ženy žijící v prekérních podmínkách projevují svoji reprodukční agency. Práce se soustředí na způsoby, jak tyto ženy afektivně a sociálně vyjednávají diskurz "responsibilizace" (Rose 1996, 2007) v kontextu převládajících reprodukčních režimů vládnutí (Morgan & Roberts, 2012, 2019). Poznatky a závěry práce jsou založené na dlouhodobém zúčastněném pozorováním v segregované romské osadě na Slovensku a sérii krátkodobých pozorování nemocničního personálu a rodiček na porodním oddělení jedné nemocnice v Česku. Etnografická metodologie a analýza je inspirovaná kritickou medicínskou antropologií a antropologií reprodukce. S využitím smíšených metod se předkládaná analýza soustředí na individuální, komunální a společenské aspekty reprodukčního rozhodování. Odkrývá významná materiální a morální omezení implikovaná v reprodukčních rozhodnutích žen, přičemž poukazuje na to, jak romské ženy své reprodukční praxe na jednu stranu na diskurzech sebekontorly, responzibilizace a zodpovědnosti zakládají, a zároveň tyto diskurzy v jistých ohledech odmítají. Dizertace řeší i ekonomické aspekty plodnosti v prostředí velmi omezených zdrojů a analyzuje...
|
|
|
Dlouhá cesta za důstojným postavením: Příspěvek aplikované etiky k výzkumu holokaustu Romů osmdesát let od událostí
Viková, Lada ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukupová, Blanka (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato disertační práce je postavena na třech případových studiích vybraných rodin původních romských obyvatel Česka, které byly zasaženy holokaustem Romů, a přispívá k detekování eticky citlivých aspektů na pozadí koexistence Romů s neromským prostředím v českých zemích a současně k zachycení rizik s tímto výzkumem spojených. Jako hlavní nástroj promýšlení je koncept lidské důstojnosti. Práce sleduje následující dva hlavní cíle. Za prvé, prostřednictvím historicko-genealogického bádání projekt vyústil v rekonstrukci historií těchto rodin od jejich příchodu na území Moravy, přes proces jejich usazení se a postupné proměny jejich způsobu života zejména v meziválečném období. Výzkum mapuje lehce i poválečné období. Navzdory jejich postupnému zapojení se do života společnosti je patrná kontinuita v nahlížení na tyto rodiny z pohledu lokálních i centrálních úřadů dále jako na "cikány" - s jejich druhořadým postavením. Ústředním obdobím, které je zpracováno nejdetailněji, je 2. světová válka: práce se zaměřuje na dopad holokaustu Romů na tyto tři rodiny a následně je mapována snaha přeživších se s válečnými traumaty vyrovnat. Ústředním konceptem, kterým jsou případové studie nahlíženy, je lidská důstojnost. Cílem práce je jednak dokumentovat, jak kontinuální a opakované upírání lidské důstojnosti (s...
|
|
|
Komparace národních veřejných politik romské integrace ve střední Evropě
Tuzar, Vojtěch ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Společnostmi většiny evropských států, a především těch ze střední Evropy, zmítá vysoký výskyt sociálního a občanského vyloučení Romů. Životní situace značné části romské komunity je pro moderní sociální státy dlouhotrvající lidskoprávní výzvou. Od rozpadu bipolárního světa se s rozkvětem liberálních hodnot a rovnosti předpokládalo poměrně svižné začlenění Romů do většinové společnosti a s tím spojené odstranění neodůvodněných rozdílů v přístupu k veřejným službám. V posledních třiceti letech se všechny státy zasažené výraznou mírou exkluze romské menšiny pokouší řešit tuto citlivou problematiku širokým spektrem politik, ovšem bez relevantních a dlouhodobých dopadů. Předkládaná diplomová práce se zabývá národními veřejnými politikami v oblasti začleňování romské menšiny v Slovenské, Polské a České republice a Maďarsku v aktuální době. Stěžejním cílem práce je komparovat pomocí aplikace Teorie institucionalismus zaměřeného na aktéry a Modelu A-A-A národní politiky integrace zemí vybraných států střední Evropy. Výsledkem vědeckého bádání má být předložení přehledové srovnávací studie, která obecně odhalí paralely a diskrepance v přístupu států k vyloučení Romů a fungování integračních systémů. Práce je koncipována do dvou hlavních částí. V teoretické části je položen teoretický základní kámen práce,...
|
host ::
RSS.