|
|
Barokní znakové galerie. Heraldická reprezentace šlechty, duchovenstva a měšťanstva, její interpretace a možnosti využití
Oulík, Jan ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Práce se zabývá barokní heraldikou, konkrétně fenoménem znakových galerií v českých zemích v pobělohorském období. Za pomoci metod pomocných věd historických analyzuje tři znakové soubory z 60. - 90. let 17. století: 1. znaky a znamení donátorů na šestnácti obrazech Svatováclavského cyklu v bazilice sv. Václava v poutním místě Stará Boleslav nedaleko Prahy; 2. trojici malovaných znaků ve štukových kartuších na vítězném oblouku kaple Panny Marie a sv. Karla Boromejského v bývalém Vlašském špitále na Malé Straně v Praze; 3. znaky a znamení na deseti dřevěných podstavcích soch českých patronů v arciděkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Tachově. Práce přináší edici jmenovaných znakových souborů a identifikaci většiny osob, jimž znaky patřily, včetně srovnání se znaky v jiných pramenech (pečeti, koncepty erbovních listin, staré tisky). Zasazením do širšího historického kontextu a rozborem struktury dárců práce mj. ukazuje na složení tehdejších elit z řad vyšší a nižší šlechty, duchovenstva a měšťanů a na potřebu sebereprezantace těchto společenských vrstev. Mnohé znaky a znamení ze zmíněných tří souborů doposud nejsou v literatuře popsány. Práce současně ukazuje, jak mohou pomocné vědy historické doplnit výsledky zkoumání dalších historických a uměnovědných oborů a přispět k novému poznání doposud málo...
|
|
|
Dopravní chování obyvatel obcí zázemí Prahy
Pergl, Ondřej ; Novák, Jakub (vedoucí práce) ; Marada, Miroslav (oponent)
Dopravní chování obyvatel obcí zázemí Prahy Abstrakt Zázemí Prahy je dynamicky přetvářeno procesem suburbanizace, která ovlivňuje prostorovou strukturu celého regionu. Změněná prostorová struktura klade větší nároky na mobilitu obyvatel. Hlavním cílem práce je výzkum dopravního chování obyvatel zázemí Prahy, kteří své přesuny vykonávají především pomocí automobilu. Práce se zaměřuje na faktory ovlivňující dopravní chování, které jsou rozebírány v teoretické části textu. V dalším úseku jsou prezentována opatření působící proti individuální dopravě. Empirická část představuje výsledky terénního šetření, které proběhlo v jižním a jihovýchodním zázemí Prahy. Dopravní chování je zkoumáno z hlediska využívání různých druhů dopravy a účelu cest. Dále je šetření zaměřeno na spokojenost obyvatel s dopravní situací v místě bydliště a odhaluje jejich citlivost na jednotlivá opatření vedoucích ke snížení podílu individuální dopravy. Klíčová slova: mobilita, dopravní chování, suburbanizace, omezení individuální dopravy, Praha
|
|
|
Umění a architektura Národopisné výstavy 1895
Mědílková, Veronika ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Název práce: Umění a architektura Národopisné výstavy 1895 Tématem předkládané diplomové práce je pokus o rekonstrukci seznamu výtvarných umělců a jejich děl prezentovaných a použitých v rámci Národopisné výstavy českoslovanské konané 15. 5. - 28. 9. 1895 na pražském výstavišti. I přesto, že se jedná o jednu ze tří nejvýznamnějších výstavních akcí konce 19. století v českém prostředí (Jubilejní výstava 1891 - Národopisná výstava 1895 - Výstava architektury a inženýrství), nebylo toto téma bohužel dosud systematicky zpracováno a to ani z umělecko-historického pohledu. Diplomová práce se na základě dobové literatury (katalogy, průvodce, tisk) snaží představit původní prezentaci veřejnosti a charakter použitých uměleckých děl. Práce v jednotlivých kapitolách pojednává o výstavním plakátu, architektuře (především dvou nejvýznamnějších partiích výstavy: Staré Praze a výstavní vesnici), malířském umění, sochařském umění, užitém umění (upomínkových předmětech), a snaží se také vysledovat osud exponátů po ukončení výstavy (těch, u nichž to dostatek informací umožnil).
|
|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
|
|
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou
Stryhal, Jan ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Teplotní inverze v mezní vrstvě nad Prahou Abstrakt Hlavním cílem této práce je analýza inverzí teploty v mezní vrstvě atmosféry (MVA) nad Prahou. V úvodní části je věnována pozornost vymezení pojmu MVA a dále některým teoretickým aspektům zvrstvení vzduchu. V hlavní části rešerše jsou shrnuty poznatky o inverzích teploty, zejména vlivu tvaru reliéfu a charakteristik aktivního povrchu na jejich rozvoj při různých typech počasí a dále metodám jejich zjišťování. S ohledem na téma práce jsou dále popsány hlavní vlivy formující inverze teploty v pražské oblasti. Těžištěm práce je analýza časové řady profilových měření teplot z radiosondážní stanice v Praze-Libuši. Je otestována homogenita časové řady a na vybraném úseku jsou z dat odvozeny všechny přízemní inverze a výškové inverze s horní hranicí do výšky 2000 metrů nad povrchem se svými základními parametry (mocnost, teplotní skok, gradient teploty, datum a termín pozorování). Tyto záznamy jsou dále analyzovány ve smyslu popisu denního a ročního chodu, dlouhodobých trendů a souvislostí se synoptickou situací. Odhalené trendy jsou hodnoceny v kontextu se známými trendy různých meteorologických prvků a jevů v Česku a Praze a je otestována jejich statistická významnost. Některé ze zjištěných změn jsou porovnány s daty z Prostějova a bavorského Kümmersbrucku....
|
|
|
VII. všesokolský slet v roce 1920
Látal, Jaromír ; Kašpar, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Jana (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Jaromír Látal Název bakalářské práce: VII. všesokolský slet v roce 1920 Pracoviště: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Vedoucí práce: PhDr. PaedDr. Ladislav Kašpar, Ph.D. Rok obhajoby bakalářské práce: 2012 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá rozborem a charakteristikou VII. všesokolského sletu v roce 1920 Klíčová slova: sokol, jednota, župa, slet, Praha, průvod, sestava Souhlasím s půjčováním závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.
|
|
|
Pražská ústavní péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století.
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o sirotky a opuštěné děti se zaměřením na pražské ústavy určené k zaopatření těchto dětí. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o sirotky a opuštěné děti, systém organizace této péče a některé subjekty, které na poli péče o děti působily. Děti mohly nalézt zaopatření v náhradní rodinné péči nebo v ústavu, část práce popisuje tyto dvě eventuality a dobový diskurz o kladech a záporech obou možností. Ústředním bodem práce je organizace sociální péče o děti na území Prahy a představení vybraných dětských domovů a sirotčinců. Poté se práce stručně věnuje také každodennosti v ústavech: charakteristice obyvatel ústavů, vztahů mezi personálem a chovanci či možnostem hospodářského zajištění chodu ústavů. Základem pro napsání práce byly archivní materiály věnované jednotlivých dětským domovům a také dobová odborná literatura. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy
|
|
|
Integrace Francouzů žijících v Praze
Burianová, Anna ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Spolu s migrací cizinců do České republiky vyvstává otázka jejich integrace do české společnosti. Práce se věnuje tématu integrace Francouzů žijících v Praze. Na základě 14 rozhovorů analyzuje jejich život s důrazem na sociální integraci, která je rozebrána z hlediska čtyř dimenzí: strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační. Práce se věnuje vybraným teoretickým konceptům migrace a integrace, které jsou vztaženy ke konkrétnímu případu Francouzů. Cílem práce je, v rámci možností, které zvolená metoda výzkumu poskytuje, popsat způsob integrace a zmapovat francouzskou komunitu v Praze. Klíčová slova: integrace, sociální integrace, migrace, Francouzi, Praha
|
|
|
Alfons Mucha: Slovanská epopej. Otázka uložení obrazového cyklu
Sýkorová, Pavla ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Hoftichová, Petra (oponent)
V bakalářské práci je představen obrazový cyklus Slovanská epopej a její autor, český malíř Alfons Mucha, v období vzniku obrazů až do současnosti. Bakalářská práce se zabývá problematikou instalace obrazů, která tento cyklus provází od jeho vzniku do dnešních dní a není doposud zodpovězena. Tato otázka je analyzována na základě soudobých pramenů a současně i tak, jak je prezentovaná české veřejnosti v médiích za posledních pět let. Představen je zámek Zbiroh jako místo, kde velká část obrazů vznikala, dále Škola U Studánky, kde byly obrazy do doby druhé světové války. Důraz je kladen na převezení Epopeje do Moravského Krumlova, její uskladnění a vystavení obrazů na zdejším zámku. Hlavní část práce je zaměřena na spor o převezení Epopeje z Moravského Krumlova do Prahy. Jsou zde představeny argumenty obou stran tak, jak byly prezentovány v médiích, a tím zmapován průběh sporu, který je prozatím ukončen vystavením Slovanské epopeje ve Veletržním paláci.
|
|
|
Vývoj pražských sídlišť: stárnutí a funkční vybavenost
Worschová, Markéta ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Machala, Branislav (oponent)
V současné době žije na českých původně socialistických sídlištích jedna třetina obyvatel České republiky. Z důvodu mnoha problémů, které tyto sídliště provází, se tímto tématem zabývá mnoho vědeckých prací. V mé studii se zaměřuji na analýzu vývoje věkové struktury pražských sídlišť a zkoumám, zda jí úroveň funkční vybavenosti odpovídá. Analytická část se dělí na dva oddíly. Prvním z nich je analýza věkové struktury na základě poskytnutých statistických dat. Druhým je hodnocení úrovně vybavenosti pražských sídlišť pomocí dotazníkového šetření ve vybraném sídlišti. V zásadě bylo potvrzeno, že pražská sídliště opravdu stárnou a tento trend ovlivňuje do určité míry i funkční vybavenost dané lokality. Při tom je důležité řešit potřeby sídlišť individuálně tak, aby byly co nejefektivnější. Na základě analýzy lze usuzovat, že pražská sídliště mají dobrou perspektivu do budoucna. Klíčová slova: Praha; sídliště; stárnutí; funkční vybavenost
|
host ::
RSS.